Vickers Wellington B Mk.IC

Vickers Wellington Mk.I C - Trup, krídla, motory a systémy sú zhodné s Mk.IA. Spodná strelecká veža FN 9 sa v praxi ukázala byť nepoužitelnou a preto bola odstránená. Na oboch stranách trupu boli vytvorené bočné strelištia, každé s jedným guľometom Browning .303 alebo Vickers K. Okná týchto strelíšť sú tvarované podľa geodetickej konštrukcie trupu.
Firemné označenie znelo Type 405. Dodávky letectvu začali v apríli 1940. Celkovo sa vyrobilo 2689 lietadiel. Z tohoto počtu bolo 1056 vyrobených závode vo Weybridge, 1583 v Broughtone a 50 závode Squires Gate v Blackpoole. Štyri lietadlá boli ešte počas výroby prestavané na prototypy ďalších verzií.
U 138 lietadiel Mk.IC bola upravená bombovnica, aby mohla pojať dvojicu 730 kg (1610 lb) torpéd. Pod firemným označením Type 453 bolo vyrobených 33 lietadiel s bombovými závesníkmi umožňujúcimi niesť jednu 1814 kg (4000 lb) bombu.

Vickers Wellington Mk.IC (L7818, AA-R) od 75. perutě RAF na letišti Feltwell, 7. července 1941. Ward



Zdroj: www.pewteraircraft.com

V strede stojí jej starý otec mojej manželky, v tom čase príslušník opravovní PL delostreleckej techniky. Ako obyvateľ mestskej časti Petržalka (po roku 1938 pripadla Nemecku) musel narukovať k Wehrmachtu.


Zdroj : súkromný archív mojej manželky

K typickým představitelům Wellingtonů Mk.IC užívaných 311. perutí byl stroj sériového čísla R1599 s kódovým označením KX-J. Letoun nesl standardní marking té doby sestávající z kombinace nepravidelných polí Dark Green a Dark Earth na horních plochách a sytě matně černou barvou na plochách bočních a spodních. Dělicí rovinu tvořila vlnovka vedená až k zadní střelecké věži. Bílé mezikruží na trupových znacích bylo začerněno. Zobrazený letoun s osádkou Sgt Františka Kráčmery se nevrátil z nočního náletu na Kolín nad Rýnem v noci ze 17./18.4.1941. Byl sestřelen v 00.00 německého času nočním stíhacím esem Hptm. Wernerem Streibem, velitelem I./NJG 1 na letounu Bf 110 C ze základny Venlo.
Wellington se zřítil cca 3 km východně od Kelpu mezi městy Grath a Baex, nikdo z čs. letců se nezachránil.

Ačkoliv byla 311. peruť v dubnu 1942 převelena od Bomber Command ke Coastal Command, pro počáteční období operací na mořem (do října 1942) si její letouny dočasně ponechaly běžnou "bombardovací" kamufláž. Zobrazený Wellington Mk.IC (DV664, KX-A) však již nese nové znaky zavedené v květnu 1942, vlnitý přechod kamufláže nekončí u zadní věže, sériové číslo je umístěno nad VOP a je matně červené (Dull Red) stejně jako kódová označení, jehož individuální část (písmeno A) je již ve zmenšené podobě. Zobrazený stroj s osádkou S/Ldr Josefa Stránského DFC dne 27.7.1942 v Biskaji úspěšně zaútočil na ponorku U-106, která byla vážně poškozena a rychlostí 1 uzlu se ji podařilo dovléci do přístavu St. Nazaire.

Vickers Wellington IC, puvodni oznaceni KX-T, v německých barvách. S tímto letounem přistála osádka československé 311. bombardovací perutě v noci z 6. na 7. února 1941 při návratu z náletu na doky v Boulogne omylem na Němci okupovaném území u města Flers jižně od Caen. Celá osádka padla do zajetí, včetně Arnošta Valenty, který byl po neúspěšném útěku ze zajateckého tábora Stalag Luft III (proslulý "velký utěk" - "Great escape", mimo jiné stvárněný ve stejnojmenném filmu se Steve McQueenem v hlavní roli) v Saganu popraven Gestapem 31.3.1944


Osádka tohoto letounu:


P/O 82588 Emil Bušina, RAF PoW No.401
P/O 82541 František Cigoš, RAF PoW No.402
P/O 82903 Karel Křížek, RAF PoW No.407
P/O¹⁾ 82532 Arnošt Valenta, RAF PoW No.415
Sgt 787198 Petr Uruba, RAF PoW No.450
Sgt 787232 Gustav Kopal, RAF PoW No.441


¹⁾ do hodnosti F/Lt byl A. Valenta povýšen až v roce 1944


Zdroj :
https://www.valka.cz/clanek_13375.html
http://www.praha14.cz/MC/letci/valenta.html
http://www.bild.bundesarchiv.de
aces.safarikovi.org
http://en.wikipedia.org/wiki/Ernst_Valenta
en.wikipedia.org