Main Menu
User Menu

19. stíhací letecký pluk [RRRR-1944]

19. IAP (od 19.8.1944 176. GIAP)
pluk se v létě roku 1939 účastnil bojů proti Japoncům na řece Chalchyn-gol 1939 . V roce 1941 létal nad leningradskou oblastí vyzbrojen letouny MiG-3. v roce 1943 byl přezbrojen na stíhačky La-5 a bojoval v rámci Voroněžského frontu. V červenci toho roku se účastnil bitvy u Kurska. V létě 1944 působil u 3. pobalstkého frontu a později byl převelen k 1. běloruskému frontu a přezbrojen na letouny La-7. v závěru války bojoval v rámci 1. ukrajinského frontu na přístupech k Berlínu. Od dubna 1951 do února 1952 operoval na stíhačkách Mig-15 nad Severní Koreou. Za deset měsíců si zde nárokoval 107 vítězství. Nad Koreou byl součástí 324. IAD , které velel geněral major Ivan Kožedub.


Významní piloti:
Alexandrjuk, V.I.
Azarov, J.A.
Baklan, A.J.
Čupikov, P.F.
Ges, G.I. (Korea)
Gromakovskij, V.A.
Karavajev, A.A.
Kožedub, I.N.
Kramarenko, S.M. (Korea)
Milauškin, P.S. (Korea)
Nikulin, P.F. (Korea)
Stěpanov, J.N.
Subbotin, S.P. (Korea)
Ščerbakov, I.I.
Šestakov, L.L.
Titarenko, D.S.
Vasko, A.F.
Višňjakov, S.F. (Korea)


Zdroj: Stalinovi sokoli 2. díl.
URL : https://www.valka.cz/19-stihaci-letecky-pluk-RRRR-1944-t17088#62660Verze : 0
MOD
Formován 22.3.1938 na letišti Gorelovo u Leningradu sloučením 70. a 58. Stíhací letky s 33. Samostatnou průzkumnou letkou. Byl tehdy součástí 54. Lehké letecké brigády a skládal se ze čtyř letek vyzbrojených I-15bis a I.153. řada jeho pilotů za sebou měla bojové zkušenosti z nasazení ve Španělsku. Velitelem pluku byl jmenován major Treťjakov.
1939 probíhaly u pluku vojskové zkoušky I-16 s motory M-63, velitelem pluku byl od konce roku 1938 major Alexandr Andrejevič Zajcev.
8.9.1939 pluk s novou výzbrojí tří letek I-16 s motory M-25 a jednou letkou s I-15bis přeletěl na Ukrajinu.
17.9. – 6.10. 1939 jeho letci v nalétali 1091 hodin při 1420 bojových letech proti Polskému státu.


Od 30.10.1939 do 13.3.1940 jednotka bojovala v Zimní válce s Finskem kde vykonala 3412 bojových letů s náletem 4090 hodin bez vlastní ztráty a jeho letci zničili 74 lokomotiv, na zemi zničili dvě a ve vzduchu nad Vyborgem tři finská letadla.
V dubnu 1940 byl 19. IAP vyznamenán řádem Rudého praporu.


Boje s Německou říší jej zastihli na letišti Gorelovo. 22.6.1941 se skládal ze čtyř kmenových letek a páté převelené, celkem 85 letců, 50 stíhacích letounů typů I-16, 20 stíhaček I-153 a 15 MiG-3.
Pluku v létech 1940-1942 velel major Andrej Grigorjevič Tkačenko.
Od 7.7.1941 byla jednotka přeložena k 7. IAK PVO, nově složena pouze se tří letek. V rámci PVO Leningradu letci pluku odlétali 3145 letů, zúčastnili se 415 vzdušných bojů, při kterých sestřelili 63 letadel protivníka a 6 letadel zničili na zemi. Vlastní ztráty představovali 57 letadel a 23 letců.
30.9.1941 se pluk stáhl na odpočinek do Čerepovce. V listopadu proběhla reorganizace stavu na dvě letky. dorazila nová výzbroj v podobě 22 stíhaček LaGG-3.
V únoru 1942 nastoupil opět do boje v rámci Volchovského frontua z letiště Gremjačevo bojoval aaž do 16.4.1942. od května do července na letišti Volgino v Leningradské oblasti působil jako výcvikové středisko pro přípravu stíhacích pilotů celého Volchovského frontu.
Po přesunu do Gorkovské oblasti byl 19.10.1942 zařazen do stavu 269. IAD, které velel plukovník Vasilij Stalin. V říjnu reorganizace zvýšila počet letek na tři a výzbroj omladilo 35 strojů La-5.
V prosinci 1942 opět v boji , kde do 20.3.1943 piloti odlétali 1055 bojových letů, absolvovali 60 vzdušných bojů a sestřelili 35 německých letadel (19 bombardérů, 11 stíhacích a 5 průzkumných strojů). V bojích ztratili 5 letadel La-5 přitom zahynulo 5 letců. 5 strojů bylo ztraceno při nehodách.
Při pozemních útocích bylo nárokováno zničení 136 automobilů, přes 200 koňských spřežení, dvě protiletadlové baterie.
Od ledna 1943 přešel 19. IAP do operativní podřízenosti 2. Letecké armády 1. Ukrajinského frontu. Vzhledem k jeho výsledkům velitel VVS maršál A.A. Novikov rozhodl že bude stažen z fronty, přezbrojen na nejmodernější techniku a doplněn nejlepšími stíhacími piloty. Jeho hlavním úkolem mělo být volné stíhaní a boj se stíhači nepřítele.
V létě byla dosavadní výzbroj předána 4. ZIAP.
V září 1943 bylo rozhodnuto o přezbrojení pluku na La-5FN, po nezbytném výcviku se vrátil na forntu 9.1.1944 aby působil v sestavě 2.letecké armády v rámci 1.ukrajinského frontu. V to době se skládal ze tří letek, každá z nich měla 12 letadel a 12 až 14 pilotů.
Od 20.1. do 26.5. 1944 letci 19. IAP odlétali 1055 bojových letů, absolvovali 37 vzdušných bojů, ve kterých sestřelili 47 letadel protivníka (25 stíhaček, 21 bombardérů a 1 průzkumníka). Vlastní ztráty představovaly 11 strojů La-5 FN a padlo 7 pilotů.
3.4.1944 obdržel pluk čestný název Proskurovskij, 9.8.1944 byl vyznamenán řádem Alexandra Něvskogo a 19.8.1944 rozkazem č. 0270 přejmenován na gardový 176. GIAP.
Koncem července 1944 k pluku nastoupil Ivan Nikitovič Kožedub na post zástupce velitele pluku.
16.6. 1944 byly převzaty první stroje La-7.
V červenci následovaly boje v operační podřízenosti 1. Běloruského frontu v sestavě 16. Letecké armády.
Od ledna 1945 byl pluk podřízen 3.IAK, kde setrval do konce války.
Od 6.6.1944 do 9.5.1945 jeho letci odlétali 2961 bojových letů a absolvovali 185 vzdušných bojů při kterých zničili 172 letadel protivníka ve vzduchu a 48 na zemi. V bojích ztratili 4 letce a 23 La-7. Za tuto úspěšnou bojovou činnost byl 176.GIAP 1.6.1945 vyznamenán řádem Kutuzova třetího stupně.


Celkem v době války proti Německé říši pluk provedl 8422 bojových letů a prodělal 711 vzdušných bojů. Jeho piloti nárokovali zničení 398 letadel protivníka a dalších 56 jich bylo zničeno na zemi. Při pozemních útocích byli zničeny 3 tanky, 256 automobilů , 213 koňských povozů, 7 cisteren, 7 protiletadlových baterií, vyřazeno 36 lokomotiv a zcela spálen jeden vlak.
Deset pilotů pluku získalo více než 15 vítězství a během války čtrnáct z nich dosáhlo titulu Hrdiny SSSR.




Zdroj:
Sergej Makarovič Kramarenko - Lovec
URL : https://www.valka.cz/19-stihaci-letecky-pluk-RRRR-1944-t17088#304365Verze : 0
MOD