Main Menu
User Menu

RUS - Berdan 1870

jednoranná puška

Historie:
V roce 1868 ruská armáda zavedla do výzbroje jednorannou, zadem nabíjenou, pušku amerického plukovníka Hirama Berdana. Zbraň se však, především díky odklopnému závěru, neosvědčila a proto již v září 1870 byla zavedena nová zbraň stejného konstruktéra, označená jako „Pěchotnaja vintovka sistěmy Berdana obrazec 1870 goda“, obecně nazývaná Berdan 2, ruskými vojáky pak „berdanka“.


Vedle základního pěchotního vzoru vznikla i varianta dragounská a kozácká a karabina. Dragounská puška svou konstrukcí odpovídala pěchotnímu vzoru, ale byla o 116 mm kratší a nosný řemen byl upevněn pomocí průvleků v pažbě, podobně jako pušky Mosin (pěchotní puška měla řemen uchycen zespoda k ocelovám poutkům).
Kozácká puška délkou odpovídala dragounské, lišila se novou, knoflíkovou spouští. Kozáci bojovali z koňského hřbetu (na rozdíl od dragounů, kteří před bojem sesedali) a proti jejich pušky nebyly vybaveny bodákem. Kozácké pušky byly prohlášeny za zastaralé až v roce 1920!
Karabina, která se lišila nejen délkou, ale i slabším nábojem, byla určena pro četnictvo a lehkou jízdu.


Ruská armáda pušky Berdan 2 poprvé použila ve válce proti Turecku v letech 1877-1878, kde na povrch vypluly její nedostatky. V konfrontaci s pákovými opakovačkami Winchester M1866 v turecké výzbroji se projevila především nízká rychlost palby a ruské ztráty v boji proti Turkům s winchesterkami byly děsivé. Na základě těchto zkušeností byla neúspěšně zkoušena dodatečná montáž zásobníku. Vyřešení tohoto problému přineslo až zavedení opakovačky Mosin vz.1891, která „berdanku“ rychle vytlačila.


Za první světové války, kdy se projevil nedostatek moderních zbraní, byly Berdany 2 opět použity. Účastnily se i občanské války ve Finsku 1918 a ruské občanské války 1918-1920.


Pušky Berdan 2 v malém množství tvořily i výzbroj československých legií v Rusku a po skončení války se prostřednictvím legionářů dostaly do nově vytvořeného Československa. V naší armádě se ale nepoužívaly a byly uloženy ve skladech. Jejich další osud mi bohužel není znám.


Ze zbraní, které zůstaly ve Finsku (Finsko vyhlásilo samostatnost v roce 1918), bylo v roce 1919 celkem 2500 pušek Berdan 2 předáno civilní gardě (Suojeluskunta). Ihned po obdržení moderních zbraní byly však navráceny armádě, která je uložila do skladů, kde vydržely až do roku 1945, kdy začaly být šrotovány (takové barbarství! Crying or Very sad ). Zbývajících 1029 kusů bylo v roce 1955 prodáno do zahraničí, především do USA.


Mnoho pušek Berdan 2, ukořistěných za první světové války rakousko-uherskou armádou, bylo v Rakousku upraveno na signální karabiny. Původní hlaveň byla i s předpažbím odstraněna a nahrazena sklopnou hlavní z rakouské signální pistole vz.1904. Úpravy prováděl vídeňský arzenál a rovněž vídeňská soukromá firma F. Miksch. Takto upravené zbraně měly ráži 26,5 mm, délku 780 mm a hmotnost 2,95 kg.


Konstrukce:
Puška vz.1870 (Berdan 2) je jednoranná, zadem nabíjená, puška s odsuvným válcovým závěrem. Klika závěru nebyla při plném uzamčení závěru vodorovná, ale asi o 45° vykloněná vzhůru a při odemykání se závěr otáčel jen o 45°(ne o 90° jako u běžných závěrů tohoto druhu). Na závěru nejsou žádné klasické uzamykací ozuby, protože blok závěru tvořil uzamykací člen sám o sobě.
Mířidla jsou otevřená, hledí sektorové stavitelné do 1500 aršínů (1065 m), muška plátková. Na pravé straně horní hlavňové objímky je kuželová muška pro salvovou střelbu na dlouhé vzdálenosti.
K pušce patřil i bodák, zavedený jako „Štyk k pěchotnoj vintovke sistěmi Berdana obrazec 1870 goda“. Bodák byl jehlový, tulejový (podobný bodáku pro pušku Mosin), měl celkovou délku 580 mm a byl použitelný i pro pušku Berdan vz.1868 (Berdan 1).


Technické údaje:
Ráže – 10,6 mm
Náboj – 10,6x58R ruský Berdan
Délka – 1346 mm
Délka hlavně – 826 mm
Počet drážek – 6
Smysl stoupání drážek - pravý
Úsťová rychlost – 427 m/s
Účinný dostřel – 320 m
Maximální dostřel – 2850 m


Technické údaje dragounské pušky:
Délka – 1230 mm
Délka hlavně – 716 mm




Výroba:
Pušky Berdan 2 byly zpočátku vyráběny anglickou firmou NA&A v Birminghamu. Teprve po zakoupení příslušného strojního vybavení byla v roce 1874 zahájena výroba v ruských státních zbrojovkách Tula, Iževsk a Sestroreck.
Celkem bylo vyrobeno 3,2 miliónu pušek Berdan vz.1870. Celkové množství dragounských pušek není známo, ale do začátku rusko-turecké války v roce 1877 jich bylo vyrobeno 2352 ks.


Značení:
Značení zbraní anglické výroby mi bohužel není známo.
Zbraně ruské výroby jsou označené carským orlem na horní ploše hlavně hned za hledím. Na horní ploše hlavně, hned před hledím bylo výrobní číslo a před ním (ve směru čtení textu za ním) označení výrobce azbukou, a sice „IMPERATORSKIJ TULSKIJ ORUŽEJNYJ ZAVOD“ (slovo „Imperatorskij“ bylo zřejmě vyraženo dodatečně nebo, spíše, dodatečně doplněno na raznici, protože je vyraženo jiným druhem písma a navíc větším, než zbytek textu) u zbraní vyrobených v Tule, nebo „IŽEVSKIJ ORUŽEJNYJ ZAVOD“ u zbraní vyrobených v Iževsku a nebo „SESTRORECKIJ ORUŽEJNYJ ZAVOD“ u zbraní vyrobených v Sestrorecku. Za označením výrobce je vyražen rok výroby. Druhé výrobní číslo bylo na závěru, před klikou.


Náboj:
Puška vz.1870 byla komorována pro náboj, který je dle C.I.P. dnes normalizovaný jako „10,6x58R ruský Berdan“. Pro stejný náboj byly komorovány i starší ruské vojenské pušky vz.1868 (Berdan 1) a vz.1869 českého konstruktéra Sylvestra Krnky a rotační kulomet Gorlov (ruské pojmenování amerického kulometu Gatling).
Jednalo se o jeden z prvních vojenských nábojů s lahvičkovou nábojnicí a centrálním zápalem. Náboje byly laborovány černým střelným prachem a olověnou ogivální střelou, která měla límeček z navazelínovaného papíru.
Náboj pro karabinu byl o 11,1 mm kratší a měl menší dávku prachu. Střela zůstala stejná.
Náboje 10,6x58R pro ruskou armádu vyráběly především americké firmy Winchester a Remington.
URL CZ: https://www.valka.cz/RUS-Berdan-1870-t16160#60016Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/jednoranna-puska-t16160#60016Version : 0
MOD
A samozřejmě ještě pár obrázků:
RUS - Berdan 1870 - Detail závěru dragounské pušky vz.1870 (závěr je plně uzamčen). Závěr je totožný s pěchotní variantou.

Detail závěru dragounské pušky vz.1870 (závěr je plně uzamčen). Závěr je totožný s pěchotní variantou.
RUS - Berdan 1870 - Dragounská puška vz.1870. Povšimněte si průvleků v pažbě pro uchycení řemene.

Dragounská puška vz.1870. Povšimněte si průvleků v pažbě pro uchycení řemene.
RUS - Berdan 1870 - Klasická pěchotní puška vz.1870

Klasická pěchotní puška vz.1870
URL CZ: https://www.valka.cz/RUS-Berdan-1870-t16160#60020Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/jednoranna-puska-t16160#60020Version : 0
MOD
No a takhle vypadala "včelička":
URL CZ: https://www.valka.cz/RUS-Berdan-1870-t16160#60074Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/jednoranna-puska-t16160#60074Version : 0
MOD
Doplním originální podobu značení:


IMPERATORSKIJ TULSKIJ ORUŽEJNYJ ZAVOD
=
ИМПЕРАТОРСКIЙ ТУЛСКIЙ ОРУЖЕЙНIЙ ЗАВОДЪ



IŽEVSKIJ ORUŽEJNYJ ZAVOD
=
ИЖЕВСКIЙ ОРУЖЕЙНIЙ ЗАВОДЪ



SESTRORECKIJ ORUŽEJNYJ ZAVOD
=
СЕСТРОРЕЦКIЙ ОРУЖЕЙНIЙ ЗАВОДЪ
URL CZ: https://www.valka.cz/RUS-Berdan-1870-t16160#69593Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/jednoranna-puska-t16160#69593Version : 0
MOD
Diskuse
Rád by som doplnil, že R-U armádou ukoristené Berdany upravované v Artillerie Zeugs Fabrik nemali vymenenú hlaveň a naďalej sa u nich používala pôvodná ruská munícia (na rozdieľ od Berdanov upravovaných inde, napr. v OEsterreichische Waffenfabrik Gesellschaft).


Jediný zásadnejší rozdiel u Berdanu upravenom v AZF (na obrázku) som si všimol pri pútkach na remeň, ktoré boli obe posunuté dozadšie.


Viem síce, že sa ako náhrada za pôvodné vyrábali v Rakusku tuľajové bodáky, no zdá sa mi, ako by som niekde čítal, že sa na tento účel skracovali aj bodáky na werndl a sktočne jeden skrátený bodák na werndl k dispozícii na ukážku mám. Zaujímavé na ňom je, že nebola skrátená iba čepel (to by som možno ešte poladal za nejaký amatérsky zásah) ale bola sktátená aj rukoväť (z 13,3 cm na cca 11 cm - zjavne továrensky) a to tak, že jej dĺžka spolu so záštitou je zhodná so vzdialenosťou medzi koncom hlavne a prednou objimkou Berdanu II. Po tejto úprave ju už na werndl nasadiť nemožno.


Problém vidím v tom, že prí úprave Berdanu nebol odstránený úchyt pre pôvodný bodák na pravej strane hlavne, takže sa dá tento bodák nasadiť iba smerom na ľavú stranu a tam zasa nemá úchyt - čo by ešte povedzme až tak nevadilo.


Čo si o tom myslíte?
URL CZ: https://www.valka.cz/RUS-Berdan-1870-t16160#389541Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/jednoranna-puska-t16160#389541Version : 0
kliknutím na obrázek spustíte video.


Berdan II
URL CZ: https://www.valka.cz/RUS-Berdan-1870-t16160#494971Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/jednoranna-puska-t16160#494971Version : 0