Main Menu
User Menu
Král Ludvík XIV. - Král slunce


(1638 - 1715)
URL : https://www.valka.cz/Ludvik-XIV-t21291#81242Verze : 0
MOD
Když v roce 1643 nastoupil na trůn po svém otci Ludvíkovi XIII., bylo mu pět let. Jeho matka Anna Rakouská se ujala regentství a za svého prvního ministra si zvolila obratného diplomata kardinála Mazarina. Právě ten vedl od mládí krále k tomu, že oporu své moci má král hledat v tzv. božském právu panovníka - absolutismu. Jako chlapec se Ludvík stal svědkem povstání tzv. frondy, městského parlamentu proti Mazarinovi a královně-regentce. Tehdy si uvědomil, že Paříž je nebezpečná a rozhodl se přenést vládu mimo území města. Ludvík se proto usadil ve Versailles nedaleko od Paříže, kde začal stavět rozsáhlý zámecký komplex jako pomník svůj a celé bourbonské dynastie.


Roku 1660 se oženil se španělskou infantkou Marií Terezií a o rok později, po Mazarinově smrti se sám ujal správy země. Navštívil pařížský parlament a vlastní rukou tam před překvapenými poslanci vytrhl listiny, které se týkaly dohod mezi vládou a frondou a řekl: "Pánové, mysleli jste si snad, že stát jste vy? Nikoliv, stát jsem já!" Tato věta pak jako by charakterizovala celou dobu jeho vlády.

Ludvík XIV. snil o tom, že vybuduje velmocenské postavení Francie do rozměrů říše Karla Velikého. K tomu potřeboval oslabit vliv Habsburků v Evropě. Velikou pozornost proto věnoval armádě, zejména týlovému zabezpečení a logistice (z francouzského loger=ubytovat vojsko). Duchovním otcem reforem armády se stal Michel Le Tellier, intendant italské armády, které velel maršál de Turenne. V dubnu 1643 se Le Tellier stal ministrem války a z tohoto titulu prosadil významné reformy: výši přídělů odlišil podle hodnosti, zavedl standardní smlouvy na dodávky proviantu a pravidelný plat pro markytány, kteří doprovázeli vojsko. Později markytány nahradil sborem armádních intendantů.


První válka, kterou Ludvík XIV. vedl, začala v roce 1667. Ludvík trval na nárocích své manželky na španělské Nizozemí. Armáda vedená maršálem de Turennem obsadilo Flandry a donutilo vojska císaře Leopolda I. k ústupu za Rýn. Leopold poté svému švagrovi Ludvíkovi přislíbil, že se rozdělí o španělskou říši v Evropě i v zámoří, pokud vymře španělská větev Habsburků. V roce 1672 se armáda krále-Slunce obrátila proti Spojeným provinciím - kalvinistické republice v sev. Nizozemí, ale to vedlo k obnovení války se Španělskem i císařem. Válka na dvou frontách přiměla Ludvíka uzavřít roku 1679 mír v Nijmwegenu. Ludvík však brzy porušil mírové dohody a tak se proti němu roku 1686 zformovala tzv. augspurská liga - Sasko, Savojsko, Braniborsko, Švédsko, Španělsko, Bavorsko, Spojené provincie a Svatá říše římská. Ludvík obsadil Falc a Alsasko. Následující válka o falcké dědictví trvala celých devět let a skončila až mírovou smlouvou v Rijswijku roku 1697. Ludvík získal pouze Alsasko.


Poslední z Ludvíkových velkých válek, válka o španělské dědictví, znamenala neslavný konec jeho ambicím. Vítězství vévody z Marlborough v roce 1704 u Blenheimu znamenalo konec pověsti o neporazitelnosti francouzské armády. Poté následoval Ludvíka jedna porážka za druhou, což přimělo krále k jednání o míru, který byl uzavřen v roce 1713 v Utrechtu. Francie musela postoupit Británii Newfoundland a Hudsonův záliv v Kanadě. Ludvík nakonec prosadil nástupnictví svého syna na španělský trůn, ale pod podmínkou, že se Francie a Španělsko nikdy nespojí v jeden stát.


Ludvík XIV. dokázal vést tolik válek a uskutečnit mnohé velkolepé projekty pomocí hospodářských reforem, které zavedl jeho ministr financí Colbert. Na jeho radu zakázal kvalifikovaným řemeslníkům odcházet do zahraničí a nabídl jim daňové výhody, zakládal manufaktury, zrušil vnitřní cla a podporoval výstavbu silnic. Bohužel krátce po smrti ministra v roce 1683 vyšel v platnost tzv. edikt nantský, který přinutil mnoho hugenotů opustit Francii a obrátil tak některé Colbertovy koncepce vniveč. Díky podpoře, již Ludvík věnoval rozvoji literatury a umění na svém dvoře ve Versailles, vešla jeho doba ve známost jako grand siecle (velké století). Ludvík rovněž uvedl do života program přestavby měst, úpravy krajiny a zřizování královských sídel. Jeho výstřední projekty a vleklé války s celou Evropou Francii finančně vyčerpávaly a tak když roku 1715 zemřel, zanechal zemi na pokraji finančního bankrotu.
URL : https://www.valka.cz/Ludvik-XIV-t21291#82645Verze : 0