Main Menu
User Menu

Rolls-Royce Goshawk I

     
Název:
Name:
Rolls-Royce Goshawk I
Originální název:
Original Name:
Rolls-Royce Goshawk I
Kategorie:
Category:
vidlicový motor
Výrobce:
Producer:
Rolls-Royce Limited, Manchester
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1934-DD.MM.1935
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
20
Prototyp vyroben:
Prototype Built:
DD.MM.1933
Použití:
Use:
Bristol Type 123
Gloster Gnatsnapper III
Hawker P.V.3
Short S.18 Knuckleduster (Flying Boat)
Supermarine Type 224
Westland F.7/30
Westland-Hill Pterodactyl V
Technické údaje:
Technical Data:
 
Počet válců:
Number of Cylinders:
12
Hmotnost:
Weight:
442 kg
Celková délka:
Overall Length:
1895 mm
Celková šířka / Průměr:
Overall Width / Diameter:
620 mm
Celková výška:
Overall Height:
905 mm
Vrtání:
Bore:
127 mm
Zdvih:
Stroke:
140 mm
Zdvihový objem:
Swept Volume: (l/cu in)
21.24 l
Palivo:
Fuel:
Benzín s oktanovým číslem 77.
Příprava palivové směsi:
Carburation or Injection:
Spádový karburátor S.U.
Kompresní poměr:
Compression Ratio:
6.0 : 1
Plnění válců:
Mixture Charging:
Přeplňovaný: jednostupňovým, jednorychlostním, odstředivým, mechanickým kompresorem
Chlazení:
Cooling:
Kapalinové - kondenzační.
Výkony:
Performance:
 
Výkon:
Power:
447.4 kW při 2600 ot/min
Poznámka:
Note:
Existovaly verze Goshawk I, II a III, ty měly shodný výkon, lišily se od sebe pouze převodovým poměrem reduktoru.
Verze VI, VII a VIII dosahovyky výkonu 492,2 kW (669 k) tedy 660 hp, to díky vyššímu stupni přeplňování.


Tento motor vznikl na základě motoru RR Kestrel IV.


Ventilový rozvod OHC.
Zdroje:
Sources:
www.spannerhead.com
https://en.wikipedia.org/wiki/Rolls-Royce_Goshawk
https://www.flightglobal.com/pdfarchive/view/1954/
www.flightglobal.com
www.steampunknews.co.uk
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Rolls-Royce-Goshawk-I-t187448#545402Verze : 1
MOD

Poznámky k motoru Rolls-Royce Goshawk


Motor Rolls-Royce Goshawk byl od roku 1933 nabízen britským Ministerstvem letectví jako možná pohonná jednotka. Tento motor vznikla dalším vývojem motoru Rolls-Royce Kestrel IV. Jednalo se o vidlicový přeplňovaný dvanáctiválec se zdvihovým objemem 21,25 litru. Dosud by se nejednalo o nic zvláštního, to co jej poměrně zásadně odlišovalo, byl způsob jeho chlazení, který motoráři Rolls-Royců zvolili - jednalo se o kondenzační chlazení.


Kondenzační chlazení motoru přináší tyto výhody:
1. chladící okruh je ochlazován menším množstvím chladicí kapaliny, je využívána vyšší absorbce tepla při změně skupenství - voda se mění na páru.
2. odpadnou rozměrné a hmotné výměníky tepla (chladiče kapaliny), letoun je možno navrhnout jako aerodynamicky dokonalejší.


Nevýhody jsou zřejmé - velikost kondenzačního chladiče je značná, u letadel se nejčastěji používala křídla nebo jejich části, jejich vnitřní prostor byl utěsněn, povrch křídla byl ochlazován obtékajícím vzduchem a na jejich vnitřní straně křídel docházelo ke kondenzaci páry, kondenzát byl následně odsáván a znovu použit k ochlazení motoru.
1. Vnitřní prostor musí být vždy těsný, jednalo se o přetlakový chladicí systém - průstřel křídla znamená vyřazení - popř. v nejlepším případě omezení chlazení, pokud by se podařilo poškozenou část rychle odpojit.
2. Kondenzační chlazení musí být plně funkční ve všech letových režimech, manévry, především let na zádech a přetížení kladné i záporné.


Motor Goshawk byl ministerstvem nabízen především do stíhacích letounů, zde se však obě nevýhody projeví v plné míře. Ministerstvo letectví vydalo specifikace F.7/30, ve kterých konkrétně požadovalo, aby konstrukční kanceláře navrhly stíhací letouny poháněné motory RR Goshawk. Na základě těchto směrnic bylo postaveno několik prototypů stíhacích letadel, ale žádné nebylo přijato do výzbroje, např. společnost Hawker postavila prototyp stíhacího dvouplošníku označeného jako Hawker P.V.3 a to zcela ve své režii, prototyp byl následně porovnáván s prototypem Gloster Gladiatoru. Hawker měl dobré letové vlastnosti, ale přijat nebyl. Kondenzační chladič byly v horním křídle. Použití Goshawku jako pohonné jednotky pro stíhací letouny bylo tedy odmítnuto, v rámci objektivity musím dodat, že ne vždy byl na vině motor, některé prototypy byly vysloveně špatné a neschopné letu např. Blackburn F.3.


Rolls-Royce Goshawk byl uveden také ve směrnici F.9/32, dle kterých vznikl Hampden, Whitley a Wellington, ale zde nedošlo ani na vypracování projektu s těmito motory.


S těmito motory létal bezesporu nejdéle létající člun Short S.18 Knuckleduster, který byl postaven na základš směrnice R.24/31. Poháněn byl dvojicí nejvýkonnějších verzí Goshawků, což byla verze VIII, jejich výkon se podařilo vyhnat až na 578 kW (775 hp), Kondenzační chladiče byly v nástavbách nad motorovými gondolami (odpadla tak výhoda aerodynamické čistoty), ale vnitřek křídel byl vyplněn palivovými nádržemi. Letoun byl zkoušen od 30, listopadu 1933 až do září 1938, zkoušky probíhaly především u Marine Aircraft Experimental Establishment (MAEE) a po nějaký čas byl zkušebně nasazen u 209. perutě RAF.


Použité prameny:
Christopher H. Barnes, and Derek N. James, Shorts Aircraft since 1900, London, Putnam, 1989. ISBN 0-85177-819-4.
https://en.wikipedia.org/wiki/Rolls-Royce_Goshawk
https://en.wikipedia.org/wiki/Hawker_P.V.3
https://en.wikipedia.org/wiki/Blackburn_F.3
www.flightglobal.com
https://en.wikipedia.org/wiki/Short_Knuckleduster
https://www.flightglobal.com/pdfarchive/view/1954/
archiv autora

URL : https://www.valka.cz/Rolls-Royce-Goshawk-I-t187448#545395Verze : 1
MOD