3. letka (dálková) Průzkumné skupiny 33 [1941-1945]
3rd Squadron (Long Range) of the 33rd Reconnaissance Group
3. Staffel (F) der Aufklärungsgruppe 33 (3.(F)/Aufkl.Gr. 33)
Název: Name: | 3. letka (dálková) Průzkumné skupiny 33 | |
Originální název: Original Name: | 3. Staffel (F) der Aufklärungsgruppe 33 | |
Datum vzniku: Raised/Formed: | DD.06.1941 | |
Předchůdce: Predecessor: | části 1.(F)/22 / 2.(F)/22 | |
Datum zániku: Disbanded: | DD.05.1945 | |
Nástupce: Successor: | - | |
Nadřízené velitelství: Higher Command: | DD.06.1941-DD.MM.1942 Velitelství letectva 17. armády DD.MM.1942-DD.MM.1942 IX. letecký sbor DD.MM.1942-DD.04.1945 Skupina dálkového průzkumu 4 | |
Dislokace: Deployed: | DD.06.1941-DD.07.1941 Sepopol, Einsatzhafen Schippenbeil / DD.07.1941-DD.08.1941 Borisow, ? DD.08.1941-DD.02.1942 Vitebsk, Fliegerhorst Witebsk / DD.03.1942-DD.05.1942 Beauvechain, Flughafen Le Culot / DD.05.1942-DD.11.1942 Paříž, Fliegerhorst Paris-Orly / DD.11.1942-DD.11.1942 Bordeaux, ? DD.11.1942-DD.06.1943 Montpellier, ? DD.06.1943-DD.08.1943 Ottana, Feldflugplatz Ottana / DD.08.1943-DD.12.1943 Frosinone, ? DD.12.1943-16.03.1944 Kaliningrad, Fliegerhorst Königsberg-Devau / 16.03.1944-31.03.1944 Athény, Fliegerhorst Kalamaki / 31.03.1944-09.05.1944 Acharnes, Fliegerhorst Athens-Tatoi / 09.05.1944-25.09.1944 Athény, Fliegerhorst Kalamaki / 25.09.1944-DD.10.1944 Soluň, Fliegerhorst Saloniki-Megalo Mikra / DD.10.1944-DD.03.1945 Sorkifalud, Fliegerhorst Sorokoifalu / DD.11.1944-DD.03.1945 Záhřeb, Fliegerhorst Agram-Pleso / 25.03.1945-DD.04.1945 Götzendorf, Fliegerhorst Götzendorf / DD.04.1945-DD.04.1945 Markersdorf-Haindorf, Fliegerhorst Markersdorf / 09.04.1945-DD.04.1945 Kirchham, Einsatzhafen Kirchham / | |
Velitel: Commander: | DD.06.1941-DD.MM.1942 Gehrken, Heinrich-Peter (Major) DD.MM.1942-DD.11.1942 Michael, Hans-Ulrich (Hauptmann) DD.11.1942-DD.08.1943 Buttlar, Michael von (Major) DD.08.1943-DD.MM.1943 Westphal, ? (Hauptmann) DD.MM.1943-DD.MM.RRRR Bayer, Hans (Oberleutnant) DD.01.1945-DD.MM.1945 Jährig, Christian (Hauptmann) | |
Výzbroj: Armament: | DD.06.1941-DD.MM.RRRR Junkers Ju 88 DD.12.1943-DD.MM.RRRR Junkers Ju 188 | |
Poznámka: Note: | 8H+_L | |
Zdroje: Sources: | http://www.ww2.dk/air/recon/aufklg33.html www.lexikon-der-wehrmacht.de |
URL : https://www.valka.cz/3-letka-dalkova-Pruzkumne-skupiny-33-1941-1945-t182037#560361Verze : 6
gruppe.drei
MOD
3. letka (dálková) Průzkumné skupiny 33 (3.(F)/Aufkl.Gr. 33)
Letka byla vytvořena pod velením Hptm. Heinricha-Petera Gehrkena v Kassel-Rothwesten mezi březnem a červnem 1941 se zkušenými posádkami, staženými z jednotek nasazených v Norsku, části Aufklärungsgruppe (F) 22 a několika nově vyškolenými (nezkušenými) posádkami z Ergänzungs-Aufklärungsstaffel z Weimar-Nohra. Během května se pozemní personál přesunul vlakem do Schippenbeilu ve východním Prusku, kde se 4. června připojil k letounům a posádkám. Letouny byly všechny nové Junkers Ju 88 a nesly kód 8H, kód letky byl L (8H+_L). Později byl na boku přídě každého letounu vyobrazen černý symbol "Siegrune" v černě olemovaném bílém kruhu (často označovaný příslušníky letky jako "hák" nebo "kost"), který navržený Lt. Güntherem Röwertem.
Letka byla operačně podřízena Koluft 17 u Heeresgruppe A. Zde letka ztratila první letoun 20.06.1941, když Junkers Ju 88 A-5, W.Nr. 742, utrpěl 30% poškození při nouzovém přistání na letišti Schippenbeil. O čtyři dny později, 24.06.1941, dva dny po zahájení operace Barbarossa, provedla letka časně ráno první operační průzkumný let s letounem Junkers Ju 88 D-5 8H+HL pod velením Oblt. Rührschnecka s posádkou Fw. Hild a Uffz. Stender. Ten den byly provedeny ještě dva další lety a 27.06.1941 utrpěla letka první bojovou ztrátu, když se Junkers Ju 88 A-5(F) 8H+FL, W.Nr. 0740, se velitelem Lt. Dr. Robertem Gymichem nevrátil z průzkumného letu a byl pohřešován v oblasti Polock-Pskov.
Dne 19.07.1941, kdy se letka přesunula do Bereziny, se z letu nevrátil Junkers Ju 88 A-5(F), W.Nr. 739, Lt. Hans-Joachim Hinrichs a posádka byli prohlášeni za pohřešované. O dva dny později byl ztracen další Junkers Ju 88 D-2, W.Nr. 798, 8H+DL, který se nevrátil z průzkumného letu do oblasti Bobruisk; Lt. Ernst Grund a posádka byli prohlášeni za mrtvé.
Po krátké zastávce v Berezině byla letka přesunuta do Borisova, kde zůstala do začátku září. Pak se přesunula do Vitebska, kde zůstala do počátku roku 1942. Během zimy 1941/1942 byla většina pozemního personálu a lehká protiletadlová jednotka oddělena letky a nasazena jako pěchota u Vjazmy a Smolenska. V únoru 1942 po ztrátě devíti letadel a osmi posádek a dalších devíti poškozených letadlech byla letka stažena z Ruska a přesunuta nejdříve do Le Culot v Belgii a pak na letiště Paříž-Orly v květnu 1942, kde se k nim připojil přeživší pozemní personál z Ruska. Nyní byla letka podřízena IX. Fliegerkorps. Letka pod velením Hptm. Hanse-Ulricha Michaela zůstala v Paříži-Orly do listopadu. Během té doby prováděla průzkumné mise nad Severním mořem a východní a jihovýchodní Anglií. K těmto misím často vzlétala z letišť v Nizozemsku a Francii. Po ztrátě sedmi letadel z předešlých měsíců a dalších sedmi poškozených byla letka koncem listopadu 1942 přesunuta do Bordeaux a po 14 dnech do Montpellier na jihovýchodním pobřeží Středozemního moře. Nyní pod velením Mjr. Michaela Freiherr von Buttlara byly prováděny průzkumné lety nad západním Středomořím mezi jižním pobřežím Francie, Korsikou, Sardinií, Gibraltarem a severní Afrikou.
V té době letka také prováděla protiponorkové operace za pomoci hlubinných pum. letka zůstala v Montpellier do konce června 1943, kdy byla přesunuta do Ottany na Sardinii. Odtud létala proti Maltě, Gibraltaru a pobřeží severní Afriky. Na letišti Ottana ztratila letka čtyři své Junkers Ju 88 D-1 (W.Nr. 1425, 1433, 430284, 430850) v důsledku spojenecké sabotáže v noci z 11.07.1943 na 12.07.1943.
V srpnu 1943 letce velel Hptm. Westphal, letka byla přesunuta do Frosinone ve střední Itálii, kde ztratila další čtyři Junkers Ju 88. Jeden během letu do Villacoublay, dva s posádkami od 2.(F)/Aufkl.Gr. 122 v důsledku nepřátelské akce a jeden při havárii při nízkém letu nad hladinou Středozemního moře, posádka byla zachráněna a vzata do zajetí. Později byla letka přesunuta na sever do Forli (67 km jihovýchodně od Boloně), v té době převzal velení Oblt. Hans Bayer. V prosinci byla letka přesunuta do Köningsberg-Devau ve východním Prusku k přezbrojení na Junkers Ju 188.
Po dokončení přezbrojení a výcviku se vrátila do východního Středomoří v březnu 1944 do Athén-Kalamaki v jižní Řecku. Odtud létala mise nad Itálii, Kypr, Maltu, Haifu, Suezský kanál a Alexandrii. O necelý měsíc později provedl Junkers Ju 188 Oblt. Hanse Bayera (posádka Lt. Helms, Uffz. Bergholz) 1000. let letky. Na konci letu musel letoun kvůli poškození nouzově přistát na letišti Kalamaki. O týden později, dne 12.04.1944, ztratila letku svůj první Junkers Ju 188 8H+KL obsazený stejnou posádkou, který havaroval do přístavu Pireus. Ačkoliv byl letoun později opraven, celá posádka zahynula. Dne 28.07.1944 letěl lt. Kaspar Kähn a jeho posádka (Uffz. Erwin Grubber, Uffz. Walter, Uffz. Fischer) k Maltě, když byl jejich Junkers Ju 188 napaden dvěmi Spitfiry (P/O Ballantine a Lt. Rowe) ze 185. perutě RAF a po poškození musel při návratu nouzově přistát na moře u Jónských ostrovů u Kefalonie. Letoun zůstal na hladině a osádka se zachránila na ostrově, kde strávila dva týdny, než se vrátila konečně na letiště Kalamaki.
Koncem roku 1944 byla letka posílena posádkami 2.(F)/Aufkl.Gr. 123 z Athén-Tatoi, která ztratila řadu svých letadel v důsledku spojeneckého bombardování. Během této doby dostala Letka první Junkers Ju 88 T-1 a Junkers Ju 88 T-3 a přesunula se do Steinamanger (Szómbathely) v západním Maďarsku a potom do Plesa u Záhřebu. Mezitím se pozemní personál, který odjel z Athén 19.09.1944, spojil po tříměsíčně cestě konečně s letkou v Plesu 21.12.1944.
Z Plesu létala letka nad Itálii a Jaderské moře, ale to nebylo jednoduché kvůli vzrůstající aktivitě spojeneckých stíhaček a partyzánů v okolí letiště. Dne 18.12.1944 byl sestřelen Junkers Ju 188 D-2, W.Nr. 150536, nedaleko od letiště pod velením Lt. Franze Krattenmachera. Jediným přeživším byl Ofw. Otto Karlowski, střelec, který seskočil na padáku nad územím ovládaným partyzány a byl zachráněn speciálním oddílem z personálu letky.
Na konci ledna 1945 byla letka pod velením Hptm. Christiana Jähriga přesunuta na malé letiště Sorokuifalu a provedla zde v únoru a březnu své poslední mise proti postupující Rudé armádě. Dne 25.03.1945 dostala letka rozkaz k ústupu, nejdříve přes letiště Götzendorf a Markersdorf v Rakousku do Kirchhamu v Bavorsku, kam dorazila 09.04.1945. Tam byly zbývající letouny zničeny brzy po příletu americkým náletem. Nyní byla většina zbývajících posádek a pozemního personálu rozdělena mezi jiné letky nebo pozemní jednotky, stejně jako dříve v Rusku.
Tím ale příběh letky nekončí, v Bavorsku byly posádky dne 05.05.1945 přesunuty z Linz-Hörsching do Klagenfurtu ve dvou dvoumotorových Siebel Si 204. Během toho bylo jedno z letadel Siebel Si 204 S3+XC ztraceno a posádka zahynula v důsledku nárazu do úbočí nedalekých hor.
Zdroje:
Letka byla vytvořena pod velením Hptm. Heinricha-Petera Gehrkena v Kassel-Rothwesten mezi březnem a červnem 1941 se zkušenými posádkami, staženými z jednotek nasazených v Norsku, části Aufklärungsgruppe (F) 22 a několika nově vyškolenými (nezkušenými) posádkami z Ergänzungs-Aufklärungsstaffel z Weimar-Nohra. Během května se pozemní personál přesunul vlakem do Schippenbeilu ve východním Prusku, kde se 4. června připojil k letounům a posádkám. Letouny byly všechny nové Junkers Ju 88 a nesly kód 8H, kód letky byl L (8H+_L). Později byl na boku přídě každého letounu vyobrazen černý symbol "Siegrune" v černě olemovaném bílém kruhu (často označovaný příslušníky letky jako "hák" nebo "kost"), který navržený Lt. Güntherem Röwertem.
Letka byla operačně podřízena Koluft 17 u Heeresgruppe A. Zde letka ztratila první letoun 20.06.1941, když Junkers Ju 88 A-5, W.Nr. 742, utrpěl 30% poškození při nouzovém přistání na letišti Schippenbeil. O čtyři dny později, 24.06.1941, dva dny po zahájení operace Barbarossa, provedla letka časně ráno první operační průzkumný let s letounem Junkers Ju 88 D-5 8H+HL pod velením Oblt. Rührschnecka s posádkou Fw. Hild a Uffz. Stender. Ten den byly provedeny ještě dva další lety a 27.06.1941 utrpěla letka první bojovou ztrátu, když se Junkers Ju 88 A-5(F) 8H+FL, W.Nr. 0740, se velitelem Lt. Dr. Robertem Gymichem nevrátil z průzkumného letu a byl pohřešován v oblasti Polock-Pskov.
Dne 19.07.1941, kdy se letka přesunula do Bereziny, se z letu nevrátil Junkers Ju 88 A-5(F), W.Nr. 739, Lt. Hans-Joachim Hinrichs a posádka byli prohlášeni za pohřešované. O dva dny později byl ztracen další Junkers Ju 88 D-2, W.Nr. 798, 8H+DL, který se nevrátil z průzkumného letu do oblasti Bobruisk; Lt. Ernst Grund a posádka byli prohlášeni za mrtvé.
Po krátké zastávce v Berezině byla letka přesunuta do Borisova, kde zůstala do začátku září. Pak se přesunula do Vitebska, kde zůstala do počátku roku 1942. Během zimy 1941/1942 byla většina pozemního personálu a lehká protiletadlová jednotka oddělena letky a nasazena jako pěchota u Vjazmy a Smolenska. V únoru 1942 po ztrátě devíti letadel a osmi posádek a dalších devíti poškozených letadlech byla letka stažena z Ruska a přesunuta nejdříve do Le Culot v Belgii a pak na letiště Paříž-Orly v květnu 1942, kde se k nim připojil přeživší pozemní personál z Ruska. Nyní byla letka podřízena IX. Fliegerkorps. Letka pod velením Hptm. Hanse-Ulricha Michaela zůstala v Paříži-Orly do listopadu. Během té doby prováděla průzkumné mise nad Severním mořem a východní a jihovýchodní Anglií. K těmto misím často vzlétala z letišť v Nizozemsku a Francii. Po ztrátě sedmi letadel z předešlých měsíců a dalších sedmi poškozených byla letka koncem listopadu 1942 přesunuta do Bordeaux a po 14 dnech do Montpellier na jihovýchodním pobřeží Středozemního moře. Nyní pod velením Mjr. Michaela Freiherr von Buttlara byly prováděny průzkumné lety nad západním Středomořím mezi jižním pobřežím Francie, Korsikou, Sardinií, Gibraltarem a severní Afrikou.
V té době letka také prováděla protiponorkové operace za pomoci hlubinných pum. letka zůstala v Montpellier do konce června 1943, kdy byla přesunuta do Ottany na Sardinii. Odtud létala proti Maltě, Gibraltaru a pobřeží severní Afriky. Na letišti Ottana ztratila letka čtyři své Junkers Ju 88 D-1 (W.Nr. 1425, 1433, 430284, 430850) v důsledku spojenecké sabotáže v noci z 11.07.1943 na 12.07.1943.
V srpnu 1943 letce velel Hptm. Westphal, letka byla přesunuta do Frosinone ve střední Itálii, kde ztratila další čtyři Junkers Ju 88. Jeden během letu do Villacoublay, dva s posádkami od 2.(F)/Aufkl.Gr. 122 v důsledku nepřátelské akce a jeden při havárii při nízkém letu nad hladinou Středozemního moře, posádka byla zachráněna a vzata do zajetí. Později byla letka přesunuta na sever do Forli (67 km jihovýchodně od Boloně), v té době převzal velení Oblt. Hans Bayer. V prosinci byla letka přesunuta do Köningsberg-Devau ve východním Prusku k přezbrojení na Junkers Ju 188.
Po dokončení přezbrojení a výcviku se vrátila do východního Středomoří v březnu 1944 do Athén-Kalamaki v jižní Řecku. Odtud létala mise nad Itálii, Kypr, Maltu, Haifu, Suezský kanál a Alexandrii. O necelý měsíc později provedl Junkers Ju 188 Oblt. Hanse Bayera (posádka Lt. Helms, Uffz. Bergholz) 1000. let letky. Na konci letu musel letoun kvůli poškození nouzově přistát na letišti Kalamaki. O týden později, dne 12.04.1944, ztratila letku svůj první Junkers Ju 188 8H+KL obsazený stejnou posádkou, který havaroval do přístavu Pireus. Ačkoliv byl letoun později opraven, celá posádka zahynula. Dne 28.07.1944 letěl lt. Kaspar Kähn a jeho posádka (Uffz. Erwin Grubber, Uffz. Walter, Uffz. Fischer) k Maltě, když byl jejich Junkers Ju 188 napaden dvěmi Spitfiry (P/O Ballantine a Lt. Rowe) ze 185. perutě RAF a po poškození musel při návratu nouzově přistát na moře u Jónských ostrovů u Kefalonie. Letoun zůstal na hladině a osádka se zachránila na ostrově, kde strávila dva týdny, než se vrátila konečně na letiště Kalamaki.
Koncem roku 1944 byla letka posílena posádkami 2.(F)/Aufkl.Gr. 123 z Athén-Tatoi, která ztratila řadu svých letadel v důsledku spojeneckého bombardování. Během této doby dostala Letka první Junkers Ju 88 T-1 a Junkers Ju 88 T-3 a přesunula se do Steinamanger (Szómbathely) v západním Maďarsku a potom do Plesa u Záhřebu. Mezitím se pozemní personál, který odjel z Athén 19.09.1944, spojil po tříměsíčně cestě konečně s letkou v Plesu 21.12.1944.
Z Plesu létala letka nad Itálii a Jaderské moře, ale to nebylo jednoduché kvůli vzrůstající aktivitě spojeneckých stíhaček a partyzánů v okolí letiště. Dne 18.12.1944 byl sestřelen Junkers Ju 188 D-2, W.Nr. 150536, nedaleko od letiště pod velením Lt. Franze Krattenmachera. Jediným přeživším byl Ofw. Otto Karlowski, střelec, který seskočil na padáku nad územím ovládaným partyzány a byl zachráněn speciálním oddílem z personálu letky.
Na konci ledna 1945 byla letka pod velením Hptm. Christiana Jähriga přesunuta na malé letiště Sorokuifalu a provedla zde v únoru a březnu své poslední mise proti postupující Rudé armádě. Dne 25.03.1945 dostala letka rozkaz k ústupu, nejdříve přes letiště Götzendorf a Markersdorf v Rakousku do Kirchhamu v Bavorsku, kam dorazila 09.04.1945. Tam byly zbývající letouny zničeny brzy po příletu americkým náletem. Nyní byla většina zbývajících posádek a pozemního personálu rozdělena mezi jiné letky nebo pozemní jednotky, stejně jako dříve v Rusku.
Tím ale příběh letky nekončí, v Bavorsku byly posádky dne 05.05.1945 přesunuty z Linz-Hörsching do Klagenfurtu ve dvou dvoumotorových Siebel Si 204. Během toho bylo jedno z letadel Siebel Si 204 S3+XC ztraceno a posádka zahynula v důsledku nárazu do úbočí nedalekých hor.
Ztráty letounů
DATUM | LETOUN | W.Nr. | IMATRIKULACE | POSÁDKA | MÍSTO | POZN. |
20.06.1941 | Junkers Ju 88 A-5 | 742 | ? | ? | Schippenbeil | poškození 30 % |
27.06.1941 | Junkers Ju 88 A-5(F) | 0740 | 8H+FL | Lt. Dr Robert Gymich ? | oblast Polock-Pskov | - |
19.07.1941 | Junkers Ju 88 A-5(F) | 739 | | Lt. Hans-Joachim Hinrichs ? | ? | - |
21.07.1941 | Junkers Ju 88 D-2 | 798 | 8H+DL | Lt. Ernst Grund ? | oblast Bobruisk | - |
17.07.1942 | Junkers Ju 88 A-5 | 0519 | 8H+FL | Oblt. Helmut Kirchner (MIA) Oblt. Hans-Jürgen Fiebrantz (MIA) Uffz. Hans Golin (MIA) Uffz. Werner Koch (MIA) | St. Catherine's Point | sestřel 412. peruť RCAF |
11.07.1943 | Junkers Ju 88 D-1 | 1425 | ? | - | Ottana | sabotáž |
11.07.1943 | Junkers Ju 88 D-1 | 1433 | ? | - | Ottana | sabotáž |
11.07.1943 | Junkers Ju 88 D-1 | 430284 | ? | - | Ottana | sabotáž |
11.07.1943 | Junkers Ju 88 D-1 | 430850 | ? | - | Ottana | sabotáž |
12.04.1944 | Junkers Ju 188 | ? | 8H+KL | Oblt. Hans Bayer Lt. Helms Uffz. Bergholz | přístav Pireus | - |
28.07.1943 | Junkers Ju 188 F-1 | ? | ? | Lt. Kaspar Kähn Uffz. Erwin Grubber Uffz. Walter Uffz. Fischer | Kefalonie | - |
22.10.1944 | Junkers Ju 188 D-2 | ? | 8H+EL | Uffz. Gerhard Eckert (POW) Gefr. Wolfart Krecker (KIA) Uffz. Gottfried Ritter (POW) Gefr. Otto Schwager (KIA) Uffz. Günther Ziebek (KIA) | Kymi | - |
10.12.1944 | Junkers Ju 188 T-3 | 330969 | NT+YQ | Ofw. Udo Genke Fw. Heinrich Lengemann Fw. Theo Rönfeld | Steinamanger | - |
18.12.1944 | Junkers Ju 188 D-2 | 150536 | ? | Lt. Franz Krattenmacher ? Ofw. Otto Karlowski | oblast Pleso | - |
05.05.1945 | Siebel Si 204 | ? | S3+XC | ? | oblast Klagenfurt | letoun náležel zřejmě Transportgruppe 30 |
Zdroje:
Wadman, David: ufklarer, Volume Two: Luftwaffe Reconnaissance Aircraft and Units 1942-1945 (Luftwaffe Colours). ISBN 978-185-780-278-8
forum.12oclockhigh.net
www.forums.luftwaffedata.co.uk
URL : https://www.valka.cz/3-letka-dalkova-Pruzkumne-skupiny-33-1941-1945-t182037#560553Verze : 12
gruppe.drei
MOD
Pro možnost odpovídání na příspěvky a zakládání nových témat je třeba se zaregistrovat a přihlásit.