Jiné významné skutečnosti: (maximálně tři) Other Notable Facts: (up to three)
- letecké eso Německého císařství s 40 sesteřely - bratr nejúspěšnějšího leteckého esa 1. sv. války "Rudého barona" Manfreda von Richthofena (80 s., PlM) - je mu připsán sestřel Alberta Balla (44 s.), ve své době nejúspěšnějšího anglického leteckého esa - zahynul během letecké nehody
- flying ace of German Empire with 40 claims - brother of most successful flying ace of WW1 "Red baron" Manfred von Richthofen (80 cl., PlM) - claimed shot down of Albert Ball (44 cl.), at the time leading british flying ace - died during air crash
Lothar-Siegfried Freiherr von Richthofen (27. september 1894 - 4. júl 1922)
Lothar-Siegfried Freiherr von Richthofen bol vďaka 40 zostrelom jedným z najúspešnejších pilotov 1. svetovej vojny. Napriek tomu, ľudia si ho pamätajú hlavne ako mladšieho brata červeného baróna. Narodil sa v Breslau ako tretie zo štyroch detí Albrechta Richthofena a jeho ženy Kunigunde. Po obsolvovaní miestneho gymnázia nastúpil na úspešnú vojenskú kariéru. Na začiatku vojny podobne ako jeho brat slúžil v jazdectve (Dragoner-Regiment (1. schlesisches) Nr. 4 'von Bredow') a do Luftstreitkräfte bol preložený na vlastnú žiadosť. V roku 1915 absolvoval pilotný výcvik v rámci KG4. Od 16. marca 1917 lietal pod bratovým velením v rámci Jasta 11. Lothar sa tu veľmi rýchlo uviedol, v rámci tzv. krvavého apríla zostrelil 16 lietadiel.
Potom čo Manfred jednotku opustil, velením bol poverený Lothar. Aj v tejto roli bol od začiatku úspešný veď v jediný deň 7. mája neďaleko od Douai, jeho Jasta 11 zostrelila 11 lietadiel elitnej britskej 56. perute vrátane vtedajšieho najúspešnejšieho britského esa Alberta Balla (44 víťazstiev). Tento zostrel však nebol zrovna bežným víťazstvom. Obaja sa pustili do súboja s veľkou vervou. Niekoľko krát sa vzájomne vymanévrovali. Nakoniec však k 21. Lotharovmu víťazstvu prispela znížená viditeľnosť (hmla) a Ballov manéver, pri ktorom mu vysadil motor (možno mu povolila hadica s prívodom paliva, možno ju poškodil Lothar streľbou alebo jednoducho pri manévre prestal korektne pracovať karburátor). Následkom bol náraz do zeme. Lothar bol v tesnom závese a prakticky okamžite havaroval aj on. Ball haváriu neprežil, Lothar sa zachránil nakoľko oba stroje dopadli za nemecké línie. Toto sa značne využívalo propagandisticky, takže Lothar bol velením nútený hrať rolu víťaza. Nakoľko v lietadle nebolo ani guľky, aby sa zvýšila autencitita víťazstva, tak bol pred fotografovaním vystrielaný do vraku SE5 plný zásobník s revolveru. Až neskorší prieskum ukázal skutočnú pravdu. Lothara havária dlho od lietania neodradila, lenže už 13. mája 1917 bol zasiahnutý paľbou zo zeme a nepekne havaroval. To ho vyradilo na 5 mesiacov z hry, ale zároveň dostal vyznamenanie Pour le Mérite. Zranenia sa ho však nevyhýbali ani potom a 13. marca 1918 utrpel po havárii s Fokkerom Dr.I ďalšie škaredé zranenie. O to viac prekvapí, že jeho zostrely stále stúpali a 12. augusta 1918 sa zastavili na čísle 40. Potom na svojom poslednom bojovom lete s Fokkerom D.VII opäť havaroval a dokonca vojny strávil liečením. Z pohľadu pomeru počtu zostrelov k počtu operačných letov resp. dní na fronte, ide o jedného z najefektívnejších pilotov 1. svetovej vojny. Ostatne piloti z jeho letky vraveli: Lothar nie je lovec, Lothar je iba strelec.
Po vojne Lothar lietal ako civilný pilot na komerčných letoch. Bohužial 4. júla 1922 vysadil lietadlu D1481 (hoc sa toto označenie používa prakticky v každom zdroji, toto číslo patrí Klemmu L25 ktorí bol odpísaný pri havárii 1929, preto ide s najvyššou pravdepodobnosťou o letún s iným číslom) motor počas letu z Berlína do Hamburgu. Po následnom páde bol Lothar okamžite mŕtvy. V lietadle letela aj americká herečka Fern Andra a jej producent George Bluen. Obaja boli prevezený do nemocnice, kde neskôr Bluen podľahol zraneniam. Fern Andra sa zo zranení liečila vyše roka. Ostatne podľa všetkého s Lotharom si boli blízky a aj uvedený let mal byť súčasťou prípravy filmu o jeho slávnejšom bratovi Manfredovi. O dosť neskôr sa Lotharova matka grófka Kunigunde von Richthofen a Fern Andra stretli opäť vo Wiesbadene (pozri foto). Fern Andra zomrela v Južnej Karolíne až v roku 1974. Po Lotharovi zostala manželka a dve deti (dcéra a syn). Počas druhej svetovej vojny bol Lotharov syn Wolf-Manfred Freiherr von Richthofen dôstojníkom Whermachtu a po vojne založil pomerne úspešnú obchodnú firmu.
Bohužel musím uvést na pravou míru celou řadu výše uvedených informací.
Lothar během Krvavého dubna 1917 nesestřelil 16 nýbrž 15 letadel, k poslednímu dubnu sice měl skóre 16 vítězství, avšak včetně 1 sestřelu z konce března.
7. 5. 1917 neztratila 56. squadrona 11 letadel, ale jen 6. Lothar sám v tomto boji nárokoval sestřel Sopwithu Triplane (!) nikoliv Se-5 a navíc šlo o jeho 20. nikoliv 21. vítězství (jeho bratr Manfred dokonce uvádí číslo 22, současně potvrzuje verzi s trojplošníkem), přičemž rozpory jsou místní i časové. Lothar byl nucen nouzově přistát kvůli prostříleným nádržím. Ball byl podle poválečných svědectví místních občanů sestřelen u vesničky Annoeullin kulometem z kostelní věže.
Onoho nešťastného 13. 5. 1917 byl Lothar zraněn střelou vypálenou ze země do kyčle a ztratil vědomí těsně před nouzovým přistáním.
Onoho 13. 3. 1918 byl opět sestřelen, tentokrát se na jeho sestřelení podíleli August Orlebar, pilot Sopwith Camelu od 73. squadrony a osádka Bristolu Fighter F.2b od 62. squadrony, kterou tvořili Geoffrey Hughes a Hugh Claye. Jeho Fokkeru Dr.I v. č. 454/17 ustřelili jednu nosnou plochu a Lothar utrpěl při nouzovém přistání těžká zranění zejména v obličeji.
Poslední zranění utrpěl 13. 8. 1918 nikoliv však po havárii, nýbrž v souboji se Sopwith Camelem od americké 148. Aero Squadron, jenž pilotoval Captain Field E. Kinley. Ten mu v souboji prostřelil pravé stehno a Lothar, navzdory těžkému zranění, dokázal nouzově přistát.
Zmínka o vysoké efektivnosti poměru bojové lety/sestřely je přesná. Onu průpovídku o střelci a lovci však používal jeho otec, nikoliv kolegové z letky a prvně ji v souvislosti s Lotharem uvedl jeho bratr:
"Můj otec rozlišoval mezi lovcem a střelcem, který má radost ze střílení. Když jsem sestřelil jednoho Angličana, byla moje lovecká vášeň pro nejbližší čtvrthodinku ukojena. Proto nedovedu sestřelit dva Angličany bezprostředně po sobě. Cítím se lovcem. (...) U bratra tomu bylo jinak. Měl jsem příležitost pozorovat jej při sestřelení jeho čtvrtého a pátého protivníka. (...) ... vidím jak bratr sedí za Angličanem, ze kterého právě vyšlehly plameny, stroj vybuchl. Vedle Angličana letí jiný. Bratr opustil prvního, který byl ještě stále ve vzduchu, zamířil kulomet na druhého a hned střílel dál, bez přestávky. Po krátkém boji padl i ten druhý.
Doma se mě hrdě ptal: ,Kolik ji jich sestřelil?´ Řekl jsem zcela skromně: ,Jednoho.´ Otočí se ke mně zády a praví: ,Já dva.´ Poslal jsem ho, aby si je našel. (...) Vrátil se pozdě odpoledne, ale našel jen jednoho. Pátrání po obětech takových střelců je obtížné. ...teprve druhý den hlásily oddíly, kde se trosky nachází."
K oné osudné havárii ze 4. 7. 1922 došlo s letounem LVG C.VI (šlo o armádní pozorovací typ, přestavěný pro civilní použití) čísla D 148 patřícím společnosti Deutsche Luft-Reederei.
Za zmínku ještě stojí, že Lothar se roku 1919 oženil s hraběnkou von Keyserlingk, s níž měl dvě děti, syna a dceru. Syn, Wolf-Manfred Freiherr von Richthofen sloužil za 2. sv. války jako důstojník v německé armádě, ale další podrobnosti nejsou známy.
Mimochodom pochovaný bol vedľa svojho otca vo Schweidnitz dnešná Swidnica (Polsko). Jeho hrob sa však stratil takže dnes jeho potomkovia kladú sviečky k rodinnej hrobke vo Wiesbadene. V minulom roku však postavili aj vo Swidnici pomník tomuto slávnemu pilotovi.
Jeho syn pôsobil počas 2. svetovej vojny ako dôstojník Wehrmachtu a po vojne mal exportno-importnú firmu (takisto mal dve deti t.j. Lotharovi vnuci).
Fokker Dr.I s/n 454/17 (w/n 2079). Jedná se o osobní stroj Staffelführera Jasta 11 Ltn. Lothara von Richthofena. Na tomto letounu získal 12. 3. 1918 Lothar dvě vítězství nad stroji Bristol Fighter, avšak již následujícího dne byl Lothar sestřelen a ztratil část nosné plochy. Lothar havaroval při pokusu o nouzové přistání a putoval s těžkými zraněními na více než 4 měsíce do nemocnice. Letoun nese nátěr tyrkysovou barvou na spodních plochách, horní a boční plochy nesou "šmouhatou" kamufláž olivovou barvou na plátěném podkladu. Olivovou barvou jsou též zatřena bílá pole kolem výsostného označení, takže kolem křížů zůstal bílý lem. Červený kryt motoru, vzpěrového systému a podvozku je označením jednotky, žlutý nátěr na horní nosné ploše, zadní části trupu a ocasních plochách je osobním označením pilota. Na horním křídle byla asi žlutá barva málo sytá, protože pod ní prosvítaly olivové šmouhy původní kamufláže.
![Bavorské království [1806-1918] / Kingdom of Bavaria [1806-1918]](http://www.valka.cz/images10/color_7.png "Bavorské království [1806-1918] / Kingdom of Bavaria [1806-1918]")
Plátno / Fabric
Olivově zelená / Olive Green
Modrá světlá / Light Blue
Žlutá / Yellow
Červená / Red