Main Menu
User Menu

Tresckow, Henning von

generálmajor

     
Příjmení:
Surname:
Trescow
Jméno:
Given Name:
Herrmann Karl Robert "Henning" von
Jméno v originále:
Original Name:
Herrmann Karl Robert "Henning" von Trescow
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
generálmajor
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
-
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
10.01.1901 Magdeburg /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
21.07.1944 Królowy Most /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
náčelník štábu 2. armády
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
Účastník sprisahania z 20. júla 1944
Související články:
Related Articles:
Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/Henning_von_Tresckow
URL : https://www.valka.cz/Tresckow-Henning-von-t18127#420031Verze : 0
MOD
     
Příjmení:
Surname:
Trescow
Jméno:
Given Name:
Herrmann Karl Robert "Henning" von
Jméno v originále:
Original Name:
Herrmann Karl Robert "Henning" von Trescow
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
DD.MM.RRRR
Průběh vojenské služby:
Military Career:
Automaticky vyplněné položky:
16.08.1939-01.03.1940 Náčelník štábu : 228. pěší divize
20.11.1943-21.07.1944 Náčelník štábu : 2. armáda

Ručně vyplněné položky:
Vyznamenání:
Awards:

02.01.1943 -

Německý kříž ve zlatě
German Cross in Gold
Deutsche Kreuz in Gold
-

DD.MM.RRRR

Železný kříž 2. třídy
Iron Cross 2nd Class
Eisernes Kreuz II. Klasse
-

DD.MM.RRRR -

Spona 1939 k Železnému kříži 1914 2. třídy
Clasp 1939 to Iron Cross 1914 to 2nd Class
Wiederholungsspange 1939 zum Eisernen Kreuz 1914 2. Klasse
-

DD.MM.RRRR

Železný kříž 1939 I. třídy
Iron Cross 1st Class
Eisernes Kreuz I. Klasse
-

Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/Henning_von_Tresckow
URL : https://www.valka.cz/Tresckow-Henning-von-t18127#435113Verze : 0
MOD
Generalmajor Henning von Tresckow.


10.1.1901-21.7.1944


Narodil se 10.1.1901 v Magdeburku. Matka byla dcerou pruského ministra, hraběte Roberta Zedlitz-Trützschlera. Rodinu poutala pruská tradice se sympatií k císařství. Otci patřili statky na Wartenbergu, kde mladý Henning spolu se svými sourozenci prožil dětství. V roce 1913 odešel do Goslaru, kde studoval gymnázium.


Po vypuknutí WWI netrpělivě čekal, kdy bude moci zasáhnout do bojů, pro chlapce tak velkého dobrodružství. Jako dobrovolník nastoupil v roce 1916 do 1. pěšího gardového pluku v Postupimi. 5.6.1918 byl povýčen do hodnosti poručíka. Císařství se rozplynulo v době revoluce. Pluk byl rozpuštěn a Tresckow nastoupil k pluku Potsdam. S tímto plukem byl roku 1919 nasazen proti povstání spartakovců. V červnu 1919 nastoupil k 9. pěšímu pluku.


31.10.1920 armádu opustil a odešel do Kielu na univerzitu. Zde studoval práva a státní vědy a navštěvoval finančněhospodářské přednášky. Od ledna 1923 pracoval v berlínském bankovním domě Wilhelm Kamm. Zde získal malé jmění. V roce 1924 cestoval po Anglii, Francii a Jižní Americe. V listopadu se vrátil a své peníze poskytl k záchraně rodinného majetku ohroženého měnovou reformou a krizí v zemědělství. Přijal místo obchodního vedoucího v malé továrně. 18.1.1926 se št'astně oženil s Erikou von Falkenhayn.


1.2.1926 se vrátil do armády a nastoupil ke svému bývalému 9. pěšímu pluku. V únoru 1928 byl Tresckow povýšen do hodnosti nadporučíka. Začali ho ovliňovat některé body Hitlerovy ideologie, jako únik před vzniklou hospodářskou krizí. Nauka o rasách, teroristické praktiky, blouznění o životním prostoru a další, však Tresckowa nechávaly chladným. Již v roce 1929 se , ale vyslovil pro národní socialismus. Po nástupu Hitlera k moci s potěšením sledoval první známky nenápadně rostoucího zbrojení. O metodách teroru a koncentrácích pro lidi jiného smýšlení nejspíše nevěděl. 1.5.1934 byl povýšen do hodnosti kapitána. Hluboce jím otřáslo zavraždění generálů von Schleichera a Bredowa při likvidaci SA a Hitlerovo prohlášení o oprávněnosti těchto činnů 30.6.1934. Zde bylo zaseto sémě Tresckowa odporu vůči nastupujícímu režimu. 1.10.1934 nastoupil na válečnou akademii, kde se poprvé setkal s generálem Ludwigem Beckem. Jako nejlepší z ročníku byl v roce 1936 přeložen do generálního štábu ministerstva války. Zde se blíže seznámil s generály Fritschem, Beckem a Mansteinem. Dostal úkol, vypracovat nástupní plán proti Československu....
Dalším podnětem, který posouval Tresckowa ke spiklencům byla Blomberg-Fritschova aféra, kdy nemohl přejít bez povšimnutí, jak se armáda postavila k sesazení svého vrchního velitele. S přítelem von Baudissinem navštívil velitele branného okruhu III Berlín, Erwina von Witzlebena. Zdělil mu své rozhořčení. Witzleben tak zjistil, že oba důstojníci jsou stejného smýšlení a zasvětil je do příprav plánu na svrhnutí špiček SS a gestapa. Tresckow se tak poprvé setkal s vojenským odbojovým hnutím.
Snaha o připojení Rakouska a Sudet jej nechávala chladným, ale rozhořčilo ho Hitlerovo riskování války s nepřipraveným wermachtem na podzim roku 1938. Byl zasvěcen do plánu na odstranění Hitlera v případě vypuknutí války. Po úspěchu Hitlera na mnichovské konferenci a listopadové křišt'álové noci, se potvrdily jeho nejhorší obavy o charakteru třetí říše. 1.3.1939 byl povýšen do hodnosti majora a velel rotě v Elbingu. Okupace zbytku Čech a Moravy 15.3.1939 prohloubyla jeho obavy. V červenci 1939, kdy zhoustly zvěsti o válce, se sešel s von Schlabrendorffem. Hovořili spolu o postoji Anglie a neústupnosti Churchilla, který byl pravděpodobným nástupcem Chamberlaina. Věděli, že Churchill válku vybojuje všemi prostředky. Shodli se na nemožnosti v takové válce zvítězit a proto je nutné v zájmu záchrany Německa odstranit A. Hitlera.


Válka nakonec vypukla a v zájmu Německa bylo co nejrychlejší vítěství. To Tresckow akceptoval. Proto všechen svůj vojenský um vložil ve prospěch válečného úsilí. Myšlenka na odstranění diktátora jej, ale neopustila. V polském tažení velel jako prvním důstojník štábu 228. pěší divize. Na úspěch tažení se díval střízlivě. O poslední iluze vůči režimu přišel po zvěrstvech páchaných na dobytých územích. Koncem června na Mansteinovu výzvu byl Tresckow převelen jako pomocník "Ia" (1.důstojník, "Ib" 2. ...) důstojníka generálního štábu armádní skupiny A (von Rundstedt). Zde se připravovalo tažení proti Francii. 1.3.1940 se Tresckow již v hodnosti podplukovníka stal "Ia" důstojníkem armádní skupiny A. Německo porazilo bleskově Francii a wermacht i s Tresckowem zažil pocit totálního vítěství. Radost mu kazila skutečnost, že každé takové vítěství posilovalo pozici A. Hitlera. V prosinci 1940 byl Tresckov jmenován "Ia" na štábu maršála von Bocka (armádní skupina B- 1.4.1941 přeznačena na Mitte). Spiklenci pochybovali o významu odstranění Hitlera jako překážky pro ukončení války, z důvodu neochvějného postoje Churchilla. Ale důvody pro změnu režimu se kupily. Tresckow pochopil, že styl války v tažení proti SSSR se změní. Vedlo ho k tomu chování jednotek v Polsku, rozkaz o politických komisařích a další směrnice. Vše nasvědčovalo válce bez ohledu na mezinárodní právo. V Hlavním stanu armádní skupiny Střed si Tresckow vybudoval ústředí odboje. Prostřednictvím Hitlerova pobočníka Schmundta, se mu podařilo do hlavního stanu armádní skupiny Střed převelet Hitlerovi protivníky von Schlabrendorffa a von Gersdorffa. K nim se připojili von Lehndorff (synovec polního maršála Bocka), von Hardenberg (pobočník polního maršála Bocka) a von Kleist, který byl důležitý pro styk se spiklenci v Berlíně. U generálů Tresckow neuspěl. V červenci 1941 navštívil hlavní stan skupiny Claus von Stauffenberg. U této příležitosti se seznámil s Tresckowem a Schlabrendorffem, kteří v hraběti rozpoznali odpůrce režimu. Uspěch v ruském tažení příliš šancí v jednání spiklencům neposkytoval. Pod dojmem z masakru Židů v Borisově jednotkou SS a polovičatého protestu maršála von Bocka, vyslal Tresckow Schlabrendorffa v září 1941 do Berlína najít skupinu, ochotnou jednat proti Hitlerovi. Schlabrendorff získal spojení k Beckovi, Goerdelerovi a Hassellovi. Na otázku, zda by nové Německo mělo šanci získat mír, dostal odpověd', že ano, zaručit to ovšem nelze. Pro skupinu kolem Becka to byl signál, že na východní frontě existuje zřejmě dobře organizovaná a fungující skupina. Spojení tak bylo vytvořeno. Beck sice neměl přístup k Hitlerovi, ale pro Tresckowa to byl krok vpřed. Počáteční úspěchy v ruskom tažení Tresckowa překvapily, ale skepse na celkové vítěství přetrvávala. Navrhl přes polního maršál Bocka vrchnímu velení armády, vytvoření ruských dobrovolnických sborů. Návrh se však nehodil do Hitlerovi koncepce rasové války. Navíc postoj okupačních jednotek a chování k válečným zajatcům brzy zapudilo jakoukoli ochotu ke spolupráci.


Zima 1941-1942 přinesla protiúder. Vrchní velitel armády von Brauchitsch byl propuštěn. O jeho vnitřním odporu k vůdci se vědělo. Nyní Hitler převzal osobně velení nad armádou. Naděje na puč vedený z armádní špičky se rozplynul. Ani ve skupině v Berlíně nebyla situace lepší. Tresckov se zde sešel s Geordelerem a generálem Olbrichtem. Ten slíbil vypracovat plán puče, který se bude opírat o záložní armádu, ale iniciace k odstranění Hitlera musí přijít od pozemní armády. Tak se Tresckow dostal do klíčové role, protože pouze jeho skupina byla ochotna čin provést. Stalingradská katastrofa přinesla dobré podmínky pro provedení převratu. V březnu 1943 Olbricht prohlásil, že je připraven. Tresckow se odhodlal k atentátu. Již v únoru se k němu vyjádřil kladně Beck a náčelník organizačního oddělení generálního štábu armády, plukovník Hellmuth Stieff, který se mohl osobně dostat k Hitlerovi. Přes Hitlerova pobočníka generála Schmundta přiměli vůdce k návštěvě armádní skupiny Střed. Bylo to 13.3.1943. Tento den přinesl několik příležitostí k provedení atentátu. Tresckow ale znejistěl. Schlabrendorff ho ujistil o nutnosti konat. Nakonec dvě bomby maskované v lahvích koňaku, které se podařilo dostat do vůdcova letadla, selhaly. 21.3.1943 ztroskotal další pokus, který měl provést Gersdorff. Velmi deprimovaný Tresckow si 6.4. uvědomil, že poststalingradská doba vhodná pro atentát minula. V té době zasvětil do své činnosti manželku. Po počátečním pohoršení ji přesvědčil o správnosti svého konání. Tresckow se snažil i o získání alespoň zástupu za některého štábního důstojníka, který je ve styku s Hitlerem. Zbytečně. Berlínské ústředí se rozpadlo. Každý pokus získat některého vyššího generála byl marný. Manstein odepřel, postoj Klugeho byl nejistý. Tresckow se o generálech vyjadřoval už pouze s opovržením. Koncem července 1943 byl přeložen do vůdcovi zálohy. Odešel tak ze svého spikleneckého ústředí na štábu armádní skupiny Střed, na druhou stranu se dostal do Berlína. Zde navazoval spojení, posiloval a podporoval Becka. Mussoliniho pád v Itálii 25.7.1943 přinesl krizi, které bylo třeba využít. Tresckow při kontrole Olbrichtových rozkazů "Valkýra" (oficiálně k využití pro případ domácích nepokojů, ve skutečnosti sloužil k rozpoutání a vedení puče v Německu) zjistil jejich hrubé nedostatky. Horečně proto se Stauffenbergem, který přijížděl do Berlína, rozkazy doplnil. 2.8.1943 se Tresckow, Goerdeler a Olbricht dohodli, že se Stieff pokusí opět získat Klugeho. Přípravy byly dobré, ale provedení atentátu stále nebylo jasné. 13.8. měl přepracovaný plán "Valkýra" vstoupit v platnost. Generálové Stülpnagel (vojenský velitel Paříže), Guderian a Kluge odmítali převzít iniciativu. Všechny přípravy musely být zastaveny. Tresckow s manželkou neúnavně pracoval. Psali nutné rozkazy a výzvy. 9.9.1943 přije do Berlína Stauffenberg. V následujících týdnech oba muži úzce spolupracovali. Překontrolovali znovu rozkazy. Šanci dostat se k Hitlerovi měl pouze Stieff, který se na přípravách v srpnu také podílel. Stauffenberg mu předal výbušninu, Stieff se, ale neodhodlal k činu. V září polní maršál von Witzleben bez váhání podepsal vypracované rozkazy. Počítalo se sním jako s vrchním velitelem armády.


Tresckow měl být povýšen na generálmajora. Musel proto velet vojenskému útvaru. 1.10.1943 se stal velitelem 442. pluku granátníků. Tím prakticky vypadl z odboje. 9.11.1943 byl vystřídán a stal se náčelníkem štábu 2. armády. Pokusil se ještě jednou získat Mansteina, ten však znovu odmítl. Situace 2. armády byla velice zoufalá a práce Tresckowa plně pohltila. Pokoušel se o přeložení do vůdcova hlavního stanu, marně. V dubnu 1944 byl naposledy v Berlíně. Přípravy na atentát stále probíhaly. Tresckow věděl, že atentát již Německo nezachrání před úplnou kapitulací, bral ho jako částečnou morální očistu před světem. Proto po spojenecké invazi 6.6.1944 na zprostředkovanou otázku Clause von Stauffenberga o smyslu atentátu na Hitlera odpověděl, že atentát se musí uskutečnit stůj co stůj. 1.7.1944 byl povýšen do hodnosti generálmajora. Poslední týdny věnoval pokusům dostat se na vlivná místa, umožňující přímý zásah. Nahradil ho Stauffenberg.


Zprávu o provedení atentátu obdržel 20.7.1944 odpoledne, během přednášky o stavu zásobování 2. armády. Nezbývalo, než čekat, jak dopadne státní převrat. Kolem jedné hodiny v noci se od Schlabrendorffa dověděl o ztroskotání státního převratu. Aby neohrozil přátele, rozhodl se spáchat sebevraždu. Odjel k frontě, kde se zastřelil.


čerpáno: kolektiv autorů-Atentát na Hitlera-Agentura V.P.K. 1995
Zdroj-Fedor von Bock-Mezi povinností a pochybnostmi-válečný deník-BOOKS s.r.o. 1998

URL : https://www.valka.cz/Tresckow-Henning-von-t18127#66568Verze : 0