Petr III. Fjodorovič nastoupil na trůn roku 1761. Byl vnukem Petra I.Velikého a synem holštýnsko-gottorpského vévody. Cítil se jako Němec a byl fanatickým obdivovatelem Fridricha II. Ihned po svém nástupu s ním uzavřel mír a nabídl mu spojenectví v sedmileté válce, které bylo v rozporu se zájmy Ruska. Podle pruského vzoru hodlal zreformovat i státní správu a zrušit nevolnictví, což zase bylo v rozporu se zájmy ruské šlechty.
Začal ihned s reorganizací armády podle pruského vzoru a obklopil se německými generály a rádci. To obé vyvolalo silný odpor v nejvyšších kruzích a začala se proti němu formovat opozice, vedená jeho ženou Kateřinou. Na její příkaz provedla carská garda v červenci 1762 palácový převrat. Petr III. byl zbaven trůnu a po krátkém věznění zavražděn. Nevolníci, očekávající od Petra III. svobodu, nikdy neuvěřili jeho smrti. Moci se ujala Kateřina II.
