USA - GBU-10/B Paveway I/II

GBU-10/B Paveway I
V roce 1965 (přibližně ve stejné době proběhl i neúspěšný útok USAF na severovietnamský most Thanh Hoa) se sešla skupina důstojníků amerického letectva s inženýry pozemního vojska a společně probírali nový program armády, který počítal s naváděním dělostřelectva pomocí laseru. Příslušníky letectva tento koncept zaujal, a tak začali uvažovat o využití laseru pro navádění letecké munice. Armament Development and Test Center působící na Eglinově letecké základně ještě v roce 1965 od výrobců obdrželo dva projekty. První nabídka od North American byla odmítnuta kvůli své složitosti. Americké letectvo naopak zaujal návrh od společnosti Texas Instruments, který počítal s využitím stávajících pum M117 letectva, jež by byly opatřeny vpředu naváděcím úsekem a v zadu řídící částí. Zhruba půl roku poté již letouny letectva shazovaly první prototypy nové řízené pumy označované jako BOLT-117. Jejich úspěchy při zkouškách nakonec vedly k rychlému vývoji modifikačních souprav, které by ze standardních "hloupých bomb" řady Mk.80 udělaly "chytré". Tím tak vznikla puma GBU-10/B. Jejím základem se stala tříštivo-trhavá bomba Mk.84 ráže 2000 lb doplněná o soupravu KMU-351/B tvořenou naváděcí částí MAU-157/B a ocasní skupinou MXU-600/B. Na jaře 1968 bylo americké letectvo připraveno použít nové pumy BOLT-117 a GBU-10/B na vietnamském bojišti. K prvnímu ostrému (a současně neúspěšnému) použití došlo 23. května 1968 v Laosu. Nové pumy při bojových zkouškách používalo 8. taktické stíhací křídlo (8th TFW) dislokované na thajské základně v Ubonu a výzbrojené letouny F-4 Phantom II. Tento útvar se snažil ověřit bojovou využitelnost pum BOLT-117 a GBU-10/B, a tak se s nimi snažil útočit na jakékoliv bodové cíle, které jen mohl najít - náklaďáky počínaje a malými mosty konče. Ze statistického hlediska úspěchy pum příliš působivé nebyly. Oslnila však skutečnost, že více než polovina pum dosáhla přímého zásahu, což tehdy bylo pro piloty od 8th TFW něco neuvěřitelného. Zkušební fáze byla ukončena v srpnu 1968 s konstatováním, že pumy jsou bojově účinné.


Výsledkem bylo zahájení sériové výroby pum GBU-10/B a jejich dodávky k 8th TFW pro bojové použití ve Vietnamské válce. 8. taktické stíhací křídlo bylo zpočátku jediným útvarem USAF v jihovýchodní Asii, který používal řízenou bombardovací munici. S americkými leteckými ofenzívami v roce 1972 se však počet útvarů používající GBU-10/B rozšířil. Na severovietnamské cíle bylo do skončení bojů svrženo celkem 3 917 těchto pum. Pro navedení pum GBU-10/B na cíle byly využívány ozařovače AN/AVQ-9 "Zot Box" a posléze především střelecké kontejnery AN/AVQ-10 Pave Knife. Patrně nejznámějším úderem s využitím pum GBU-10/B bylo bombardování hanojského mostu Paula Doumera dne 10. května 1972. Pumy byly rovněž bojově použity íránským letectvem během Irácko-íránské války v osmdesátých letech (jejich nosiči byly letouny F-4D opatřené ozařovači "Zot Box").





GBU-10/B Paveway II
Po úspěchu bomb generace Paveway I bylo rozhodnuto pokračovat v jejich dalším vývoji, čímž vznikla řada Paveway II. Ta byla opatřena novou naváděcí částí, která byla jednodušší a tím i levnější. Původní pevné ocasní části pum byly vyměněny za pohyblivé, jež umožnily zvýšit dosah pum a díky kompaktnějším rozměrům zlepšit jejich přepravitelnost a možnost podvěšení pod letoun. Zkoušky prototypů naváděcích částí řady Paveway byly zahájeny v roce 1974. Jejich sériová výroba byla zahájena v roce 1977. V případě pum GBU-10/B byla za základ vzata opět puma Mk.84 (později pak i pumy BLU-109 nebo BLU-117) opatřená naváděcí částí MAU-169/B a ocasním úsekem MXU-651/B. GBU-10/B Paveway II byly prvně bojově nasazeny během operace El Dorado Canyon na jaře 1986. K jejich masivnímu užití došlo především během operace Desert Storm.

...

"Aardvark" zachycený 14. dubna 1986 na letišti Lakenheath během posledních příprav na operaci El Dorado Canyon. Pod křídly má podvěšenu čtveřici laserem naváděných pum GBU-10C/B. Letoun na snímku je pravděpodobně sériového čísla 70-2383, který během operace nesl volací znak Jewel 62 a jehož cílem byl výcvikový tábor Murat Sídí Bilál. Tento letoun tehdy sloužil u 492nd Tactical Fighter Squadron.

Zdroj : www.af.mil