Příjmení: Surname: | - | |
Jméno: Given Name: | Felipe II | |
Jméno v originále: Original Name: | Felipe II de España | |
Fotografie či obrázek: Photograph or Picture: | ![]() | |
Hodnost: Rank: | - | |
Akademický či vědecký titul: Academic or Scientific Title: | - | |
Šlechtický titul: Hereditary Title: | král | |
Datum, místo narození: Date and Place of Birth: | 21.05.1527 Valladolid / | |
Datum, místo úmrtí: Date and Place of Decease: | 13.09.1598 San Lorenzo de El Escorial / | |
Nejvýznamnější funkce: (maximálně tři) Most Important Appointments: (up to three) | král Španělska, Portugalska, Neapolu, Sicilie a Sardinie král Anglie a Irska Panovník Nizozemska | |
Jiné významné skutečnosti: (maximálně tři) Other Notable Facts: (up to three) | - | |
Související články: Related Articles: | | |
Zdroje: Sources: | es.wikipedia.org |
URL : https://www.valka.cz/Filip-II-t21615#623779Verze : 0
wlasto
MOD
Příjmení: Surname: | - | |
Jméno: Given Name: | Felipe II | |
Jméno v originále: Original Name: | Felipe II de España | |
Všeobecné vzdělání: General Education: | DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR | |
Vojenské vzdělání: Military Education: | DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR | |
Důstojnické hodnosti: Officer Ranks: | DD.MM.RRRR | |
Průběh vojenské služby: Military Career: | ||
Vyznamenání: Awards: |
Řád Krista - Velkokříž Order of Christ - Grand Cross Ordem Militar de Cristo - Grã Cruz - Řád věže a meče - velkokříž Order of Tower and Sword - Grand Cross Grã-Cruz da Ordem Militar da Torre e Espada, do Valor, Lealdade e Mérito - Vojenský řád Sv. Jakuba z meče - velkokříž Military Order of Saint James of the Sword - Grandcross Ordem Militar de Sant Iago de Espada - Řád zlatého rouna Order of Golden Fleece Orden vom Goldenen Vlies - Podvazkový řád Order of Garter (K.G.) - | |
Poznámka: Note: | - | |
Zdroje: Sources: | es.wikipedia.org |
URL : https://www.valka.cz/Filip-II-t21615#623781Verze : 0
wlasto
MOD
Filip II. usedl na trůn po abdikaci svého otce Karla V. v roce 1556. Na počátku své vlády zůstával v Nizozemí, aby dal do pořádku své zdejší záležitosti. Patřila k nim v duchu tradic císařů-vojáků porážka Francie v bitvě u St. Quentinu roku 1557. Než odjel do Španělska, aby se ujal trůnu, zemřel nejen jeho otec, ale i druhá manželka Marie Tudorovna a tak pojal za třetí manželku dceru francouzského krále Jindřicha II. Alžbětu z Valois, aby tak stvrdil mír uzavřený v roce 1559 s Francií.
Po příjezdu do Španělska se usídlil v Madridu, kam přesídlil všechny úřady a státní správu. Nedaleko od Madridu si začal budovat mohutnou residenci, jež byla zároveň palácem, klášterem (král byl bigotní katolík) i pevností současně - Escorial. Sídlo mělo symbolizovat spojení tří pilířů - koruny, církve a armády, které měly být nástrojem španělské velikosti. U svého dvora v Madridu soustředil šlechtu a posílil tím absolutismus. Ačkoliv nebyl intelektuál, v mládí procestoval Itálii a to v něm probudilo zájem o umění, zejmína malířství. Projevoval také velký zájem o hudbu a divadlo.
V období Filipovy vlády dominovaly mezinárodní záležitosti. Španělsko muselo čelit třem problémům: konfliktu s Francií, šíření protestantismu v Evropě a osmanské expanzi. Míru s Francií bylo dosaženo dohodou v roce 1559, která potvrdila španělskou kontrolu nad Itálií a Nizozemím. Poté se Filip rázně vypořádal s hrozbou protestantismu s pomocí inkvizice a zřízení jezuitského řádu na území Španělska a jeho držav.
Nejobtížnější bylo vypořádat se s osmanskou hrozbou. Turecká flotila již roku 1558 vyplenila Minorcu a Španělsko se tak ocitlo v přední linii nové islámské svaté války. Po celá 60. léta se Filip II. věnoval odvrácení turecké hrozby. Ústředním bodem se stala Malta, kterou turecké síly oblehly v roce 1565. Kdyby ji Turci dobyli, ocitly by se v ohrožení španělské državy v Itálii. Filip II. proto uzavřel spojenectví s papežem a Benátkami a společnými silami pak porazili tureckou flotilu roku 1571 u Lepanta. Současně také zahájil operace proti povstalým moriskům v Granadě. Do čela vojska postavil svého nevlastního bratra Dona Juana d Austria - vítěze od Lepanta a povstání rozdrtil.
V roce 1572 vypuklo povstání v Nizozemí, které se Filipovi i přes značné úsilí a teror jeho místodržícího vévody Alby nepodařilo potlačit, a jež vedlo ke ztrátě severní - protestantské části této bohaté provincie. Přes toto zklamání se přeci jen dočkal zisku v podobě portugalské koruny, kterou pu po smrti krále Manuela I. získal v roce 1581 jako syn Isabely Portugalské. Posílen novou državou pokusil se znovu získat i severní Nizozemí, ale anglická královna Alžběta I. poslala nizozemcům na pomoc expediční vojsko. Současně s tím Britové vedení Francisem Drakem vyplenili město Vigo v Galicii.
Filip II. na to roku 1588 reagoval vysláním ohromné válečné flotily - tzv. armady, aby provedla invazi do Anglie a sesadila protestantskou královnu Alžbětu I. z trůnu. Armada se měla připojit k invaznímu vojsku z Flander, vedenému vévodou z Parmy. Flotila čítala 130 lodí, 10 000 námořníků a 20 000 vojáků a byla to největší flotila jaká do té doby vplula do lamanšského průlivu. Tam se jí postavily anglické lodě a pokus o vylodění Španělů odrazily. Výpravu poté na její cestě zpět zastihla prudká bouře, při které byla velká většina lodí zničena. Zbytek pak rozprášil kapitán Francis Drake u irského pobřeží. Toto dobrodružství stálo krále ztrátu námořní převahy ve prospěch Anglie a spolu s vydatnou podporou poskytovanopu francouzským katolíkům ve válce s hugenoty mělo za následek státní bankrot v roce 1596.
Když v roce 1598 zemřel, válka s Anglií ještě nebyla u konce.
Po příjezdu do Španělska se usídlil v Madridu, kam přesídlil všechny úřady a státní správu. Nedaleko od Madridu si začal budovat mohutnou residenci, jež byla zároveň palácem, klášterem (král byl bigotní katolík) i pevností současně - Escorial. Sídlo mělo symbolizovat spojení tří pilířů - koruny, církve a armády, které měly být nástrojem španělské velikosti. U svého dvora v Madridu soustředil šlechtu a posílil tím absolutismus. Ačkoliv nebyl intelektuál, v mládí procestoval Itálii a to v něm probudilo zájem o umění, zejmína malířství. Projevoval také velký zájem o hudbu a divadlo.
V období Filipovy vlády dominovaly mezinárodní záležitosti. Španělsko muselo čelit třem problémům: konfliktu s Francií, šíření protestantismu v Evropě a osmanské expanzi. Míru s Francií bylo dosaženo dohodou v roce 1559, která potvrdila španělskou kontrolu nad Itálií a Nizozemím. Poté se Filip rázně vypořádal s hrozbou protestantismu s pomocí inkvizice a zřízení jezuitského řádu na území Španělska a jeho držav.
Nejobtížnější bylo vypořádat se s osmanskou hrozbou. Turecká flotila již roku 1558 vyplenila Minorcu a Španělsko se tak ocitlo v přední linii nové islámské svaté války. Po celá 60. léta se Filip II. věnoval odvrácení turecké hrozby. Ústředním bodem se stala Malta, kterou turecké síly oblehly v roce 1565. Kdyby ji Turci dobyli, ocitly by se v ohrožení španělské državy v Itálii. Filip II. proto uzavřel spojenectví s papežem a Benátkami a společnými silami pak porazili tureckou flotilu roku 1571 u Lepanta. Současně také zahájil operace proti povstalým moriskům v Granadě. Do čela vojska postavil svého nevlastního bratra Dona Juana d Austria - vítěze od Lepanta a povstání rozdrtil.
V roce 1572 vypuklo povstání v Nizozemí, které se Filipovi i přes značné úsilí a teror jeho místodržícího vévody Alby nepodařilo potlačit, a jež vedlo ke ztrátě severní - protestantské části této bohaté provincie. Přes toto zklamání se přeci jen dočkal zisku v podobě portugalské koruny, kterou pu po smrti krále Manuela I. získal v roce 1581 jako syn Isabely Portugalské. Posílen novou državou pokusil se znovu získat i severní Nizozemí, ale anglická královna Alžběta I. poslala nizozemcům na pomoc expediční vojsko. Současně s tím Britové vedení Francisem Drakem vyplenili město Vigo v Galicii.
Filip II. na to roku 1588 reagoval vysláním ohromné válečné flotily - tzv. armady, aby provedla invazi do Anglie a sesadila protestantskou královnu Alžbětu I. z trůnu. Armada se měla připojit k invaznímu vojsku z Flander, vedenému vévodou z Parmy. Flotila čítala 130 lodí, 10 000 námořníků a 20 000 vojáků a byla to největší flotila jaká do té doby vplula do lamanšského průlivu. Tam se jí postavily anglické lodě a pokus o vylodění Španělů odrazily. Výpravu poté na její cestě zpět zastihla prudká bouře, při které byla velká většina lodí zničena. Zbytek pak rozprášil kapitán Francis Drake u irského pobřeží. Toto dobrodružství stálo krále ztrátu námořní převahy ve prospěch Anglie a spolu s vydatnou podporou poskytovanopu francouzským katolíkům ve válce s hugenoty mělo za následek státní bankrot v roce 1596.
Když v roce 1598 zemřel, válka s Anglií ještě nebyla u konce.
URL : https://www.valka.cz/Filip-II-t21615#82598Verze : 1
Pro možnost odpovídání na příspěvky a zakládání nových témat je třeba se zaregistrovat a přihlásit.