13. hulánský pluk [1939-1939]

Velitelská sestava pluku:


velitel pluku – 24.08.1939-24.09.1939 diplomovaný podplukovník jezdectva Józef Szostak ¹⁾
I. zástupce velitele pluku - 24.08.1939-24(?).09.1939 major jezdectva Władysław Paweł Wójtowicz ²⁾
II. zástupce velitele pluku (ubytovatel - kwatermistrz) – 24.08.1939-DD.09.1939 setník administrace (jezdectva) Stanisław Edward Bazylczuk ³⁾
pobočník velitele pluku – 24.08.1939-24.09.1939 setník Jan Tarnowski ⁴⁾
ordonanční důstojník – 24.08.1939-DD.09.1939 podporučík jezdectva Mieczysław Bubień ⁵⁾
zpravodajský důstojník - 24.08.1939-DD.09.1939 podporučík jezdectva Mieczysław Bubień ⁵⁾
zbrojní a plynový důstojník – 24.08.1939-DD.09.1939 podporučík jezdectva v záloze Zygmunt Maciejewski ⁶⁾
pomocná (hospodářská) eskadrona – 24.08.1939-DD.09.1939 poručík jezdectva v záloze Jan Essel ⁷⁾
lékař – 24.08.1939-DD.09.1939 poručík lékař Stanisław Januszewski ⁸⁾
veterinární lékař – 24.08.1939-DD.09.1939 kapitán lékař vet. Jerzy Józef Łubkowski (?) ⁹⁾
24.08.1939-DD.09.1939 poručík lékař vet. (v záloze?) Józef Markowski (?) ¹⁰⁾
kaplan – 24.08.1939-DD.09.1939 kněz setník v záloze Stefan Kiwiński (?) ¹¹⁾
bojový trén - ?
těžký plukovní trén – ?
1. tatarská eskadrona – 24.08.1939-DD.09.1939 setník Aleksander Jeljaszewicz ¹²⁾
kaplan 1. tatarské eskadrony – 24.08.1939-DD.09.1939 Imám Ali Izmaił Woronowicz ¹³⁾
2. eskadrona – 24.08.1939-24.09.1939 setník Stanisław Kazimierz Józef Zakrzewski ¹⁴⁾
3. eskadrona – 24.08.1939-24.09.1939 setník Bolesław Sediwi ¹⁵⁾
4. eskadrona – 24.08.1939-28.09.1939 setník Kazimierz Nawrocki ¹⁶⁾
kulometná eskadrona – 24.08.1939-DD.09.1939 setník Tadeusz Józef Cichowski ¹⁷⁾
protitanková četa – 24.08.1939-24.09.1939 poručík jezdectva Andrzej Adam Szamota ¹⁸⁾
spojovací četa – 24.08.1939-DD.09.1939 poručík jezdectva Zygmunt Włodzimierz Mikulski ¹⁹⁾
24.08.1939-DD.09.1939 poručík jezdectva Henryk Józef Rymaszewski (?) ²⁰⁾
cyklistická četa – 24.08.1939-DD.09.1939 podporučík jezdectva Mieczysław Bubień ⁵⁾
24.08.1939-DD.09.1939 rotný jezdectva (wachmistrz) Piotr Wojciechowicz - v zastoupení (pełniący obowiązki) ²¹⁾
zákopnicko-plynové družstvo – 24.08.1939-10.09.1939 ???, ???

Poznámky:
¹⁾ Po kapitulaci unikl zajetí a pokusil se se skupinou důstojníků dostat do Maďarska. Po nezdařeném pokusu odešel do Varšavy. Od roku 1940 byl činný v ozbrojeném odboji v řadách Svazu ozbrojeného boje, 14.02.1942 přejmenovaného na Zemskou armádu. Od roku 1941 byl důstojníkem III. oddělení (operačního) Hlavního velitelství Zemské armády, později jeho přednostou. Ve Varšavském povstání byl mj. zástupcem náčelníka štábu Hlavního velitelství Zemské armády. Po porážce povstání byl do 30.01.1945 v německém zajetí. Vrátil se do Polska, kde byl 14.10.1950 zatčen státní bezpečností a za činnost v Zemské armádě byl v 26.01.1953 odsouzen k 6 letům vězení. V roce 1955 byl propuštěn a 01.02.1958 rehabilitován. Zemřel 11.02.1984 v Lodži ve věku nedožitých 87 let. V říjnu (?) 1943 byl povýšen do hodnosti plukovníka. 18.08.1944 byl vyznamenán Zlatým křížem Řádu Virtuti Militari za vynikající službu v období nejtěžších bojů Varšavského povstání na úrovni Hlavního velitelství.
http://www.dws-xip.pl/PW/bio/s7.html
²⁾ Głowacki jej uvádí jako zástupce velitele pluku rovněž po překročení Visly (10.09.1939).
³⁾ Głowacki jej uvádí jako ubytovatele rovněž po překročení Visly (10.09.1939). Podle internetového zdroje č. 2 byl od DD.09.1939 do DD.MM.1945 v německém zajetí. Není však uveden v seznamu zajatých. Po válce zůstal na Západě, nejdříve ve Velké Británii a později v USA. 08.02.1970 zemřel v Chicago ve věku 70 let.
⁴⁾ Po kapitulaci unikl zajetí a pokusil se se skupinou důstojníků dostat do Maďarska. Po nezdařeném pokusu odešel do Varšavy. Od roku 1939 byl činný v ozbrojeném odboji v řadách Služby vítězství Polska, později Svazu ozbrojeného boje, 14.02.1942 přejmenovaného na Zemskou armádu. Jako velitel jednotek Zemské armády ve III. oblasti – Wola bojoval ve Varšavském povstání. 08(05?).08.1944 byl v bojích zraněn. Po kapitulaci byl v německém zajetí. Po osvobození se vrátil do Polska. 29.03.1947 zemřel po těžké nemoci v katovické nemocnici. V dubnu 1943 byl povýšen do hodnosti majora a 02.10.1944, s platností (ze starszeństwem)od 27.09.1944, do hodnosti podplukovníka.
www.1944.pl
⁵⁾ V některých drojích je uváděn jako poručík jezdectva. Głowacki jej po překročení Visly (10.09.1939) uvádí jako velitele cyklistické čety v hodnosti poručíka. Funkce ordonančního a zpravodajského důstojníka neuvádí. Przemsza-Zieliński a Wiśniarski jej uvádějí ve funkcích ordonančního a zpravodajského důstojníka jako podporučíka a jako velitele cyklistické čety v hodnosti poručíka. Je možné, že velitelem url=forum.valka.cz čety[/url] byl pouze formálně a v jeho zastoupení četě velel rotný jezdectva (wachmistrz) Piotr Wojciechowicz. V seznamu zajatých je uveden jako podporučík. Hodnost podporučíka mu byla udělena v roce 1938. Od DD.09.1939 v německém zajetí.
⁶⁾ Od DD.09.1939 v německém zajetí.
⁷⁾ Głowacki jej uvádí jako velitele hospodářské eskadrony rovněž po překročení Visly (10.09.1939). Od DD.09.1939 v německém zajetí.
⁸⁾ Głowacki jej uvádí jako plukovního lékaře rovněž po překročení Visly (10.09.1939). Není uveden v seznamu ztrát ani zajatých.
⁹⁾ Jako vet. lékaře pluku ho uvádějí Przemsza-Zieliński, jako alternativu k por. Markowskému, Głowacki po překročení Visly (10.09.1939) a první dva internetové zdroje. 28.09.1939 padl v Lublinu do německého zajetí.
¹⁰⁾ Pravděpodobně jako důstojník v záloze. Není uveden ve schematizmu z března 1939 (Rocznik Oficerski 1939). Jako vet. lékaře pluku ho uvádějí Przemsza-Zieliński, jako alternativu ke kpt. Łubkowskému, Wiśniarski a Wielka Księga Kawalerii Polskiej 1918-1939. Není uveden v seznamu ztrát ani zajatých.
¹¹⁾ Uveden v práci Przemszy-Zielińského a v prvním internetovém zdroji. U Wiśniarského je uveden jako II. plukovní kaplan. V průběhu mobilizace byl odvelen k Náhradnímu středisku jezdectva v Nowowilejce (dnes Naujoji Vilnic) a spolu s vojenskými jednotkami unikl 19.09.1939 na Litvu. Po obsazení Litvy sověty byl v červenci 1940 převezen do sovětského tábora ve Starobielsku a později v Grjazovci. Po podepsání smlouvy Sikorski-Majski (30.07.0941) byl na základě amnestie 02.09.1941 propuštěn a přidal se k Polské armádě v SSSR. Sloužil jako kaplan m.j. 7. pluku lehkého dělostřelectva, 6. pěší divize, 3. divize karpatských střelců.
www.wsm.archibial.pl
¹²⁾ Po přechodu přes řeku Vislu se s většinou eskadrony připojil ke 4. eskadroně a později byl zástupcem velitele Sloučené eskadrony 13. hulánského pluku. Po kapitulaci padl 28.09.1939 do německého zajetí ve městě Przemyśl. Po osvobození se vrátil do Polska. V Gdaňsku založil rodinu, kde 18.08.1978 zemřel ve věku 76 let. Je pohřben na Muslimském tatarském hřbitově ve Varšavě.
historia.trojmiasto.pl
¹³⁾ Jako imám je uveden v práci Wiśniarského. V roce 1941 byl zadržen NKVD a za neznámých okolností v SSSR zavražděn.
http://www.mzr.pl/pl/info.php?id=12
¹⁴⁾ Schematizmus 1939 a Głowacki uvádějí Zakrzewski, Przemsza-Zieliński a Wiśniarski uvádějí Stanisław Zakrzewski-Wyssogota, Wielka Księga Kawalerii Polskiej 1918-1939 uvádí Wyssogota-Zakrzewski, první internetový zdroj Wyskota-Zakrzewski, druhý internetový zdroj Zakrzewski-Wyskota, Po kapitulaci pluku u obce Suchowola se dostal 27.09.1939 do německého zajetí, ze kterého se mu dvakrát zdařil útěk (28.09.1939; 24.12.1939). Přes Maďarsko a Francii se dostal do Sýrie, kde byl jmenován zástupcem velitele Průzkumné korouhve Samostatné brigády karpatských střelců, ktrá byla později přejmenována na Hulánskou korouhev Brigády karpatských střelců a DD.02.1941 na Karpatský hulánský pluk. Bojoval v obleženém Tobruku a 16.12.1941 byl zraněn. Od 25.06.1943 byl velitelem tohoto pluku, s nímž bojoval m.j. o Monte Cassino. Po demobilizaci (1948) zůstal ve Velké Británíí, kde 08.01.1986 zemřel ve věku nedožitých 84 let.
palukitv.pl
¹⁵⁾ Není uveden v seznamu ztrát ani zajatých.
¹⁶⁾ Po překročení Visly se jeho eskadrona s částí 1. eskadrony připojila k ustupujícím jednotkám 4. hulánského pluku a stal se velitelem Sloučené eskadrony 13. hulánského pluku. Po ukončení bojů padl 28.09.1939 do německého zajetí. Po válce žil v emigraci ve Velké Británii.
¹⁷⁾ Není uveden v seznamu ztrát ani zajatých.
¹⁸⁾ Tak je uveden ve Schematizmu z března 1939. Jiné zdroje uvádějí Andrzej Szamota-Prawdzic. Padl 24.09.1939 v boji s jednotkami německé 68. pěší divize u obce Suchowola
¹⁹⁾ Jako velitele čety ho uvádějí Wiśniarski, Wielka Księga Kawalerii Polskiej 1918-1939 a Przemsza-Zieliński. Není uveden v seznamu ztrát ani zajatých.
²⁰⁾ Jako velitele čety ho uvádějí Głowacki, první internetový zdroj a jako alternativu k por. Mikulskému rovněž Przemsza-Zieliński. V jiných zdrojích je však uveden jako velitel spojovací čety 23. hulánského pluku. Po rozpuštění pluku se dostal na východní břeh řeky Visly. DD.09.1939 byl zraněn a po vyléčení byl deportován do zajateckého tábora v Německu. Po osvobození zůstal v Německu na emigraci, kde 25.05.1986 zemřel ve věku nedožitých 77 let.
²¹⁾ Jako zastupující velitel čety je uveden v prvním internetovém zdroji a Wielka Księga Kawalerii Polskiej 1918-1939. Je možné, že při funkci ordonančního a zpravodajského důstojníka byl ppor. Bubień pouze formálním velitelem čety. Není uveden v seznamu ztrát ani zajatých.


Zdroje:
www.trzynastacy.pl
www.stankiewicze.com
http://www.straty.pl/

13 Pułk Ułanów Wileńskich, Wielka Księga Kawalerii Polskiej 1918-1939, Tom 16, Edipresse Polska S.A., Warszawa 2012
Głowacki, Ludwik: Kampania wrześniowa na Lubelszczyźnie w 1939 roku. Działania wojenne, Wydawnictwo Lubelskie, Lublin 1966
Przemsza-Zieliński, Jan: Wrześniowa księga chwały kawalerii polskiej, Wydawnictwo Bellona, Warszawa 1995
Rybka, Ryszard, Stepan, Kamil: Rocznik Oficerski 1939, Księgarnia Akademicka Fundacji Czynu Niepodległościowego, Kraków 2006
Wiśniarski, Marcin Aleksander: 13 Pułk Ułanów Wileńskich w wojnie obronnej 1939 roku, Uniwersytet Kardynała Stefana Wyszyńskiego w Warszawie-Wydział Nauk Historycznych i Społecznych, Warszawa 2006