Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů
(Protokol I)
Vysoké smluvní strany,
prohlašujíce, že si naléhavě přejí, aby národy žily v míru,
připomínajíce, že každý stát má povinnost v souladu s Chartou Organizace spojených národů
vystříhat se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jak proti svrchovanosti,
územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakéhokoli státu, tak i jakýmkoli jiným způsobem
neslučitelným s cíli Organizace spojených národů,
považujíce nicméně za nutné znovu potvrdit a rozvinout ustanovení chránící oběti ozbrojených
konfliktů a doplnit opatření, jež jsou určena k zajištění jejich účinnější aplikace,
vyjadřujíce své přesvědčení, že žádné ustanovení tohoto Protokolu nebo Ženevských úmluv z 12.
srpna 1949 nebude vykládáno jako by ospravedlňovalo nebo umožňovalo jakýkoli čin agrese nebo
jakékoli jiné použití síly neslučitelné s Chartou Organizace spojených národů,
potvrzujíce rovněž, se ustanovení Ženevských úmluv z 12. srpna 1949 a tohoto Protokolu musí být
plně aplikována za všech okolností na všechny osoby, které jsou chráněny těmito dokumenty, bez
jakéhokoli nepříznivého rozdílu založeného na povaze nebo původu ozbrojeného konfliktů nebo na
příčinách, jichž se dovolávají nebo které jim připisují strany v konfliktu,
dohodly se takto:
Část I
Všeobecná ustanovení
Čl.1
Všeobecné zásady a rozsah aplikace
1. Vysoké smluvní strany se zavazují, že za všech okolností budou zachovávat tento Protokol a zajistí
jeho zachovávání.
2. V případech, které neupravuje tento Protokol nebo jiné mezinárodní dohody, zůstávají civilní
osoby a kombatanti pod ochranou a v rámci působnosti zásad mezinárodního práva vyplývajících z
ustálených obyčejů, ze zásad lidskosti a z požadavků společenského svědomí.
3. Tento Protokol, který doplňuje Ženevské úmluvy z 12. srpna 1949 o ochraně obětí války, bude
aplikován na situace zmíněné ve společném článku 2 těchto Úmluv.
4. Situacemi uvedenými v předcházejícím odstavci se rozumějí ozbrojené konflikty, ve kterých
národy bojují proti koloniální nadvládě a cizí okupaci a proti rasistickým režimům, aby uplatnily své
právo na sebeurčení, jak je zakotveno v Chartě Organizace spojených národů a v Deklaraci zásad
mezinárodního práva týkajících se přátelských vztahů a spolupráce mezi státy v souladu s Chartou
Organizace spojených národů.
Čl.2
Definice
Pro účely tohoto Protokolu:
a) "První úmluva", "Druhá úmluva", "Třetí úmluva" a "Čtvrtá úmluva" jsou označením pro Ženevskou
úmluvu o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli ze dne 12.
srpna 1949, Ženevskou úmluvu o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených
sil na moři ze dne 12. srpna 1949, Ženevskou úmluvu o zacházení s válečnými zajatci ze dne
12. srpna 1949, Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války ze dne 12. srpna 1949;
výraz "Úmluvy" označuje tyto čtyři Ženevské úmluvy ze dne 12. srpna 1949 o ochraně obětí války;
b) "Normy mezinárodního práva aplikovatelné v ozbrojených konfliktech" jsou označením pro
normy aplikovatelné v ozbrojených konfliktech, které jsou obsaženy v mezinárodních dohodách,
jejichž stranami jsou strany v konfliktu, a všeobecně uznávané zásady a normy mezinárodního
práva aplikovatelné v ozbrojených konfliktech;
c) "Ochranná mocnost" je neutrální nebo jiný stát, který není stranou v konfliktu, který byl jednou
stranou v konfliktu jmenován a druhou stranou v konfliktu přijat a který souhlasil s tím, že bude
vykonávat funkce předepsané Úmluvami a tímto Protokolem pro ochrannou mocnost;
d) "Substitut" je organizace jednající v zastoupení ochranné mocnosti v souladu s článkem 5.
Čl.3
Začátek a konec aplikace
Bez újmy ustanovením, jež se aplikují v jakoukoli dobu:
a) Úmluvy a tento Protokol budou aplikovány od počátku kterékoli situace uvedené v článku 1
tohoto Protokolu;
b) Aplikace Úmluv a tohoto Protokolu skončí na území stran v konfliktu při všeobecném ukončení
vojenských operací a na okupovaných územích při ukončení okupace. Výjimku činí v obou
případech ty osoby, k jejichž definitivnímu propuštění, repatriaci nebo znovuusídlení dojde
později. Tyto osoby budou nadále požívat výhod příslušných ustanovení těchto Úmluv a tohoto
Protokolu až do svého definitivního propuštění, repatriace nebo znovuusídlení.
Čl.4
Právní postavení stran v konfliktu
Aplikace Úmluv a tohoto Protokolu, jakož i uzavření dohod předvídaných těmito dokumenty, nebudou
mít vliv na právní postavení stran v konfliktu. Okupace území ani aplikace Úmluv a tohoto Protokolu
nebudou mít vliv na právní postavení tohoto území.
Čl.5
Jmenování ochranných mocností a jejich substitutů
1. Povinností stran v konfliktu od počátku konfliktu mezi nimi je zajistit kontrolu i aplikaci Úmluv a
tohoto Protokolu použitím systému ochranných mocností, který zahrnuje zejména jmenování a přijetí
těchto mocností v souladu s následujícími odstavci. Ochranné mocnosti budou mít povinnost hájit
zájmy stran v konfliktu.
2. Od počátku situace uvedené v článku 1 každá strana v konfliktu jmenuje bez prodlení ochrannou
mocnost za účelem aplikace Úmluv a tohoto Protokolu a rovněž bez prodlení a za stejným účelem dovolí
činnost ochranné mocnosti, kterou schválila a s jejímž jmenováním souhlasila protější strana.
3. Jestliže ochranná mocnost nebyla jmenována nebo přijata od počátku situace uvedené v článku 1,
Mezinárodní výbor Červeného kříže, aniž by tím bylo dotčeno právo kterékoli jiné nestranné humanitární organizace postupovat podobně, nabídne své dobré služby stranám v konfliktu za účelem bezodkladného
jmenování ochranné mocnosti, s níž by strany f konfliktu souhlasily. Za tím účelem bude moci mezi jiným
požádat každou stranu, aby mu dodala seznam alespoň pěti států, které považuje za přijatelné, aby jejím
jménem jednaly jako ochranná mocnost ve vztahu k protější straně, a požádat každou protější stranu,
aby mu dodala seznam nejméně pěti států, které by přijala jako ochrannou mocnost druhé strany. Tyto
seznamy musí být zaslány výboru do dvou týdnů od obdržení žádosti. Výbor seznamy porovná a vyžádá
si souhlas každého státu, jehož jméno se na těchto seznamech vyskytuje.
4. Jestliže bez ohledu na výše uvedené nebude existovat ochranná mocnost, přijmou strany v konfliktu
bez prodlení nabídku, kterou bude moci učinit Mezinárodní výbor Červeného kříže nebo kterákoli jiná
organizace, která poskytuje veškeré záruky nestrannosti a schopnosti, jednat jako substitut, po náležitých
konzultacích s uvedenými stranami a se zřetelem na výsledek těchto konzultací. Činnost takového
substituta podléhá souhlasu stran v konfliktu; strany v konfliktu vynaloží veškeré úsilí, aby usnadňovaly
činnost substituta při plnění jeho úkolů v souladu s Úmluvami a tímto Protokolem.
5. V souladu s článkem 4 nebude mít jmenování a přijetí ochranných mocností za účelem aplikace
Úmluv a tohoto Protokolu vliv na právní postavení stran v konfliktu nebo kteréhokoli území, včetně území
okupovaného.
6. Udržování diplomatických styků mezi stranami v konfliktu nebo pověření třetího státu ochranou
zájmů některé strany a zájmů jejích příslušníků v souladu s normami mezinárodního práva o
diplomatických stycích není překážkou jmenování ochranných mocností za účelem aplikace Úmluv a
tohoto Protokolu.
7. Každá zmínka o ochranné mocnosti v tomto Protokolu označuje také substituta
Čl.6
Kvalifikovaný personál
1. Vysoké smluvní strany budou usilovat i v době míru o to, aby za pomoci národních společností
Červeného kříže (Červeného půlměsíce, Červeného lva a slunce) byl připraven kvalifikovaný personál,
který by napomáhal aplikaci Úmluv a tohoto Protokolu a zvláště činnosti ochranných mocností.
2. Nábor a příprava takového personálu jsou ve vnitrostátní pravomoci.
3. Mezinárodní výbor Červeného kříže bude mít pro Vysoké smluvní strany k dispozici seznamy
takto připravených osob, které sestaví a jemu k tomu účelu předají Vysoké smluvní strany.
4. Podmínky upravující využívání těchto osob mimo státní území budou v každém případě upraveny
ve zvláštních dohodách mezi příslušnými stranami.
Čl.7
Schůze
Depozitář tohoto Protokolu svolá na žádost jedné nebo několika Vysokých smluvních stran a po
souhlasu většiny těchto stran schůzi těchto Vysokých smluvních stran za účelem projednání všeobecných
problémů týkajících se aplikace Úmluv a tohoto Protokolu.