Main Menu
User Menu

Raduit de Souches, Jean-Louis

Jean Luis Raduit de Souches / Jean Luis Raduit de Souches

     
Příjmení:
Surname:
Raduit de Souches
Jméno:
Given Name:
Jean Luis
Jméno v originále:
Original Name:
Jean Luis Raduit de Souches
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
polní maršál
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
hrabě
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
16.08.1608 La Rochelle /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
12.08.1682 Jevišovice
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
-
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
-
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
fr.wikipedia.org
Antonio Schmidt-Brentano: Kaiserliche und k. k. Generale (1618-1815), Österreichisches Staatsarchiv, 2006
commons.wikimedia.org
URL : https://www.valka.cz/Raduit-de-Souches-Jean-Louis-t17485#517303Verze : 0
MOD
     
Příjmení:
Surname:
Raduit de Souches
Jméno:
Given Name:
Jean Luis
Jméno v originále:
Original Name:
Jean Luis Raduit de Souches
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
27.10.1645 generál polní strážmistr
08.09.1648 polní podmaršál
12.01.1658 polní zbrojmistr
20.01.1664 polní maršál
Průběh vojenské služby:
Military Career:
Vyznamenání:
Awards:
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
Antonio Schmidt-Brentano: Kaiserliche und k. k. Generale (1618-1815), Österreichisches Staatsarchiv, 2006
URL : https://www.valka.cz/Raduit-de-Souches-Jean-Louis-t17485#517305Verze : 0
MOD
Jean Luis Raduit de Souches - slavný válečník 17. století.


Narodil se 16.8.1608 v La Rochelle v chudé šlechtické hugenotské rodině. V roce 1628 napadl město kardinál Richelieu, snažící se definitivně vyřešit problém protestantské enklávy na území katolické Francie. De Souches tehdy ve věku 20 let získává první válečné zkušenosti, neboť bojuje na la rochellských hradbách. Když bylo město vyhladověno, odešel do Němec a hledal bohatství a slávu ve švédském vojsku. Roku 1634 bojoval u Nördlingenu, o rok později již byl jmenován do hodnosti hejtmana.


Byl velmi vzdělaný a sečtělý, avšak také velmi prchlivý. Roku 1636 se nepohodl s nadřízeným při dobývání města Stargardu, neboť nesouhlasil s vedením obléhacích prací. Rozhodl se proto opustit švédské vojsko a vrátil se zpět do Francie, kde se snažil vstoupit do francouzské armády. Ta jej však nepřijala a tak se roku 1639 vrátil ke Švédům. Ještě téhož roku byl Raduit de Souches jmenován plukovníkem a byl mu propůjčen patent na dragounský pluk.


Roku 1641 se opět dostává do sporu s nadřízeným, ten jej nechává uvěznit a chce Raduita postavit před polní soud. De Souches proto roku 1642 uprchl ze švédského zajetí a zamířil opět zpátky do Francie. Cestou se zastavil ve Vídni a nabídl císaři Ferdinandu III. své služby. Jakožto odborník na švédskou organizaci, taktiku a strategii je přijat a ihned jmenován plukovníkem dragounského pluku. V letech 1642-43 se de Souches účastnil operací ve Slezsku. V roce 1644 se podílel na obléhání Olomouce obsazené Švédy a proslul zde velkou statečností.


15. března 1645 mu byl svěřen takřka sebevražedný úkol. Velení v Brně, ke kterému co nevidět hrozil přitrhnout švédský příval. De Souches však neváhal a vrhnul se všemi silami do přípravných prací. Nadlidský úkol se podařil – Raduit dokázal zlepšit opevnění i vytvořit dostatečné zásoby na šest měsíců obléhání. Měl však pod svým velením pouhých 1475 mužů a z toho bylo jen 426 vojáků, zbytek byli dobrovolníci z řad studentstva a měšťanstva. Švédové pod velením generála Lennarta Torstersona přitáhli na počátku května 1645 s 28 000 muži (!) a město obléhali po dlouhých 16 týdnů. Po dlouhém a neúspěšném obléhání se nakonec rozhodli město dobýt generálním útokem naplánovaným na 15. srpna 1645. Švédové podnikli současně 6 útoků ze všech směrů, město na mnoha místech hořelo a situace byla tak zoufalá, že i Raduit se bil osobně na hradbách se svými muži. Nakonec byly s vypětím všech sil všechny útoky odraženy. Sporadicky se bojovalo ještě tři dny a 23. 8. 1645 nakonec Švédové definitivně odtáhli. Obránci ztratili 350 mrtvých a raněných, Švédové otřesných osm tisíc mužů. Po celé Evropě se hovořilo o zázraku a o Raduitovi de Souches jako o největším současném odborníku na pevnostní boj.


27. října 1645 byl povýšen do hodnosti generála polního strážmistra. Jako expert na pevnosti a obléhání dostal za úkol dobýt několik menších švédských pevností na rakousko-moravském pomezí, čehož se bez problémů zhostil. V roce 1647 se podílel na osvobození Jihlavy.


V roce 1648 byl Raduit de Souches povýšen do hodnosti polního maršála a jmenován vrchním velitelem na Moravě. Se svým vojskem vytáhl na pomoc obležené Praze. K bitvě však nedošlo, poté, co se Švédové doslechli, že se vojsko blíží, ukončili obléhání.


Po skončení třicetileté války přišla většina profesionálních vojáků o práci, ale Raduit zůstal kvůli svým nesporným kvalitám důstojníkem císařské armády. Další válka, jíž se účastnil, byla válka švédsko-polská, vypuknuvší roku 1655. Později do tohoto konfliktu zasáhl i rakouský císař. Jedné části císařské armády táhnoucí proti Švédům velel i de Souches v hodnosti podmaršálka. Hned po svém příchodu se podílel na dobytí Krakova roku 1657. Roku 1658 byl jmenován generálem polním zbrojmistrem, což z něj činí velitele nad veškerým dělostřelectvem. Roku 1658 dobývá Toruň plus několik dalších pevností a téměř se mu daří Švédy vytlačit z větší části Pomořanska. Bohužel se mu nepodařilo dobýt Štětín, Švédi zůstali v Polsku uchyceni a nakonec byla roku 1660 neúspěšná císařská armáda odvolána.


Na druhou stranu bylo načase, protože téhož roku zase začíná další válka s Turky. Raduit de Souches s nimi bojuje v Sedmihradsku, posléze na Slovensku, nakonec však musí ustoupit na Moravu, kam Turci podnikají výpady. Roku 1663 je povýšen do hraběcího stavu.


Je také jmenován velitelem Moravy a má zastavit turecký postup. V roce 1664 tak začíná protiútok a de Souches velí severnímu proudu císařských armád. Osvobodil Nitru, Levice, porazil Turky v bitvě u Sv. Beňadiku nad Hronom a zahnal je za Dunaj. V říjnu 1664 je jmenován plukovníkem komárenské hranice a velitelem horních měst na Slovensku. Jako zkušený velitel začíná obnovovat a vylepšovat staré pevnosti a budovat nové. Roku 1665 byly zahájeny práce na nejznámější pevnosti postavené Raduitem de Souches – pevnosti Leopoldov, která měla bránit Turkům napadat z Nových Zámků široké okolí.


V roce 1665 byl de Souches jmenován císařským tajným radou. Roku 1668 je poctěn znovu a stává se plukovníkem vídeňské městské gardy. Opět se zde zabývá svou specialitou – opevňovacím pracím. V roce 1671 de Souches zasahuje proti povstání uherské šlechty.


Téhož roku vypukla válka mezi Holandskem a Francií. Rakouská vojska byla Nizozemcům vyslána na pomoc. Raduitovy oddíly podporují vojska Viléma III. Oranžského v bitvě u Seneffe proti Francouzům. Cholerický de Souches se však s Vilémem dostává do těžkých sporů, které vyústí v naprostou Raduitovu ignoraci Vilémova strategického záměru během bitvy. Francouzi jsou sice poraženi, ale Vilém si stěžuje u císařského dvora. Raduit de Souches byl proto v roce 1674 odvolán ze své funkce, zbaven svých vojenských funkcí a vykázán na své statky.


Slepý, trpící epilepsií a údajně též duševně chorý hrabě Jean Luis Raduit de Souches umírá na svém zámku v Jevišovicích 12. 8. 1682, ve věku nedožitých 74 let. Pohřben byl dle své závěti na místě své nejslavnější bitvy - v kostele sv. Jakuba v Brně.
URL : https://www.valka.cz/Raduit-de-Souches-Jean-Louis-t17485#64066Verze : 0
MOD
Na sieti som objavil dve podobizne tejto historickej postavy.
Zdaju sa mi vsak natolko rozdielne ze som si nie celkom isty ci sa jedna o jednoho a toho isteho cloveka.
Zdroje:
https://www.radio.cz/fr/article/56965
www.mzm.cz/mzm/osobnosti/ souches_raduit.html
URL : https://www.valka.cz/Raduit-de-Souches-Jean-Louis-t17485#131728Verze : 0