Main Menu
User Menu

1. švališerský pluk [1939-1939]

1 Pułk Szwoleżerów Józefa Piłsudskiego/1st Light Horse Regiment

     
Název:
Name:
1. švališerský pluk
Originální název:
Original Name:
1 Pułk Szwoleżerów Józefa Piłsudskiego
Datum vzniku:
Raised/Formed:
24.08.1939
Předchůdce:
Predecessor:
1 Pułk Szwoleżerów
Datum zániku:
Disbanded:
26.09.1939 1)
Nástupce:
Successor:
-
Nadřízené velitelství:
Higher Command:
24.08.1939-12.09.1939 Mazovská jezdecká brigáda
12.09.1939-14.09.1939 bez nadřízeného velitelství 2)
14.09.1939-17.09.1939 Novohradská jezdecká brigáda
17.09.1939-23.09.1939 Jezdecká operační skupina Anders
24.09.1939-26.09.1939 Kresová jezdecká brigáda II
Dislokace:
Deployed:
24.08.1939-28.09.1939 Varšava/? /
28.08.1939-30.08.1939 Varšava-Chorzele/přesun /
30.08.1939-01.09.1939 Chorzele/prostor /
02.09.1939 Drążdżewo/prostor /
03.09.1939 Gostkowo/? /
04.09.1939 Rogowo/? /
05.09.1939-07.09.1939 Popowo Kościelne/? /
08.09.1939-09.09.1939 Kuligów-Czarnów/prostor /
10.09.1939 6 km severně Tłuszcz/Grzegorzewo /
11.09.1939 jižně Sulejów/les Krawcowizna /
12.09.1939 Mienia-Siennica-Cegłów-Parysów/přesun /
13.09.1939 Parysów-Puznówka/přesun /
14.09.1939 Łaskarzew/prostor /
15.09.1939-20.09.1939 Jeziorzany-Mejznerzyn-Sobolew-Turowola-Tuczapy/přesun /
21.09.1939-22.09.1939 Tuczapy-Kraczew/přesun /
23.09.1939 Majdan Sopocki-Rybnica/prostor /
24.09.1939 Huta Różaniecka//prostor /
25.09.1939 Horyniec/? /
26.09.1939 Rogóźno/prostor /

Velitel:
Commander:
Albrecht, Janusz (pułkownik dyplomowany kawalerii)
Podřízené jednotky:
Subordinated Units:
Automaticky vyplněné položky:
12.09.1939-21.09.1939 1. oddíl jízdního dělostřelectva (velitelství)
21.09.1939-24.09.1939 3. baterie 1. oddílu jízdního dělostřelectva

Ručně vyplněné položky:
24.08.1939-10.09.1939 1. řadová eskadrona 1. švališerského pluku 3)
24.08.1939-10.09.1939 2. řadová eskadrona 1. švališerského pluku 3)
24.08.1939-26.09.1939 3. řadová eskadrona 1. švališerského pluku
24.08.1939-10.09.1939 4. řadová eskadrona 1. švališerského pluku 3)
24.08.1939-26.09.1939 kulometná eskadrona 1. švališerského pluku
24.08.1939-26.09.1939 protitanková četa 1. švališerského pluku
24.08.1939-2D.09.1939 cyklistická četa 1. švališerského pluku
24.08.1939-2D.09.1939 spojovací četa 1. švališerského pluku
24.08.1939-DD.09.1939 zákopnicko-plynové družstvo 1. švališerského pluku
30.08.1939-03.09.1939; 08.09.1939-11.09.1939 1. baterie 1. oddílu jízdního dělostřelectva 4)
12.09.1939-21(?).09.1939 2. a 4. baterie 1. oddílu jízdního dělostřelectva 5)
12.09.1939-25.09.1939 3. baterie 1. oddílu jízdního dělostřelectva 6)
12.09.1939-26.09.1939 pochodová eskadrona 1. švališerského pluku 7)
12.09.1939-21.09.1939 korouhev Kulesza 7. hulánského pluku (1. a 2. eskadrona) 8)
12.09.1939-21.09.1939 korouhev Wieczorkiewicz 11. hulánského pluku (2. a 3. eskadrona) 8)
Čestný název:
Honorary Name:
Od prosince 1919(?) „1 Pułk Szwoleżerów Józefa Piłsudskiego“
Vyznamenání:
Decorations:
Plukovní bojová zástava byla 19. ledna 1921 vyznamenána za válku 1918-1921 Stříbrným křížem V. třídy Řádu Virtuti Militari.
Poznámka:
Note:
1) Po boji s 99. střeleckou divizí Rudé Armády v prostoru obce Rogóźno ztratily zbytky pluku kontakt se svou brigádou a velitel pluku utvořil dvě skupiny, které se měly samostatně probíjet na jih. Obě skupiny byly do 03.10.1939 rozprášeny a velitel pluku padl do německého zajetí.
2) Velitel pluku neobdržel rozkaz k ústupu a ztratil spojení se zbytkem Mazovské jezdecké brigády. 14.09.1939 byl navázán kontakt s Jezdeckou operační skupinou Anders a pluk byl dočasně zařazen do sestavy Novohradské jezdecké brigády.
3) Eskadrona byla v brigádní záloze a při ústupu (11.09.1939) a po bojích u obce Leśnogóra ztratila 12.09.1939 kontakt s velitelstvím nejen svého pluku, ale i brigády. Od 12(14?).09.1939 byla v sestavě Flatauovy skupiny.
4) Baterie byla organizačně v sestavě oddílu, ale operačně podléhala veliteli pluku.
5) Tyto jednotky ztratily se svým oddílem kontakt a při ústupu se připojily k 1. švališerskému pluku. 21.09.1939 odešly zpět k Mazovské jezdecké brigádě.
6) Tato baterie ztratila se svým oddílem kontakt a při ústupu se připojila ke 1. švališerskému pluku. 21.09.1939 byla přidělena pluku.
7) Protože pluk měl v té době už pouze jednu svou řadovou eskadronu, tato eskadrona byla jako celek zařazena do jeho sestavy jako řadová. Velitelem eskadrony byl setník v záloze Karol Wickenhagen.
8) Tyto jednotky ztratily se svým plukem kontakt a při ústupu se připojily k 1. švališerskému pluku. 21.09.1939 se vrátily do sestav svých mateřských pluků.
Zdroje:
Sources:
Głowacki, Ludwik: Kampania wrześniowa na Lubelszczyźnie w 1939 roku. Działania wojenne, Wydawnictwo Lubelskie, Lublin 1966
Jurga, Tadeusz, Karbowski, Władysław: Armia „Modlin″ 1939, WIH, MON, Warszawa 1987
Pierwszy Pułk Szwoleżerów Józefa Piłsudskiego 1914-1945, Wydawnictwo LTW, Łomianki
Wojciechowski, Jerzy Staniław: 1 Pułk Szwoleżerów Józefa Piłsudskiego, Oficyna Wydawnicza „Ajaks“, Pruszków 1995
Zarzycki, Piotr: Artyleria konna w 1939 roku, Wydawnictwo „Barwa i Broń″, Warszawa 2007

URL : https://www.valka.cz/1-svalisersky-pluk-1939-1939-t159985#487663Verze : 0
MOD

Velitelská sestava pluku:




velitel pluku – 24.08.1939-26.09.1939 diplomovaný plukovník jezdectva Janusz Albrecht 1)
I. zástupce velitele pluku - 24.08.1939-26.09.1939 major jezdectva Aleksander Hrynkiewicz 2)
II. zástupce velitele pluku (ubytovatel) – 24.08.1939-07.09.1939 smluvni (diplomovaný?) major jezdectva Dymitr Szalikaszwili 3)
07.09.1939-26.09.1939 major jezdectva Mieczysław I Bigoszewski 4)
pobočník velitele pluku – 24.08.1939-26.09.1939 poručík jezdectva Witold Marian Tarnowski 5)
ordonanční důstojník – 24.08.1939-26.09.1939 podporučík jezdectva Jan Kazimierz Kochański 6)
zpravodajský důstojník - 24.08.1939-26.09.1939 podporučík jezdectva Jan Kazimierz Kochański 6)
zbrojní a plynový důstojník – 24.08.1939-DD.09.1939 podporučík jezdectva v záloze Mieczysław Czyhiryn 7)
24.08.1939-DD.09.1939 praporčík jezdectva (chorąży kawalerii) Ryszard Czubowicz 8)
pomocná (hospodářská) eskadrona – 24.08.1939-DD.09.1939 poručík jezdectva v záloze Edward Ledóchowski 9)
lékař – 24.08.1939-26.09.1939 major dr Stefan Tarnawski 10)
veterinární lékař – 24.08.1939-DD.09.1939 kapitán lékař vet. Piotr Bylina 11)
kaplan – 24.08.1939-DD.09.1939 kaplan Jan Słoniński 12)
bojový trén - ?
těžký plukovní trén – ?
1. eskadrona – 24.08.1939-02.10.1939 setník Ludwik Bieńkowski 13)
2. eskadrona – 24.08.1939-02.10.1939 setník Franciszek Józef Flatau 14)
3. eskadrona – 24.08.1939-26.09.1939 poručík jezdectva Stefan Andrzej Orpiszewski 15)
4. eskadrona – 24.08.1939-02.10.1939 setník Roman Chruszczewski 16)
kulometná eskadrona – 24.08.1939-26.09.1939 setník Kazimierz Pereświat-Sołtan 17)
pochodová eskadrona - 12.09.1939-26.09.1939 setník v záloze Karol Tytus Wickenhagen – 5.1.1901 18)
protitanková četa – 24.08.1939-26.09.1939 poručík jezdectva Bohdan Pawłowicz 19)
spojovací četa – 28.08.1939-12.09.1939 podporučík jezdectva v záloze Stanisław Jastrzębski 20)
12.09.1939-2D.09.1939 ???, ???
cyklistická četa – 24.08.1939-DD.09.1939 poručík jezdectva Ryszard Jerzy Trętowski 21)
zákopnicko-plynové družstvo – 24.08.1939-DD.09.1939 podporučík jezdectva v záloze Mieczysław Czyhiryn(?) 7)
bojový trén - 24.08.1939-DD.09.1939 ???, ???
těžký plukovní trén - 24.08.1939-DD.09.1939 ???, ???

Poznámky:
1) Po kapitulaci od 29.09.1939 v německém zajetí, ze kterého po několika dnech utekl. Dostal se do Varšavy, kde se koncem října 1939 zapojil do odboje v rámci první odbojové organizace Služba vítězství Polska (Służba Zwycięstwa Polski (SZP)) – v lednu 1940 prakticky přejmenované na Svaz ozbrojeného boje (Związek Walki Zbrojnej (ZWZ), kde do dubna 1940 vedl III. oddělení Hlavního velitelství. Od dubna 1940 do 07.07.1941 byl náčelníkem štábu Hlavního velitelství Svazu ozbrojeného boje. 07.07.1941 byl na základě udání zatčen Gestapem a převezen do města Kielce. Při výsleších souhlasil s misí do Varšavy, kde měl veliteli Svaz ozbrojeného boje gen. S. Roweckému předložit německou nabídku o zanechání ozbrojené činnosti výměnou za klid ze strany německých bezpečnostních orgánů. 27.08.1941 byl z vězení propuštěn a odjel s misí do Varšavy. Když mu bylo dáno na srozuměnou, že jeho mise bude bezúčelná, 06.09.1941 spáchal sebevraždu. Jeho udavač, bývalý důstojník Przemysław Deżakowski, byl v březnu 1942 rozsudkem soudu Hlavního velitelství Zemské armády odsouzen k trestu smrti a 05.05.1944 byl popraven.
https://www.dws-xip.pl/PW/bio/a1b.html
2) Po kapitulaci unikl zajetí a vrátil se do Varšavy, kde vstoupil do ozbrojeného odboje v rámci Svazu ozbrojeného boje, 14.02.1942 přejmenovaného na Zemskou armádu. Jako velitel oblasti Warszawa-Mokotów se zúčastnil bojů ve Varšavském povstání. Po kapitulaci byl v německém zajetí. Po osvobození v květnu 1945 zůstal na emigraci. Zemřel 15.06.1981 v Montrealu ve věku 85 let. 11.11.1942 byl povýšen do hodnosti podplukovníka.
www.1944.pl
3) V některých zdrojích uváděn jako diplomovaný důstojník. Ve schematizmu z března 1939 uveden jako major. Byl smluvním důstojníkem gruzinské národnosti. Od 07.09.1939 byl nesystemizovaným III. zástupcem velitele pluku. Po kapitulaci se dostal do německého zajetí. Po zahájení německo-sovětské války byl v roce 1941 ze zajetí propuštěn a v roce 1942 vstoupil do jednoho z praporů Gruzinské legie v rámci Wehrmachtu. Po invazi v Normandii se na západní frontě dostal do spojeneckého zajetí. Po propuštění ze zajetí odjel do USA, kde v roce 1978 zemřel. Jeho syn, John Schalikaschvili, byl v období 1993-1997 předsedou sboru náčelníků štábů ozbrojených sil USA.
pl.cyclopaedia.net
4) Do mobilizace byl II. zástupcem velitele pluku. Po mobilizaci byl velitelem II. sledu (pochodového) pluku. 07.09.1939 dorazil k pluku a převzal svou předmobilizační funkci II. zástupce a ubytovatele. Po předchozím těžkém zranění byl 27.09.1939 zajat a léčen v jedné z krakovských nemocnic. DD.11.1939 byl z nemocnice propuštěn a bydlel ve Varšavě. Od DD.12.1939 se zapojil do odboje v rámci Služby vítězství Polska, pak Svazu ozbrojeného boje a Zemské armády. V jejich rámci byl pod přezdívkou „Groch“ m.j. velitelem 1. švališarského pluku Zemské armády. Zúčastnil se bojů ve Varšavském povstání a po jeho kapitulaci se dostal do německého zajetí. Po osvobození (02.05.1945) sloužil v polských silách rozmístěných v Německu. Po demobilizaci odjel do Francie (DD.08.1947) a DD.11.1948 se vrátil do Polska. Žil ve Varšavě, kde 03.07.1964 zemřel ve věku 65 let. 11.11.1943 byl povýšen do hodnosti podplukovníka.
www.1944.pl
5) 28.09.1939 byl Němci zajat v obci Medyka. Po osvobození ze zajetí (31.01.1945) se vrátil do Polska a žil v Krakově. Zemřel 02.08.1976 ve věku 73 let.
6) 28.09.1939 padl do německého zajetí, ze kterého hned následujícího dne utekl. Zapojil se do odboje v rámci Služby vítězství Polska. DD.12.1939 byl vyslán jako kurýr do Maďarska, odkud se dostal do Francie. Po evakuaci do Velké Británie byl m.j. II. pobočníkem velitele 21. hulánského pluku a na přelomu let 1941/1942 absolvoval kurs pro výzvědnou činnost v okupovaných zemích. V noci z 3./4.03.1942 byl při operaci „Collar“ vysazen nad Polskem, kde byl zařazen do ofenzivní rozvědky Hlavního velitelství Zemské armády. DD.06.1943 byl převelen k Oblastnímu velitelství Zemské armády ve Lvově. Tam byl 01.11.1943 zatčen a převezen do Varšavy. Od 16.02.1944, kdy byl odveden z vězeňské cely, je nezvěstný. Pravděpodobně zastřelen. Byl povýšen do hodnosti poručíka a vyznamenán Stříbrným křížem Řádu Virtuti Militari.
https://www.ogrodywspomnien.pl/index/showd/49885
7) Jako zbrojní a plynový důstojník uveden v práci Przemszy-Zielińského. Některé zdroje jej uvádějí rovněž jako velitele zákopnicko-plynového družstva. Družstvo mu bylo podřízeno jako jeho výkonný orgán, ale velitelem družstva byl podle systemizovaných míst poddůstojník. Po kapitulaci unikl zajetí a zapojil se do odbojové činnosti. Jako setník byl pod pseudonymem „Brzozowski“ v hospodářské správě (kwatermistrzostwo) Mokotovského obvodu Varšavské oblasti Zemské armády. Zemřel 22.07.1969 ve věku 65 let.
www.1944.pl
8) Jako zbrojní a plynový důstojník uveden v práci Wojciechowského. Od DD.09.1939 v německém zajetí.
9) Po kapitulaci unikl zajetí a vrátil se do Varšavy, kde se zapojil do ozbrojeného odboje. V řadách Zemské armády bojoval ve Varšavském povstání. 08.08.1944 (jiný zdroj uvádí 07.08.1944) byl ve svém bytě zastřelen opilým samozvaným kapitánem povstaleckého četnictva.
historia.focus.pl
10) 28.09.1939 padl u obce Medyka do německého zajetí, ze kterého se mu zdařil útěk. Od podzimu 1939 činný v odbojové organizaci Tajná vojenská organizace (Tajna Organizacja Wojskowa). Od roku 1943 byl velitelem Vedení diverze krakovské oblasti Zemské armády (Kierownictwo Dywersji Okręgu Krakowskiego Armii Krajowej). Od 20.05.1944 působil ve Varšavě ve Velitelství zdravotnické služby Hlavního velitelství Zemské armády (Szefostwo Służby Zdrowia Komendy Głównej Armii Krajowej). Ve Varšavském povstání organizoval zdravotnickou službu a byl m.j. velitelem polní nemocnice. Po porážce povstání odjel s transportem raněných a nemocných do Krakova. Po válce se vrátil do Varšavy, kde se stal přednostou zdravotnictva Varšavského vojenského okruhu. V roce 1947 byl z armády propuštěn a až do důchodu (1973) se věnoval zdravotnické praxi. Zemřel 09.11.2001 ve věku 103 let. Byl povýšen do hodnosti podplukovníka (1943), plukovníka a 02.10.1994 do hodnosti brigádního generála. Jako podplukovník byl vyznamenán Stříbrným křížem Řádu Virtuti Militari.
www.1944.pl
11) Pravděpodobně unikl zajetí a zapojil se do odbojové činnosti. Ve Varšavském povstání byl činný jako major veterinární služby. Zemřel 23.04.1992 ve věku 89 let.
www.1944.pl
12) V roce 1934 byl povolán do činné služby (?) (starszeństwo od 01.02.1934). Kromě funkce kaplana pluku byl správcem III. varšavské farnosti. Není uveden v seznamu zajatých. Válku přežil a po ní se v Polsku věnoval církevní praxi. Zemřel 19.02.1983 ve věku nedožitých 84 let.
13) Po kapitulaci Jezdecké skupiny „Chełm“ pravděpodobně padl do sovětského zajetí a byl NKVD zavražděn. Dosud není uveden v seznamu zavražděných.
14) 22(19?).09.1939 byl jmenován velitelem korouhve 1. švališerského pluku v rámci Jezdecké skupiny „Chełm“. Po kapitulaci (02.10.1939) se dostal do sovětského zajetí a DD.04.1940 byl v Charkově zavražděn.
15) 03.05.1945 zahynul v koncentračním táboře Neuengamme.
16) Po kapitulaci Jezdecké skupiny „Chełm“ padl do sovětského zajetí a DD.04.1940 byl v Charkově zavražděn NKVD. 05.10.2007 byl povýšen in memoriam do hodnosti majora.
17) V některých zdrojích uveden jako Kazimierz Pereświet-Sołtan nebo Kazimierz Sołtan. Po kapitulaci v německém zajetí. Po útěku a návratu do Varšavy byl od 07.11.1939 zatčen a vězněn v zajateckém táboru. Po osvobození se vrátil do Polska. Zemřel 31.07.1965 ve Varšavě ve věku 67 let.
18) Po kapitulaci unikl zajetí. Zapojil se do odbojového hnutí v konspirační organizaci podřízené polské exilové vládě „Uprawa“. Později byl důstojníkem Zemské armády a pod krycím jménem „Pobóg“ byl velitelem samostatné eskadrony 1. švališerského pluku Zemské armády, která se v roce 1944 stala průzkumnou eskadronou 2. legionářské pěší divize Zemské armády. Ze zdravotních důvodů byl v říjnu 1944 demobilizován. V roce 1945 odjel do Itálie, kde sloužil ve 25. hulánském pluku 5. kresové pěší divize. Po demobilizaci zůstal ve Velké Británii a později se přestěhoval do Argentiny, kde se věnoval chovu koní. 04.12.1952 spadl z koně tak nešťastně, že 06.12.1952 na následky zranění zemřel ve věku 51 let.
19) Po kapitulaci padl do německého zajetí. Po osvobození zůstal v Někecku. Od 05.04.1946 byl velitelem čety a od 01.06.1946 zástupcem velitele strážní roty (kompania wartownicza) 4021 vytvořené na základě bývalé Svatokřížské brigády Národních ozbrojených sil (Brygada Świętokrzyska Narodowych Sił Zbrojnych).
pka.bj.uj.edu.pl
20) Jako podporučík v záloze je uveden v práci Wojciechowského. Jako poručíka jej uvádí Przemsza-Zieliński a jako poručíka v záloze Pereświat-Sołtan. Ve schematizmu z března 1939 (Rocznik Oficerski 1939) není uveden. Wojciechowski uvádí, že se s částí spojovací čety připojil 16.09.1939 k Flatauově skupině. Není uveden v seznamu ztrát ani zajatých. Není rovněž uveden v seznamu zavražděných NKVD.
21) Po kapitulaci unikl zajetí a vrátil se do Varšavy, kde vstoupil do ozbrojeného odboje v rámci Svazu ozbrojeného boje, 14.02.1942 přejmenovaného na Zemskou armádu. Pod krycím jménem „Ryś“ byl m.j. zástupcem velitele 1. švališerského pluku Zemské armády, v jehož řadách bojoval ve Varšavském povstání. Po válce bydlel ve Varšavě, kde 05.09.1961 zemřel ve věku 50 let.
www.1944.pl


Zdroje:
www.stankiewicze.com
https://www.straty.pl/index.php/szukaj-w-bazie
www.wbc.poznan.pl
Głowacki, Ludwik: Kampania wrześniowa na Lubelszczyźnie w 1939 roku. Działania wojenne, Wydawnictwo Lubelskie, Lublin 1966
Pierwszy Pułk Szwoleżerów Józefa Piłsudskiego 1914-1945, Wydawnictwo LTW, Łomianki
Pereświet-Sołtan, Kazimierz: Relacja, Instytut Polski i Muzeum im. gen. Sikorskiego, Londyn, sign.B.I.24/B/4
Przemsza-Zieliński, Jan: Wrześniowa księga chwały kawalerii polskiej, Wydawnictwo Bellona, Warszawa 1995
Rybka, Ryszard-Stepan, Kamil: Rocznik Oficerski 1939, Księgarnia Akademicka Fundacji Czynu Niepodległościowego, Kraków 2006
Wojciechowski, Jerzy Staniław: 1 Pułk Szwoleżerów Józefa Piłsudskiego, Oficyna Wydawnicza „Ajaks“, Pruszków 1995
URL : https://www.valka.cz/1-svalisersky-pluk-1939-1939-t159985#522860Verze : 1
MOD