Tankový oddíl ke zvláštnímu použití 66 [1942-1944]

28. dubna 1942 byla ve Vojenském výcvikovém prostoru Zossen-Wünsdorf, Vojenský okruh III, zřízena Tanková rota ke zvláštnímu použití 66 pro připravovanou invazi na Maltu (operace Herkules). Personál pro tuto jednotku poskytly Tankový náhradní oddíl 1, 5, 10, 25 a Střelecká škola Putlos. Výběr příslušníků roty zohledňoval jejich vhodnost pro nasazení v tropických oblastech.
Předepsaná výzbroj zahrnovala dvanáct nejnovějších tanků Pz.Kpfw. IV Ausf. G (tropikalizovaných) a všechny dostupné kořistní sovětské tanky - ty kromě dalších úprav obdržely německé vysílačky a velitelské věžičky. Velitelem roty se stal nositel Rytířského kříže nadporučík Hans Bethke.
Dne 21. května 1942 byla rota převelena z Wünsdorfu do Neuruppinu.


30. května pak byl vydán rozkaz k rozšíření roty na Tankový oddíl ke zvláštnímu použití 66 a Tanková rota ke zvláštnímu použití 66 byla přejmenována na 1. rotu Tankového oddílu ke zvláštnímu použití 66, ponechala si německé stroje a byla dozbrojena lehkými tanky Pz.Kpfw. I Ausf. F a Pz.Kpfw. II Ausf. J.


Nově zřízená 2. rota převzala všechny sovětské ukořistěné tanky. Oddíl se nadále připravoval pro invazi na Maltu, ale v polovině června 1942 obdržel nové rozkazy k přesunu na východní frontu, kde měly jeho roty posílit zajišťovací jednotky v týlových oblastech Skupiny armád Sever a Skupiny armád Střed.


1. rota Tankového oddílu ke zvláštnímu použití 66 byla poskytnuta Skupině armád Sever a od 25. července 1942 měla posílit 12. tankovou divizi. Začátkem srpna dorazila k Ilmeňskému jezeru a byla nasazena v přední linii, kde se její Pz.Kpfw. IV Ausf. G díky zesílenému pancéřování výtečně osvědčily.

Mezi 15. a 23. srpnem 1942 rota podporovala 18. pěší divizi v sestavě IX. armádního sbor, poté byla přidělena k II. armádnímu sboru a byla nasazena v prostoru mezi obcí Ramuševo a Lovatským jezerem při operaci Winkelried - pokusu prolomit obklíčení německých jednotek uzavřených v Demjanské kapse. Kvůli přípravám na operaci Nordlicht (dobytí Leningradu) však byla operace Winkelried zrušena.

Rota byla následně poskytnuta 12. tankové divizi, se kterou měla zabránit sovětskému pokusu o průlom německých linií u města Mga, který začal 27. srpna 1942. Během úporných bojů v lesnatém terénu o výšiny Sinjavino byl velitel roty 12. září těžce raněn a o dva dny později zraněním podlehl. Velení převzal poručík Mitto.

S platností od 30. října 1942 byla 1. rota Tankového oddílu ke zvláštnímu použití 66 převelena k Tankovému pluku 29 a přejmenována na jeho 8. rotu.


2. rota Tankového oddílu ke zvláštnímu použití 66 14. srpna 1942 posílila zajišťovací jednotky týlu Skupiny armád Střed v podřízenosti Velícímu generálovi zajišťovacích jednotek a velitelství týlové oblasti skupiny armád Střed.


Do nejtěžších bojů byla rota nasazena v březnu 1943 spolu s 267. pěší divizí u města Bolšaja-Kamenka západně od Stalingradu, kde utrpěla těžké ztráty.


18. března 1944 byla převelena k 1. lyžařské brigádě a přejmenována na 4. rotu Těžkého lyžařského praporu 1.


V souladu s rozkazem ze dne 22. srpna 1944 byly štáb a štábní rota přeloženy do Školy pro velitele rot a oddílů rychlých jednotek ve Versailles a zde rozpuštěny. Z jejich personálu byl zformován štáb instrukční roty v kasárnách Champs-du-Mars.

Georg Tessin: Verbände und Truppen der deutschen Wehrmacht und Waffen-SS im Zweiten Weltkrieg 1939-1945
www.lexikon-der-wehrmacht.de
www.axishistory.com
www.okh.it

příslušníci Tankového oddílu ke zvláštnímu použití 66 před Pz.Kpfw. IV Ausf. G
forum.axishistory.com