Narodila se 24. května 1819 v Kensingtonu u Londýna jako jediné dítě vévody z Kentu, třetího syna krále Jiřího III. a princezny Viktorie Sasko-Koburské. Po smrti jejího bezdětného strýce – krále Viléma IV. připadlo Viktorii následnictví. 20. června 1837 se konala korunovace na královnu Velké Británie a Irska, na hannoverský trůn nastoupil její bratranec, protože tam byla koruna dědičná pouze po meči. V roce 1840 se provdala za svého bratrance – belgického prince Alberta, kterému porodila devět dětí. Rodinný život královny byl dáván za příklad a spolu s hodnotami jako šetrnost, poctivost a pracovitost se stal základem „viktoriánské éry“.
Na počátku jejího panování byl její oporou ministerský předseda sir Lamb z Melbourne. Po těžkých sociálních otřesech na konci 30. let a ve 40. letech se od poloviny 19. století začal projevovat hospodářský a politický vzestup, spojený s úspěchy průmyslové revoluce. Jejím vyvrcholením byla Světová výstava, pořádaná v Londýně roku 1851. Albertova předčasná smrt v roce 1861 zasadila Viktorii těžkou ránu, která ji přiměla stáhnout se do ústraní, ale premiér Benjamin Disraeli ji přesvědčil, aby se znovu vrátila do veřejného života.
V roce 1876 přijala titul indické císařovny, čímž ještě více pozdvihla prestiž panovnického domu. Viktorie se stala pro Brity symbolem kontinuity v době bouřlivých přemen světa, stala se symbolem nově se rodícího impéria, které svou rozlohou nemělo v lidských dějinách obdoby. To vše bylo nejlépe vyjádřeno při oslavách diamantového jubilea nástupu Viktorie na britský trůn, které uspořádal na její počest premiér Robert Salisbury roku 1897. Těchto oslav se zůčastnili představitelé všech evropských mocností, z nichž mnozí byli s Viktorií v příbuzenském vztahu. Královně se také přezdívalo „babička králů a císařů“ neboť mezi jejími vnuky byla ruská carevna Alexandra a německý císař Vilém II.
V soukromém životě byla Viktorie velice skromná, poslední léta života trávila často se svým věrným komorníkem a přítelem Johnem Brownem ze Skotska. Její smrtí 22. ledna 1901 skončila v britských dějinách celá jedna epocha, během níž se z Velké Británie stala první průmyslová a koloniální mocnost světa.
