Main Menu
User Menu

Sovinec

hrad

     
Název:
Name:
Sovinec
Další názvy:
Other Names:
Sowinec, Eulenburg
Typ:
Style:
hrad
Stav:
Condition:
dobrý, opravován
Přístupnost:
Accessibility:
placený vstup
Obec:
Municipality:
Jiříkov - Sovinec
GPS souřadnice:
GPS Coordinates:
-
První písemná zmínka:
First Written Reference :
DD.MM.1348
Památky a muzea v okolí:
Places of Interest and Museums in the Vicinity:
-
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
https://www.hrady.cz/index.php?OID=288 https://www.hrady.cz/wnd_show_text.php?tid=26500 https://akce.sovinec.cz/
Tištěné zdroje:
Printed sources:
DAVID, P. – SOUKUP, V. 2002: Sovinec. In: 888 hradů, zámků, tvrzí České Republiky. s. 264.
HORNIŠER, I. – ČAPKA, V 2008: Neznámá erbovní galerie Řádu německých rytířů na hradě Sovinci. In: SBM. Bruntál. 3-12.
HOSÁK, L. 2004 : Panství Sovincké. In: Historický místopis země Moravskoslezské. 601-605. Praha.
KOHOUTEK, J. 1991: Nálezová zpráva 1991 – Hrad Sovinec.
KOHOUTEK, J. 1993a: První etapa výzkumu v areálu hradu Sovince (okr. Bruntál). PV 1991. 90-91. Brno.
KOHOUTEK, J. 1993b: První etapa archeologického výzkumu hradu Sovince. ČSlM Série B, 42, 1-12.
KOHOUTEK, J. 1994: Nálezová zpráva 1994 – Hrad Sovinec.
KOHOUTEK, J. 1997a: Druhá etapa archeologického výzkumu hradu Sovince. ČSlM Série B, 46, 12-25.
KOHOUTEK, J. 1997b
: Sovinec (okr. Bruntál). PV 1993 – 1994. 236. Brno.
MENOUŠKOVÁ, D. – MĚŘÍNSKÝ, Z. (edts) 2008: Krása, která hřeje, Výběrový katalog gotických a renesančních kachlů Moravy a Slezska. Uherské Hradiště.
MUSIL, F. 1998: K vývoji šlechtických sídel na Šumperku a Bruntálsku – (1. část). In: Stř. M. 7. 26-37.
MUSIL, F. 1999: K vývoji šlechtických sídel na Šumperku a Bruntálsku – (2. část). In: Stř. M. 8. 17-30.
MÜLLER, K. 2001: Erbovní galerie Řádu německých rytířů ve Slezsku a na severní Moravě I. (17. století). In: SBM. Bruntál. 25-35.
PAPAJÍK, D. 2005: Páni ze Sovince. Dějiny rodu moravských sudích. Jihlava.
PINKAVA, V. 1922: Uničovský a rýmařovský okres. Vlastivěda Moravská, Brno.
PINKAVA, V. 1924: Hrady a zámky župy Olomoucké 3. Hrad Sovinec. VSMŽO 2/1923-24, 86-88 a 106-107.
PLAČEK, M. 2001: Sovinec. In: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradu hrádků a tvrzí. 577-582. Praha.
PLAČEK, M. 1999ii: Hrad Sovinec. In: Od gotiky … III., 1999, 226-227. Olomouc.
PROKOP, A. 1904: Die Markgrafschaft Mähren in kunstgeschichtlicher beziehung. Band I-IV. Wien. 98-100, 550-553, 781-787.
SAMEK, B. 1999: Umělecké památky Moravy a Slezska 2 [J/N]. Praha.
SPURNÝ, F. 1964: Sovinec. Ostrava.
SPURNÝ, F. (ed.). 1983: Sovinec – hrad. In: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku II - Severní Morava. s. 215-220.
TOUŠLOVÁ, I. – PODHORSKÝ, M. – MARŠÁL, J. Sovinec. In: Toulavá kamera 6. s. 108-109.
TYMONOVÁ, M. 1996: Záchranný archeologický výzkum
TYMONOVÁ, M. 1996: Nález dvou koster na hradě Sovinci (okr. Bruntál). Stř. M 2. 98-100.
ULLRICH, J. 1923: Die Eulenburg. DMH 9, 244-257.
VOJKOVSKÝ, R. 2008 : Sovinec. Hrad jižně od Rýmařova. 17. svazek vlastivědných průvodců. Dobrá.
UNGER, J. 2002 : Pohřební ritus a zacházení s těly zemřelých v českých zemích (s analogiemi i jinde v Evropě) v 1. - 16. století. In: Panoráma biologické a sociokulturní antropologie: Modulové učební texty pro studenty antropologie a „příbuzných“ oborů 9 (ed: MALINA, J.)
Autor neznámý. Jiříkov. In: Moravskoslezský kraj : Města a obce Moravskoslezského kraje (tradice, historie, památky, turistika, současnost). s. 233.


URL : https://www.valka.cz/Sovinec-t172989#513960Verze : 0
Správní a geografické vymezení


V současné době hrad, spolu se stejnojmennou obecní částí, správně spadá pod obci Jiříkov (3 528 hektarů, 297 obyvatel), která se skládá ze šesti částí – Jíříkov, Sovinec, Křížov, Těchanov, Kněžpole a Valšův Dvůr, v bývalém okrese Bruntál, kraji Moravskoslezském (Moravskoslezský kraj, 233). V minulosti, obzvláště pak ve 20. století došlo k řadě změn v správní příslušnosti.
Na jihu pahorkatiny Nízkého Jeseníku, která hraničí s nížinou Hornomoravského úvalu (Dvořák 1994, 2), se skrývá dodnes v lesích mohutný hrad Sovinec, tak že není z roviny viditelný (Pinkava 1924, 14), o to víc náhle a monumentálně dá příchozím o sobě znát, v prvních okamžicích, kdy jej spatří. Jako místo pro jeho stavbu byl vybrán kuželovitý vápencovitý skalní ostroh, severo-severozápadně nad Sovineckým potůčkem, který se pak vlévá západně, u Dlouhé Loučky do říčky Oslavy. Směrem k jiho-jihozápadě od hradu leží nedaleko sedlo, kde začíná většinu roku suché údolíčko, které dále směřuje do území mezi Dlouhou Loučku a Paseku. Tímto prostorem vedla stará stezka, kterou hrad střežil a kontroloval (Dvořák 1994, 1).
V oblasti mezi Pasekou a Jiříkovem, tedy v místech kde stojí i hrad, vystupuje severo-severovýchodně – jiho-jihozápadně probíhající pásmo vápenců svrchnodevonského stáří, na severozápadě doprovázené přesmykem. Zde jsou vápence strmě nasunuty na horniny andělskohorského souvrství. V nadloží šedých rekrystalizovaných vápenců, vystupují šedé jemno až hrubozrnné písčité vápence a hlavně silně vápnité křemenné pískovce. Vápnité pískovce a brekcie náležejí souvrství moravskoberounskému a jsou patrně svrchnofrasnského stáří. Přecházejí pozvolna z podložních vápenců do nadložního andělskohorského souvrství. Celá vápencová a pískovcová struktura, se generálně sklání k východu – jihovýchodu, osně se noří k severoseverovýchodu, tím se postupně zužuje a nakonec mizí u Jiříkova pod sedimenty andělskohorského souvrství. Na jihu jsou široké téměř jeden kilometr, u Sovince pak mají jen kolem 300 metrů. Mocnost pískovců nepřesahuje 100 metrů, vápence pak překonávají 150 metrů (Dvořák 1994, 1-2).
Hrad Sovinec stojí na čistých vápencích a na přechodu do vápnitých pískovců (Dvořák 1994, 2).
Provedené hydrogeologické vrty, které byly situovány při silnici z Paseky do Dlouhé Loučky a jižně od Těchanova, zjistily pitnou spodní vodu, vždy až v hloubce několika desítek metrů pod úrovní terénu. Případné vybudování studny na hradě Sovinci by tedy znamenalo kopat studnu hloubky řádu desítek metrů. Takové řešení je kupříkladu k vidění na hradě Trenčíně (Dvořák 1994, 2).
Z toho důvodu, byly vybudovány dvě cisterny, které schraňovaly dešťovou vodu, která byla užívána jako pitná i užitková. Tyto dvě cisterny nám dokládají, že na skále, která byla vybrána pro vybudování hradu, neexistovala žádná krasovými procesy rozšířená puklina, která by sahala až ke spodní vodě a mohla být (bez nebo po úpravách) použita jako studna. Tento fakt nám tedy dokládá absenci studny na hradě (Dvořák 1994, 2-3).



Stavebně historický vývoj hradu Sovinec


Nejstarší dějiny hradu 14. - 15. století


Sovinec, staročesky též Sowinec, německy pak Eulenburg, byl založen bratry Vokem a Pavlem z rodu s erbem poloutrojříčí. Ti pocházeli původně z Húzové, kde spravovali tento biskupský hrad, později právě proto, aby měli vlastní sídlo ke správě svého panství založili si svůj vlastní hrad. První písemnou zmínku máme z roku 1348¹, kdy ho má ve jménu jeden z bratří – Vok. Hrad zprvu nebyl nijak velký. Nejstarší část sestávala z dnešního jádra hradu. Nejdominantnější částí je jistě doposud stojící válcový bergfrit, ten byl postaven na osmibokém plném soklu, jeho samotný průměr je pak deset metrů. Samotné jádro je úsporné bergfritové dispozice při délce 50 metrů a šířce 20 metrů, samotná hradba je 2,3 metrů silná. Hradbu máme dochovanou zčásti od severní strany, kde se dále k západu několikrát zalomuje a pokračuje dál po celé jižní straně. Celá strana východní je pak dochována značně fragmentárně. Palác, který zde stával, byl patrně dvouprostorový, k přístupu se obracel ostroúhlým nárožím. Svou obrácenou polohou s bergfritem vzadu a palácem na přístupové straně, připomíná český Kokořín. Toto je však jen zdánlivé, jelikož přístup k hradnímu bradlu byl sice po úzké šíji výběžku od východu, ovšem vstup byl pod věží, která jej tak mohla bránit (Plaček 2001, 578).
Nejspíše kolem přelomu 14. a 15 století Pavel ze Sovince dal přistavět na severovýchodní straně úzký parkán, jenž vybíhá v podobě věžice nad později přistavenou dnešní IV. bránu (Plaček, 578). Tím areál hradu zaujal celý skalnatý vršek výběžku.
Na západní straně dal nejspíš opět Pavel vybudovat předhradí, v prostoru dnešního V. nádvoří. To se pak ještě na počátku 20. století, díky studni říkalo Brunnenhof. Samotný areál ve tvaru obdélníka o rozměrech 52 x 27 metrů, byl ohrazený hradbou, která byla na severním průčelí doplněna o hranolovou průjezdní věž (Plaček 2001, 578, 580).
Nejspíše husitské války ukázaly nutnost, dále zlepšovat opevnění, a tak byla přístupová komunikace na severu opevněna, vznikl tak průjezdný přihrádek a další branská věž, pod výstupkem parkánu jádra, tedy v oblasti dnešní 4. hradní brány. Z brány se dochoval lomený pas z tesaných kvádrů, tím se průjezd otvíral do zmíněného přihrádku (Plaček 2001, 580). Roku 1490 hrad koupil Jan Pňovský ze Sovince (Toušlová – Podhorský – Maršál 2008, 108).


Hrad od počátku novověku do započetí války Třicetileté


Na přelomu 15. a 16. století dali Pňovští ze Sovince vystavět v jižním předhradí pozdně gotický palác. Posléze jej spojili krátkým křídlem na západu s horním hradem. V přízemí pak zřídili nový průjezd do nádvoří – dnešní 5. Dá se předpokládat, že vznikl i přihrádek v souvislosti s touto novou, dnes VI. branou. Nelze s jistotou říci, zda ohrada na východě, tvořící dnešní 3. nádvoří, spolu s dnešní III. brannou byla zbudována ještě jimi, nebo až za Kryštofa z Boskovic, nicméně toto stálo do poloviny 16. století (Plaček 2001, 580). Bergfrit byl podle sedlových portálů přestavěn pozdně goticky (Plaček 2001, 578).
Pňovští ze Sovince dali vybavit vstupní věž předhradí novým portálem bez vpadliny pro padací most, nad ním pak vsadili kolčí štít se svým znakem.
Od roku 1555 byl hrad ve vlastnictví Ederů ze Štiavnice. Vavřinec Eder ze Štiavnice dal opatřit současnou III. bránu novým portálem, nad ni pak nechal osadit znakovou desku s letopočtem 1583 (Plaček 2001, 580). Nejspíše dal vybudovat velkou polygonální baštu na jihu zvanou Remter, dále na severu opevnění výběžku nad údolí, zvané Kočičí hlava a konečně na východu osmibokou bateriovou věž (Plaček 2001, 580,581).
Hrad roku 1600 vyženil Jan Kobylka z Kobylího, nejspíše dal vybudovat mohutný čtyřboký barbakán s první branou na východě, přičemž vznikla plocha dnešního 1. a 2. nádvoří (obr. 6), avšak zatím bez II. brány, která tento prostor rozdělila (Plaček 2001, 581).


Hrad za války Třicetileté


Za účast na stavovském povstání byl donucen Jan Kobylka z Kobylího hrad prodat. Roku 1623 jej pak získal Řád německých rytířů (dále ŘNR). Přestože byl hrad relativně nově fortifikován, roku 1626, jej bez velkých potíží dobyla dánská vojska pod velením generála Mansfelda (Plaček 2001, 581).
Po získání hradu zpět, začaly intenzivní opevňovací práce. Vyrostly tři barokní bastiony, na severu, jihozápadu a pod Remterem. Vstupní barbakán byl doplněn o poloviční bastion, který byl nazván podle stavebníka Klipplův plášť či též bastion. Přístup ke Kočičí hlavě byl zabezpečen obdélnou ohradou. Před bastiony na nejsnáze přístupné straně prohloubili příkopy a opatřili je zděnou kontraeskarpou. Dělová bašta byla vložena do jihozápadního nároží. Remter byl upraven jako místo ke kapitulním shromážděním k tomuto účelu dostal honosný krb. Když se pak roku 1643 dostaly informace o chystaném Švédském útoku, započala se urychleně stavět na jihu předsunutá věž, její koncepce nebyla nejmodernější, a proto se snažili tento stav vylepšit vybudováním spojení této věže 200 metrů dlouhou chodbou ústící do hradního příkopu. Věž stačili stihnout postavit v rekordním čase, před příchodem nepřátelských vojsk, pod vedením slavného generála Torstenssona. Byla nazvána Liechtenštejnkou podle řádového místodržitele Augustina Osvalda z Liechtenštejna (Plaček 2001, 581).


Dobytí hradu roku 1643


Dne 17. září 1643 byl Torstenson již v Loučce (½ hodiny pod hradem). Z hradeb se střílelo ve dne v noci děly a muškety na nepřítele. Švédové dobývali hradu napřed se strany jižní a východní, pak stříleli do nové věže (Lichtenštejnovy), kterou do polovice zbourali. Postavili svoje děla u Vápenky a na severní hoře a házeli do hradu až 3 centy těžké balvany. Dne 20. září opustila a zničila posádka nově vystavěnou věž a omezila se na obranu vnitřního hradu. Dne 22. září postavili Švédové třetí baterii na Šibeniční hoře proti nejvyšší hradní věži „hlásce“, která byla velice poškozena. Švédové stříleli toho dne od 1 – 5 hodin odpoledne a pak celou noc metali kameny do hradu. Dne 1. října stříleli obě baterie od Vápenky a Šibeniční hory od 6 – 12 hod. granáty, žhavými koulemi a kameny, pod hradem jiní dělali podkopy. Střelba zničila všecko zevní opevnění a palisády, takže Švédové stáli již bezprostředně před samým hradem. Dne 4. října házeli nasmolené věnce do hradu a snažili se zapáliti pletení a koše šancovní. Tento nápor střelbou, ohněm a podkopy trval 5 hodin, ale posádka se držela statečně a střílela celou noc na Švédy, aby další podkopy zamezila. Nepříteli přece však se podařilo vykopati další podkopy a tím byl osud hradu zpečetěn (Pinkava 1922, 355). Lichtenštejn se vzdal dne 6. října 1643 – posádka tedy hrad hájila cca tři týdny. Kořist Švédů obnášela, pochopitelně kromě hradu, také nemalé bohatství, Beckovský vypravuje, že zde získali peněžní a materiální kořist v hodnotě přes jeden milion zlatých (což je ovšem asi přehnané), hlavně od lidí shromážděných na hradě. Toto zboží pak mělo být odvezeno na 40 vozech do Velkého Hlohova. Že byla kořist veliká dokládá ostatně i listina z 22. října 1649 vydaná na Sovinci zámeckým hejtmanem Höpperem (Pinkava 1922, 356). Ztráty ve vojsku jsou udávány následovně – posádka hradu měla padlých a raněných 72, oblehatelé přišli prý o 200 vojáků (Pinkava 1922, 356), ztráty na obyvatelstvu, ani ztráty na vojenském materiálu uváděny nejsou.
Lichtenštejn se pak stáhl do Bruntálu, dále pak dobyl Opavu a Krnov (Pinkava 1922, 356). Hrad se pochopitelně několikrát snažili dobýt Ladislav z Valdštejna a Řád německých rytířů, ale bezvýsledně a to i přesto, že noví držitelé hradu měli trpět nemocemi a nedostatkem vody. Švédové se pak ještě na hradě zdrželi, ještě po dvě léta od podepsání Vestfálského míru až do roku 1650. Když odtáhli zpět, zanechali hrad v zuboženém stavu – kromě asi dvou zrezivělých děl v celém zámku zůstalo 13 stolů, tři postele, 12 židlí, dvě lavice, čtyři skříně, vůz a několik maličkostí (Vojkovský 2008, 28,30).


Po válce Třicetileté


Hrad byl převzat 7. července 1650 – místodržící ŘNR ihned nařídil hejtmanu Höpperovi uvést jej do původního stavu. Ale panství sovinecké bylo zle poškozeno předešlou válkou. Zemřela nebo odešla na polovina hospodářů a ti, kteří zůstali utrpěli často velké ztráty. Vypáleny byly celé části dědin, zanikly doly a hamry, z pěti dvorů nebyl zpustošen jen jeden. Vážně bylo poškozeno nejstarší jádro hradu, přičemž jeho palác se dnes rýsuje dosti nepřesvědčivě (Plaček 2001, 578).


Hrad v běhu doby – od 2. pol. 17. až do konce 19. století


Hrad byl po převzetí řádem opraven, ale jednalo se jen o nejnutnější opravy (Plaček 2001, 581), bylo provedeno srovnání terénu a jeho předláždění, kdy se pod těmito dlažbami skrývají velké žárové vrstvy.
Roku 1784, hrad po úderu blesku, opět vyhořel a znovu proběhly jen nejnutnější opravy. Při hradu byl vybudován v letech 1844-1845 pozdně klasicistický kostel sv. Augistina, který použil jako základ pro kostelní věž dříve postavenou osmibokou bateriovou věž². Dále byl hrad používán jako řadový seminář a od roku 1867 po dobu 30 let jako první lesnická škola na Moravě.


Hrad v 20. století


Začátek minulého století zastihl hrad v celkem dobré kondici. Již krátce po jeho začátku roku 1903, dal zde zřídit velmistr arcivévoda Evžen³ řádové muzeum, kde hlavními sbírkami byly zbraně. Hlavním posláním hradu, ale bylo sloužit jako letní sídlo řádu.. Dále byla zavedena elektřina a mnohé další, mimoto byl upraven a udržován i okolní terén (Vojkovský 2008, 35). Řád německých rytířů se pak na hradě udržel po celou dobu trvání Československa, byť roku 1926 přišli o část majetku z důvodu pozemkové reformy (Hosák 2004, 603), konečný byl rok 1939, kdy byl ŘNR zrušen a jeho majetek připadl Třetí říši. Roku 1940 bylo zde zřízeno státní vězení. Byli zde svážení vojenští váleční zajatci z Francie a zůstali zde až do roku 1942. Poté armáda hrad dále užívala, mimoto zde ještě bylo muzeum a archiv města Wilhelmshafen. Hrad sice přežil konec války, ale nedlouho po jejím konci roku 1945 jej zapálili sovětští vojáci. Oheň byl tak veliký, že kouř a záře byli vidět ještě ve 40 kilometrů vzdálené Olomouci. Hasičům bylo hašení zabráněno a tak oheň po dobu čtyř dnů postupně pohltil většinu stavení (Vojkovský 2008, 36-37). Dokladem přítomnosti jak německé tak i sovětské armády je mj. materiál získaný z hradních cisteren při archeologickém výzkumu z roku 1994, vrstva s těmito nálezy byla pojmenována „W“ (W jako Wehrmacht ) (Kohoutek 1997a, 13) naštěstí požáru unikla hradní knihovna, která byla nedlouho předtím přemístěna jinam.
Následně památce nebyla věnována pozornost po dobu šesti let. Až poté došlo k jisté sanaci, která vlastně probíhá až do dnes. Od roku 1951 probíhaly po dva léta asanační práce. Roku 1960 přešel pod tehdejší Okresní vlastivědné muzeum v Bruntále, byl zpřístupněn veřejnosti. Dalších oprav se dočkal v letech 1965 – 1968, kdy byly zabezpečeny bortící se zdi, gotický palác, obnovy se dočkaly spadlé a narušené klenby, opět byly osazeny rámy oken a dveří, opraven byl rovněž rytířský sál. Dále byla zajišťována statika hradu v letech 1971 – 1983 a 1987. Roku 1990 byl rekonstruován kostel sv. Augustina, také jižní křídlo se dočkalo opravy a byla do něj instalována galerie současného umění. Kriticky však byla přijata obnova velké věže s ochozem. Dále byly v letech 1990 – 1993 opraveny či zcela obnoveny fasády všech tří bran a budov s byty. Při vstupní bráně pak byla otevřena hradní vinárna (Vojkovský 2008, 37-38). Roku 2008 bylo vybudováno sociální zařízení na 2. nádvoří. V 90. letech zde bylo rovněž podniknuto několik archeologických výzkumů. Na hradě nebo v jeho okolí se pak konají nejrůznější jarmarky, dny řezbářství, novodobé turnaje či např. ukázky sokolnictví. Mimo vyhlídky z věže je možno dále si prohlédnout již zmiňovanou galerii a kromě toho jsou zde stálé expozice lesnické školy, různého historické exponáty a sbírky zbraní a cínu.
Sovinec - Hrad na rytině F. A. Hebera

Hrad na rytině F. A. Hebera
Sovinec - Půdorys hradu Sovince s erby majitelů (Pinkava 1924, 17)

Půdorys hradu Sovince s erby majitelů (Pinkava 1924, 17)
Sovinec - Vývojová schémata hradu

Vývojová schémata hradu
Sovinec - Půdorys hradu s popisem jednotlivých částí

Půdorys hradu s popisem jednotlivých částí
Sovinec - Řez hradem: 1 – Wilhelmova bašta, 2 – budova semináře, 3 – brána naproti dřevěným stájím, 4 – opěrná zeď, 5 – bergfrit, 6 – Marterkeller, 7 – hradní brána, 8 – renesanční palác, 9 – bašta naproti tzv. Kočičí hlavě. (Prokop 1904, 100 – fig. 144)

Řez hradem: 1 – Wilhelmova bašta, 2 – budova semináře, 3 – brána naproti dřevěným stájím, 4 – opěrná zeď, 5 – bergfrit, 6 – Marterkeller, 7 – hradní brána, 8 – renesanční palác, 9 – bašta naproti tzv. Kočičí hlavě. (Prokop 1904, 100 – fig. 144)
Sovinec - Řez bergfritem (Prokop 1904, Fig. 145)

Řez bergfritem (Prokop 1904, Fig. 145)
URL : https://www.valka.cz/Sovinec-t172989#513963Verze : 0
Archeologické poznání hradu


Nejstarší nálezy


Nejspíše úplně první evidované nálezy máme z roku 1928, jedná se o pravěké nálezy tří fragmentů kamenných mlatů či sekeromlatů, přičemž v jednom případě se může jednat o polotovar. Mimoto soubor obsahuje vzorky minerálů a lebku středně velkého savce, bez dolní čelisti. U tohoto materiálu (zvláště pak kamenné nástroje a polotovary) si však nemůže být 100 % jisti zda zde nebyly doneseny mnohem později než je doba jejich vzniku a používání.
Nejspíše do roku 1939 byly získané kachle, které se nyní nacházejí v SZMO (Hornišer – Čapka, 1). K této kolekci kachlů (zajímavé je že neobsahuje kuchyňskou a stolní keramiku), neznáme žádné nálezové okolnosti, dokonce ani nevíme, ze které části hradu pochází.
Nejspíše v souvislosti s adaptací hradu na zajatecký tábor roku 1940, bylo získáno pět větších středověkých střepů, přičemž se jedná o loštické zboží. čtyři z pěti střepů jsou okraje, zbylý je dno. Vyjma malé popsané kartičky nemáme jiných zdrojů.
V 50. letech zde nebyl proveden žádný výzkum, nicméně zde získal Prof. Schindler dva železné předměty – militaria, které objevil pohozené ve sklepě vnitřního hradního nádvoří. Jedná se o kopí a o dýku.


Výzkum z roku 1991


Nicméně opravdový archeologický výzkum, pod AÚ ČSAV Brno, zde provedl až roku 1991 J. Kohoutek. Hlavním důvodem k provedení ZAV, byla rekonstrukce hradu, která začínala nabírat na intenzitě. Předběžné výsledky publikoval v PV 1991 roku 1993 v krátkém článku „První etapa výzkumu v areálu hradu Sovince (okr. Bruntál)“ a následně komplexnější článek téhož roku v ČSlM - „První etapa archeologického výzkumu hradu Sovince“.
Samotný ZAV proběhl v areálu vlastního hradního jádra, především mezi osmibokým základem bergfritu a vnitřním pláštěm původní hradby (Kohoutek 1993a, 90). Celý tento prostor dostal označení jako sonda 1 (Kohoutek 1993b, 3). Délka zásypových vrstev byla kolem 20 metrů s výškou kolem tří metrů přičemž však směrem k jihu tato klesala až k 1,5 metru. Tyto vrstvy by se daly vyčlenit na tři základní – horní mocnou kolem jednoho metru s nálezy převážně 17. a 18. století (kuchyňská keramika, glazované barokní kachle s reliéfní výzdobou ad.). Střední vrstva nejspíše souvisí s válečnou akcí roku 1643, tvořena je výraznou destrukcí kamenů, úlomků cihel, vápennou maltou a menším množstvím archeologických nálezů přelomu 16. a 17. století. Konečně poslední spodní hnědá hlinitá zásypová vrstva mocnosti až 1,4 metru, dosedala místy až na kamenné podloží. Nálezy v ní obsažené zahrnovaly nepolévané kachle s heraldickým motivem a střepy běžné keramické produkce první poloviny 16. století. Místy těsně nad podložím se podařilo zachytit zbytky požárové vrstvy obsahující fragmenty šedé redukční hrnčiny 15. století (Kohoutek 1993a, 90).
Dalším zkoumaným prostorem bylo přízemí jižního pozdněgotického paláce, zde byla provedena zjišťovací sonda, přičemž byla pod úrovní podlahy nalezena výrazná požárová vrstva – tu lze klást nejspíše do souvislosti dobytím hradu, tato překrývala kulturní vrstvu s početnými nálezy renesančních kachlů s bohatou reliéfní výzdobou (Kohoutek 1993a, 90).
Mimoto byla provedena souběžně se ZAV i předběžná stavebně historická analýza celkového hradního komplexu, přičemž bylo vypracováno sedm jednotlivých vývojových etap hradního areálu (Kohoutek 1993a, 90).
Předběžné závěry získané tímto výzkumem jsou tyto – prostor mezi hlavní věží hradu a obvodovou hradbou hradního jádra, byl částečně zaplněn již v průběhu 16. století, celý tento prostor – sonda I – pak byl zasypán po dobytí hradu Švédy roku 1643, v rámci následných oprav. Na severním konci pak vnikla dodatečná místnost, která byla zaklenuta válenou klenbou, nad ní in ad zasypanou částí vznikly prostory, dnes již neidentifikovatelné. Prostor s válenou klenbou pak zanikl někdy v 18. století, přičemž celý prostor mezi věží a hradbou byl výškově vyrovnán s úrovní plochy vnitřního hradního jádra. Sonda v pozdněgotickém jižním paláci prokázala jeho značné poškození v polovině 17. století a naznačila, že jeho interiér byl v předešlém období bohatě vybaven. S archeologických nálezů převažuje hrnčina následovaná kamnářskou keramikou, rovněž v hojném počtu, přičemž jsou zastoupeny kachle režné i glazované (ponejvíce zeleně), rozsáhlé je množství různých plastických dekorů. Kuchyňská a stolní keramika je zastoupena talíři, mísami, pekáči, pánvemi, džbány, hrnci, rendlíky apod., přičemž drtivě převládá oxidačně vypálená hrnčina cihlově červené barvy, pokryté různobarevnou glazurou přičemž nejvíce je to zelená a žlutá. Redukčně vypálená hrnčina šedého zabarvení je vzácná. Poměrně četně je zastoupená i tzv. červeně malovaná keramika. Dále byl zachyceny i fragmenty architektonické, či i militaria (Kohoutek 1991, 10-12).


Výzkum z roku 1994


Další výzkum rovněž pod vedením J. Kohoutka, ale nicméně již pod hlavičkou ÚAPP Brno, proběhl na podzim roku 1994. Výzkum navázal na předešlý ZAV z roku 1991. Rovněž i v tomto případě byl publikován stručný článek v PV 1993-1994 roku 1997 pod názvem „Sovinec (okr. Bruntál)“. Následně téhož roku v ČSlM, vyšla podrobnější práce pod názvem „Druhá etapa archeologického výzkumu hradu Sovince“.
Dílčí sondáž byla provedena na V. hradním nádvoří, kde byla zjištěna pískovcová dlažba, ta pochází z období po třicetileté válce, jelikož překrývá destrukční horizont související s dobytím hradu Švédy roku 1643. Byly zkoumány i dvě hradní cisterny, které sloužily ke schraňování dešťové vody, která byla užívána jako pitná i užitková (Dvořák 1994, 2-3). Obě mají hloubku kolem osmi metrů. Jedna měla vyloženo dno cihlami, druhá pískovcovými plotnami. Získaný materiál obsahoval zlomky pozdněgotických portálových ostění, jakož i materiál první poloviny 20. století, včetně militární (Kohoutek 1997b, 236).
Dále bylo opět zkoumanou vnitřní hradní jádro (obr. 28), sondou I byly odkryty pozůstatky suterénního prostoru, zaniknuvšího za třicetileté války. Tento suterén byl vybudován při přestavbě hradu v 16. století, přičemž bylo využito reliktů starší hradní zástavby ze 14. století. Získána byla početná kolekce glazovaných barokních kachlů (Kohoutek 1997b, 236).


Výzkum z roku 1995


Další výzkum již vedla PhDr. Markéta Tymonová, pod hlavičkou VMO ke konci roku 1995. Samotný ZAV proběhl v areálu Purkrabství na III. nádvoří, kde probíhala stavební rekonstrukce. Stručné shrnutí lze nalézt v článku „Nález dvou koster na hradě Sovinci (okr. Bruntál)“ (Tymonová 1996, 99).
Kastelán hradu upozornil na nález horní části klenby z lomového kamene. Postupným odkrýváním, se zjistilo, že se jedná o klenební pas. Pod tímto klenebním pasem se pak nalezly dva lidské skelety. (Tymonová 1996, 99-100).
Tyto lidské ostatky náležely dle antropologického posudku RNDr. M. Dočkalové, ženě ve věku asi 15 až 17 let a muži robustní postavy ve věku asi 50 až 60 let. Kostra ženy v natažené poloze na zádech ležela svou horní polovinou částečně pod klenebním pasem, zbylá spodní část ležela v obnaženém prostoru chodbičky. Lebka měla obličejovou část značně roztříštěnou. Paže byly v lokti mírně pokrčeny a přeloženy na pánvi zápěstími přes sebe. Kostra muže zasahovala od úrovně pánve dolů do základu podpovrchové části dveřního pilíře, což také doložilo jak současnost obou pohřbů tak i stavby budovy purkrabství (Tymonová 1996, 99-100). Lidské skelety objevené mimo hřbitovy a pohřebiště, jsou ve většině případů jen těžko interpretovatelné a zmíněné pohřby jsou toho jasným dokladem (Unger 2002, 92-93). V zásypu se nacházelo mj. i řada železných hřebíků původně se mělo za to, že se jedná o kovové části zetlelé rakve (rakví), nicméně nakonec se ukázalo, že byly použity na bednění klenby pasu, kde se zachovaly otisky (Tymonová 1995, 5).
Obsah horního zásypu prostoru pod pozdně renesančním klenebním pasem tvořilo mimo cihel, hrudek malty, vápna, kamenů a železných hřebů – tedy stavebního materiálu, také fragmenty kachlů a keramika 15. až 16. století. Několik mladších keramických střepů bylo nalezeno pod podlahou v chodbičce. Po dalším odkryvu základů budovy se narazilo na další pozdněgotická zdiva, ta určil dr. arch. Z. Gardavský. Tyto mohou souviset se stavebními úpravami III. nádvoří (Tymonová 1996, 100).
Dále byla položena sonda č. 2 o půdorysu 264 x 220 centimetrů. Vrstvy jsou stavebními zásypy, které jsou spojené se stavbou budovy purkrabství v průběhu 16. století. Tomu odpovídá i materiál zde získaný. Keramický a železný materiál byl zjištěn jen do hloubky 120 centimetrů, samotná sonda pokračovala do hloubky 290 centimetrů, pak se v odkryvu dále nepokračovalo. Zajímavým nálezem byla kachle se dvou střepů, na jejíž ČVS je plastický reliéf tvořený štítkem se starým saským rodovým znakem, který drží okřídlený gryf (Tymonová 1995, 8).


Stavební zásah z roku 2008


Poslední nálezy pocházejí z roku 2008. V tomto roce bylo vybudováno sociální zařízení na II. hradním nádvoří, přičemž, pokud je mi známo, nebyli přítomni archeologové. Materiál, který byl získán při výkopu základů, následně předali Archaia Olomouc, o.p.s. ke zpracování. Nalezený materiál sestává z 22 zvířecích kostí, tří zvířecích zubů, 36 fragmentů keramiky v 76 střepech, 15 částí kachlů, jedné nekompletní prejzy, dvou obkládaček, jedné neúplné sošky, tří kusů železa a dvou kusů skla.


Shrnutí


Hrad byl zkoumán již před a za 2. světové války, z tohoto období však bohužel nemáme bližších zpráv. Po vyhoření nebyl blíže zkoumán a to až do roku 1991, dále zde proběhly výzkumy v letech 1994 a 1995. Nicméně i s ohledem na obsáhlost provedených sanačních a rekonstrukčních prací, které proběhly zejména v posledních cca 20 letech, tomu neodpovídá počet a rozsah provedených výzkumů.
Sovinec - Nálezy kamenných mlatů/sekeromlatů

Nálezy kamenných mlatů/sekeromlatů
Sovinec - Dýka

Dýka
Sovinec - Hrot kopí

Hrot kopí
Sovinec - Okraje středověkých hrnců tzv. loštické keramiky, nalezeno v roce 1940

Okraje středověkých hrnců tzv. loštické keramiky, nalezeno v roce 1940
Sovinec - Okraj zásobnice - středověk, nalezeno v roce 1940

Okraj zásobnice - středověk, nalezeno v roce 1940
Sovinec - Nález porcelánu náležejícího německé armádě, léta 1939 - 1945

Nález porcelánu náležejícího německé armádě, léta 1939 - 1945
Sovinec - Fragmenty kachliček, spíše 19.-20. století

Fragmenty kachliček, spíše 19.-20. století
Sovinec - Nálezy ze železa, klíč, šipky do kuše, hrot kopí (středověk)

Nálezy ze železa, klíč, šipky do kuše, hrot kopí (středověk)
Sovinec - Skleněná nádoba, střepy ze skleněných nádob a jantarové korálky

Skleněná nádoba, střepy ze skleněných nádob a jantarové korálky
Sovinec - Různé mladší kovové výrobky pocházející z posledních let před vyhořením hradu

Různé mladší kovové výrobky pocházející z posledních let před vyhořením hradu
URL : https://www.valka.cz/Sovinec-t172989#513980Verze : 0
Keramika kuchyňská, stolní a technická


Jak již bylo zmíněno výše, byl získán archelogický materiál, který mj. sestával z keramiky kuchyňské, stolní a též technické.


Keramika kuchyňská


Pod tímto pojmem rozumíme takovou keramiku, která byla určena převážně k přípravě pokrmů. Byť mohla být užitá i k servírování, ale třeba po skončení své životnosti jako nočník apod. Zde řadíme hrnce, hrnce z uchy džbány (ty mohly sloužit i k servírování), mísy, pokličky, zátky, trojnožky - pánve aj.


Keramika stolní


Primárně sloužila ke stolování ať to jsou již poháry (na hradě mi nejsou známy) nebo talíře, jejichž vznik však klademe až do období novověku (od 16. století výše).


Technická keramika


Zde řadíme zásobnice, kahany (nejsou mi z hradu známy, květináče (spíše mladé záležitosti) a výrobní nádoby. Tyto nádoby se dají popsat jako primárně užitkové (třeba na svícení, výrobu apod. ) nebo jako zásobní.
Sovinec - Fragment malovaného talíře, sonda z roku 1994, k.č. 103

Fragment malovaného talíře, sonda z roku 1994, k.č. 103
Sovinec - Fragment malovaného talíře, sonda z roku 1994, k.č. 103

Fragment malovaného talíře, sonda z roku 1994, k.č. 103
Sovinec - Fragment malovaného talíře, sonda z roku 1994, k.č. 102

Fragment malovaného talíře, sonda z roku 1994, k.č. 102
Sovinec - Fragment malovaného talíře (paví oka ?), sonda z roku 1994, k.č. 104

Fragment malovaného talíře (paví oka ?), sonda z roku 1994, k.č. 104
Sovinec - Fragment malovaného talíře, sonda z roku 1994, k.č. 104

Fragment malovaného talíře, sonda z roku 1994, k.č. 104
Sovinec - Fragment malovaného talíře, sonda z roku 1994, k.č. 104

Fragment malovaného talíře, sonda z roku 1994, k.č. 104
Sovinec - Fragment malovaného talíře, sonda z roku 1994, k.č. 104

Fragment malovaného talíře, sonda z roku 1994, k.č. 104
Sovinec - Fragment malovaného talíře, sonda z roku 1994, k.č. 104

Fragment malovaného talíře, sonda z roku 1994, k.č. 104
Sovinec - Fragment malovaného hrnku, sonda z roku 1994, k.č. 104

Fragment malovaného hrnku, sonda z roku 1994, k.č. 104
Sovinec - Malovaný talíř, získáno 1994

Malovaný talíř, získáno 1994
Sovinec - Talíř, získáno 1994

Talíř, získáno 1994
Sovinec - Talíř, získáno 1994

Talíř, získáno 1994
Sovinec - Talíř, získáno 1994

Talíř, získáno 1994
Sovinec - Talíř/Mísa, získáno 1994

Talíř/Mísa, získáno 1994
Sovinec - Talíře, vpravo dole poklička (?), získáno 1994

Talíře, vpravo dole poklička (?), získáno 1994
Sovinec - Hrnce, 7 - malovaný hrnek, získáno 1994

Hrnce, 7 - malovaný hrnek, získáno 1994
Sovinec - 1 - džbán či láhev, 3, 5, 6, 7 - 9 - hrnce, získáno 1994

1 - džbán či láhev, 3, 5, 6, 7 - 9 - hrnce, získáno 1994
Sovinec - 1 - dno, 2 - okraj talíře, 3,5 - hrnce, 6 - mísa, 7 - džbán, 8-10 - ucha nádob (8, 10 - hrnce ?), získáno 1994

1 - dno, 2 - okraj talíře, 3,5 - hrnce, 6 - mísa, 7 - džbán, 8-10 - ucha nádob (8, 10 - hrnce ?), získáno 1994
Sovinec - 1 - láhev (?), 2 - hrnec/hrnek 3,5 - hrnce, 7-9 ucha, získáno 1994

1 - láhev (?), 2 - hrnec/hrnek 3,5 - hrnce, 7-9 ucha, získáno 1994
Sovinec - získáno 1994

získáno 1994
Sovinec - 1,2 - ucha (džbán a hrnec), 3-7 - dna, 8 - dno květináče, 9 - poklička (miskovitá ?), 11 - talíř (?), získáno 1994

1,2 - ucha (džbán a hrnec), 3-7 - dna, 8 - dno květináče, 9 - poklička (miskovitá ?), 11 - talíř (?), získáno 1994
Sovinec - 1-5 - dna, 6 - fragment nádoby, výzdoba rytých liníí, 7 - hrnec, získáno 1994

1-5 - dna, 6 - fragment nádoby, výzdoba rytých liníí, 7 - hrnec, získáno 1994
Sovinec - 1 - okraj mísy (?), ucha nádob, 3, 5 - hrnce, získáno 1994

1 - okraj mísy (?), ucha nádob, 3, 5 - hrnce, získáno 1994
Sovinec - Ucha nádob, 1,10 - hrnce, 2- džbán (?), 9 - nožka z trojnožky - pánve, získáno 1994

Ucha nádob, 1,10 - hrnce, 2- džbán (?), 9 - nožka z trojnožky - pánve, získáno 1994
Sovinec - 1-8 - dna, 9 - okraj, 10 - střep z výzdobou rytých linií, získáno 1994

1-8 - dna, 9 - okraj, 10 - střep z výzdobou rytých linií, získáno 1994
Sovinec - získáno 1994

získáno 1994
Sovinec - 1,2 - hrnce, 3 - dno, středověk, získáno 1940

1,2 - hrnce, 3 - dno, středověk, získáno 1940
Sovinec - 1 - zásobnice (?), 2 - zásobnice, středověk, získáno 1940

1 - zásobnice (?), 2 - zásobnice, středověk, získáno 1940
Sovinec - Mísa, (hrncovitá mísa), novověk, získáno 2008

Mísa, (hrncovitá mísa), novověk, získáno 2008
Sovinec - Mísa, novověk, získáno 2008

Mísa, novověk, získáno 2008
Sovinec - Hrnce - středověk, získáno 2008

Hrnce - středověk, získáno 2008
Sovinec - Hrnec, středověk, loštická keramika, získáno 2008

Hrnec, středověk, loštická keramika, získáno 2008
Sovinec - 1 - hrnec, sředověk 2, 3 - hrnce, novověk, 4 - talíř 19. - 20. století, získáno 2008

1 - hrnec, sředověk 2, 3 - hrnce, novověk, 4 - talíř 19. - 20. století, získáno 2008
Sovinec - Hrnce, novověk, získáno 2008

Hrnce, novověk, získáno 2008
URL : https://www.valka.cz/Sovinec-t172989#514098Verze : 0
Teplo a reprezentace


Jednou ze zásadních věcí, které člověk ať již chudý nebo bohatý od svého příbytku chce, je teplo. Oheň se vlastně stal společníkem člověka již dávno v pravěku. Poskytoval mu nejen možnost upravit stravu ale též se zahřát.


O mnoho tisíce let později, lidé měli stejné potřeby. Ale zatímco v normálním domě bylo jen jedno otopné zařízení, které zároveň sloužilo i k přípravě nejrůznějších teplých a mnohdy i pečených pokrmů, šlechta ta již chtěla více. O to aby potraviny byly řádně upravené se starala kuchyně, ta kde se primárně vařilo a peklo, se nazývala černou. Do toho se obvykle, zvláště na větších hradech objevovaly i ohřívárny, jelikož vzdálenost kuchyně od míst kde se servírovalo byla mnohdy taková, že jídlo cestou vychladlo. Ovšem kuchyně zahřála tak maximálně kuchaře a jeho pomocníky.


Kde tedy vzít teplo v obytných a reprezentativních prostorech?
Prvním jasným řešením byl otevřený oheň za užití krbu. Ale ten měl řadu nevýhod. První byla jeho krátkodobá výhřevnost, jelikož krb rychle ztrácí účinek spálí li všechno topivo. Což nutilo mít jednak poblíž zásoby, a jednak aby jej někdo obsluhoval. Což ovšem se ukázalo být rušivým elementem. A to ještě nebyla vyřčena věc nejproblematičtější - zvýšené riziko požáru. Tedy postupně krby ustupovaly jiným metodám poskytování tepla, byť v menší míře zůstaly a to spíše jako reprezentativní záležitost. Příkladem toho je Remter.


Další možností je již Římanům známé hypocaustum, problém však je spojen s jeho relativní náročností na výstavbu a zřejmě i údržbu. Ze Sovince není tento typ znám.


Dalším řešením jsou kamna. V tomto případě je řeč o kachlových kamnech. Ty dále dělíme na nádobkové a komorové, respektive smíšené. Zdá se, že na Sovinci jsou zastoupeny kachle komorové. Kachle umožňují vytápění prostoru tak, že mu poskytují teplo, ale zároveň riziko požáru bylo výrazně omezeno a jelikož přikládání do nich se dělo z prostoru k tomu určeného nebylo panstvo rušeno ať již ve svých soukromých komnatách, tak ani při jednání např. v místnostech reprezentačních.


Kachle komorové


Více kachlů tvoří kamna ty sestávají z podstavy a vlastního tělesa kamen, kachlů máme více druhů.
Sovinec - Renesanční kachel - ČVS figurální a s nápisem PRVDENCIA (opatrnost, prozíravost, obezřetnost), což je alegorický kachel. Pochází ze sondy kopané roku 1994, k.č. 105.

Renesanční kachel - ČVS figurální a s nápisem "PRVDENCIA" (opatrnost, prozíravost, obezřetnost), což je alegorický kachel. Pochází ze sondy kopané roku 1994, k.č. 105.
Sovinec - Figurální motiv,  sonda kopana 1994, k.č. 103

Figurální motiv, sonda kopana 1994, k.č. 103
Sovinec - Fragment rohu kachle s rostlinným (?) dekorem, sonda kopaná 1994, k.č. 103

Fragment rohu kachle s rostlinným (?) dekorem, sonda kopaná 1994, k.č. 103
URL : https://www.valka.cz/Sovinec-t172989#514099Verze : 0
.
Sovinec - Rekonstrukce hradu roku 1643, po dostavbě Lichtenštejnky a před útokem Švédů - pohlednice.
Zdroj:
https://www.beatris.cz/produkt/rada-netradicnich-pohlednic-dobovych-rekonstrukci-hradu-a-zamku-s-erby-jejich-majitelu/pohlednice-sovinec/

Rekonstrukce hradu roku 1643, po dostavbě Lichtenštejnky a před útokem Švédů - pohlednice.
Zdroj:
www.beatris.cz

URL : https://www.valka.cz/Sovinec-t172989#514503Verze : 0
Hrad Sovinec na starých pohlednicích
Sovinec - Hrad Sovinec a hostinec na pohlednici z roku 1912
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.157414657635096.31009.152396488136913/534600629916495/?type=1&permPage=1

Hrad Sovinec a hostinec na pohlednici z roku 1912
Zdroj:
www.facebook.com

Sovinec - Hrad a dvůr na pohlednici z roku 1906
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.157414657635096.31009.152396488136913/725743130802243/?type=1&permPage=1

Hrad a dvůr na pohlednici z roku 1906
Zdroj:
www.facebook.com

Sovinec - Pohlednice z roku 1899
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.157414657635096.31009.152396488136913/157414684301760/?type=1&permPage=1

Pohlednice z roku 1899
Zdroj:
www.facebook.com

Sovinec - Část hradu (Remter a bergfrit) s podhradím
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.157414657635096.31009.152396488136913/157414880968407/?type=1&permPage=1

Část hradu (Remter a bergfrit) s podhradím
Zdroj:
www.facebook.com

Sovinec - Pohlednice z roku 1914
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.157414657635096.31009.152396488136913/157415014301727/?type=1&permPage=1

Pohlednice z roku 1914
Zdroj:
www.facebook.com

Sovinec - Hrad po vyhoření snad ještě rok 1945
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.157414657635096.31009.152396488136913/157415220968373/?type=1&permPage=1

Hrad po vyhoření snad ještě rok 1945
Zdroj:
www.facebook.com

Sovinec - Pohlednice z roku 1929
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.157414657635096.31009.152396488136913/733391740037382/?type=1&permPage=1

Pohlednice z roku 1929
Zdroj:
www.facebook.com

Sovinec - Pohlednice z roku 1921
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.157414657635096.31009.152396488136913/534600089916549/?type=1&permPage=1

Pohlednice z roku 1921
Zdroj:
www.facebook.com

Sovinec - Pohlednice z roku 1913
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.157414657635096.31009.152396488136913/721199464589943/?type=1&permPage=1

Pohlednice z roku 1913
Zdroj:
www.facebook.com

Sovinec - Obraz hradu Sovince od R. Völkela na pohlednici z roku 1915
Zdroj:
https://www.facebook.com/152396488136913/photos/a.157414657635096.31009.152396488136913/534600289916529/?type=1&permPage=1

Obraz hradu Sovince od R. Völkela na pohlednici z roku 1915
Zdroj:
www.facebook.com

Sovinec - Zdroj:
https://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-old-postcard/9088-other-cities-and-villages-Moravskoslezsk-kraj-Region-Maehrisch-Schlesien-Ostrau/5685828-AK-Sovinec-Eulenburg-Burg-Eulenburg-im-Wald

Zdroj: https://www.ak-ansichtskarten.de/ak/93-old-postcard/9088-other-cities-and-villages-Moravskoslezsk-kraj-Region-Maehrisch-Schlesien-Ostrau/5685828-AK-Sovinec-Eulenburg-Burg-Eulenburg-im-Wald
Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení

URL : https://www.valka.cz/Sovinec-t172989#526316Verze : 1