Příjmení: Surname: | - | |
Jméno: Given Name: | Carlos I | |
Jméno v originále: Original Name: | Carlos I de España | |
Fotografie či obrázek: Photograph or Picture: | ![]() | |
Hodnost: Rank: | - | |
Akademický či vědecký titul: Academic or Scientific Title: | - | |
Šlechtický titul: Hereditary Title: | král, císař, arcivévoda | |
Datum, místo narození: Date and Place of Birth: | 24.02.1500 Ghent / | |
Datum, místo úmrtí: Date and Place of Decease: | 21.09.1558 Cuacos de Yuste / | |
Nejvýznamnější funkce: (maximálně tři) Most Important Appointments: (up to three) | král Španělska, Portugalska, Neapolu, Sicilie a Sardinie císař římský Arcivévoda Rakouský | |
Jiné významné skutečnosti: (maximálně tři) Other Notable Facts: (up to three) | - | |
Související články: Related Articles: | | |
Zdroje: Sources: | en.wikipedia.org |
URL : https://www.valka.cz/Karel-I-V-t21602#623785Verze : 1
wlasto
MOD
Příjmení: Surname: | - | |
Jméno: Given Name: | Carlos I | |
Jméno v originále: Original Name: | Carlos I de España | |
Všeobecné vzdělání: General Education: | DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR | |
Vojenské vzdělání: Military Education: | DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR | |
Důstojnické hodnosti: Officer Ranks: | DD.MM.RRRR | |
Průběh vojenské služby: Military Career: | Automaticky vyplněné položky: 14.03.1516-16.01.1556 Velitel : Velitelství armády Ručně vyplněné položky: | |
Vyznamenání: Awards: |
Řád zlatého rouna Order of Golden Fleece Orden vom Goldenen Vlies - Podvazkový řád Order of Garter (K.G.) - | |
Poznámka: Note: | - | |
Zdroje: Sources: | en.wikipedia.org |
URL : https://www.valka.cz/Karel-I-V-t21602#623786Verze : 0
wlasto
MOD
Karel Habsburský se narodil roku 1500 v Nizozemí jako dědic španělské koruny. Na španělský trůn usedl ve svých šestnácti letech jako Karel I. a stal se tím i pánem Neapolska a burgundského Nizozemí. Po smrti svého dědečka císaře Maximiliána I. se stal v roce 1519 také císařem jako Karel V., ač na tento post kandidoval i francouzský král František I. Když odjel na inauguraci, vypuklo proti němu ve Španělsku povstání nespokojené šlechty, které se podařilo potlačit až v roce 1522. To přimělo Karla k návratu a pak neopouštěl Španělsko po dalších sedm let.
Jeho ambicí bylo udělat ze Španělska říši, nad níž "slunce nezapadá". V jeho službách se vydali conquistadoři Cortéz a Pizzaro dobýt Mexiko a říši Inků. Na popud papeže přijal tzv. Tordesaillskou úmluvu v roce 1519, která rozdělovala všechna nově objevená území mezi Španělsko a Portugalsko. Mezitím vedl válku s Františkem I., kterého roku 1525 porazil u Pavie a poté ho držel v madridském vězení, dokud se nevzdal nároku na císařský titul a vlády nad severní Itálií. František I. uzavřel poté proti němu spojenectví s tureckým sultánem Sulejmanem I. Zákonodárcem, který v roce 1526 zasadil habsbursko-uherským vojskům těžký úder v bitvě u Moháče. Současně došlo k povstání protestantských stavů v Německu a tak se Karel V. ocitl v boji na dvou frontách. Karlovi se sice podařilo dočasně zastavit turecký nástup a udržet Nizozemí, ale nikdy se mu nepodařilo zastavit šíření protestantismu v říši a omezit nezávislost německých knížat.
V roce 1541 připravil císař tažení proti alžírskému bejovi, spojenci Sulejmana I., který podnikal proti španělskému pobřeží časté pirátské nájezdy. Karel povolal do své flotily největší velitele té doby - vévodu z Alby, kapitána Andrea Doriu z Janova i dobyvatle Mexika Hernána Cortése, ale jeho výpravu stihla porážka.
Když ve Francii nastoupil na trůn Jindřich II., obnovila se i válka s Francií a jí podporovanými protestantskými knížaty v Německu. V roce 1555 byl Karel V. donucen podepsat s protestanty tzv. Augspurský mír, kterým byla uznána luteránská víra za rovnoprávnou s katolicismem. Jindřichovi musel odstoupit Alsasko a Lotrinsko. V důsledku této porážky se roku 1556 rozhodl abdikovat jako král i císař. Španělský trůn přenechal svému synu Filipovi II. a císařský trůn bratru Ferdinandovi I. Přiznal tím, že sen o evropském impériu je neuskutečnitelný a rozdělil tím habsburské državy mezi dvě větve - španělskou a rakouskou. Poté odešel do ústraní španělského kláštera, kde v roce 1558 zemřel.
Náhrobek Karla V. v Escorialu, po císařově levé ruce - jeho dcera Marie, matka císaře a českého krále Rudolfa II.
Jeho ambicí bylo udělat ze Španělska říši, nad níž "slunce nezapadá". V jeho službách se vydali conquistadoři Cortéz a Pizzaro dobýt Mexiko a říši Inků. Na popud papeže přijal tzv. Tordesaillskou úmluvu v roce 1519, která rozdělovala všechna nově objevená území mezi Španělsko a Portugalsko. Mezitím vedl válku s Františkem I., kterého roku 1525 porazil u Pavie a poté ho držel v madridském vězení, dokud se nevzdal nároku na císařský titul a vlády nad severní Itálií. František I. uzavřel poté proti němu spojenectví s tureckým sultánem Sulejmanem I. Zákonodárcem, který v roce 1526 zasadil habsbursko-uherským vojskům těžký úder v bitvě u Moháče. Současně došlo k povstání protestantských stavů v Německu a tak se Karel V. ocitl v boji na dvou frontách. Karlovi se sice podařilo dočasně zastavit turecký nástup a udržet Nizozemí, ale nikdy se mu nepodařilo zastavit šíření protestantismu v říši a omezit nezávislost německých knížat.
V roce 1541 připravil císař tažení proti alžírskému bejovi, spojenci Sulejmana I., který podnikal proti španělskému pobřeží časté pirátské nájezdy. Karel povolal do své flotily největší velitele té doby - vévodu z Alby, kapitána Andrea Doriu z Janova i dobyvatle Mexika Hernána Cortése, ale jeho výpravu stihla porážka.
Když ve Francii nastoupil na trůn Jindřich II., obnovila se i válka s Francií a jí podporovanými protestantskými knížaty v Německu. V roce 1555 byl Karel V. donucen podepsat s protestanty tzv. Augspurský mír, kterým byla uznána luteránská víra za rovnoprávnou s katolicismem. Jindřichovi musel odstoupit Alsasko a Lotrinsko. V důsledku této porážky se roku 1556 rozhodl abdikovat jako král i císař. Španělský trůn přenechal svému synu Filipovi II. a císařský trůn bratru Ferdinandovi I. Přiznal tím, že sen o evropském impériu je neuskutečnitelný a rozdělil tím habsburské državy mezi dvě větve - španělskou a rakouskou. Poté odešel do ústraní španělského kláštera, kde v roce 1558 zemřel.
Náhrobek Karla V. v Escorialu, po císařově levé ruce - jeho dcera Marie, matka císaře a českého krále Rudolfa II.
URL : https://www.valka.cz/Karel-I-V-t21602#82555Verze : 0
Pro možnost odpovídání na příspěvky a zakládání nových témat je třeba se zaregistrovat a přihlásit.