Název: Name: | Tupolev Tu-144 | |
Originální název: Original Name: | Туполев Ту-144 | |
Kategorie: Category: | dopravní letoun | |
Výrobce: Producer: | DD.MM.1968-DD.MM.1971 Moskevský strojírenský závod Pokus, Moskva / DD.MM.1972-DD.MM.1977 Voroněžský letecký závod, Voroněž / | |
Období výroby: Production Period: | DD.MM.1968-DD.MM.1977 | |
Vyrobeno kusů: Number of Produced: | 2 Moskva 9 Voroněž | |
První vzlet: Maiden Flight: | 31.12.1968 | |
Osádka: Crew: | 3 + 150 | |
Základní charakteristika: Basic Characteristics: | ||
Vzlet a přistání: Take-off and Landing: | CTOL - konvenční vzlet a přistání | |
Uspořádání křídla: Arrangement of Wing: | jednoplošník | |
Uspořádání letounu: Aircraft Concept: | bezocasé | |
Podvozek: Undercarriage: | zatahovací | |
Přistávací zařízení: Landing Gear: | kola | |
Technické údaje: Technical Data: | ||
Hmotnost prázdného letounu: Empty Weight: | 91800 kg | |
Vzletová hmotnost: Take-off Weight: | 180000 kg | |
Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight: | 195000 kg | |
Rozpětí: Wingspan: | 28,00 m | |
Délka: Length: | 65,70 m | |
Výška: Height: | 12,55 m | |
Plocha křídla: Wing Area: | 503,00 m2 | |
Plošné zatížení: Wing Loading: | ? kg/m2 | |
Pohon: Propulsion: | ||
Kategorie: Category: | dvouproudový | |
Počet motorů: Number of Engines: | 4 | |
Typ: Type: | Kuzněcov NK-144A o tahu 147,10 kN / 177,99 kN s přídavným spalováním | |
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity: | 98000 kg | |
Výkony: Performance: | ||
Maximální rychlost: Maximum Speed: | 2500 km/h v ? m | |
Cestovní rychlost: Cruise Speed: | 2200 km/h v ? m | |
Rychlost stoupání: Climb Rate: | ? m/s | |
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to: | ? min do ? m | |
Operační dostup: Service Ceiling: | 20000 m | |
Dolet: Range: | 3080 km | |
Maximální dolet: Maximum Range: | 4300 km | |
Výzbroj: Armament: | - | |
Uživatelské státy: User States: | - | |
Poznámka: Note: | - | |
Zdroje: Sources: | Gordon, Yefim; Rigmant, Vladimir. Tupolev Tu-144: Russia's Concorde. Midland Publishing, Hinckley 2005. ISBN 1-85780-216-0. Gordon, Yefim; Rigmant, Vladimir. OKB Tupolev: A History of the Design Bureau and its Aircraft. Midland Publishing, Hinckley 2005. ISBN 1-85780-214-4. Gunston, Bill. Tupolev Aircraft since 1922. Naval Institute Press, Annapolis 1995. ISBN 1-55750-882-8. ruslet.webnode.cz www.tu144sst.com http://www.tupolev.ru/en/aircrafts/tu-144 |
URL : https://www.valka.cz/Tupolev-Tu-144-kod-NATO-Charger-t20227#556724Verze : 0
Aubi
MOD
Tupolev Tu-144 představuje sovětský protipól západoevropského nadzvukového dopravního letadla Concorde a zároveň nejrychlejší dopravní letoun na světě. Konstrukční práce na tomto letounu začaly v počátku 60. let na popud vrchního vedení sovětského Aeroflotu. Základní specifikací nového letounu měla být co nejrychlejší doprava mezi vzdálenými letišti v SSSR a následně i po celém světě. Letoun měl nést 120-150 pasažérů a tyto přepravovat rychlostí větší než jeho konkurent.
V průběhu tří let experimentů v aerodynamických tunelech a opakovaného přepočítávání aerodynamického modelu dospěl konstrukční tým OKB Tupolev k obdobnému modelu jako jeho západní konkurenti. Navržený letoun měl štíhlý vřetenový trup se sklopnou přídí pro lepší výhled z kabiny při přistání a široké delta křídlo (toto křídlo bylo po zvětšení převzato ze zkušebního programu letounů Mikojan-Gurevič MiG-21). Při konstrukci si konstruktéři dokonce "vypůjčili" brzdový a podvozkový systém z konstrukce Concordu (údajně mělo dojít k rozsáhlejší průmyslové špionáži ale tyto dva aspekty jsou jediné potvrzené). Nakonec byla zahájena stavba dvojice prototypů, jež měly mít možnost nést 120 pasažérů a létat rychlostí 2200 km/h.
První vzlet prototypu (oba prototypy byly vybaveny motory Kuzněcov NK-144F ) je datován na 31.12.1968, tedy prakticky o dva měsíce dříve než jeho konkurent. V následné sérii zkoušek byly testovány vlastnosti letounu v podzvukové části rychlostního spektra. 27.5.1969 byly zahájeny pokusy o překonání zvukové bariéry k němuž došlo 5.6.1969. Rychlost letů byla nadále zvyšována a 15.7.1969 druhý prototyp překročil rychlostní hranici M2 (s motory Kuzněcov NK-144F bylo možné rychlostní hranici M2 překročit výhradně v režimu přídavného spalování).
Sériová výroba letounu začala pod označením Tupolev Tu-144S v roce 1972. Mimo prvních dvou sériových letounů byly všechny ostatní vybaveny motory Kolesov RD-36-51A, které umožňovaly překročení rychlostní hranice M2 bez přídavného spalování. První sériový letoun byl po zalétání předveden na několika aerosalonech. Osudným se mu stala Pařížská letecká přehlídka v roce 1973 kdy se 3.6.1973 při přistání vyhýbal francouzské stíhačce Dassault Mirage, která se bez povolení ze země dostala do blízkosti Tu-144S a ta se při vyhýbání částečně i vlivem nesprávných povelů vysílaných do ovládacích prvků z řídící jednotky zřítila. Při pádu letoun zdemoloval 15 domů a mimo šesti lidí na palubě zahynulo také osm lidí na zemi. Po této havárii byly ostatní postavené a rozestavěné letouny upraveny dle vyhodnocených dat z černé skříňky havarovaného letounu. Provedené změny se týkaly především nesprávně zkonstruované centrální ovládací a řídící jednotky. Od roku 1975 byla také zahájena výroba šesti kusů letounů Tupolev Tu-144D, které byly určeny pro civilní dopravu a tři také jako létající výzkumné laboratoře.
Ze sériové výroby vyšlo včetně havarovaného letounu 10 kusů Tu-144S. Zbylých devět bylo zařazeno do služeb Aeroflotu přičemž první komerční let se uskutečnil 26.12.1975 na trase Moskva - Alma-Ata. Lety na této trase ukončila 23.5.1978 havárie letounu Tupolev Tu-144D v průběhu zkušebního letu. Pilot při něm nezvládl poslední zatáčku před konečným přiblížením a po křídle sklouznul k zemi. V té době za sebou měly letouny Tu-144S a D na této trase za sebou celkem 55 letů (poslední proběhl 1.6.1978). Na druhé a poslední zbývající trase mezi Moskvou a Habavorskem létaly jen letouny Tu-144D a stejně jako na trase Moskva - Alma-Ata zde vykonaly 55 letů. Dopravní provoz letounů TU-144 byl ukončen shodně na obou trasách dne 1.6.1978. Nadále potom byly provozovány tři letouny používané jako létající laboratoře (v roce 1995 byl letoun Tupolev Tu-144 číslo 77114 pod označením Tupolev Tu-144LL prodán americké NASA). Jako zajímavost lze uvést že jeden letoun Tupolev Tu-144S řízený zkušebním pilotem Eduardem Jeljanem navštívil pražské letiště v Ruzyni (letoun zde nepřistál, pouze několikrát zakroužil nad letištěm). V současnosti nejsou již letouny Tupolev Tu-144 nikde provozovány.
V průběhu tří let experimentů v aerodynamických tunelech a opakovaného přepočítávání aerodynamického modelu dospěl konstrukční tým OKB Tupolev k obdobnému modelu jako jeho západní konkurenti. Navržený letoun měl štíhlý vřetenový trup se sklopnou přídí pro lepší výhled z kabiny při přistání a široké delta křídlo (toto křídlo bylo po zvětšení převzato ze zkušebního programu letounů Mikojan-Gurevič MiG-21). Při konstrukci si konstruktéři dokonce "vypůjčili" brzdový a podvozkový systém z konstrukce Concordu (údajně mělo dojít k rozsáhlejší průmyslové špionáži ale tyto dva aspekty jsou jediné potvrzené). Nakonec byla zahájena stavba dvojice prototypů, jež měly mít možnost nést 120 pasažérů a létat rychlostí 2200 km/h.
První vzlet prototypu (oba prototypy byly vybaveny motory Kuzněcov NK-144F ) je datován na 31.12.1968, tedy prakticky o dva měsíce dříve než jeho konkurent. V následné sérii zkoušek byly testovány vlastnosti letounu v podzvukové části rychlostního spektra. 27.5.1969 byly zahájeny pokusy o překonání zvukové bariéry k němuž došlo 5.6.1969. Rychlost letů byla nadále zvyšována a 15.7.1969 druhý prototyp překročil rychlostní hranici M2 (s motory Kuzněcov NK-144F bylo možné rychlostní hranici M2 překročit výhradně v režimu přídavného spalování).
Sériová výroba letounu začala pod označením Tupolev Tu-144S v roce 1972. Mimo prvních dvou sériových letounů byly všechny ostatní vybaveny motory Kolesov RD-36-51A, které umožňovaly překročení rychlostní hranice M2 bez přídavného spalování. První sériový letoun byl po zalétání předveden na několika aerosalonech. Osudným se mu stala Pařížská letecká přehlídka v roce 1973 kdy se 3.6.1973 při přistání vyhýbal francouzské stíhačce Dassault Mirage, která se bez povolení ze země dostala do blízkosti Tu-144S a ta se při vyhýbání částečně i vlivem nesprávných povelů vysílaných do ovládacích prvků z řídící jednotky zřítila. Při pádu letoun zdemoloval 15 domů a mimo šesti lidí na palubě zahynulo také osm lidí na zemi. Po této havárii byly ostatní postavené a rozestavěné letouny upraveny dle vyhodnocených dat z černé skříňky havarovaného letounu. Provedené změny se týkaly především nesprávně zkonstruované centrální ovládací a řídící jednotky. Od roku 1975 byla také zahájena výroba šesti kusů letounů Tupolev Tu-144D, které byly určeny pro civilní dopravu a tři také jako létající výzkumné laboratoře.
Ze sériové výroby vyšlo včetně havarovaného letounu 10 kusů Tu-144S. Zbylých devět bylo zařazeno do služeb Aeroflotu přičemž první komerční let se uskutečnil 26.12.1975 na trase Moskva - Alma-Ata. Lety na této trase ukončila 23.5.1978 havárie letounu Tupolev Tu-144D v průběhu zkušebního letu. Pilot při něm nezvládl poslední zatáčku před konečným přiblížením a po křídle sklouznul k zemi. V té době za sebou měly letouny Tu-144S a D na této trase za sebou celkem 55 letů (poslední proběhl 1.6.1978). Na druhé a poslední zbývající trase mezi Moskvou a Habavorskem létaly jen letouny Tu-144D a stejně jako na trase Moskva - Alma-Ata zde vykonaly 55 letů. Dopravní provoz letounů TU-144 byl ukončen shodně na obou trasách dne 1.6.1978. Nadále potom byly provozovány tři letouny používané jako létající laboratoře (v roce 1995 byl letoun Tupolev Tu-144 číslo 77114 pod označením Tupolev Tu-144LL prodán americké NASA). Jako zajímavost lze uvést že jeden letoun Tupolev Tu-144S řízený zkušebním pilotem Eduardem Jeljanem navštívil pražské letiště v Ruzyni (letoun zde nepřistál, pouze několikrát zakroužil nad letištěm). V současnosti nejsou již letouny Tupolev Tu-144 nikde provozovány.
URL : https://www.valka.cz/Tupolev-Tu-144-kod-NATO-Charger-t20227#175296Verze : 2
Reklama
Prototyp Tu-144
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | - |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | - |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Tupolev-Tu-144-kod-NATO-Charger-t20227#175297Verze : 0
Tupolev Tu-144S
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | - |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | - |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Tupolev-Tu-144-kod-NATO-Charger-t20227#175298Verze : 0
en.wikipedia.org
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | Tupolev Tu-144 [kód NATO: Charger] |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | 01.02.1969 |
Autor | Лев Поликашин |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
Prototyp Tu-144
URL : https://www.valka.cz/Tupolev-Tu-144-kod-NATO-Charger-t20227#556728Verze : 0
Aubi
MOD
Reklama
en.wikipedia.org
en.wikipedia.org
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | Tupolev Tu-144 [kód NATO: Charger] |
Kamufláž | Civilní |
![]() ![]() |
|
Země | ![]() |
Pilot | - |
Výrobní číslo | 01-2 |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | SSSR-77102 |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | Le Bourget, Letecká základna Le Bourget [1940-1944] |
Datum (DD.MM.RRRR) | 02.06.1973 |
Autor | RuthAS |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
První sériový Tu-144S v Paříži, den před jeho havárií.
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | Tupolev Tu-144 [kód NATO: Charger] |
Kamufláž | Civilní |
![]() ![]() |
|
Země | ![]() |
Pilot | - |
Výrobní číslo | 01-2 |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | SSSR-77102 |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | Le Bourget, Letecká základna Le Bourget [1940-1944] |
Datum (DD.MM.RRRR) | 02.06.1973 |
Autor | P.L THILL |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Tupolev-Tu-144-kod-NATO-Charger-t20227#556729Verze : 0
Aubi
MOD
en.wikipedia.org
Období | - |
Výrobce | Tupolev |
Typ letounu | Tupolev Tu-144 [kód NATO: Charger] |
Kamufláž | Civilní |
![]() ![]() |
|
Země | ![]() |
Pilot | - |
Výrobní číslo | 02-2 |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | SSSR-77144 |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | Le Bourget, Letecká základna Le Bourget [1940-1944] |
Datum (DD.MM.RRRR) | 08.06.1975 |
Autor | Michel Gilliand |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Tupolev-Tu-144-kod-NATO-Charger-t20227#556730Verze : 0
Aubi
MOD
mám zato, že tu144 byl v Praze na Ruzyni na zemi viz: www.planes.cz
URL : https://www.valka.cz/Tupolev-Tu-144-kod-NATO-Charger-t20227#463770Verze : 0
Pro možnost odpovídání na příspěvky a zakládání nových témat je třeba se zaregistrovat a přihlásit.