>> SS (obecně)

více podrobností viz. článek www.valka.cz

12 Hlavních úřadů SS: (Hauptämter der SS)
I. Hauptamt Persönlicher Stab RFSS – osobní štáb reichsführera SS – šéfové: Karl Wolff, od r. 1943 Paul Baumert.
- pobočnické úkoly, vedení protokolů při audiencích a návštěvách, návrhy na udílení vyznamenání
- záležitosti Himmlerova osobního zájmu: otázky společnosti Ahnenerbe, společnosti Lebesborn a problematiky čtyřletého plánu (zejména oblast pracovních sil)


II. SS-Rasse- und Siedlungshauptamt (RuSHA) – Hlavní úřad pro rasové a osídlovací záležitosti – postupní šéfové: Walter Darré, Günther Pancke, Otto Hoffmann, od poloviny 1943 Richard Hildebrandt.


III. SS-Hauptamt (SS HA) – Hlavní úřad SS – šéfem Gottlob Berger
- nábor do Allgemeine SS a útvarů trvale umístěných v kasárnách, včetně Waffen-SS
- 1938 – z jeho pravomoci vyčleněny administrativní a ekonomické záležitosti
- od 1940 – zaměřen hlavně na nábor a formování Waffen-SS


IV. SS-Hauptamt Gericht – Hlavní soudní úřad SS – šéfem Franz Breithaupt
- svrchovaná moc nad soudy SS a policie (podobná pravomoc jako vojenské tribunály), v jeho rámci působil Nejvyšší soud SS a policie (Das Oberste SS- und Polizeigericht) – trestání příslušníků SS a policie porušujících disciplínu a služební příkazy; zvláštní soud SS projednával záležitosti personálu SS v KT
- osoby odsouzené soudy SS měly naději na udělení milosti pouze když se dobrovolně přihlásily do frontových jednotek nebo protipartyzánských oddílů
- 9.4.1940 – Himmlerovým nařízením pravomoc soudů SS a policie rozšířena i na příslušníky sipo a během dvou let na celé orpo, v r. 1944 také na protipožární a železniční ochranu


V. Stabshauptamt des Reichskommissars für die Festigung deutschen Volkstums (RKFDV) – Hlavní úřad štábu říšského komisaře pro otázky posílení němectví – říšským komisařem Heinrich Himmler, šéfem štábu od října 1939 Ulrich Greifelt.


VI. SS-Hauptamt Volksdeutche Mittelstelle (VOMI) – dispoziční středisko zahraniční německé menšiny – šéfem SS-Obergruppenführer Werner Lorenz, šéfem štábu SS-Standartenführer dr. Hermann Behrends.


VII. SS-Hauptamt Dienststelle „Heyssmeyer“ – šéfem August Heyssmeyer.
- zabýval se mj. politickou výchovou rodinných příslušníků členů SS
- pečoval o střediska National-Politische Erziehungsanstalten (Napola), kde se připravoval dorost budoucího velitelského sboru SS


VIII. SS-Personalhauptamt – Hlavní osobní úřad – šéfové: Walter Schmidt, od r. 1942 Maxmilian von Herff.


IX. SS-Hauptamt Ordnungspolizei (orpo) – Hlavní úřad pořádkové policie – šéfové: Kurt Daluege (1939-42), poté Alfred Wünnenberg.
- podléhající formace:
*Schutzpolizei (schupo) – hlídková služba ve městech, stálá stanoviště v různých čtvrtích
*Gendarmerie (četnictvo) – služba ve venkovských obcích, městysech a menších městech do 5000 obyvatel
*Technische Nothilfe (jednotky technické služby)
*Feuerwesen (požárníci)


X. Führungshauptamt (FHA) – Hlavní úřad velení SS – šéfem Hans Jüttner.
- hlavní stan nejvyššího velení Waffen-SS (pokud jednotky Waffen-SS nepodléhaly rozkazům OHS – Oberkommando des Heeres)
- bojový výcvik Waffen-SS – před nastoupením i po uplynutí aktivní vojenské služby
- podléhaly mu rovněž všechny administrativní složky Waffen-SS a útvary „umrlčích lebek“ (Totenkopfverbände)
- v letech 1940-42 mu podřízen inspektorát nad KT


XI. SS-Wirtschafts- und Verwaltungshauptamt (WVHA) – Hlavní administrativně hospodářský úřad SS – šéfem Oswald Pohl.
- vznikl především z vyčleněné části SS-Hauptamtu
- od března 1942 mu podřízen inspektorát nad KT (podřízený FHA 1940-42)


XII. Reichssicherheitshauptamt (RSHA) – Hlavní úřad říšské bezpečnosti – šéfové: Reinhard Heydrich, od června 1942 Heinrich Himmler, od října 1943 Ernst Kaltenbrunner.

Struktura Reichssicherheitshauptamt (RSHA) (do podzimu 1940)
*RSHA-Amt I – šéfem dr. Werner Best.
- zabýval se administrativními a právními otázkami.
*RSHA-Amt II – Weltanschauliche Forschung und Auswertung – šéfem prof. dr. Franz A. Six.
- zabýval se syntetickým studiem a politickou analýzou obsahu publikací využívaných k interním výchovným cílům v systému RSHA, pro potřeby vedení psychologické války apod.
*RSHA-Amt III – SD-Inland – šéfem Otto Ohlendorf
- zabýval se sledováním jednotlivých osob, tajnou kontrolou tzv. mimořádně významných oblastí vnitřního života společnosti a strany (Deutsche Lebensgebiete).
- 4 hlavní odbory – kultury, obyvatelstva, společenského života a hospodářství.
- 2x týdně předával situační hlášení nejvyšším činitelům NSDAP, sestavené na podkladě sdělení a udání předkládaných agenturní sítí působící v různých společenských, hospodářských a kulturních sférách.
- zvláštní referáty – zabývaly se zkoumáním nálad v SS, policii i wehrmachtu.
*RSHA-Amt IV – Geheimes Staatspolizeiamt – šéfem Heinrich Müller
- vystupoval jako úřad pro odhalování a potírání nepřátel (Gegnererforschung und Bekämpfung).
*RSHA-Amt V – Reichskriminalpolizeiamt – šéfem Arthur Nebe
- vystupoval jako úřad potírání zločinnosti (Verbrechensbekämpfung).
- ústředí jednotlivých oddělení kriminální policie v terénu.
*RSHA-Amt VI – Auslandsnachrichtendienst (zahraniční rozvědka SD) – šéfové: Heinz Jost, od 22.6.1941 Walter Schellenberg
*RSHA-Amt VII – Wissenschaftlicher Nachrichtendienst (vytvořen z původního Amt II po reorganizaci RSHA na podzim 1940)
- stálá vědecká zpravodajská služba pro potřeby všech resortů RSHA – systematická vědecká analýza informací poskytovaných v hlášení příslušných operačních útvarů
- zpracovávání celkového situačního přehledu pro oblast, která byla objektem zájmu daného resortu RSHA (např. na příkaz úřadů III a IV prováděl specializovaný výzkum historického vývoje i současného stavu mezinárodní politiky na polských územích připojených v září 1939 k říši), referát VII B 1b se zabýval studiem současných aspektů židovské otázky v rámci jednotlivých států.
- středisko tiskové cenzury publikací vydávaných jak v říši, tak i těch, které byly vydávány v zahraničí a v Německu měly povolení k prodeji. Při rozhodování o uvolnění daných publikací pro knižní trh analyzoval a hodnotil i jejich politickou vhodnost a posuzoval, zda neobsahují opoziční akcenty.
- správa ústředního archivu RSHA. Vedle souborů německých spisů se zde nacházely archivní sbírky četných institucí a organizací zabavené v mnoha evropských zemích. Díky tomu se Amt VII stal pokladnicí materiálů pocházejících z mnoha zdrojů a týkajících se významných oblastí života nejen téměř celé Evropy, ale zčásti i jiných kontinentů. Vedení úřadu VII, disponující bohatými zásobami informací, se mohlo ve srovnání s ostatními resorty RSHA mnohem lépe orientovat v mezinárodní situaci, zejména v záležitosti rozložení společenských sil v okupovaných zemích.
- od 1943 docházelo k přechodu kádrů do jiných úřadů což zapříčinilo ztrátu prestiže.


Na podzim 1940 došlo k reorganizaci v rámci RSHA. Amt I převzal agendu kádrovou, výchovnou a organizační v rámci SD a sipo. Nově vytvořený Amt II se zabýval hospodářsko-administrativními otázkami a zásobováním.

Vyšší vedoucí SS a policie (Höherer SS- und Polizeiführer, HSSPF)
Instituce vytvořená ministry vnitra Říše a Pruska 15.11.1937. HSSPF velel jednotkám SS, sipo a orpo na daném území. V Himmlerově depeši z 25.8.1939 stálo, že HSSPF budou realizovat úkoly politické povahy v úřadech místodržících, popř. nejvyšších prezidentů jednotlivých provincií. Formálně podléhali vedení místní administrativní správy – místodržícím a nejvyšším prezidentům příslušných provincií. Formální podřízenost se projevovala již v samém titulu (např. Höherer SS- und Polizeiführer beim Reichsprotektor in Böhmen und Mähren). Představovali přímé Himmlerovy zástupce.
HSSPF se zabývali organizací a realizací přesídleneckých a kolonizačních akcí v různých zemích, prováděním široce pojatých pacifikačních a vyhlazovacích akcí, využíváním ekonomického, průmyslového a zemědělského potenciálu. Každý HSSPF byl současně nejvyšším soudcem. Na jeho rozhodnutí záviselo zavedení příslušného vyšetřování, jmenování poroty i složení soudu a konečně i potvrzení rozsudku.


Vyšší vedoucí SS a policie v jednotlivých provinciích:
* Povartí: (Poznaňsko)
SS-Obergruppenführer Wilhelm Koppe (26.9.1939-konec října/15.11.1943)
SS-Obergruppenführer Theodor Berkelmann (koncem 1943, zemřel v prosinci 1943)
SS-Obergruppenführer Heinz Reinefarth (1944/45)
* Gdaňsk - Západní Prusko:
SS-Gruppenführer Richard Hildebrandt (1939-1943)
SS-Gruppenführer Fritz Katzmann (od 1943)
* Generální gouvernement:
SS-Obergruppenführer Franz Krüger (do listopadu 1943)
SS-Obergruppenführer Wilhelm Koppe (listopad 1943-leden 1945)
* Slezsko:
SS-Obergruppenführer Erich von dem Bach-Zelewski
* Horní Slezsko:
SS-Obergruppenführer Heinrich Schmauser
* Východní Prusko:
SS-Obergruppenführer Wilhelm Rediess (předtím šéfem SS-Oberabschnitt Nord-Ost 15.2.1936-19.6.1940)
SS-Gruppenführer Jakob Sporrenberg (1939 HSSPF v oblasti Rýn - sídlo Wiesbaden)
SS-Gruppenführer Hans Adolf Prützmann (do 1942)
SS-Brigadeführer Otto Hellwig (do konce 1943)
* Severní Rusko:
SS-Obergruppenführer Hans Adolf Prützmann
* Ukrajina:
SS-Obergruppenführer Hans Adolf Prützmann (od října 1943, sebevražda 1945)
* Ostland (Litva, Lotyšsko, Estonsko, Bělorusko):
SS-Obergruppenführer Friedrich Jeckeln (popraven v Rize roku 1946)
SS-Obergruppenführer Hans Adolf Prützmann (krátkodobě)
* Maďarsko:
SS-Gruppenführer und Generalleutnant der Polizei Otto Winkelmann (březen 1944-únor 1945)
* Slovensko:
SS-Obergruppenführer Hermann Höfle (od srpna 1944)
* Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko:
SS-Gruppenführer Hermann Behrends
* Chorvatsko:
SS-Gruppenführer Konstantin Kammerhofer
* východní pobřeží Jadranu:
SS-Gruppenführer Odilo Globocnik (přeložen z Lublinu)
* Řecko:
SS-Gruppenführer Walter Schimana (1943-45) – bývalý HSSPF v oblasti Dunaj
* Albánie:
SS-Gruppenführer Josef Fitzhum (od kapitulace Itálie)
* Francie:
SS-Brigadeführer und Generalmajor der Polizei Karl Albrecht Oberg (od 5.5.1942)
* Alsasko:
SS-Gruppenführer Kurt Kaul (vedoucí oblasti Süd-West)
* Nizozemí:
SS-Obergruppenführer Hanns Albin Rauter (vedoucí oblasti Nord-West, popraven 1948)
* Dánsko:
SS-Obergruppenführer Günther Pancke (dosavadní šéf RuSHA, spolupráce s dánským místodržícím Wernerem Bestem)
* Lucembursko:
SS-Obergruppenführer und General der Polizei Theodor Berkelmann (od 1942, bývalý HSSPF v Drážďanech)
* Itálie:
SS-Obergruppenführer Karl Wolff (od září 1943) – v roce 1962 odsouzen na 15 let
* Protektorát Čechy a Morava:
SS-Gruppenführer Karl Hermann Frank (od 1943 SS-Obergruppenführer)
SS-Obergruppenführer Richard Hildebrandt (od 26.4.1945)

Přísahy věrnosti příslušníků SS byly skládány vždy v den Hitlerových narozenin.
* Přísaha řadového kandidáta:
„Přísahám Adolfu Hitlerovi jako vůdci a kancléři Německé říše věrnost a statečnost. Tobě a tebou jmenovaným představeným slibuji poslušnost až do hrobu. K tomu mi dopomáhej Bůh!“
*Přísaha vyšších velitelů SS: (příklad)
„Jako SS-Gruppenführer se zavazuji ze všech sil dbát o to, aby do řad SS byli přijímáni jedině lidé, kteří bez ohledu na zásluhy jejich rodičů či předků se bezvýhradně podřizují požadavkům na ně kladeným. Toto budu dodržovat, i kdyby to mělo znamenat, že bych musel zavrhnout své syny a dcery, nebo jiné členy mého rodu (Sippe). Navíc se zavazuji, že budu dbát toho, aby ročně jednu čtvrtinu kandidátů SS tvořili lidé, kteří nejsou syny esesmanů. Přísahám, že budu žít v souladu s povinností věrnosti našemu vůdci Adolfu Hitlerovi i cti svých předků. K tomu mi dopomáhej Bůh!“