Main Menu
User Menu
     
Příjmení:
Surname:
Broz Tito
Jméno:
Given Name:
Josip
Jméno v originále:
Original Name:
Јосип Броз Тито
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
maršál
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
-
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
07.05.1892 Kumrovec /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
04.05.1980 Ľubľana /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
- prezident Juhoslovanskej socialistickej federatívnej republiky /1953-1980/
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
-
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josip_Broz_Tito
URL : https://www.valka.cz/Broz-Tito-Josip-t21156#621126Verze : 0
MOD
     
Příjmení:
Surname:
Broz Tito
Jméno:
Given Name:
Josip
Jméno v originále:
Original Name:
Јосип Броз Тито
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
DD.MM.RRRR
Průběh vojenské služby:
Military Career:
Vyznamenání:
Awards:

05.09.1944

Řád Suvorova 1. stupeň /1943-1991/
Order of Suvorov, 1st Class /1943-1991/
Opден Суворова I степени
-

09.09.1945

Řád vítězství
Order of the Victory
Орден „Победа“
-

16.03.1946

Partizánský kříž
Partisan Cross
Krzyż Partyzancki
-

22.03.1946

Československý vojenský řád Bílého lva "Za vítězství", hvězda I. stupně
Military Order of the White Lion For Victory, 1st Degree
-

22.03.1946

Československý řád Bílého lva vojenská skupina I. třída (velkokříž) [1922]
Czechoslovak Order of White Lion Military Division 1st class
-

02.06.1954

Řád Spasitele velkokříž - 1. třída
Order of Redeemer Grandcross - 1st Class
Τάγμα του Σωτήρος
-

07.05.1956

Řád Čestné legie 1. třída
Order of Legion of Honour 1st Class
Ordre de la Légion d'Honneur Grand Croix
-

30.03.1963

Řád Azteckého orla - velkokříž
Ribbon of the Order of the Aztec Eagle
Banda del Orden Mexicana del Águila Azteca
-

19.09.1963

Řád jižníhho kříže - velký řetěz
Order of the Southern Cross - Grand Collar
Ordem Nacional do Cruzeiro do Sul - Grande Colar
-

24.09.1963

Řád za zásluhy - velkokříž
Order of Merit - Grand Cross
Gran Cruz del Orden del Mérito
-

29.09.1963

Řád andského kondora
Order of the Condor of the Andes - Grand Collar
Orden del Cóndor de los Andes - Gran Collar
-

25.06.1964

Velkokříž Řádu polského znovuzrození
Grand Cross of the Order of Polonia Restituta
Krzyż Wielki Orderu Odrodzenia Polski
-

09.02.1965

Čestný odznak Za zásluhy o Rakouskou republiku - Velká čestná dekorace ve zlatě na stuze
Decoration of Honour for Services to the Republic of Austria - Grand Decoration of Honour in Gold with Sash
Großes Goldenes Ehrenzeichen am Bande für Verdienste um die Republik Österreich
-

13.05.1965

Řád Sv. Olafa velkokříž (1. třída)
Order of St. Olaf Grandcross (1st Class)
Sanct Olavs Orden
-

22.09.1965

Řád Georgi Dimitrova
Order of Georgi Dimitrov
Орден Георги Димитров
-

08.04.1968

Řetěz řádu Chryzantémy
Collar of the Supreme Order of the Chrysanthemum
大勲位菊花章頸飾 / だいくんいきっかしょうけいしょく
-

20.04.1968

Řád Süchbátara
Order of Suche Bator
Сүхбаатарын одон
-

02.10.1969

Řád za zásluhy o Italskou republiku - Rytíř velkokříže
Order of Merit for Italian Republic - Knight Grand Cross
Ordine al merito della Repubblica italiana - Cavaliere di Gran Croce
-

06.10.1970

Řád Leopolda - velkokříž s řetězem
Order of Leopold - Grand Cross with Collar
Ordre de Léopold - Grand cordon
-

20.10.1970

Řád Nizozemského lva - rytíř velkokříže
Order of the Netherlands Lion - Knight Grand Cross
Orde van de Nederlandse Leeuw - Ridder Grootkruis
-

05.06.1972

Leninův řád /1956-1991/
Order of Lenin /1956-1991/
Opден Ленина
-

17.10.1972

Řád lázně rytíř velkokříže (vojenský) 1. třída
Order of Bath Knigh Grand Cross (Mil.) 1st Class
-

04.05.1973

Velkokříž Řádu polského znovuzrození
Grand Cross of the Order of Polonia Restituta
Krzyż Wielki Orderu Odrodzenia Polski
-

24.06.1974

Záslužný řád Spolkové republiky Německo - velkokríž zvláštní skupiny
Order of Merit of the Federal Republic of Germany - Grand Cross Special Class
Verdienstorden der Bundesrepublik Deutschland - Sonderstufe des Großkreuzes
-

29.10.1974

Řád slona
Order of Elefant
Elefantordenen
-

12.11.1974

Řád Karla Marxe
Order of Karl Marx
Karl-Marx-Orden
-

11.03.1976

Královský Řád Serafínů
Royal Order of the Seraphim
Kungliga Serafimerorden
-

06.12.1976

Národní řád za zásluhy 1. třída
National Order of Merit 1st Class
Ordre national du Mérite Grands-croix
-

12.01.1977

Řád Karla Marxe
Order of Karl Marx
Karl-Marx-Orden
-

16.08.1977

Řád říjnové revoluce
Order of October Revolution
Орден Октябрьской Революции
-

DD.MM.RRRR

Pamětní partyzánský odznak 1941
Commemorative Partisan Badge 1941
Partizanska spomenica 1941
-

DD.MM.RRRR

Řád jugoslávské zástavy 1. třída
Order of Yugoslav Banner 1st Class
Orden Jugoslovenske zastave
-

DD.MM.RRRR

Řád národního hrdiny
Order of People´s Hero
Орден народног хероја
-

DD.MM.RRRR

Řád národního hrdiny
Order of People´s Hero
Орден народног хероја
-

DD.MM.RRRR

Řád národního hrdiny
Order of People´s Hero
Орден народног хероја
-

DD.MM.RRRR

Řád hrdiny socialistické práce
Order of Hero of Socialist Labour
Orden junaka socijalističkog rada
-

DD.MM.RRRR

Řád jugoslávské velké hvězdy
Yugoslav Great Star
Orden jugoslovenske velike zvezde
-

DD.MM.RRRR

Řád partyzánské hvězdy 1. třídy
Order of Partisan Star 1st Class
Orden partizanske zvezde sa zlatnim vencem
-

DD.MM.RRRR

Řád svobody
Order of Freedom
Orden slobode
-

DD.MM.RRRR

Řád válečné zástavy
Order of War Banner
Орден ратне заставе
-

DD.MM.RRRR

Řád za chrabrost
Order of Bravery
Orden Za hrabrost
-

DD.MM.RRRR

Řád národního osvobození
Order of National Liberation
Orden narodnog oslobodenja
-

DD.MM.RRRR

Medaile k 30. výročí vítězství nad fašismem
Medal 30 Years of Victory over Fascism
Medalja 30 godina pobjede nad fašizmom
-

DD.MM.RRRR

Medaile k 10. výročí jugoslávské národní armády
Medal of 10 years of JNA
Medalje obljetnice JNA 10 godina
-

DD.MM.RRRR

Medaile k 20. výročí JNA
Medal of 20 years of JNA
Medalje obljetnice JNA 20 godina
-

DD.MM.RRRR

Medaile k 30. výročí JNA
Medal of 30 Years of JNA
Medalje obljetnice JNA 30 godina
-

DD.MM.RRRR

Řád lidové armády - 1. třída - s vavřínovým věncem
Order of People´s Army - 1st Class - with Laurel Wreath
Orden narodne armije - са ловоровим венцем
-

DD.MM.RRRR

Řád za vojenské zásluhy - 1. třída
Order of Military Merit - 1st Class
Orden za vojne zasluge sa velikom zvijezdom
-

DD.MM.RRRR

Řád Za národní zásluhy se zlatou hvězdou (1. st.)
Order of National Merit with Gold Star (I. Class)
Orden zasluge za narod sa zlatnom zvijezdom
-

DD.MM.RRRR

Řád Republiky - 1. třída
Order of Republic - 1st Class
Orden Republike
-

DD.MM.RRRR

Řád bratrství a jednoty 1. třídy (se zlatým věncem)
Order of Brotherhood and Unity 1st Class (with Golden Wreath)
Orden bratstva i jedinstva sa zlatnim vencem
-

DD.MM.RRRR

Řád Pahlavi - 1. třída
Order of Pahlavi - 1st Class
Nishan-i-Pahlavi
-

DD.MM.RRRR

Řád Kambodže - velkokříž
Order of Cambodia - Grandcross
គ្រឿងឥស្សរិយយសព្រះរាជាណាចក្រកម្ពុជា - มหาเสรีวัฒน์
-

DD.MM.RRRR

Řád Ojasvi-Rajanya
Order of Ojaswi Rajanya
Ojaswi Rajanyako Manapadvi
-

DD.MM.RRRR

Řád Pakistánu
Order of Pakistan
Nishan-e-Pakistan / نشان پاکستان
-

Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
ru.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Broz-Tito-Josip-t21156#621128Verze : 0
MOD
Narodil se jako Josip Broz 07.05.1892 v Kumrovci v Chorvatsku, které bylo tehndy součástí Rakousko-uherské říše. Vyučil se strojním zámečníkem a v roce 1910 vstoupil do sociálně demokratické strany Chorvatska a Slavonska. Nějakou dobu byl nezaměstnaný a tak se potulovalpo rodném Chorvatsku a v roce 1911 odjel se skupinou jiných kovodělníků do Čech za prací. Poté odjel přes Německo do Vídně za svým bratrem. Zde pobýval několik let až do roku 1913, kdy dosáhl plnoletosti (tehdy 21 let) a vztahovala se na něho povinnost dvouleté vojenské služby. Narukoval do Záhřebu a během šesti měsíců to dotáhl až na seržanta. Stal se tak nejmladším seržantem v rakousko-uherské armádě!

Na začátku první světové války byl za své protiválečné postoje převelen na ruskou frontu, kde se nechal roku 1915 zajmout. Když v Rusku vypukla revoluce a následná občanská válka, mnozí zajatci byli verbováni do Rudé armády. Josip do ní vstoupil také. Stal se členem komunistické strany v Omsku a v roce 1920 se vrátil do Chorvatska s cílem organizovat stávky a revoluční akce v rámci nově vznikající Komunistické strany v Jugoslávii (tehdy království Srbů, Chorvatů a Slovinců).

V roce 1926 získal práci ve vagonce, kde zorganizoval odborovou činnost v komunistickém duchu. V té době byl již však sledován tajnou policí a krátce na to byl za tuto svou činnost zatčen a odsouzen do vězení. Po podmínečném propuštění přešel do ilegality, ale byl znovu zatčen a znovu uvězněn. Po svém propuštění v roce 1934 odešel do Moskvy, kde již jako člen předsednictva UV KS Jugoslávie začal pracoval v sekretariáltu Kominterny. V roce 1937 byl zvolen do čela KS Jugoslávie. Vedením strany v Jugoslávii byl dočasně pověřen Djilas.

Po vypuknutí války se v jugoslávské komunistické straně rozhořela diskuse o povaze války. Djilas a jeho vedení v Bělehradě bez předchozí konzultace s Titem přijali tezi, že jde o oboustranně nespravedlivou imperialistickou válku. Toto stanovisko přes počáteční nesrovnalosti nakonec přijalo i vedení Kominterny. Situace se však zkomplikovala poté, co do války vstoupil Sovětský svaz, když jeho vojska okupovala vých. Polsko a zahájila válku s Finskem.

V lednu 1940 nařídil Stalin Titovi, aby se vrátil do Jugoslávie. Tito se přes Turecko s kanadským pasem nakonec dostal do Záhřebu. Do podzimu 1940 provedl zásadní reorganizaci celé strany a připravil ji na přechod k ozbrojenému boji pro případ fašistické agrese proti Jugoslávii. Byla vytvořena rozsáhlá ilegální síť kurýrů, tajných bytů, skladišť zbraní, rádiových stanic, kontaktů na policii a důležité osoby. Byla vytvořena i zvláštní komanda schopná zorganizovat útěk zatčených komunistů. Po obsazení Jugoslávie v dubnu 1941 se celý ilegální aparát dal okamžitě do pohybu.

Po přepadení SSSR byl Tito 27. června 1941 politbyrem jmenován vrchním velitelem Národní osvobozenecké armády Jugoslávie. Tato partyzánská armáda se stala nejsilnější odbojovou silou na Balkáně a vázala až 30 německých a italských divizí. Kromě toho vedla válku i s četniky - srbskými nacionalisty a ustašovci - chorvatskými separatisty, kteří podporovali okupanty. S pomocí Spojenců se Titovi podařilo odrazit sedm německých ofenziv. Při jedné z nich v červenci 1943 u Sutjesky unikl jen o vlásek smrti. Německé vrchní velení vypsalo na jeho hlavu odměnu 100 000 říšských marek! V té době byl Tito již v čele prozatímní revoluční vlády s hodností maršála. Při druhém pokusu v květnu 1944 se německým parašutistům sice nepodařilo zmocnit Tita, ale ukořistili alespoň jeho maršálskou uniformu.

1. října 1944 na Titovu žádost překročila Rudá armáda jugoslávské hranice a 23. října osvobodila společně s partyzány Bělehrad. Tito během války spolupracoval i se západními Spojenci a přiměl je, aby uznali jeho vládu za jediného oficiálního partnera pro jednání o poválečné Jugoslávii.

Po válce však ihned dal najevo, jakým směrem se chystá vydat. Hned po upevnění moci zahájil "socializaci" země. Vyhlásil vlastní, tzv. jugoslávskou cestu k socilalismu a odmítl pokusy o ovládnutí své země z Moskvy. Byl proti zastavení pomoci řeckým partyzánům, kteří byli na základě tiché dohody mezi Churchillem a Stalinem hozeni přes palubu. K zásadní roztržce mezi ním a Stalinem došlo v březnu 1948 na zasedání politbyra UV KSSS v Moskvě. Tito byl poté v červnu 1948 Kominformou obviněn z antisovětismu a trockismu. V té době již Tito začal podnikat odvetné kroky a zbavovat se postupně prosovětských sil ve vlastní straně, a zároveň připravovat obranu země před chystanou sovětskou invazí. K té však nakonec nedošlo, protože vypukla válka v Koreji.

Tito se začal po své izolaci ze strany tzv. východního bloku stále více sbližovat se Západem a zároveň přistoupil i na jisté liberální reformy uvnitř systému, takže se z Jugoslávie stal nejliberálnější komunistický stát. Dva roky po Stalinově smrti zahájilo nové sovětské vedení cestu k normalizování vztahů s Jugoslávií, které vyvrcholilo návštěvou Chruščova a Bulganina v Bělehradě v květnu 1955. V červnu 1956 jim Tito návštěvu oplatil.

Mezitím se začal angažovat v Hnutí nezúčastněných spolu s indickým premiérem Nehrúem, indonéským vůdcem Sukarnem a egyptským prezidentem Násirem. V březnu 1954 podepsal obranný pakt s Řeckem a Tureckem. Titova prestiž státníka ho nakonec vynesla do čela hnutí nezúčastněných. Tito po vojenském potlačení maďarského povstání v roce 1956 prosadil u Chruščova jmenování umírněného Kádára do čela vlády. V roce 1968 odsoudil vpád sovětských vojsk do Československa a v 70. letech udržoval dobré styky s rumunským diktátorem Ceaucescem, který usiloval nezávislost na Moskvě.

Na konci života vedl boj za zachování jednoty Jugoslávie, zejména poté, co počátkem 70. let vzrostlo v Chorvatsku separatistické hnutí. Jeho nástupcům se tuto jednotu udržet nepodařilo.

Tito zemřel 4. května 1980 v Bělehradě.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Josip_Broz_Tito

URL : https://www.valka.cz/Broz-Tito-Josip-t21156#82589Verze : 3
Diskuse
J. Broz Tito s představiteli Hnutí nezúčastněných ...
URL : https://www.valka.cz/Broz-Tito-Josip-t21156#117649Verze : 0
Tito byl rozporuplná osobnost,např.podle zkušeností z partyzánské války inicioval vznik teritoriálních sil podřízených jednotlivým republikám Jugoslávie a s vazbami na místní obyvatelstvo.Právě tyto síly zasadily tvrdé údery JNA ve Slovinsku a porazily centrální armádu v této republice.Také v ostatních republikách (Chorvatsko,Bosna) byly tyto jednotky TO základem nových armád nezávislých na Bělehradu a také hlavním protivníkem bojujícím za samostatnost republik proti centrální JNA plkbnící úkoly Bělehradu a Srbska.
Podobný výzman měl i systém vlády,který Tito zavedl,např.roční rotace republik při obsazování presidenta SFRJ naprosto odlišný od praxe všech evropských zemí i od Titova letitého vládnutí.
Tak Tito sám nechtěně pomohl rozkladu SFRJ po jeho smrti,který určitě si Tito nepřál a kterému se bránil řadu let.
Tito byl pro řadové občany Jugoslávie Bůh,ale po jeho smrti se rozhořely naplno rozpory,které Tito potlačoval,ale nemohl je uhasit.Osobnost Tita jde snad pouze popsat,ale zatím jej ani lidé v bývalé Jugoslávii nedovedou objektivně ohodnotit.
URL : https://www.valka.cz/Broz-Tito-Josip-t21156#236265Verze : 0