Různé zdroje uvádějí tak rozdílné rozměry, jako rozpětí 8 m či délku 6,2 až 6,5 m atd.
Endurance: 1.5 hr
Zdroje: Sources:
Bowers, Peter M. Nieuport N.28C-I, Peofile No. 79.Profile publications, Leatherhead 1966. Sanger, Ray. Nieuport Aircraft of World War One. The Crowood Press, Ramsbury 2002. ISBN 1-86126-447-X. Bruce, J. M. Nieuport Fighters, Windsock Datafile Special vol.1. Albatros Porductions, Berkhamsted 1993. ISBN 0-948414-54-5. Bruce, J. M. Nieuport Fighters, Windsock Datafile Special vol.2. Albatros Porductions, Berkhamsted 1994. ISBN 0-948414-54-5. Cooksley, Peter. Nieuport Fighters in Action, In Action No.167. Squadron/Signal Publications, Carrollton 1997. ISBN 0-89747-377-9. Lamberton, W. M. Fighter Aircraft of the 1914-1918 War. Harleyford Publications Ltd, Letchworth 1960. Taylor, M. J. H. Jane's Fighting Aircraft of World War I. http://www.aviastar.org/air/france/nieuport-28.php www.aviafrance.com http://www.airminded.net/n28/n28.html http://en.wikipedia.org/wiki/Nieuport_28
Továrna Nieuport se neustále snažila držet krok s vývojem letecké techniky na frontě I. svět. války postupným vylepšováním své proslulé konstrukce Nieuportu 17. Bylo však zjevné, že tudy už cesta nevede. Bylo třeba začít zcela od začátku.
V roce 1917 tak byly zahájeny práce na novém letounu. Od předchozích modelů stroj převzal jen tvar ocasních ploch. Ty byly kompletně kryty překližkou, stejně jako horní část náběžných hran a část trupu mezi přídí (krytou plechy) a kabinou. Kostra byla dřevěná, za kabinou a na křídlech potažená plátnem. Průřez trupu už neměl klasický „nieuportovský“ tvar obdélníku, ale byl téměř kruhový, tvořený řadou podélníků kryjících příhradovou konstrukci. Křídla měla nestejnou délku, spodní bylo rovné, zatímco horní mělo mírné vzepětí. Křidélka se nacházela jen na spodním křídle. Zajímavě byla též umístěna výzbroj, jeden kulomet Vickers byl vlevo před pilotem a druhý na levém boku letounu.
Stroj byl počátkem roku 1918 předveden zástupcům francouzského letectva a byla dohodnuta sériová výroba. Ta však byla vzápětí odřeknuta, protože se objevil mnohem výkonnější Spad XIII.
Nieuport 28 proto nikdy nesloužil ve francouzském letectvu. Když však jednaly s Francií USA o nákupu bojové techniky, byl jim nabídnut právě tento typ. Francouzi v té době přezbrojovali na Spady XIII a vzhledem k jejich nedostatku je nemohli Američanům v dané chvíli nabídnout.
Proto USA odebraly celkem 297 kusů Nieuportů 28 jako výzbroj pro své jednotky, jako první je obdržela 95th Aero Squadron.
Nieuport 28 byl na letoun s rotačním motorem dost rychlý a byl velmi obratný. Na druhou stranu byl velmi citlivý na zacházení s plynem a nemohl se příliš pouštět do boje ve vertikále. V letu střemhlav hrozilo nebezpečí destrukce křídel, při stoupání sice překonával standardní německé stíhačky té doby (Pfalz D.IIIa a Albatros D.Va), ale s přibývající výškou se rychle zhoršovaly jeho letové vlastnosti. Celkově byl letoun lepší než standardní německé protějšky, ale nové nepřátelské stroje (Fokker D.VII a Pfalz. D.XII) jej překonávaly ve všech ohledech s výjimkou obratnosti.
Přesto si američtí piloti typ oblíbili a místy dokonce protestovali proti přezbrojení na výkonnější Spady XIII. Po válce sice U.S. Army uvažovala o nákupu 600 těchto letounů pro své letectvo, nakonec však z této myšlenky sešlo. Z 50 kusů, které zůstaly v americké výzbroji po skončení války, se 12 kusů používalo ke startům z dělových věží bitevních lodí, zbytek krátce sloužil jako cvičné letouny. Po vyřazení ze služby byly se zkráceným rozpětím používány jako závodní a k natáčení filmů o vzdušných bojích I. světové války.
Malý počet těchto strojů sloužil po válce také v Řecku a jeden americký stroj, který zvítězil roku 1922 ve Švýcarsku na akrobatické soutěži, způsobil, že nadšení Švýcaři si ihned zakoupili dalších 14 strojů téhož typu.
TTD:
Určení: Stíhač pro vybojování vzdušné převahy Charakeristika: Jednomístný jednomotorový dvojplošník Největší rozpětí: 8, 16 m Délka trupu: 6, 40 m Výška v letové poloze: 2, 50 m Max. rychlost – u hladiny moře: 206 km/h - ve výšce 2000 m: 198 km/h - ve výšce 3000 m: 195 km/h - ve výšce 4000 m: 191 km/h
Dostup: 5180 m Stoupavost: do 2000 m za 5 min. Vytrvalost letu: přibližně 1, 5 h Hmotnost prázdného letounu: 456 kg Hmotnost vzletová: 698 kg Motor: rotační devítiválec Gnome Monosoupape 9N Výkon motoru: 160 ks Výzbroj: dva synchronizované kulomety Vickers ráže 7, 7 mm
Nieuport 28, květen 1918. Jedná se o osobní stroj nejlepšího amerického stíhače 1. světové války - Eddieho Rickenbackera (26 vítězství). Jeho domovskou jednotkou byla 94th Aero Squadron, jejímž velitelem byl tento bývalý automobilový závodník. Znak na trupu (Hat in the Ring) je znakem jednotky, osobní symbol Rickenbackera ze SPADu XIII (viz detail) se stal v roce 1919 oficiálním výsostným znakem amerického vojenského letectva.
Nieuport 28 patřící americké 27th Aero Squadron, léto 1918. Letoun nese klasickou francouzskou pětibarevnou kamufláž (světlá a tmavá zelená, okrová, hnědá a černá) na horních a bočních plochách. Spodní plochy krémové. Bílá číslice 6 se opakovala též na horní nosné ploše vlevo od výřezu. Znak squadrony (orel vrhající se na kořist) navrhl v roce 1918 poručík Malcolm Gunn. Inspiroval se logem pivovaru Anheuser-Busch, který dodnes existuje a logo stále používá. Zveřejněno s laskavým svolením autora
Plátno / Fabric
Zelená / Green
Zelená tmavá / Dark Green
Hnědá / Brown
Kov, stříbrná / Metalic, silver
Písková / Sand
Černá / Black
