Název: Name: | Úderná stíhací peruť 25 | |
Originální název: Original Name: | Strike Fighter Squadron 25 | |
Datum vzniku: Raised/Formed: | 01.07.1984 | |
Předchůdce: Predecessor: | Útočná peruť 25 | |
Datum zániku: Disbanded: | DD.MM.RRRR | |
Nástupce: Successor: | - | |
Nadřízené velitelství: Higher Command: | 01.07.1984-DD.MM.2010 Palubní letecké křídlo 14 DD.MM.2010-DD.01.2013 Palubní letecké křídlo 17 DD.01.2013-DD.MM.RRRR Palubní letecké křídlo 9 DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Palubní letecké křídlo 7 | |
Dislokace: Deployed: | 01.07.1984-DD.MM.RRRR Lemoore, NAS Lemoore 20.02.1985-24.08.1985 -, USS Constellation (CV-64) 04.09.1986-20.10.1986 -, USS Constellation (CV-64) 11.04.1987-13.10.1987 -, USS Constellation (CV-64) 01.12.1988-01.06.1989 -, USS Constellation (CV-64) 16.09.1989-19.10.1989 -, USS Constellation (CV-64) 27.04.1990-20.05.1990 -, USS Independence (CV-62) 23.06.1990-20.12.1990 -, USS Independence (CV-62) 05.08.1991-22.08.1991 -, USS Independence (CV-62) 28.08.1991-14.09.1991 -, USS Midway (CV-41) 17.02.1994-17.08.1994 -, USS Carl Vinson (CVN-70) 21.08.1995-13.09.1995 -, USS Carl Vinson (CVN-70) 14.05.1996-14.11.1996 -, USS Carl Vinson (CVN-70) 04.04.1997-28.04.1997 -, USS Abraham Lincoln (CVN-72) 22.11.1997-20.12.1997 -, USS Abraham Lincoln (CVN-72) 16.06.1998-07.12.1998 -, USS Abraham Lincoln (CVN-72) 12.05.2000-01.07.2000 -, USS Abraham Lincoln (CVN-72) 20.08.2000-06.02.2001 -, USS Abraham Lincoln (CVN-72) 14.02.2002-14.05.2002 -, USS Abraham Lincoln (CVN-72) 20.07.2002-06.05.2003 -, USS Abraham Lincoln (CVN-72) 24.05.2004-01.11.2004 -, USS John C. Stennis (CVN-74) 04.01.2006-06.07.2006 -, USS Ronald Reagan (CVN-76) 27.01.2007-20.04.2007 -, USS Ronald Reagan (CVN-76) 19.05.2008-25.11.2008 -, USS Ronald Reagan (CVN-76) 28.05.2009-21.10.2009 -, USS Ronald Reagan (CVN-76) 30.11.2010-15.06.2011 -, USS Carl Vinson (CVN-70) 30.11.2011-23.05.2012 -, USS Carl Vinson (CVN-70) 16.11.2015-13.07.2016 -, USS Harry S. Truman (CVN-75) 01.04.2019-20.01.2020 -, USS Abraham Lincoln (CVN-72) | |
Velitel: Commander: | 01.07.1984-16.11.1984 Webb, Steve L. (Commander) 16.11.1984-DD.02.1986 Leslie, C. J. (Commander) DD.02.1986-02.09.1987 Arbiter, Jerome L. (Commander) 02.09.1987-23.11.1988 Colantoni, Anthony V. Jr. (Commander) 23.11.1988-31.05.1990 Gabriel, Daniel W. (Commander) 31.05.1990-DD.MM.RRRR Peairs, Gregory R. (Commander) | |
Výzbroj: Armament: | 11.11.1984-DD.MM.RRRR McDonnell Douglas F/A-18A Hornet DD.06.1989-DD.MM.2012 McDonnell Douglas F/A-18C Hornet DD.MM.2012-DD.MM.RRRR Boeing F/A-18E Super Hornet | |
Poznámka: Note: | - | |
Zdroje: Sources: | Grossnick, Roy A.: Dictionary of American Naval Aviation Squadrons Volume I - The History of VA, VAH, VAK, VAL, VAP and VFA Squadrons; Naval Historical Center, Department of the Navy, Washington, D.C., 1995 https://en.wikipedia.org/wiki/VFA-25 |
URL : https://www.valka.cz/Uderna-stihaci-perut-25-1984-t19391#572059Verze : 2
Admin
MOD
VFA-25 (VA-25)
Letecká jednotka VFA-25 s názvem "Fist of the Fleet" patří mezi veterány námořního letectví. Její kořeny sahají do roku 1943.
Jednotka VFA-25 (VA-25) vznikla z útočné squadrony VA-65, která byla založena v prosinci 1947. Squadrona VA-65 se velice osvědčila ve válce proti Koreji. V rámci CVW-2 na palubě USS BOXER absolvovala 1645 bojových misí s letouny A-1 Skyraider, během nasazení v Koreji. V červenci 1959 byla VA-65 přeznačena na VA-25. V roce 1962 se Squadrona VA-25 usadila na nové základně NAS Lemoore.
V období mezi lety 1965 až 1968 squadrona VA-25 absolvovala celkem tři nasazení v Jihovýchodní Asii na palubě USS CORAL SEA, stále vyzbrojena různými verzemi letounů A-1. Piloti squadrony během tohoto nasazení nalétali víc jak 3000 bojových misí a svrhli velké množství bombové munice na nepřátelské cíle. 20.června 1965 byl roj Spadů z VA-25 napaden dvojicí Severovietnamských MIGů-17. Jeden z MIGů-17 se pilotům A-1H, jmenovitě Clintonu Johnsonovi a Charlesi Hartmanovi III, podařilo sestřelit palbou svých 20 mm kanónů.
Když squadrona VA-25 odevzdávala v roce 1968 své A-1 a chystala se k přezbrojení na modernější stroje, byla poslední bojovou jednotkou US NAVY používající vrtulové stroje.
Novým letounem na který se v říjnu 1968 na základně NAS Lemoor v Kalifornii začala squadrona přezbrojovat byl útočný letoun A-7B Corsair II. Jen po čtyřech měsících přeškolení na nový letoun, se squadrona vydala na svou čtvrtou plavbu do jihovýchodní Asie na palubě USS TICONDEROGA (CVA-14). Během této plavby squadrona vytvořila rekord v operačním nasazení. Během třiceti tří dní letového provozu piloti VA-25 uskutečnili 1650 bojových letů proti nepříteli. Během této periody každý z pilotů VA-25 nalétal víc jak 92 letových hodin!
Po návratu na základnu NAS Lemoore se squadrona v rychlosti přezbrojila na novou verzi Corsaira II a to na A-7E. Od října 1970 VA-25 začala dlouhou a úspěšnou spolupráci s USS RANGER (CV-61). Během dvou let absolvovala squadrona dvě bojové plavby, během nichž svrhla víc jak 15 miliónů poundů pum na cíle v Laosu a vietnamu.
Od roku 1974 do roku 1983, VA-25 absolvovala čtyři plavby v západním Pacifiku na palubě USS RANGER, a jedno nasazení v Indickém oceánu při Iránské krizi.
V květnu 1983 piloti z VA-25 začali s tréninkem na nových letounech F/A-18A Hornet. 1. července 1983 byla squadrona přeznačena na Strike Fighter Squadron 25 (VFA-25). Squadrona převzala v březnu 1984 12 kusů úplně nových F/A-18 a začala s výcvikem v rámci CVW-14 na palubě USS CONSTELLATION (CV-64). Piloti se cvičili ve vzdušných soubojích a v útocích na pozemní cíle až do ledna 1984.
19. února 1985 byla VFA-25 jako první squadrona vyzbrojená letouny F/A-18 Hornet uznána plně operační z paluby USS CONSTELLATION. Během následujícího nasazení v západním Pacifiku VFA-25 vyhrála několik ocenění v rámci CVW-14.
V roce 1987 se squadrona zúčastnila několika plaveb v Indickém na palubě USS CONSTELLATION, během kterých dosáhla dalších významných ocenění jako, Top Hook a na závěr roku 1987 ocenění Battle "E".
V prosinci 1988 se squadrona nacházela opět v Indickém oceánu na palubě USS CONSTELLATION. V létě 1989 se VFA-25 zúčastnila velkého cvičení US NAVY PACEX 89, za které byla opět ohodnocena několika cenami.
V roce 1990 se VFA-25 vydala do Severního Pacifiku na cvičení RIMPAC 90. Když Irák napadl 2. srpna 1990 Kuwait, VFA-25 se zrovna nacházela v sestavě CVW-4 na palubě USS INDEPENDENCE (CV-62). Během operace Desert Shield VFA-25 odlétala mnoho bojových hlídek v blízkosti Kuwaitu.
V roce 1991 se USS INDEPENDENCE vydala na Hawaii aby doprovodila USS MIDWAY (CV-41) na její poslední cestě do San Diega k vyřazení ze služby.
V roce 1992 se squadrona přezbrojila na novou verzi F/A-18C schopnou odpalovat rakety AMRAAM.
V únoru 1994 se VFA-25 nalodila na palubu USS CARL VINSON (CVN-70). Squadrona operovala v Arabském zálivu, létala mise nad Irákem a podílela se na Southern Watch. Během této plavby získala squadrona ocenění Arleigh Burke Award. Bylo to poprvé= v historii, kdy toto ocenění získala squadrona s F/A-18.
Od května 1996 se VFA-25 účastnila na palubě USS CARL VINSON (CVN-70) operací SOUTHERN WATCH a DESERT STRIKE a cvičení RUGGED NAUTILUS. Po návratu a zaslouženém odpočinku se squadrona nalodila v prosinci 1998 na palubu USS ABRAHAM LINCOLN (CVN-72). Během této plavby operovala squadrona v Perském zálivu a hlídkovala v bezletové zóně nad Irákem.
V roce 2002 se squadrona na palubě USS ABRAHAM LINCOLN (CVN 72) účastnila operace Enduring Freedom.
V roce 2003 se VFA-25 opět na palubě USS ABRAHAM LINCOLN (CVN 72) podílela na operaci Iraqi Freedom v rámci CVW-14.
V roce 2004 se squadrona VFA-25 nacházela v rámci CVW-14 na palubě USS JOHN C. STENNIS (CVN 74). Během roku absolvovala plavbu do západního Pacifiku. V listopadu 2004 se jednotka vrátila na domovskou základnu.
Letecká jednotka VFA-25 s názvem "Fist of the Fleet" patří mezi veterány námořního letectví. Její kořeny sahají do roku 1943.
Jednotka VFA-25 (VA-25) vznikla z útočné squadrony VA-65, která byla založena v prosinci 1947. Squadrona VA-65 se velice osvědčila ve válce proti Koreji. V rámci CVW-2 na palubě USS BOXER absolvovala 1645 bojových misí s letouny A-1 Skyraider, během nasazení v Koreji. V červenci 1959 byla VA-65 přeznačena na VA-25. V roce 1962 se Squadrona VA-25 usadila na nové základně NAS Lemoore.
V období mezi lety 1965 až 1968 squadrona VA-25 absolvovala celkem tři nasazení v Jihovýchodní Asii na palubě USS CORAL SEA, stále vyzbrojena různými verzemi letounů A-1. Piloti squadrony během tohoto nasazení nalétali víc jak 3000 bojových misí a svrhli velké množství bombové munice na nepřátelské cíle. 20.června 1965 byl roj Spadů z VA-25 napaden dvojicí Severovietnamských MIGů-17. Jeden z MIGů-17 se pilotům A-1H, jmenovitě Clintonu Johnsonovi a Charlesi Hartmanovi III, podařilo sestřelit palbou svých 20 mm kanónů.
Když squadrona VA-25 odevzdávala v roce 1968 své A-1 a chystala se k přezbrojení na modernější stroje, byla poslední bojovou jednotkou US NAVY používající vrtulové stroje.
Novým letounem na který se v říjnu 1968 na základně NAS Lemoor v Kalifornii začala squadrona přezbrojovat byl útočný letoun A-7B Corsair II. Jen po čtyřech měsících přeškolení na nový letoun, se squadrona vydala na svou čtvrtou plavbu do jihovýchodní Asie na palubě USS TICONDEROGA (CVA-14). Během této plavby squadrona vytvořila rekord v operačním nasazení. Během třiceti tří dní letového provozu piloti VA-25 uskutečnili 1650 bojových letů proti nepříteli. Během této periody každý z pilotů VA-25 nalétal víc jak 92 letových hodin!
Po návratu na základnu NAS Lemoore se squadrona v rychlosti přezbrojila na novou verzi Corsaira II a to na A-7E. Od října 1970 VA-25 začala dlouhou a úspěšnou spolupráci s USS RANGER (CV-61). Během dvou let absolvovala squadrona dvě bojové plavby, během nichž svrhla víc jak 15 miliónů poundů pum na cíle v Laosu a vietnamu.
Od roku 1974 do roku 1983, VA-25 absolvovala čtyři plavby v západním Pacifiku na palubě USS RANGER, a jedno nasazení v Indickém oceánu při Iránské krizi.
V květnu 1983 piloti z VA-25 začali s tréninkem na nových letounech F/A-18A Hornet. 1. července 1983 byla squadrona přeznačena na Strike Fighter Squadron 25 (VFA-25). Squadrona převzala v březnu 1984 12 kusů úplně nových F/A-18 a začala s výcvikem v rámci CVW-14 na palubě USS CONSTELLATION (CV-64). Piloti se cvičili ve vzdušných soubojích a v útocích na pozemní cíle až do ledna 1984.
19. února 1985 byla VFA-25 jako první squadrona vyzbrojená letouny F/A-18 Hornet uznána plně operační z paluby USS CONSTELLATION. Během následujícího nasazení v západním Pacifiku VFA-25 vyhrála několik ocenění v rámci CVW-14.
V roce 1987 se squadrona zúčastnila několika plaveb v Indickém na palubě USS CONSTELLATION, během kterých dosáhla dalších významných ocenění jako, Top Hook a na závěr roku 1987 ocenění Battle "E".
V prosinci 1988 se squadrona nacházela opět v Indickém oceánu na palubě USS CONSTELLATION. V létě 1989 se VFA-25 zúčastnila velkého cvičení US NAVY PACEX 89, za které byla opět ohodnocena několika cenami.
V roce 1990 se VFA-25 vydala do Severního Pacifiku na cvičení RIMPAC 90. Když Irák napadl 2. srpna 1990 Kuwait, VFA-25 se zrovna nacházela v sestavě CVW-4 na palubě USS INDEPENDENCE (CV-62). Během operace Desert Shield VFA-25 odlétala mnoho bojových hlídek v blízkosti Kuwaitu.
V roce 1991 se USS INDEPENDENCE vydala na Hawaii aby doprovodila USS MIDWAY (CV-41) na její poslední cestě do San Diega k vyřazení ze služby.
V roce 1992 se squadrona přezbrojila na novou verzi F/A-18C schopnou odpalovat rakety AMRAAM.
V únoru 1994 se VFA-25 nalodila na palubu USS CARL VINSON (CVN-70). Squadrona operovala v Arabském zálivu, létala mise nad Irákem a podílela se na Southern Watch. Během této plavby získala squadrona ocenění Arleigh Burke Award. Bylo to poprvé= v historii, kdy toto ocenění získala squadrona s F/A-18.
Od května 1996 se VFA-25 účastnila na palubě USS CARL VINSON (CVN-70) operací SOUTHERN WATCH a DESERT STRIKE a cvičení RUGGED NAUTILUS. Po návratu a zaslouženém odpočinku se squadrona nalodila v prosinci 1998 na palubu USS ABRAHAM LINCOLN (CVN-72). Během této plavby operovala squadrona v Perském zálivu a hlídkovala v bezletové zóně nad Irákem.
V roce 2002 se squadrona na palubě USS ABRAHAM LINCOLN (CVN 72) účastnila operace Enduring Freedom.
V roce 2003 se VFA-25 opět na palubě USS ABRAHAM LINCOLN (CVN 72) podílela na operaci Iraqi Freedom v rámci CVW-14.
V roce 2004 se squadrona VFA-25 nacházela v rámci CVW-14 na palubě USS JOHN C. STENNIS (CVN 74). Během roku absolvovala plavbu do západního Pacifiku. V listopadu 2004 se jednotka vrátila na domovskou základnu.
URL : https://www.valka.cz/Uderna-stihaci-perut-25-1984-t19391#98336Verze : 0
Foto F/A-18C od VFA-25 na palubě USS ABRAHAM LINCOLN
F/A-18C od VFA-25 s palubním číslem 401 je připraven ke startu na katapultu USS ABRAHAM LINCOLN (5.4.2003)
F/A-18C od VFA-25 s palubním číslem 401 je připraven ke startu na katapultu USS ABRAHAM LINCOLN (5.4.2003)
URL : https://www.valka.cz/Uderna-stihaci-perut-25-1984-t19391#98359Verze : 0
Pro možnost odpovídání na příspěvky a zakládání nových témat je třeba se zaregistrovat a přihlásit.