Generál Ismet M. Inönü - prezident
(1884 - 1973)
Jako důstojník se v roce 1908 zúčastnil tzv. mladoturecké revoluce, za první světové války byl plukovníkem gen. štábu a stal se blízkým spolupracovníkem gen. Kemala. Po porážce Osmanské říše se vedle něho stal druhým nejvýznamnějším činitelem turecké revoluce a prvním ministrem zahraničí nově vzniklé Turecké republiky.
V letech 1923 - 37 byl s krátkou přestávkou ministerským předsedou. Po smrti Atatürka v listopadu 1938 se stal jeho nástupcem ve funkci prezidenta republiky. Měl hlavní zásluhu na neutralitě Turecka ve druhé světové válce. V lednu 1943 s ním o zapojení do války na straně spojenců jednal v Adaně i Winston Churchill, ale neúspěšně. Teprve situace na frontách a hrozba sovětské agrese přiměla Inöniho vyhlásit 1. 3. 1945 válku mocnostem Osy, ale aktivně již Turecko do bojů nezasáhlo.
Po válce se orientoval na spolupráci se Spojenými státy a vstup Turecka do NATO. Zemřel 25. prosince 1973.
(1884 - 1973)
Jako důstojník se v roce 1908 zúčastnil tzv. mladoturecké revoluce, za první světové války byl plukovníkem gen. štábu a stal se blízkým spolupracovníkem gen. Kemala. Po porážce Osmanské říše se vedle něho stal druhým nejvýznamnějším činitelem turecké revoluce a prvním ministrem zahraničí nově vzniklé Turecké republiky.
V letech 1923 - 37 byl s krátkou přestávkou ministerským předsedou. Po smrti Atatürka v listopadu 1938 se stal jeho nástupcem ve funkci prezidenta republiky. Měl hlavní zásluhu na neutralitě Turecka ve druhé světové válce. V lednu 1943 s ním o zapojení do války na straně spojenců jednal v Adaně i Winston Churchill, ale neúspěšně. Teprve situace na frontách a hrozba sovětské agrese přiměla Inöniho vyhlásit 1. 3. 1945 válku mocnostem Osy, ale aktivně již Turecko do bojů nezasáhlo.
Po válce se orientoval na spolupráci se Spojenými státy a vstup Turecka do NATO. Zemřel 25. prosince 1973.