Main Menu
User Menu

Baracca, Francesco

     
Příjmení:
Surname:
Baracca
Jméno:
Given Name:
Francesco
Jméno v originále:
Original Name:
-
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
Major
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
-
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
09.05.1888 Lugo di Romagna /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
19.06.1918 poblíž Mount Montello /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
Velitel 10. stíhací skupiny
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
Nejúspěšnější italské stíhací eso 1. světové války (34 vítězství)
padl v boji
Související články:
Related Articles:
Zdroje:
Sources:
www.theaerodrome.com
https://it.wikipedia.org/wiki/Francesco_Baracca
URL : https://www.valka.cz/Baracca-Francesco-t17159#353436Verze : 0
Major Francesco Baracca


Protože Itálie nedostala na počátku války od Trojspolku záruky o územním zisku, vyhlásila, i přes německý nátlak, 3. srpna 1914 svou neutralitu. To byla pro Trojspolek těžká rána. Francii to však velmi pomohlo, protože jí to umožnilo rozpustit obranu v jižních Alpách a soustředit se na boj s Němci. Itálie vedla tajná jednání s oběma stranami. Trojdohoda jí přislíbila území na úkor Rakousko-Uherska. Proto 28. května 1915 vyhlásila Itálie Rakousko-Uhersku válku. Německu ji pak vyhlásila až 28. srpna 1916.


Válka na takto nově vzniklé jižní frontě se nikterak nelišila od bojů na frontě východní či západní. I tady vznikla linie opevnění a došlo tak k poziční válce. Itálie provedla bez úspěchu 11 ofenzív na řece Soči. Fronta však vázala 800 000 rakouských vojáků a zdokonalila blokádu Německa, protože nyní už nemohli Němci používat italské dopravní uzly. A i tady se samozřejmě bojovalo ve vzduchu.


Prvním velkým italským stíhacím esem byl Francesco Baracca. Narodil se 9. května v Lugo di Romagna (poblíž Ravenny). Už v mládí mu učarovala vojenská kariéra. Poté co ve Florencii dokončil střední školu, nechal se roku 1907 navzdory odporu rodičů zapsat na vojenskou akademii (Scuola Militare) v Modeně. Po úspěšném ukočení studia i pokračovacího výcviku a v roce 1910 ve věku 22 let sloužil u 2. jízdního pluku.


O dva roky později mu však učarovaly "létající aparáty", nejnovější výkřik techniky. 28. 4. 1912 se přihlásil do letecké školy ve francouzském Riems. Baracca úspěšně sloužil zkoušku 9. července téhož roku a obdržel tak francouzský pilotní dekret číslo 1037.


Po návratu do Itálie pokračoval Baracca ve výcviku - létal na řadě typů letounů a 8. 12. 1912 obdržel také italský vojenský pilotní diplom. Později Baracca prováděl pilotní instruktáž, během níž absolvoval mnoho cvičných letů, čímž prohloubil své pilotní zkušenosti.


To se mu mělo velmi hodit v nadcházejícím světovém konfliktu. Když Itálie 24. 5. 1915 vypověděla Rakousku-Uhersku válku, nacházel se Baracca právě v Paříži, kde se zabýval testováním francouzských letounů pro jejich případný nákup do Itálie.


Po návratu do Itálie byl Baracca zařazen k 5. peruti (5a Squadriglia). V průběhu léta byl Baracca převelen k 8a Squadriglia bázující na letišti Aviano v severní Itálii. U obou těchto jednotek létal na dvoumístných Nieuportech 10 vyráběných v licenci Italy. Ačkoliv šlo o dvoumístné stroje, a tedy primárně o letouny určené k průzkumu, italské letectvo mělo nedostatek jednomístných stíhaček, a tak Nieuporty 10 v této roli často vypomáhaly.


Bylo tomu tak i 7. 9. 1915, kdy vykonával Baracca hlídkový let s Nieuportem 10 ve výšce 1200 m nad Udine. Zde jej zuřivá italská protiletadlová palba upozornila na rakouský dvoumístný pozorovací letoun. Bylo to poprvé, kdy Baracca ve vzduchu narazil na nepřítele. Pokusil se ve vystoupat k protivníkovi, avšak nepřátelský pozorovatel je zahnal palbou. Baracca pokračuje v útoku, avšak vzápětí je několikrát jeho stroj zasažen a Baracca se raději odpoutal. Přes neslavný výsledek střetnutí, šlo oficiálně o první vzdušný boj italského letectva.


Hned následující týden se Baracca utkal s dalším nepřátelským strojem, tentokrát jej však zradil zaseknutý kulomet...


Na jaře 1916 je 8a Squadriglia přeznačena na 70a Squadriglia a přezbrojena novými stíhacími Nieuporty 11.


Baracca si na ně rychle zvykl a 7. 4. 1916 získal pro italské vojenské letectvo první ověřené vzdušné vítězství. Napadl tehdy rakousko-uherský stroj Hansa-Brandenburg C.I 61.57, jenž bombardoval italské letiště v Casarsa. Rakouský stroj se sice pokoušel prchnout, ale Baracca jej zasahuje přesnou dávkou. Pozorovatel a velitel rakouského letounu Oblt. Franz Lenarcic utrpěl těžké zranění, zatímco pilot Zugsführer Adolf Ott, sám zraněn lehce, v bezvýchodné situaci volí nouzové přistání na italském území poblíž San Giovani di Manzano. Jak bylo tehdy ještě zvykem, přistává Baracca vedle sestřeleného stroje, aby vzdal čest poražené posádce, která putuje do zajateckého tábora. Pozorovatel Lenarcic později podlehl následkům svých zranění...

Druhý potvrzený sestřel si Baracca připsal 16. 5. 1916. Toho dne kolem čtvrté hodiny ranní napadla skupina 14 rakouských bombardérů italské pozice. Když spadly první pumy, Baracca ještě spal, ale za okamžik již startovaly italské Nieuporty proti nepříteli. V následné vzdušné bitvě se italským letcům podařilo sestřelit tři rakouské stroje a jeden z nich si připsal právě Baracca.


23. 8. dosáhl Baracca třetího a 16. 9. čtvrtého vítězství. 25. 11. se Baracca stal esem s pěti potvrzenými sestřely a patrně právě tehdy rozhodl na boky trupu svého letounu vyzdobit emblémem vzpínajícího se koně. Záhy se stal díky tomuto označení známým na obou stranách fronty.


Na Nový rok 1917 sestřelil Baracca svého šestého soupeře a během téhož operačního letu došlo k dalšímu boji, který se však od všech dosavadních značně odlišoval. Baracca se poprvé utkal se stíhačkou, nikoliv s dvoumístným průzkumným či bombardovacím strojem. Jednalo se o létající člun typu Hansa-Brandenburg CC (A.12), za jehož řízením navíc seděl nejúspěšnější rakousko-uherský námořní letec Gottfried Freiherr von Banfield, toho času eso s osmi sestřely (do konce války 9 potvrzených a 11 nepotvrzených vítězství).


On sám popsal události z 1. 1. 1917 následovně: „Prvního ledna 1917 byl krásný den a já se rozhodl prolétnout pro potěšení ve svém létajícím člunu A.12. Po 30 minutách spokojeného poletování jsem byl náhle napaden italskou stíhačkou Nieuport. Byl jsem opravdu rozzlobený, že mi její pilot chce ničit mé krásné potěšení z letu. Odvrátil jsem se od protivníka s myšlenkou, že pochopí, že ničí moje šťastné chvíle. Ten však samozřejmě obratně využil situace. Téměř hodinu jsme se honili stále v kruhu a nikdo z nás nedosáhl nějaké výhody. Nakonec jsme se oba se vzájemným uznáním vzdali boje. Ital se pustil střemhlav na západ a já na jihovýchod. Předtím však jsme k sobě přilétali na těsnou vzdálenost a já si všiml dvou černých koní namalovaných na letounu a skutečnosti, že mi italský pilot pokynutím ruky vzdával čest! Já jsem mu toto gesto rád vrátil a pocítil k němu i jisté sympatie. Pilotem byl F. Baracca!“


Zajímavé je, že G. von Banfield byl soubojem natolik vyčerpán, že poté co přistál v zátoce Trieste a jeho letoun byl uvázán u mola, upadl při vystupování z letounu nešťastně na kulomet vlastního stroje a neuvěřitelnou souhrou náhod spustil výstřel, který zle poranil jeho bércový sval a tak následující dva měsíce Banfield musel strávit v nemocnici.

11. 2. 1917 Baraccu vyrušila od oběda poplachová siréna. Dva Albatrosy byly spatřeny nad Udine. Baracca bleskově odstartoval a jeden z nich sestřelil. Jeho sedmé vítězství viděl král Victor Emanuel III., který následujícího dne navštívil letiště v Santa Caterina, aby osobně Baraccovi blahopřál. Téhož dne byl poručík Francesco Baracca povýšen do hodnosti kapitána a dekorován již potřetí Medaglia al Valore Militare. Současně obdržel solidní finanční odměnu, kterou ale ihned věnoval Červenému kříži.


1. 5. 1917 dosáhl Baracca devátého sestřelu a 10. 5. se stal dvojnásobným esem. Toto Baracovo desáté vítězství bylo zároveň posledním, dosaženým na strojích typu Nieuport, neboť krátce po přistání byl jmenován velitelem 91a Squadriglia v Santa Caterina vybavené kromě Nieuportů i zcela novými Spady S.VII.


Již 13. 5. 1917 zaznamenává Baracca na svém novém Spadu první sestřel a 11. celkové vítězství. Dále pokračuje v hromadění svých vítězství a koncem května je jmenován velitelem Xa Gruppo (10. stíhací skupiny), do níž mimo jeho 91a Squadriglia, jež se pod jeho velením přesunula na letiště v Istrana, náležely i 70a, 78a a 82a Squadriglia. Přes léto 1917 pak Baracca zvýšil počet svých vítězství na 19.


Na podzim roku 1917 intenzita vzdušných bojů v severní Itálii prudce vzrostla. 21. 10. 1917 například Baracca dosáhl dvojnásobného vítězství, když napadl dvojici průzkumných strojů doprovázených pěticí stíhacích Albatrosů. Baracca prokázal, že je nejen skvělý letec, ale i vynikající taktik. Předstíral, že odlétá a když se jakože vzdálil z dohledu nepřátel, v momentě dosažení potřebné výšky se obrátil a vrhl do útoku. Střemhlavým letem pronikl stíhacím doprovodem a jedinou dlouhou dávkou doslova „smetl" z oblohy oba průzkumné stroje.


Rozsáhlý vzdušný průzkum byl přípravou pro společnou rakousko-německou ofenzívu, jež započala 24. 10. 1917. Piloti obou stran sváděli ve vzduchu těžké boje. 25. 10. sestřelila Baraccova Squadriglia šest nepřátelských letadel a zaplatila za to ztrátou dvou pilotů.


Baracca následujícího dne získal již 23. a 24. sestřel. Střetl se s dvojicí rakouských průzkumných letounů pravděpodobně typu Aviatik C.I. Zatímco Baracca jednoho z nich sestřelil, vystavil se palbě pozorovatele druhého stroje. I ten se sice zakrátko zřítil po zásazích z Baraccova kulometu, avšak Baracca sám měl nyní vážné problémy. Musel rychle na nouzové přistání a po přistání se ukázalo, že jsou prostřílená křídla, vrtulové listy, palivová nádrž (!) a motor. Nicméně počet Baraccových vítězství vzrostl na 24.



Na zemi se zatím odehrávalo peklo. Rakousko-německá ofenzíva zamýšlela prorazit italské linie u Caporetta a tak Italy definitivně porazit. Italská obrana se zhroutila a zanechala tak široký prostor pro rozvinutí rakouských jednotek. 10. 11. 1917 dosáhly rakouské oddíly postupem na západ břehů řeky Piavy. Tady se však jejich postup vlivem zuřivého italského odporu, nedostatečného materiálního vybavení a nedostatku záloh zastavil. Mezitím byla 91a Squadriglia přesunuta do Pordenone a přezbrojena výkonnějšími Spady S.XIII. Nadšení mezi piloty neznalo mezí - konečně vyrovnali převahu rakouských Albatrosů.


7. 12. 1917 dosáhl F. Baracca 30. sestřelu a posledního vítězství v tomto roce. Po tomto vítězství byl Baracca odvelen na „pracovní dovolenou“ k firmě Ansaldo na testování nových letadel. 6. 2. 1918 byl Baracca dekorován vysokým vyznamenáním, které mu při slavnostním ceremoniálu udělil a osobně předal belgický král Albert. V březnu se Baracca vrátil ke své jednotce. Předtím byl však ještě vyznamenán nejvyšším italským řádem „Medaglia d Oro al Valor Militare“, při slavnostním ceremoniálu v opeře La Scala v Miláně a povýšení do hodnosti majora.


Mezi 3. květnem a 15. červnem získal Baracca další čtyři sestřely. 16. 6. 1918 obdržela 91a Squadriglia naléhavou žádost o pomoc od 48. pěší divize, jež držela postavení na tomto úseku fronty. Útok na pozemní cíle není pro stíhače právě lákavou činností, letci však neváhají a spěchají svým kamarádům na pomoc. Do vzduchu odstartovala tříčlenná formace, kterou vedl F. Baracca. Letouny se přízemním letem přihnaly nad rakouské pozice a zasypaly je palbou z kulometů. Když však útok opakovaly, rakouská vojska se už vzpamatovala a všechny hlavně nyní mířily vstříc vzdušným nájezdníkům. Všechny tři Spady byly mnohokrát zasaženy a Baracca dal svým letcům znamení k rozchodu. Všechny tři stroje se rozletěly do různých směrů. To byl okamžik, kdy byl Baracca spatřen naposled. Až po dlouhém pátrání, které nabylo na intenzitě po ústupu rakouských jednotek ze sektoru, byly nalezeny ohořelé trosky Baraccova Spadu S.XIII. Pilotovo tělo leželo opodál, nebylo ohořelé, avšak zato mělo prostřelené čelo...


O smrti tak slavného letce, jakým byl Francesco Baracca, se objevilo mnoho teorií. Dnes se obvykle uvádí jako nejpravděpodobnější ta, jež byla krátce po Baraccově smrti zveřejněna v rakouském zpravodajství. Bylo v ní uvedeno, že Baracca zaútočil na rakouský dvoumístný pozorovací letoun Phönix C.I od Flik 28D (Fliegerkompanie - letecká jednotka), za jehož řízením seděl Max Kauer a velel mu pozorovatel Oberleutnant Arnold Barwig, jenž se proti Baraccově útoku bránil palbou ze svého pohyblivého kulometu. Měl tentokrát v boji větší štěstí a lepší mušku. Oba rakouští letci po přistání hlásili střet s italským Spadem a nahlášené místo boje se později ukázalo být totožným s nálezem vraku Baraccova letounu.


Major Francesco Baracca byl pohřben 30. 6. 1918 v Lugo di Romagna s veškerými vojenskými poctami. Na poslední cestě jej doprovázelo burácení italských vojenských letounů, přelétajících na smutečním průvodem, jejichž piloti tak vzdávali svému nejúspěšnějšímu letci poslední poctu...


Prameny:


J. Zahálka, P. A. Tesař: Maggiore Francesco Baracca, HPM 4, ročník 1994


www.theaerodrome.com
URL : https://www.valka.cz/Baracca-Francesco-t17159#62969Verze : 0
MOD
Maggiore (Major) Francesco Baracca


Seznam vítězství:

Pořadí Datum sestřelu / Čas Jednotka Na letounu Nepřítel Místo sestřelu
1.07. 04. 1916 / 17:20 1a Nieuport 11 Hansa-Brandenburg C.I (FTL) Medeuzza
2.16. 05. 1916 1a - Lohner B.VII Gorizia
3.23. 08. 1916 1a - Hansa-Brandenburg C.I (1 Gorizia/Carso
4.16. 09. 1916 70a - Lloyd C.III (2Staro Stelo
5.25. 11. 1916 / 11:25 70a - Hansa-Brandenburg C.I Chiarzó
6.01. 01. 1917 / 16:00 70a - Hansa-Brandenburg C.I Castagnevizza
7.11. 03. 1917 / 12:00 70a - Hansa-Brandenburg C.I (3 Selvis Ozzano
8.26. 04. 1917 / 11:00 70a - Hansa-Brandenburg C.I (4 Severně od Martino del Carso
9.01. 05. 1917 91a - Hansa-Brandenburg C.I Nebresina
10. 10. 05. 1917 91a - Hansa-Brandenburg C.I Vertoiba
11. 13. 05. 1917 /10:15 91a SPAD VII Hansa-Brandenburg C.I (129.20) Monte Corada
12. 20. 05. 1917 91a - Hansa-Brandenburg C.I Východně od Plava/Globua
13.03. 06. 1917 /09:30 91a - Hansa-Brandenburg C.I Plava/Monte Cucco
14.07. 07. 1917 / 20:30 91a - Hansa-Brandenburg C.I Castagnevizza
15. 31. 07. 1917 / 06:30 91a - Hansa-Brandenburg C.I Oslavia/Peuma
16. 03. 08. 1917 / 09:50 91a - Hansa-Brandenburg C.I (5 Wochein Val di Sava
17. 19. 08. 1917 / 07:25 91a - Hansa-Brandenburg C.I Severo východně od Selo
18. 01. 09. 1917 / 19:40 91a - Hansa-Brandenburg C.I Ternova
19. 06. 09. 1917 / 18:30 91a - Hansa-Brandenburg C.I (6 Monte Sabotino
20. 22. 10. 1917 91a - DFW C.V Ravne
21. 22. 10. 1917 91a - Text Chiapovano
22. 25. 10. 1917 91a - Hansa-Brandenburg C.I (7 Panovizza
23. 26. 10. 1917 / 11:15 91a - DFW C.V (8 Clabuzzano
24. 26. 10. 1917 / 12:00 91a - DFW C.V Severně od Pietro Natisone
25. 06. 11. 1917 / 10:30 91a - Albatros D.III Fossalta
26. 06. 11. 1917 / 11:00 91a - DFW C.V Godega
27. 07. 11. 1917 / 11:45 91a - DFW C.V Near Orsago
28. 15. 11. 1917 / 12:30 91a - DFW C.V Istrana
29. 23. 11. 1917 / 15:00 91a - Albatros D.III Falzé di Piave
30. 07. 11. 1917 91a - Hansa-Brandenburg C.I Monte Kaberlaba
31. 03. 05. 1918 / 11:00 91a - Hansa-Brandenburg C.I (369.28) (9 Grave di Papadopoli
32. 22. 05. 1918 / 09:50 91a - Albatros D.III Borgo Malanotte
33. 15. 06. 1918 / 12:30 91a SPAD XIII Hansa-Brandenburg C.I Východně od Saletto
34. 15. 06. 1918 / 12:45 91a SPAD XIII Albatros D.III Severně od Biagio di Collalto



Poznámky:
1) Ve spolupráci s Fulco Ruffo di Calabria
2) Ve spolupráci s Fulco Ruffo di Calabria a Luigi Olivari
3) Ve spolupráci s Fulco Ruffo di Calabria, Gorini a Poli
4) Ve spolupráci s Gorini
5) Ve spolupráci s Flavio Baracchini
6) Ve spolupráci s Giovanni Sabelli
7) Ve spolupráci s Pier Piccio
8) Ve spolupráci s Giorgio Pessi
9) Ve spolupráci s Guido Nardini



Jeho 11. sestřeleným letounem byl Hansa-Brandenburg C.I (129.20), jenž pilotovalFeldwebel Julius Busa.
Jeho 25. sestřeleným letounem byl Albatros D.III, jenž pilotovalOberleutnant Rudolf Szepessy- Sokoll.


Zdroje:
www.theaerodrome.com
URL : https://www.valka.cz/Baracca-Francesco-t17159#353437Verze : 1
Portrétní snímek nejúspěšnějšího italského stíhacího esa.


Na druhé fotografii Baracca pózuje před svým letounem. Jedná se o Spad S.XIII počáteční produkce se zaoblenými konci křídel. Na boku trupu je osobní Baraccův emblém - vzpínající se černý hřebec. K tomuto znaku se váže pozoruhodný příběh. V roce 1923 se s Francescovými rodiči seznámil Enzo Ferrari, budoucí konstruktér slavných sportovních automobilů. Tehdy hovořil o svých plánech s Francescovou matkou, která mu řekla: "...Dejte na vůz koně mého syna. Přinese vám štěstí." Ferrari se zařídil dle její rady a za znak své automobilky skutečně zvolil Baraccova černého hřebce, kterého vložil do žlutého štítu podle erbu své rodné Modeny. Znak zdobí sportovní vozy Ferrari dodnes a mohu-li soudit, opravdu nosí štěstí.
URL : https://www.valka.cz/Baracca-Francesco-t17159#62994Verze : 0
MOD
Len dve krátke poznámočky:
1. Spolu s Barracom leteli na pomoc 48.pešej divízii ešte poručíci Osnaghi a Constantini.
2. Barracovo telo a trosky jeho lietadla našli po úspešnej spojeneckej ofenzíve koncom vojny vojaci poručíka Ranzu.
zdroj: Václav Kubec - Posledné záhadné okamžiky - L+K 3/70
URL : https://www.valka.cz/Baracca-Francesco-t17159#121282Verze : 0


Poslední letoun, na němž létal F. Baracca a na němž byl také 19. 6. 1918 sestřelen. Jedná se o Spad 13 vyrobený firmou Blériot ve Francii, jde o počáteční produkci se zaoblenými konci křídel, jinak uspořádanými žaluziemi na přídi a jiným uspořádáním baldachýnových vzpěr. Stroj nese klasickou francouzskou kamufláž - spodní plochy v barvě plátna, horní a boční kombinace okrová/světle zelená/tmavě zelená/černá/hnědá. Letoun již má nový typ výsostného označení - kokardy nyní měly červený vnější kruh. Na křídelních vzpěrách blíže trupu letoun nosil červenomodré velitelské praporky, což obrázek nezachycuje. Je pravděpodobné, že na směrovce bylo černé číslo S 2900.


Linked from : https://www.valka.cz/topic/postview/393020
URL : https://www.valka.cz/Baracca-Francesco-t17159#393021Verze : 0
MOD
.
 - Nieuport 11 na němž létal F. Baracca. Toto eso používalo více strojů tohoto typu, tento je první. Letoun je francouzské produkce, o čemž svědčí kapotáž na přídi. Letoun je v barvě materiálu, pouze je tmavou hliníkovou barvou olemována SOP, VOP, trup, křídla i výsostné označení na spodních plochách křídel (sestávající se zbarvení dvou třetin pravého křídla zelenou a levého červenou barvou. Bílá se nepoužívala.

Nieuport 11 na němž létal F. Baracca. Toto eso používalo více strojů tohoto typu, tento je první. Letoun je francouzské produkce, o čemž svědčí kapotáž na přídi. Letoun je v barvě materiálu, pouze je tmavou hliníkovou barvou olemována SOP, VOP, trup, křídla i výsostné označení na spodních plochách křídel (sestávající se zbarvení dvou třetin pravého křídla zelenou a levého červenou barvou. Bílá se nepoužívala.
Zveřejněno s laskavým svolením autora

 -


Zveřejněno s laskavým svolením autora

 -


Zveřejněno s laskavým svolením autora



Linked from : https://www.valka.cz/topic/postview/398847
URL : https://www.valka.cz/Baracca-Francesco-t17159#398848Verze : 1
MOD
.
 - Nieuporty 10 (přezdívané Nieuport 18 mq, podle plochy křídel) byly prvními stíhacími letouny italského letectva. Na tomto stroji (vyrobeném v licenci firmou Macchi) se 13. 9. 1915 utkal F. Baracca s rakouským pozorovacím letounem typu Lloyd. Se zaseknutým kulometem však musel z boje odstoupit. Letoun je v barvě materiálu trup, křídla a ocasní plochy jsou olemovány šedohliníkovou barvou. Kromě výsostného označení na SOP, nese letoun ještě národní barvy na motorovém krytu a spodních plochách křídel (bílá je vynechána).

Nieuporty 10 (přezdívané Nieuport 18 mq, podle plochy křídel) byly prvními stíhacími letouny italského letectva. Na tomto stroji (vyrobeném v licenci firmou Macchi) se 13. 9. 1915 utkal F. Baracca s rakouským pozorovacím letounem typu Lloyd. Se zaseknutým kulometem však musel z boje odstoupit. Letoun je v barvě materiálu trup, křídla a ocasní plochy jsou olemovány šedohliníkovou barvou. Kromě výsostného označení na SOP, nese letoun ještě národní barvy na motorovém krytu a spodních plochách křídel (bílá je vynechána).
Zveřejněno s laskavým svolením autora

 -


Zveřejněno s laskavým svolením autora



Linked from : https://www.valka.cz/topic/postview/398854
URL : https://www.valka.cz/Baracca-Francesco-t17159#398855Verze : 1
MOD
.
 - Na tomto Nieuportu létal u 70. perutě F. Baracca. Stroj pochází z francouzských dodávek, proto má francouzské sériové číslo. Celý letoun je natřen hliníkovou barvou, na obou bocích a horní nosné ploše nese Baraccovo osobní označení - vzpínajícího se vraníka. Na spodních plochách italské barvy - napravo zelená, nalevo červená, bílá je vynechána.

Na tomto Nieuportu létal u 70. perutě F. Baracca. Stroj pochází z francouzských dodávek, proto má francouzské sériové číslo. Celý letoun je natřen hliníkovou barvou, na obou bocích a horní nosné ploše nese Baraccovo osobní označení - vzpínajícího se vraníka. Na spodních plochách italské barvy - napravo zelená, nalevo červená, bílá je vynechána.
Zveřejněno s laskavým svolením autora

 -


Zveřejněno s laskavým svolením autora



Linked from : https://www.valka.cz/topic/postview/398857
URL : https://www.valka.cz/Baracca-Francesco-t17159#398858Verze : 1
MOD
.
 - Spad VII, na němž létal F. Baracca. Celý stroj je opatřen krémovým nátěrem, pouze spodní plochy křídel nesou červenou a zelenou barvu, italské národní barvy pro snazší identifikaci pozemními jednotkami. Jedná se o velitelský stroj 10. skupiny. Červené X je označením X. Grupo, na levém boku Baraccův osobní symbol, vzpínající se vraník, na pravém boku však byl černý gryf, znak 91. perutě. Letoun je zajímavý také fotokamerou zabudovanou do trupu.

Spad VII, na němž létal F. Baracca. Celý stroj je opatřen krémovým nátěrem, pouze spodní plochy křídel nesou červenou a zelenou barvu, italské národní barvy pro snazší identifikaci pozemními jednotkami. Jedná se o velitelský stroj 10. skupiny. Červené X je označením X. Grupo, na levém boku Baraccův osobní symbol, vzpínající se vraník, na pravém boku však byl černý gryf, znak 91. perutě. Letoun je zajímavý také fotokamerou zabudovanou do trupu.
Zveřejněno s laskavým svolením autora

 -


Zveřejněno s laskavým svolením autora

 -


Zveřejněno s laskavým svolením autora



Linked from : https://www.valka.cz/topic/postview/398872
URL : https://www.valka.cz/Baracca-Francesco-t17159#398873Verze : 1
MOD
Vyznamenania Francesca Baraccu, exponáty Technického múzea v Berlíne



(©Radek Havelka)
URL : https://www.valka.cz/Baracca-Francesco-t17159#537392Verze : 5
MOD