Main Menu
User Menu

1. jezdecký pluk Sboru ochrany pohraničí [1939-1939]

1 Pułk Kawalerii Korpusu Ochrony Pogranicza/1st Cavalry Regiment of the Border Defence Corps

     
Název:
Name:
1. jezdecký pluk Sboru ochrany pohraničí
Originální název:
Original Name:
1 Pułk Kawalerii Korpusu Ochrony Pogranicza 1)
Datum vzniku:
Raised/Formed:
DD.05(07?).1939 2)
Předchůdce:
Predecessor:
Cvičný jezdecký pluk Sboru ochrany pohraničí
Datum zániku:
Disbanded:
28.09.1939 3)
Nástupce:
Successor:
-
Nadřízené velitelství:
Higher Command:
DD.05.1939-26.08.1939 Armáda „Lodž“ 4)
26.08.1939-05.09.1939 10. pěší divize 5)
05.09.1939-08.09.1939 bez nadřízeného velitelství 6)
09.09.1939-12.09.1939 Skupina Grobicki
13.09.1939-14.09.1939 Kresová jezdecká brigáda
14.09.1939-15.09.1939 bez nadřízeného velitelství 7)
15.09.1939-24.09.1939 Mazovská jezdecká brigáda
25.09.1939-28.09.1939 bez nadřízeného velitelství 3)
Dislokace:
Deployed:
DD.05.1939-DD.06.1939 Rusiec/prostor /
DD.06.1939-01.09.1939 Wieluń/cukrovar /
01.09.1939-02.09.1939 prostor Wieluń-prostor Złoczew-prostor Dębołęka/přesun s bojem /
03.09.1939 prostor Dębołęka-prostor Beleń-západně Holendry/přesun /
04.09.1939 západně Holendry-východně Beleń/boj /
05.09.1939 východně Beleń-západně Holendry-Zduńska Wola-Wielka Wieś/přesun s bojem
05.09.1939-06.09.1939 Wielka Wieś-Lutomiersk-Aleksandrów/přesun /
06.09.1939-07.09.1939 Aleksandrów-Zgierz-Stryków-Głowno-Skierniewice/přesun /
07.09.1939-08.09.1939 prostor Skierniewice-Wiskitki-Izdebno Kościelne-???/přesun /
08.09.1939-09.09.1939 ???-Błonie-Varšava/Park Paderewského/přesun /
09.09.1939 Varšava/Park Paderewského /
09.09.1939-10.09.1939 Varšava-Otwock-Karczew/noční přesun /
10.09.1939-13.09.1939 prostor Otwock Mały-Otwock Wielki-Ostrówiec/boj /
14.09.1939 prostor Karczew-Sobiekursk-Osieck-Garwolin/přesun /
14.09.1939-15.09.1939 Garwolin-Stoczek Łukowski-Łuków-Aleksandrów/přesun /
15.09.1939-16.09.1939 Aleksandrów-prostor lesy Kownatki/noční přesun /
16.09.1939-17.09.1939 prostor lesy Kownatki-prostor Zakrzew-prostor Wohyń-prostor Suchowola/noční přesun /
17.09.1939-18.09.1939 prostor Suchowola-Parczew-prostor Wola Wereszczyńska/noční přesun /
18.09.1939-19.09.1939 prostor Wola Wereszczyńska-Władysławów-prostor Staw/noční přesun /
19.09.1939 prostor Staw-jihovýchodně Chełm/přesun /
20.09.1939 jihovýchodně Chełm-Sielec-Wojsławice-???-prostor západně Grabowiec/přesun /
20.09.1939-22.09.1939 prostor západně Grabowiec/? /
22.09.1939-23.09.1939 prostor Miączyń-prostor Dub/noční přesun /
23.09.1939 prostor Dub-Komarów- 4 km východně Suchowola/přesun /
Noc 23.09.1939-24.09.1939 prostor východně Suchowola-prostor Radochoszcze-prostor Suchowola/boj /
24.09.1939-26.09.1939 ?/? /
27.09.1939-28.09.1939 prostor Mniszek Królewski-prostor Majdan Kasztelański-prostor Józefów/přesun /

Velitel:
Commander:
DD.05(07?).1939-14.09.1939 Kopeć, Feliks (podpułkownik kawalerii)
14.09.1939-24.09.1939 Błasiński, Karol (major kawalerii)
DD.09.1939-28.09.1939 Maciejowski, Jan (rotmistrz)
Podřízené jednotky:
Subordinated Units:
Automaticky vyplněné položky:
04.09.1939-05.09.1939 Samostatná rota průzkumných tanků č. 92

Ručně vyplněné položky:
DD.05(07?).1939-24.09.1939 1. eskadrona 1. pluku Sboru ochrany pohraničí 8)
DD.05(07?).1939-11.09.1939 2. eskadrona 1. jezdeckého pluku Sboru ochrany pohraničí 9)
DD.05(07?).1939-28.09.1939 3. eskadrona 1. jezdeckého pluku Sboru ochrany pohraničí 10)
DD.05(07?).1939-28.09.1939 4. eskadrona 1. jezdeckého pluku Sboru ochrany pohraničí 11)
DD.05(07?).1939-01.09.1939 5. eskadrona 1. jezdeckého pluku Sboru ochrany pohraničí 12)
DD.05(07?).1939-14.09.1939 6. eskadrona 1. jezdeckého pluku Sboru ochrany pohraničí 13)


DD.05(07?).1939-DD.08.1939 kulometná eskadrona 1. jezdeckého pluku Sboru ochrany pohraničí 14)
DD.05(07?).1939-DD.09.1939 hospodářská eskadrona 1. jezdeckého pluku Sboru ochrany pohraničí 15)
DD.05(07?).1939-DD.08.1939 protitanková četa 1. jezdeckého pluku Sboru ochrany pohraničí 16)
DD.05(07?).1939-24.09.1939 spojovací četa 1. jezdeckého pluku Sboru ochrany pohraničí 17)
DD.05(07?).1939-14(?).09.1939 motorizovaná zákopnická četa 1. jezdeckého pluku Sboru ochrany pohraničí 18)
04.09.1939-05.09.1939 Samostatná rota průzkumných tanků č. 92 19)
04.09.1939-DD.09.1939 Samostatná rota průzkumných tanků č. 32 20)
Čestný název:
Honorary Name:
-
Vyznamenání:
Decorations:

Poznámka:
Note:
1) V některých zdrojích je uváděno neoficiální pojmenování 1 Pułk Kawalerii KOP „Rokitno“.
2) Pluk vznikl reorganizaci (mobilizační doplnění stavů, zrušení dvou jezdeckých eskadron, utvoření hospodářské správy, hospodářské eskadrony a kulometné eskadrony). Pluk byl zároveň přejmenován. Přesné datum není v uvedených zdrojích uvedenoů ale ve většině zdrojů je uveden květen 1939. Pouze v práci Rybki a Stepana je uveden červenec 1939.
3) Po nočním boji z 23. na 24.09.1939 v prostoru obce Suchowola byly zbytky pluku rozprášeny, ale 26.09.1939 se část z nich shromáždila u obce Mniszek Królewski, odkud pokračovala v ústupu s cílem dosáhnout maďarské hranice. 27.09.1939, po obdržení informace, že kapitulovala Operační skupina Kruszewski, velitel zbytků pluku rozhodl ráno 28.09.1939 o jeho rozpuštění. Jednotlivé skupiny se samostatně pokoušely prodrat do Maďarska, ale povedlo se to pouhým 20 příslušníkům pluku.
4) Některé zdroje uvádějí, že pluk byl v této době podřízen veliteli Sborové oblasti IV Lodž. 26.08.1939 byly pravděpodobně utvořeny odřady č. 1 a 2 v rámci 10. pěší divize.
5) V rámci 10. pěší divize byly k hranicím z Německem vysunuty dva odřady.
V odřadu č. 1 (velitel – plukovník pěchoty Jan Zientarski) byly 5. a 6. eskadrona pluku.
V odřadu č. 2 (velitel – diplomovaný plukovník Jerzy Grobicki) byl zbytek pluku.
6) Pluk byl formálně podřízen Kresové jezdecké brigádě, ale od 05.09.1939 do 09.09.1939 ustupoval samostatně.
7) Pluk obdržel rozkaz k ústupu s několikahodinovým zpožděním a s ustupující brigádou se už nespojil. Při ústupu se od většiny pluku odpojil velitel pluku s částí velitelství a 6. eskadronou, který ustoupil s 22. hulánským plukem a už se ke zbytku pluku nepřipojil. Velení zbytku pluku se ujal major Błasikowski. Samostatně ustupující pluk se následujícího dne setkal s jednotkami Mazovské jezdecké brigády a byl rozkazem jejího velitele zařazen do její sestavy. V některých publikacích je od té doby označován jako Korouhev 1. jezdeckého pluku Sboru ochrany pohraničí.
8) V některých zdrojích je používán dodatek „Budsław“ k názvu eskadrony (1. eskadrona „Budsław“), který byl oficiálním názvem samostatné eskadrony a označoval místo dislokace před přesunem do nástupního prostoru. 24.09.1939 byla v boji u obce Suchowola v záloze pluku. Po rozprášení polských jezdeckých jednotek se vydala společně se spojovací četou a částí protitankové čety směrem na severozápad a dne 27.09.1939 se přidala k Jezdecké skupině „Chełm“. Tam byla zařazena do jezdeckého pluku, kterému velel bývalý velitel 1. jezdeckého pluku SOP podplukovník Kopeć a byly do ní začleněny zbytky (2 čety) 6. eskadrony. Kolem 02.10.1939 celá skupina kapitulovala a byla zajata sovětskými jednotkami v prostoru obcí Frampol-Dzwola.
9) V některých zdrojích je používán dodatek „Łużki“ k názvu eskadrony (2. eskadrona „Łużki“), který byl oficiálním názvem samostatné eskadrony a označoval místo dislokace před přesunem do nástupního prostoru. V boji u obce Beleń s jednotkami 21. pěšího pluku (17. pěší divize) měla eskadrona velké ztráty (byli vyřazeni z boje všichni důstojníci). 11.09.1939 po boji u Otwocka s jednotkami Střeleckého pluku 1 (1. tanková divize) byly její zbytky zařazeny do 4. eskadrony.
10) V některých zdrojích je používán dodatek „Mizocz“ k názvu eskadrony (3. eskadrona „Mizocz“), který byl oficiálním názvem samostatné eskadrony a označoval místo dislokace před přesunem do nástupního prostoru.
11) V některých zdrojích je používán dodatek „Rokitno“ k názvu eskadrony (4. eskadrona „Rokitno“), který byl oficiálním názvem samostatné eskadrony a označoval místo dislokace před přesunem do nástupního prostoru.
12) V některých zdrojích je používán dodatek „Żurno“ k názvu eskadrony (5. eskadrona „Żurno“), který byl oficiálním názvem samostatné eskadrony a označoval místo dislokace před přesunem do nástupního prostoru. Od 26.08.1939 do 01.09.1939 byla organizačně v sestavě pluku, ale operačně byla podřízena veliteli Odřadu č. 1 v rámci 10. pěší divize. 01.09.1939 se ocitla po boji s motorizovaným plukem SS Leibstandarte Adolf Hitler v jeho týlu, 03.09.1939 složila zbraně a padla do zajetí.
13) V některých zdrojích je používán dodatek „Hancewicze“ k názvu eskadrony (6. eskadrona „Hancewicze“), který byl oficiálním názvem samostatné eskadrony a označoval místo dislokace před přesunem do nástupního prostoru. Od 26.08.1939 do 02.09.1939 byla organizačně v sestavě pluku, ale operačně byla podřízena veliteli Odřadu č. 1 v rámci 10. pěší divize. 03.09.1939 se připojila k pluku. Při ústupu 14.09.1939 ztratila kontakt s plukem a připojila se k hlavním silám 22. hulánského pluku plukovníka Płonki, který ztratil spojení s Kresovou jezdeckou brigádou a ustupoval samostatně. 19.09.1939 byla vytvořena Jezdecká skupina „Chełm“ a eskadrona se stala součástí jejího jezdeckého pluku, kterému velel bývalý velitel 1. jezdeckého pluku SOP podplukovník Kopeć. Po příchodu 1. eskadrony (27.09.1939) byla začleněna do jejího stavu.
14) Eskadrona vznikla při reorganizaci sloučením kulometných družstev všech osmi původních eskadron. Měla ve stavu 8 těžkých kulometů na kulometných vozech (taczanki) a 8 těžkých kulometů na soumarech (juki). V srpnu byla eskadrona rozpuštěna a jednotlivá družstva se vrátila ke svým původním eskadronám. Není jasné kam byla zařazena kulometná družstva ze zrušených eskadron „Druja“ a „Podświle“. Głowacki ji uvádí jako kulometnou eskadronu SOP „Podświle“ v sestavě jezdeckého pluku Jezdecké skupiny „Chełm“.
15) Eskadrona vznikla sloučením hospodářských družstev původních osmi eskadron. Datum zániku eskadrony není v uvedených zdrojích uvedeno. Její velitel byl 04.09.1939 vyslán pro 4 nákladní automobily do Varšavy, ale už se nevrátil.
16) Četa vznikla doplněním původních dvou 37 mm protitankových kanónů wz.36 od záložních praporů SOP „Wilejka“ a „Czortków“ na stav šesti kanónů. DD.08.1939 byla rozpuštěna a každá eskadrona pluku obdržela po jednom kanónu. Głowacki ji uvádí s 1 kanónem v sestavě Jezdecké skupiny „Chełm“.
17) Četa vznikla sloučením telefonních hlídek původních 8 eskadron a radiotelegrafního družstva, které bylo nařízením velitele SOP ze dne 24.03.1939 k předchůdci pluku přiděleno ze stavu pluku SOP „Zdołbunów“. 24.09.1939 byla v boji u obce Suchowola v záloze pluku. Po rozprášení polských jezdeckých jednotek se vydala společně s 1. eskadronou a částí protitankové čety směrem na severozápad a dne 27.09.1939 se přidala k Jezdecké skupině „Chełm“. Kolem 02.10.1939 celá skupina kapitulovala a byla zajata sovětskými jednotkami v prostoru obcí Frampol-Dzwola. 18) Četa byla nařízením velitele SOP ze dne 24.03.1939 přidělena předchůdci pluku ze stavu ženijní roty SOP „Czortków“. Datum zániku čety není v uvedených zdrojích uvedeno. Głowacki a Majewski ji uvádějí od 14.09.1939 v sestavě Kresové jezdecké brigády jako motorizovaná ženijní četa „Czortków“.
19) Byla pluku dočasně přidělena k provedení útoku na německé předmostí na řece Warta u obce Beleń.
20) Byla pluku dočasně přidělena k provedení útoku na německé předmostí na řece Warta u obce Beleń. Szubański uvádí, že v dalších dnech (do 08.09.1939 ?) ustupovala společně s plukem.
Zdroje:
Sources:
Böhm, Tadeusz-Romańczyk, Krfzysztof: 1 Pułk Kawalerii Korpusu Ochrony Pogranicza w wojnie obronnej 1939 roku, MEDIA-EXPO, Barwa i Broń, Warszawa 2010
Głowacki, Ludwik: Kampania wrześniowa na Lubelszczyźnie w 1939 roku. Działania wojenne, Wydawnictwo Lubelskie, Lublin 1966
Majewski, Marcin: Kresowa Brygada Kawalerii w kampanii 1939 roku, Institut Pamięci Narodowej, Warszawa 2011
Mączewski, Władysław: Relacja z przebiegu działań Mazowieckiej Brygady Kawalerii w Kampanii w Polsce, Instytut Polski i Muzeum im. gen. Sikorskiego, Londyn, sign.B.I.24d/1
Prochowicz, Jerzy: Korpus Ochrony Pogranicza 1924-1939, Wydawnictwo Barwa i Broń, Warszawa 2006, wydanie drugie
Rybka, Ryszard-Stepan, Kamil: Najlepsza broń. Plan mobilizacyjny "W" i jego ewolucja, Oficyna Wydawnicza "Adiutor", Warszawa 2010
Szubański, Rajmund: Polska broń pancerna w 1939 roku, Dom Wydawniczy Bellona, Warszawa 2004
Wróblewski, Jan: Armia "Łódź" 1939, WIH, MON, Warszawa 1975

URL : https://www.valka.cz/1-jezdecky-pluk-Sboru-ochrany-pohranici-1939-1939-t172518#513054Verze : 0
MOD

Velitelská sestava pluku:



velitel pluku – DD.05.1939-14.09.1939 podplukovník jezdectva Feliks Kopeć 1)
14.09.1939-24.09.1939 major jezdectva Karol Błasiński 2)
26.09.1939-28.09.1939 setník Jan Maciejowski 3)
zástupce velitele pluku - DD.MM.1939-14.09.1939 major jezdectva Karol Błasiński 2)
14.09.1939-24.09.1939 ???
ubytovatel (kwatermistrz) – DD.05(?).1939-14.09.1939 setník Edward III Zieliński 4)
14.09.1939-DD.09.1939 ???
pobočník velitele pluku – DD.05(?).1939-14.09.1939 poručík jezdectva Stanisław Zygmunt Konstanty Michal Wysocki 5)
14.09.1939-DD.09.1939 ???
taktický důstojník (místo zpravodajského důstojníka) – DD.05.1939-05.09.1939 poručík jezdectva Kazimierz Draczyński 6)
05.09.1939-DD.09.1939 ???
hospodářská eskadrona - DD.05(07?).1939-07.07.1939 ???
07.07.1939-04.09.1939 setník Gwidon Salomon 7)
04.09.1939-DD.09.1939 ???
hospodářský důstojník – DD.05.1939-DD.09.1939 kapitán administrace (pěchoty) Jan Jarmiński 8)
lékař – DD.05.1939-14.09.1939 kapitán lékař Wacław Kessling 9)
14.09.1939-DD.09.1939 ???
veterinární lékař – DD.MM.1939-DD.09.1939 podporučík lékař vet. v záloze Przemysław Kulesza 10)
ordonanční důstojník – DD.MM.1939-14.09.1939 podporučík jezdectva v záloze Tadeusz Piotr Potworowski 11)
1. eskadrona „Budsław” – DD.05(07?).1939-24.09.1939 setník Marian Szalewicz 12)
2. eskadrona „Łużki” – DD.05(07?).1939-05.09.1939 setník Heliodor Romaszkiewicz 13)
05.09.1939-11.09.1939 poručík jezdectva Lucjan Woźniak (dočasně pověřen) 14)
3. eskadrona „Mizocz” –DD.05(07?).1939-10.08.1939; 31.08.1939-28.09.1939 setník Jan Maciejowski 3)
4. eskadrona „Rokitno” – DD.05(07?).1939-05.09.1939 setník Adam Bartosiewicz 15)
05.09.1939-28.09.1939 poručík jezdectva Lucjan Woźniak 14)
5. eskadrona „Żurne” – DD.05(07?).1939-03.09.1939 setník Kazimierz Minecki 16)
6. eskadrona „Hancewicze” – DD.05(07?).1939-27.09.1939 setník Feliks Ciejka 17)
kulometná eskadrona - DD.05(07?).1939-DD.08.1939 setník Karol Dąbrowski 18)
motorizovaná zákopnická četa – DD.05(07?).1939-DD.09.1939 poručík ženijního vojska Leon Miazga 19)
protitanková četa – DD.05(07?).1939-DD.08.1939 poručík pěchoty Franciszek Urbanowicz 20)
spojovací četa – DD.05(07?).1939-24.09.1939 poručík telegrafního vojska Jan Stanisław Kostka Mazur


1) Před částečnou mobilizací (24.03.1939) byl inspektorem (velitelem) Severní skupiny eskadron Sboru ochrany pohraničí (dále SOP). 14.09.1939 se při nařízeném ústupu snažil spojit s velitelstvím Kresové jezdecké brigády a ztratil spojení se svým plukem. Přidal se k jednotkám plukovníka Płonki a stal se velitelem jezdeckého pluku Jezdecké skupiny „Chełm“. Po její kapitulaci, pravděpodobně od 02.10.1939, v sovětském zajetí. Další osudy neznámy. Není na seznamu ztrát ani v seznamu katyňských obětí. Pravděpodobně v roce 1940 zavražděn NKWD ve Starobielsku, Charkově nebo Moskvě (zdroje se různí).
kawaleriaochotnicza.pl
www.26puw.pl
2) Před částečnou mobilizací (24.03.1939) byl pobočníkem velitele 1. pluku jízdních střelců. V létě 1939 byl k pluku převelen jako zástupce velitele. 14.09.1939 převzal velení nad zbytky pluku. 24.09.1939 zraněn v boji s jednotkami 68. pěší divize nebo 8. pěší divize u obce Suchowola. Unikl zajetí a od roku 1940 do své smrti byl zapojen do ozbrojeného odporu v řadách Svazu ozbrojeného boje a později Zemské armády. 11.11.1943 povýšen do hodnodti podplukovníka. Padl 03.(01., 06.? – zdroje se rozcházejí)08.1944 ve Varšavském povstání.
https://www.ogrodywspomnien.pl/index/showd/23405
www.1944.pl
3) Před částečnou mobilizací (24.03.1939) byl velitelem jezdecké eskadrony SOP „Mizocz“. Od 10.08.1939 do 31.08.1939 na léčení v sanatoriu. Od 26.09.1939 jako služebně nejstarší a hodnostně nejvyšší důstojník shromážděných zbytků pluku organizoval jejích činnost a 28.09.1939 rozhodl o jeho rozpuštění. Dostal se do Francie, kde byl velitelem kulometné eskadrony 10. pluk jízdních střelců (10. obrněná jezdecká brigáda). Po evakuaci do Velké Británie sloužil stále v tomto pluku. V roce 1943 povýšen do hodnosti majora. Od 08.11.1943 do své smrti byl velitelem tohoto pluku. 20.08.1944 padl v boji u obce Chambois. Za boje v září 1939 byl vyznamenán Stříbrným křížem Řádu Virtuti Militari (č. 12614) a za boje ve Francii 1944 Zlatým křížem Řádu Virtuti Militari (č. 00057). Posmrtně povýšen do hodnosti podplukovníka.
4) Dle schématizmu z 23.03.1939 (den před částečnou mobilizací) byl velitelem 2. eskadrony 20. hulánského pluku. Datum jeho převelení ani jmenování ubytovatelem pluku není uvedeno. 14.09.1939 se při nařízeném ústupu připojil k veliteli pluku a později byl ubytovatelem jezdeckého pluku Jezdecké skupiny „Chełm“.
5) Před částečnou mobilizací (24.03.1939) byl důstojníkem jezdecké eskadrony SOP „Podświle“. Datum jmenování pobočníkem není uvedeno. Po boji u Suchowole (24.09.1939) v německém zajetí, ze kterého se mu v průběhu železničního transportu (DD.10.1939) podařilo utéct. V Krakově a Mielci organizoval odbojovou činnost v rámci Svazu ozbrojeného boje. DD.09.1941 byl zatčen Gestapem a po několikatýdenních výsleších byl převezen do koncentračního tábora Auschwitz, kde byl 01.07.1942 zavražděn. Internetový zdroj č. 2 uvádí, že byl zavražděn v koncentračním táboře Dachau v roce 1943. Rozkazem Hlavního velitelství Zemské armády č. 113/BP z 21.07.1942 byl posmrtně povýšen do hodnosti setníka. Za boje v září 1939 byl vyznamenán Stříbrným křížem Řádu Virtuti Militari (č. 12615).
6) Před částečnou mobilizací (24.03.1939) byl důstojníkem jezdecké eskadrony SOP „Druja“. Po jeho rozpuštění DD.05(07?).1939) se stal taktickým důstojníkem pluku. Byl zraněn v boji s jednotkami 21. pěšího pluku (17. pěší divize) u obce Beleń. Léčen v nemocnicích v Lodži a Varšavě unikl zajetí. Po návratu do svého rodného města se zúčastnil ozbrojeného odboje v řadách Svazu ozbrojeného boje a Zemské armády. V hodnosti setníka se zúčastnil v srpnu-říjnu 1944 bojů ve Varšavském povstání jako taktický důstojník praporu „Zaremba-Piorun“. Po kapitulaci v německém zajetí. Po osvobození (29.04.1945) odjel do Itálie a vstoupil do řad 2. polského sboru, kde byl zástupcem velitele eskadrony 6. obrněného pluku „Dzieci Lwowskich“. Po demobilizaci (1947) žil v Londýně. Tam byl povýšen do hodnosti majora, podplukovníka a plukovníka. 18.10.2007 byl dekretem prezidenta Polské republiky povýšen do hodnosti brigádního generála. 18.06.2012 zemřel v Londýně ve věku nedožitých 103 let. Za boje v září 1939 byl vyznamenán Stříbrným křížem Řádu Virtuti Militari.
www.eostroleka.pl
https://ahm.1944.pl/Kazimierz_Draczynski/1
7) V některých zdrojích uveden jako Salomon-Błażewicz. Dle schématizmu z 23.03.1939 (den před částečnou mobilizací) byl velitelem jezdecké eskadrony SOP „Druja“. DD.MM.1939 odjel na léčení do Varšavy a po návratu byl jmenován velitelem eskadrony. 04.09.1939 byl odeslán do Varšavy po odběr 4 nákladních automobilů pro svůj pluk. Z Varšavy byl odkázán do Lublinu a pak do Zamościa, ale automobily nezískal. Při zpáteční cestě obdržel 06.09.1939 rozkaz organizace obrany na východním břehu řeky Wisly u obce Maciejowice. 16.09.1939 byl v boji s jednotkou 13. pěší divize (motorizované) zraněn a převezen do nemocnice Svatého Lazara ve Varšavě, kde byl léčen do prosince 1940. Není na seznamu zajatých. Po válce bydlel v Poznani, kde 04.02.1989 zemřel.
8) Dle schématizmu z 23.03.1939 (den před částečnou mobilizací) byl ubytovatelem praporu SOP „Rokitno“. V některých zdrojích je uveden v září 1939 jako náčelník divizního stanu 38. pěší divize (záložní). Od DD.09.1939 v německém zajetí.
https://en.valka.cz/viewtopic.php/t/63230/start/-1
9) Dle schématizmu z 23.03.1939 (den před částečnou mobilizací) byl lékařem Jezdecké korouhve SOP „Niewirków“. Datum jeho převelení není uvedeno. 14.09.1939 se při nařízeném ústupu připojil k veliteli pluku a později byl lékařem jezdeckého pluku Jezdecké skupiny „Chełm“. Není uveden v seznamu zajatých. Po válce bydlel v Londýně, kde 10.02.2000 zemřel ve věku 93 let.
10) Datum jeho mobilizace a zařazení do funkce není uvedeno. Není na seznamu zajatých. 17.10.1944 byl zatčen ve městě Skierniewice a 04.12.1944 byl převezen do koncentračního tábora v Gross-Rosen. Uvolněn DD.03.1945. Zemřel v roce 1973.
11) Akademický malíř, scenárista, pedagog. Datum jeho mobilizace a zařazení do funkce není uvedeno. 14.09.1939 se při nařízeném ústupu připojil k veliteli pluku a později zůstal ordonančním důstojníkem jezdeckého pluku Jezdecké skupiny „Chełm“. Unikl zajetí a dostal se do Švédska. V roce 1943 odjel do Velké Británie, kde se věnoval malířství a publikační činnosti. V roce 1958 se vrátil do Polska. Zemřel 24.04.1962 ve Varšavě ve věku nedožitých 64 let.
12) Před částečnou mobilizací (24.03.1939) byl velitelem jezdecké eskadrony SOP „Budsław“. Po rozprášení pluku v boji u obce Suchowola se vydal se zbytky své eskadrony, spojovací četou a 1 protitankovým kanónem z bojiště a 27.09.1939 se spojil s Jezdeckou skupinou „Chełm“, ve které se stal velitelem sloučené eskadrony. Po kapitulaci (kolem 02.10.1939) padl u obce Bukowa do sovětského zajetí. Při cestě konvoje zajatců byl DD.10(?).1939 zastřelen. Nedorazil do přechodného zajateckého tábora v obci Frydrychówka. Za boje v září 1939 byl vyznamenán Stříbrným křížem Řádu Virtuti Militari.
13) Před částečnou mobilizací (24.03.1939) byl velitelem jezdecké eskadrony SOP „Łużki“. Těžce zraněn v boji s jednotkami 21. pěšího pluku (17. pěší divize) u obce Beleń. 06.09.1939 zemřel na následky zranění v lodžské nemocnici. Za boje v září 1939 byl vyznamenán in memoriam Stříbrným křížem Řádu Virtuti Militari.
14) Před částečnou mobilizací (24.03.1939) byl velitelem čety 1. eskadrony 17. hulánského pluku. 23.05.1939 převelen k pluku jako zástupce velitele 4. eskadrony „Rokitno“ a velitel její 1. čety. Po zranění velitele 2. eskadrony byl pověřen jejím velením zároveň s velením 4. eskadrony. Po kapitulaci se vyhnul zajetí a od DD.12.1939 do konce roku 1944 se účastnil odbojové činnosti v řadách Svazu ozbrojeného boje a Zemské armády. Zemřel 11.05.1996 v Poznani.
15) Před částečnou mobilizací (24.03.1939) byl velitelem jezdecké eskadrony SOP „Rokitno“. Zraněn v boji s jednotkami 21. pěšího pluku (17. pěší divize) u obce Beleń. Při odvozu do nemocnice se rozhodl odejít na východ, kde byly organizovány náhradní jednotky. Po 17.09.1939 padl u města Sarny do sovětského zajetí. 05.04.1940 zavražděn NKVD v Charkově. 05.10.2007 byl in memoriam povýšen do hodnosti majora. Za válku 1918-1920 byl vyznamenán Stříbrným křížem Řádu Virtuti Militari (č. 4194) a za boje v září 1939 Zlatým křížem Řádu Virtuti Militari.
https://adam-henryk-bartosiewicz.kupamieci.pl/
https://www.ogrodywspomnien.pl/index/showd/1036
https://www.dws.org.pl/viewtopic.php?f=79&t=119834
16) Dle schématizmu z 23.03.1939 (den před částečnou mobilizací) byl velitelem jezdecké eskadrony SOP „Bystrzyca“ a velitelem eskadrony „Żurne” byl setník Konstanty Kozłowski. Datum převelení není uvedeno. Od 03.09.1939 v německém zajetí.
17) V některých zdrojích jako Feliks Ciejko. Dle schématizmu z 23.03.1939 (den před částečnou mobilizací) byl administračně-materiálním důstojníkem 4. pluku jízdních střelců a velitelem eskadrony byl setník Władysław Śliwiński. Datum převelení není uvedeno. 27.-29.09.1939 zraněn v boji u obce Dzwola. Po kapitulaci pravděpodobně v německém zajetí nebo deportován do Německa. Po válce emigroval do USA, kde zemřel v roce 1986. Za boje v září 1939 byl vyznamenán Stříbrným křížem Řádu Virtuti Militari.
18) Dle schématizmu z 23.03.1939 (den před částečnou mobilizací) byl velitelem kulometné eskadrony 1. pluku jízdních střelců. Před reorganizací pluku byl velitelem Jezdecké eskadrony SOP „Podświle”. Po zrušení kulometné eskadrony byl důstojníkem pluku. 11.09.1939 zraněn v boji u obce Karczew. Głowacki jej uvádí jako velitele kulometné eskadron SOP „Podświle“ v sestavě jezdeckého pluku Jezdecké skupiny „Chełm“. Od DD.09.1939 v německém zajetí.
19) Dle schématizmu z 23.03.1939 (den před částečnou mobilizací) byl velitelem motorizované čety Ženijní roty SOP „Czortków“. Po kapitulaci se 02.10.1939 dostal do sovětského zajetí. Byl zavlečen do pracovních táborů a po podepsání smlouvy Majski-Sikorski (srpen 1941) byl propuštěn. Od září 1941 sloužil v Polské armádě v SSSR a po její evakuaci přes Irák na Blízký Východ v 2. polském sboru jako velitel 2. roty 3. ženijního praporu (3. divize karpatských střelců). Zúčastnil se bojů o Monte Cassino. Po demobilizaci (1947) odjel s rodinou do USA, kde žil trvale v Chicagu. Tam také DD.10.1973 zemřel. Za boje v období 1939-1945 byl vyznamenán Stříbrným křížem Řádu Virtuti Militari (č. 10 621) a Zlatým křížem Řádu Virtuti Militari (č. 00095). V tomto období rovněž povyšen do hodností kapitána, majora a podplukovníka.
andrzejburlewicz.blog.onet.pl
20) Dle schématizmu z 23.03.1939 (den před částečnou mobilizací) byl velitelem čety 2. kulometné roty praporu SOP „Czortków“. Datum převelení není uvedeno. Po zrušení čety zůstal u pluku. Po boji 24.09.1939 u obce Suchowola se pravděpodobně připojil k 1. eskadroně a s ní se dostal k Jezdecké skupině „Chełm“. Głowacki jej uvádí jako velitele protitankové čety s 1 kanónem v sestavě Jezdecké skupiny „Chełm“. Po její kapitulaci se kolem 02.10.1939 dostal do sovětského zajetí. Byl zavlečen do pracovních táborů a po podepsání smlouvy Majski-Sikorski (srpen 1941) byl propuštěn. Od září 1941 sloužil v Polské armádě v SSSR. Po její evakuaci přes Irán na Blízký Východ a reorganizaci sloužil od DD.03.1943 v 2. polském sboru m.j. jako velitel roty 13. pluku wilenských střelců. Účastník bojů v Itálii 1944-1945. V roce 1947 demobilizován. V tomto období povýšen do hodnosti kapitána.
21) Dle schématizmu z 23.03.1939 (den před částečnou mobilizací) byl velitelem telefonické čety Spojovací eskadrony Mazovské jezdecké brigády. Datum převelení není uvedeno. Po boji 24.09.1939 u obce Suchowola se připojil se zbytkem čety k 1. eskadroně a s ní se dostal k Jezdecké skupině „Chełm“. Głowacki ho uvádí jako velitele spojovací čety v její sestavě.


Zdroje: https://www.stankiewicze.com/index.php?kat=34
https://www.straty.pl/index.php/szukaj-w-bazie
https://www.stankiewicze.com/vm/vm_a.htm
Literatura:
Böhm, Tadeusz-Romańczyk, Krfzysztof: 1 Pułk Kawalerii Korpusu Ochrony Pogranicza w wojnie obronnej 1939 roku, MEDIA-EXPO, Barwa i Broń, Warszawa 2010
Głowacki, Ludwik: Kampania wrześniowa na Lubelszczyźnie w 1939 roku. Działania wojenne, Wydawnictwo Lubelskie, Lublin 1966
Majewski, Marcin: Kresowa Brygada Kawalerii w kampanii 1939 roku, Institut Pamięci Narodowej, Warszawa 2011
Rybka, Ryszard-Stepan, Kamil: Rocznik Oficerski 1939, Księgarnia Akademicka Fundacji Czynu Niepodległościowego, Kraków 2006
URL : https://www.valka.cz/1-jezdecky-pluk-Sboru-ochrany-pohranici-1939-1939-t172518#513071Verze : 0
MOD