Main Menu
User Menu

1991 Válka v Perském zálivu - rozpracovano

Úvod


Irácká okupace Kuvajtu ze srpna roku 1990 a následná válka široké koalice proti Iráku z roku 1991 je nazývána Válkou v Zálivu, Válkou v Perském zálivu, První válkou v Zálivu, v anglicky psané literatuře pak jednoznačně - The Gulf War. Pro tento článek se přikloním k variantě "Válka v Perském zálivu", pod kterým je v našich krajinách asi nejvíce známa.


Tato válka znamenala historický přelom nejen vzhledem k situaci, která k ní vedla, nejen vzhledem k pestré koalici, která se dokázala proti Iráku spojit, a nejen díky nečekané důraznosti a jednotnosti OSN v tomto případě, ale zejména díky medializaci, které se tato válka dočkala. Televizní stanice CNN se stala doslova přes noc z lokálního zpravodajského kanálu jedním z nejsledovanějších zpravodajství na naší planetě, a živé záběry noční protiletadlové palby z Bagdádu obletěly celý svět. O tom, co, jak a proč mohli lidé celého světa sledovat záběry z Iráku, Kuvajtu, Izraele, Saúdské Arábie a dalších zemí, vojáky, bombardování a zabíjení, o tom bude tento článek.
URL : https://www.valka.cz/1991-Valka-v-Perskem-zalivu-rozpracovano-t15661#58297Verze : 0
MOD
Příčiny, které vedly k válce v Zálivu ?


Napjaté vzahy mezi Irákem a Kuvajtem nejsou, jak by si mnozí mohli myslet, otázkou konce 80. let 20. století. Perský záliv žil již dlouhá léta ve znamení neuznaných nároků Iráku na malý státeček u jeho jihovýchodních hranic.



Mapa Kuvajtu, zdroj www.cia.gov




Mapa Iráku, zdroj www.cia.gov



Od 17. století byla oblast současného Kuvajtu zaměřena převážně na obchod s kořením z Indie. V 18. století se k tomu přidal sběr perel, ale úpadek těchto obchodů a nástup konkurence ve sběru perel z Japonska na počátku 20. století se oblast Kuvajtu dostala na pokraj chudoby. V roce 1899 se díky rostoucímu vlivu stal Kuvajt britským protektorátem. Až využití ropných ložisek udělalo z Kuvajtu jednu z nejbohatších zemí na arabském poloostrově a v roce 1953 se země stala největším vývozcem ropy v Perském zálivu. 19.6.1961 vyhlásil Kuvajt nezávislost. Irák toto vyhlášení zpochybnil a nárokoval Kuvajt jako integrální součast svého území. Hrozba okupace Kuvajtu byla odvrácena přesunem britských jednotek do oblasti, ale karty byly rozdány. Partie měla být odehrána za dlouhých 40 let.


Irák se snažil vymanit z britského dozoru po celých 60 let 20. století. Získaná nezávislost z roku 1932 ponechávala vojenské základny a práva přechodu přes irácké území Britům. Druhá světová válka a obavy z náklonnosti vlády Rashida Ali nacistickému Německu, ve kterém Iráčané viděli vysvobození z britského područí, vedly k britské okupaci Iráku v roce 1941. Posledním britským vítězstvím bylo přistoupení Iráku k Bagdádskému paktu, který měl zaručovat Britům vliv na Blízkém východě a zároveň tvořit obrannou linii před rozpínajícím se komunismem Sovětského svazu a jeho satelitů v jihozápadním směru. Od tohoto okamžiku dále se už ale vztahy nenávratně zhoršovaly a po vojenském převratu z roku 1958 se Irák přiklonil k Sovětskému svazu. V roce 1979 se pak oteží pevně ujal Saddám Husajn.


Přes několik převratů a politické čistky napříč politickým spektrem i v rámci vládnoucí Arabské socialistické strany práce (Ba'ath, Baas) se Iráku zdaleka nedařilo špatně. Z rapidního zvýšení cen ropy během arabsko-izraelského konfliktu z roku 1973 (válka Jom-Kippur) profitoval i Irák, a tak v roce 1980 držel více jak 30 miliard dolarů v zahraničních rezervách.


Pak ale do osudu zemí v Perském zálivu (opět) vstoupila Studená válka mezi Východem a Západem, a také střet mezi Západem a Iránem. V roce 1979 se v Iránu k moci dostává radikální vůdce Ajatolláh Chomejní a obavy z možného šíření islámského fundamentalismu do dalších zemí a protiamerické kroky iránské vlády brzy donutily USA hledat sílu, která by neutralizovala Irán v bouřlivé oblasti Perského zálivu. Tou silou měl být Irák. USA mu dodávaly potraviny a přes neoficiální kanály prostřednictvím okolních zemí i zbraně.


Nepřátelství mezi Irákem a Iránem se naplno rozhořelo v roce 1980, z části díky provokacím ze strany Iránu, z části díky jeho podpoře Šíítům a Kurdům v Iráku. Válka trvala osm let, a kromě obrovského počtu mrtvých a zraněných na obou stranách přinesla devastaci obou zemí, krutosti a nasazení bojových plynů iráckou armádou, mučení a vraždy jak v řadách protivníků, tak v řadách iráckého obyvatelstva, které stálo na straně Iránu. V roce 1988 byl Irák stínem země, která do války vstoupila. Zadlužen do výše 100 miliard dolarů vůči svým zámořským obchodním partnerům, se škodami na ekonomice a infrastruktuře země za nejméně dvojnásobek této částky, a s exportem ropy za pouhých 10 miliard dolarů (v té době se barel ropy prodával za 18 dolarů ... dnes je to 65 dolarů a někdy i víc) ročně se Irák ocitl na pokraji svých ekonomických sil.


USA zůstaly až do roku 1990 největším obchodním partnerem Iráku s obchodem v ročním objemu přes 3 miliardy dolarů, následovány Francii (která Iráku dodala technologie na výstavbu druhého jaderného reaktoru) a Velké Británii. Přesto obavy ohledně dodržování lidských práv a zprávy z iránsko-iráckého bojiště nutily západní vlády přehodnotit svůj přístup k zemi v tyranském područí Saddáma Husajna.


Pokles vlivu Iránu ochladil vztahy mezi Irákem a ostatními zeměmi Perského zálivu, zejména se Saudskou Arábií, Kuvajtem a Spojenými Arabskými Emiráty, vřelé vztahy zůstaly zachovány jen s Jordánskem a Organizací pro osvobození Palestiny. Ani jeden však nemohl Iráku ekonomicky pomoci. Nasycení trhu s ropou a pokles ceny dále tlačil příjmy Iráku dolů, zejména díky politice Kuvajtu a Spojených Arabských Emirátů, jejichž nadprodukce ropy srážela ceny dolů s cílem nalákat více spotřebitelů a zajistit tak do budoucna jejich větší závislost na ropě. Irácká ekonomika ale nechtěla slyšet o budoucnosti, důležitá pro ni byla pouze neveselá současnost.


Saddám Husajn tedy na jaře 1990 požádal o zmrazení válečných dluhů (jen vůči Kuvajtu tento dluh činil 14 miliard dolarů) u okolních států, o finanční výpomoc a stanovení fixních kvót pro težbu ropy, aby se stabilizovala její cena. Liga arabských zemí ale jeho požadavky odmítla a jako jedinou výpomoc nabídla příspěvek charitativního rázu. To samozřejmě Saddám Husajn odmítl a přiklonil se k variantě vydírání - osočil Kuvajt, že čerpá ropu z iráckých ropných polí a že tím Iráku zpusobil škody za 2 miliardy dolarů. Dále tvrdil, že Kuvajtem držené irácké válečné obligace byly pořízeny z peněz získaných za nadměrnou težbu ropy a že Kuvajt po celou dobu připravoval plány na získání dalšího iráckého území, zatímo měl Irák plně ruce práce s bojem proti iránskému fundamentalismu. Na podporu svých slov vyslal Saddám Husajn k hranicím s Kuvajtem jednotky své elitní Republikánské gardy v počtu 40.000 vojáků. Psal se 19.červenec 1990.


Kuvajt veškerá obvinění popřel a rozeběhla se jednání. Egyptský president Husní Mubarak navštívil Bagdád a po rozhovorech se Saddámem Husajnem odjížděl ve víře, že se Irák Kuvajt napadnout nechystá. Stejně tak americká velvyslankyně April Glaspie dospěla k stejnému závěru a 30.7.1990 odletěla na zaslouženou dovolenou (volba ženy coby velvyslankyně v muslimské zemi, kde mají rozhodují slovo muži, byla řekněme neobvyklá !). Západ se navzdory 100.000 vojákům Republikánské gardy na hranicích Kuvajtu nechal přesvedčit, že invaze do Kuvajtu není na pořadu dne.


Irák vznesl 31.7.1990 vůči Kuvajtu požadavek na 10 miliard dolarů za ztrátu ropy z polí na hranicích s Kuvajtem. Kuvajt souhlasil s částkou 9 miliard dolarů, aby odvrátil nebezpečí, ale zároveň aby iráckému diktátorovi nedal vše, co požadoval. Čest Saddáma Husajna tak doznala podruhé velké urážky a otevřela se tak cesta k prvnímu dějiství války v Perském zálivu.


Navzdory dohodě, že jednání mezi Irákem a Kuvajtem budou pokračovat 4.8.1990, nařídil Saddám Husajn v jednu hodinu po půlnoci 2. srpna 1990 svým 100.000 vojákům a více jak 2.000 tankům zahájit postup do Kuvajtu. Lavina se již nedala zastavit. Maličký Kuvajt, s armádou uchlácholenou očekáváním, že k okupaci nedojde, byl obsazen a většina odporu potlačena do 12 hodin od zahájení invaze. Kuvajtská královská rodina uprchla do Saudské Arábie. Irák se stal pánem Kuvajtu a jeho pokladnic.
URL : https://www.valka.cz/1991-Valka-v-Perskem-zalivu-rozpracovano-t15661#184642Verze : 0
MOD
Politická jednání


Sotva několik hodin po irácké invazi do Kuvajtu požádala kuvajtská a americká delegace o setkání Rady bezpečnosti OSN.


(RB OSN v roce 1990 tvořilo kromě pěti stálých členů - Číny, Francie, SSSR, USA a Velké Británie i 10 nestálých členů - Kanada, Kolumbie, Pobřeží Slonoviny, Kuba, Etiopie, Finsko, Malajsie, Rumunsko, Jemen a Zair)


Rada schválila rezoluci 660, odsuzující okupaci a požadující okamžité stažení sil Iráku z Kuvajtu.


3. srpna schválila Liga arabských zemí vlastní rezoluci požadující stažení z Kuvajtu. Rezoluce zároveň vyzývala k řešení konfliktu za pomoci Ligy a varovala před zahraniční intervencí.


6. srpna schválila Rada bezpečnosti OSN rezoluci 661, která zaváděla ekonomické sankce na Irák, zakazovala zemím uznat jakoukoliv formu vlády nad okupovaným Kuvajtem a opětovně požadovala ukončení okupace.


Rada bezpečnosti OSN se tedy jednomyslně přiklonila na stranu Kuvajtu a zahájila politické kroky k blokádě obchodních a mezinárodních aktivit Iráku. Irák a jeho vůdce se ale nehodlali nechat zastrašit a naopak namířili svou rétoriku proti Saudské Arábii, nejvýznamnějšímu partnerovi západního světa v oblasti Perského zálivu.


Irák obvinil Saudy z podbízení se Spojenám státům a z toho, že tento se západem propojený režim je nelegitimním strážcem dvou nejsvětějších míst muslimské víry - Meky a Mediny. Přidání hesla Allah Akhbar na iráckou vlajku a záběry Saddáma Husajna modlícího se v Kuvajtu byly propagandistickým prostředkem k rozvrácení muslimské jednoty odmítající okupaci Kuvajtu.


Západní svět ale nemohl dopustit ohrožení svého nejvýzamnějšího partnera v oblasti ropy. Irácká armáda na hranicích Kuvajtu byla nedaleko saudských ropných polí Hama, nejcenějšího saudského zdroje tohoto "černého zlata". Jejich obsazením by Irák získal kontrolu nad velkým podílem světových dodávek ropy, nad podílem, ve kterém se mu mohla vyrovnat právě jen Saudská Arábie. USA, evropské země stejně jako Japonsko považovaly toto nebezpečí za velmi akutní.
Saudská Arábie nebyla schopna vzhledem ke svému geografickému rozložení rychle reagovat na hrozbu na svých hranicích s Irákem a Kuvajtem. I když je nepravděpodobné, že by v případě útoku Irák byl schopen prorazit až do Rijádu, hlavního města Saudské Arábie, ztráta nejbohatšich ropných polí byla naopak vyhlídkou velmi jistou. Ve hře také bylo 26 miliard dolarů, které Irák dlužil Saudské Arábii podobně jako Kuvajtu po válce s Iránem.


Aby se historie neopakovala, začaly západní státy přesouvat jednotky do Saudské Arábie s cílem odvrátit případný útok a zároveň vybudovat pozice pro případný zásah proti Iráku.


USA tato situace nezaskočila, naopak na základe doktríny prezidenta J. Cartera a jejího doplnění presidentem R. Reaganem byl v CENTCOM vypracován plán obrany Saudských ropných polí, a podle tohoto plánu vyhlásil president G.Bush operaci Desert Shield na obranu Saudské Arábie a první jednotky byly odeslány do Saudské Arábie již 7. srpna 1990. Saudové byli přesvědčeni zástupci USA během setkání 6. srpna 1990, kdy jim byli poskytnuty satelitní snímky ukazující soustředení irácké armády na hranicích se Saudskou Arábií. Muslimská země tak brzy měla hostit více jak čtvrt milionu povětšinou křesťanských bojovníků.




Den nato, 8. srpna, vyhlásil Irák část Kuvajtu za součást provincie Basra, zbytek za 19. provincii Iráku.


9. srpna následovala rezoluce 662, prohlašující anexi Kuvajtu a jeho rozdělení Irákem za neplatnou.


Ani to ale Irák neodradilo, a tak následovala řada dalších rezolucí RB OSN, kterými se Spojené národy snažily přivést okupanty k rozumu.


Rezoluce 664 z 18. srpna požaduje propuštění státních příslušníků jiných zemí z Kuvajtu.


Rezoluce 665 z 25. srpna zavádí námořní obchodní blokádu Iráku "všemi dostupnými prostředky"


Rezoluce 666 se věnuje humanitárním otázkam, rezoluce 667 pak protestuje proti uzavření ambasád v Kuvajtu.


Rezoluce 669 zvažuje pomoc OSN zemím, které byly postiženy embargem uvaleným na Irák.


Rezoluce 670 z 25. září 1990 upřesňuje uvalené sankce, započítává do nich i leteckou dopravu a zároveň uvádí možnost blíže nespecifikovaných "kroků" proti zemím, které nebudou embargo dodržovat. Tento krok byl směřován zejména proti Súdánu a Jordánsku.


Rezoluce 674 z 29. října činí Irák odpovědným za všechny ztráty způsobené invazí do Kuvajtu.


Rezoluce 677 vyjadřuje znepokojení nad snahou změnit demografické uspořádání v Kuvajtu.


A nakonec poslední, nejvýznamnější rezoluce roku 1990 - rezoluce 678 z 29. listopadu 1990 autorizuje členské státy k přijetí všech nezbytných opatření k donucení Iráku splnit požadavky RB OSN a požaduje stažení Iráku z Kuvajtu nejpozději do 15.1.1991.


Válka v Perském zálivu získala své další datum.
URL : https://www.valka.cz/1991-Valka-v-Perskem-zalivu-rozpracovano-t15661#184643Verze : 0
MOD
Srovnání nasazených armád


rezervováno pro další kapitolu



Irák


Pozemní armáda


Kuvajt v srpnu 1990 obsadily 4 divize Republikánské gardy, elitního útvaru irácké armády. Krátce na to se stáhly do svých předinvazních lokací a přenechaly okupační správu slabším divizím irácké armády. Na konci září 1990 měl Irák k dispozici 22 divizí, z toho 13 pěších a 9 obrněných. Na konci února 1991 proti koaličním jednotkám stálo v oblasti Kuvajtu 42 divizí, i když se nejednalo vždy o plně vyzbrojené a vycvičené jednotky. Ve zbrani u těchto jednotek bylo podle některých odhadů až 336 tisíc vojáků, jistě jich však nebylo méně než 200 tisíc.


Celkem Irák disponoval více jak 900.000 muži ve zbrani a při plné mobilizaci mohl tento počet dosáhnout až 2 milionů - 75% všech iráckých mužů ve věku 18-34 let. Tyto počty řadili iráckou armádu na 4. místo na světě.



Republikánská garda (RG) se skládala z 8 divizí (dvou obrněných, jedné mechanizované, jedné divize zvláštních jednotek a čtyř pěších divizí). Tyto elitní jednotky, plně loajální Saddámu Husajnovi, získavaly přednostně vybavení na úkor pravidelné armády, vojáci RG měli nárok na nové auto, dotace na bydlení a další výhody. Jednotky RG nespadaly pod ministerstvo obrany, ale pod zvláštní bezpečnostní radu. Obrněné divize byly vybaveny sovětskými tanky T-72 s noktovizory, francouzskými samohybnými houfnicemi GCT, rakouskými taženými houfnicemi GHN-45 a řadou dalších velmi kvalitních zbraní.


Přehled divizí RG :


1. Hammurabi Division
2. Al-Medina Division
3. Tawakalna Division
4. Al-Faw Division
5. Baghdad Division
6. Nebuchadnezzar Division
7. Adnan Division
8. Special Forces Division


V lednu 1991 pak bylo ohlášeno vytvoření pěti nových divizí, všechny jako motorizované, ale pouze u tří z nich bylo známo jméno, jedno (Al Mustafa) se nakonec nevázalo k žádné z republikánských divizí. Nově vzniklé divize byly označeny :


Al Abed Division
Al Nida Armored Division



Jednotky pozemní armády byly rozděleny do 9 sborů pravidelné armády a 2 sborů Republikánské gardy.


Mimo oblast kuvajtského bojiště se nacházely sbory


I. sbor
2. pěší divize
38. pěší divize
4 neidentifikované pěší divize



V. sbor
4. pěší divize
4 neidentifikované pěší divize



VI. sbor
??



X. sbor
10 neidentifikovaných záložních divizí



V Kuvajtu a při hranicích se Saudskou Arábií a Iránem se nacházely sbory :



VII. sbor (západní oblast, hranice Iráku se Saudskou Arábií)


první linie


25. pěší divize
27. pěší divize
28. pěší divize
48. pěší divize



záložní jednotky


12. obrněná divize
26. pěší divize
31. pěší divize
47. pěší divize




IV. sbor (střední oblast, hranice Kuvajtu se Saudskou Arábií)


první linie


16. pěší divize
20. pěší divize
30. pěší divize
34. pěší divize
36. pěší divize



záložní jednotky


1. mechanizovaná divize
6. obrněná divize
21. pěší divize




III. sbor (přímořská oblast, hranice Kuvajtu se Saudskou Arábií)


první linie


7. pěší divize
8. pěší divize
11. pěší divize
14. pěší divize
15. pěší divize
18. pěší divize
19. pěší divize
29. pěší divize



záložní jednotky


5. mechanizovaná divize
3. obrněná divize
35. pěší divize



II. sbor (severní oblast, hranice Iráku a Kuvajtu s Iránem)


první linie


2. pěší divize
37. pěší divize
1 neidentifikovaná pěší divize



záložní jednotky


51. mechanizovaná divize



při hranicích Iráku s Kuvajtem pak v záloze celé oblasti zůstavali divize Republikánské gardy :


I. sbor


1. Hammurabi Division
2. Al-Medina Division
3. Tawakalna Division
4. Al-Faw Division
8. Special Forces Division


II. sbor


5. Baghdad Division
6. Nebuchadnezzar Division
7. Adnan Division



a armádní záloha


IX. sbor


10. obrněná divize
17. obrněná divize
52. obrněná divize
45. pěší divize
49. pěší divize
1 neidentifikovaná pěší divize





Letectvo


Irácké letectvo bylo v roce 1990 co do počtu bojových letounů největším letectvem Blízkého východu a šestým největším letectvem světa. Kvalita iráckých letců však byla kolísavá - přes veškeré technické vybavení a moderní stroje byly mnohdy výkony iráckých pilotů nepřesvědčivé.


K dispozici měli Iráčané mezi 500 a 750 bojovými letouny (vyšší číslo se vztahuje ke kalkulacím dodávek do roku 1990 bez započtení bojových ztrát z Irácko-Iránské války a provozního opotřebení) následujících typů převážně sovětské, čínské a francouzské provenience :



Stíhací letouny


J-7
MiG-21
MiG-25
MiG-29



Letouny pro pozemní podporu


Mig-23
Mirage F-1 EQ/BQ
Su-7
Su-20 / Su-22
Su-24
Su-25



Bombardovací letouny


Tu-22
H-6D



Průzkumné


CH2000
SB7L-360
Comp Air SL7
MiG-21
MiG-25



Dopravní


C-130E
An-2
An-12
An-24
An-26
Il-76



Výcvikové


AS-202
EMB-312
L-29
L-39
MB-233
PC-7
PC-9
Jak-11



Ostatní


Il-76 tanker
Il-76 Adnan (awacs ?)



Vrtulníky


Bell UH-1H
Mil Mi-8 Hip
Mil Mi-24 Hind
Bell 206 JetRanger


a k dispozici měli celou řadu moderní letecké munice jak protiletadlové, tak protizemní a protilodní.



Stránka https://www.sci.fi/~fta/iraqi.htm udává jako počty a typy iráckého letectva tento přehled :


Protiletadlová obrana země


6 perutí MiG-21 / F-7 Fishbed - 170 strojů
1 peruť MiG-23 Flogger E - 24 strojů
1 peruť MiG-25 Foxbat A/E - 25 strojů
2 perutě MiG-29 Fulcrum - 24 strojů
2 perutě Mirage F1 - 35 strojů


celkem tedy 12 perutí, 278 letadel



Irácké letectvo dále mělo



MiG-15/17/19 - 68 strojů
Xian F-7 (MiG-21) - 80 strojů
MiG-21PFM Fishbed F - 35 strojů
MiG-21MF Fishbed J - 30 strojů
MiG-21UTI Mongol - 16 strojů
MiG-23 Flogger E - 24 strojů
MiG-23BN Flogger F - 50 strojů
MiG-27 Flogger J - 40 strojů
MiG-25 Foxbat A/E - 25 strojů
MiG-25R Foxbat B - 8 strojů
MiG-29 Fulcrum B - 16 strojů
MiG-29U Fulcrum C - 2 stroje
Su-25 Frogfoot A - 26 strojů
Su-25 Frogfoot B - 4 stroje
Su-7/20/22 Fitter A/C/D/J/H - 80 strojů
Su-24 Fencer E - 48 strojů
Tu-22 Blinder A - 8 strojů
Tu-16/B6D Badger - 12 strojů
Mirage F-1EQ/EQ4-200/EQ5-200/EQ6-200 - 95 strojů (sdílené s protiletadlovou obranou, tedy spíše 75 strojů)
Mirage F-1 (dvousedadlové) - 16 strojů


Celkem tedy 683 letadel





Vrtulníky pak jsou uváděny v počtu


Mi-8 Hip - 40 strojů
Mi-24 Hind - 40 strojů
a odhad z roku 1985 k vrtulníkům Hughes 530 uvádí 26 strojů


tedy zhruba 106 vrtulníků.


Letouny startovaly v více jak 50 vybavených základen po celé zemi.


Nepřátelská letadla čekalo nad Irákem peklo palby z více jak 10.000 protiletadlových kanónů a kulometů a 16.000 protiletadlových raket sovětské výroby, od SA-2 až po SA-16 a francouzsko-německých raket Roland.





Spojenecká vojska


Pozemní armáda





USA


ARCENT (US Army Forces US Central Command)



11th Air Defense Artillery Brigade


XVIII AIRBORNE CORPS
82nd Airborne Division
101st Airborne Division
24th Infantry Division
197th Infantry Brigade
3rd Armored Cavalry Regiment
12th Aviation Brigade
18th Aviation Brigade
XVIII Corps Artillery
18th Field Artillery Brigade
212th Field Artillery Brigade
196th Field Artillery Brigade
6th Light Armored Division (FR)
2nd Brigade, 82nd Airborne Division


VII CORPS
1st Armored Division
3rd Brigade, 3rd Infantry Division
3rd Armored Division
1st Infantry Division
2nd Armored Division
1st Cavalry Division
2nd Armored Cavalry Regiment
11th Aviation Brigade
VII Corps Artillery
210th Field Artillery Brigade
42d Field Artillery Brigade
75th Field Artillery Brigade
142d Field Artillery Brigade
1st Armoured Division (Velká Británie)






SOCCENT (Special Operations Command Central)


5th Special Forces Group
3rd Special Forces Group



MARCENT (U.S. Marine Corps, Central Command)


1st Brigade, 2nd Armored Division




I MEF (Marine Expeditionary Force)



I MEF Command Element
1st Surveillance, Reconnaissance, and Intelligence Group
3rd Civil Affairs Group
3rd Naval Construction Regiment
24th Marines
1st Marine Division
1st Marines (Task Force Papa Bear)
3rd Marines (Task Force Taro)
4th Marines (Task Force Grizzly)
7th Marines (Task Force Ripper)
11th Marines (Task Force King)
1st Light Armored Infantry Battalion (Task Force Shepherd)
1st Battalion, 25th Marines (Task Force Warden)
Task Force Troy (klamna jednotka)
(1st and 3d Tank Battalions,1st Combat Engineer Battalion,1st Reconnaissance Battalion,and other combat support units
were attached to the task forces)
2nd Marine Division
6th Marines
8th Marines
Tiger Brigade, 2nd Armored Division (USA)
10th Marines
2nd Light Armored Infantry Battalion
2nd Tank Battalion (M1A1)
8th Tank Battalion (M60A1)
2nd Reconnaissance Battalion
3rd Marine Aircraft Wing
Marine Aircraft Group-11
Marine Aircraft Group-13 (Forward)
Marine Aircraft Group-16
Marine Aircraft Group-26
Marine Air Control Group-38
Marine Wing Support Group-37
1st Force Service Support Group
General Support Group-1
General Support Group-2
Direct Support Command
Direct Support Group-1
Direct Support Group-2
5th Marine Expeditionary Brigade
5th Marines
Marine Aircraft Group 50 (Composite)
Brigade Service Support Group-5





Arabské/islámské jednotky


Velitelství spojeneckých jednotek Sever


Egypt
3rd Mech Infantry Division
4th Armored Division
Ranger Regiment


Sýrie
9th Armored Division
Special Forces Regiment


Force Muthannah
20th Brigade (Royal Saudi Land Forces)
35th Mech Infantry Brigade (Kuvajt)


Force SAAD
4th Armored Brigade, (Royal Saudi Land Forces)
15th Infantry Brigade (Kuvajt)


JFC-N Troops
Niger Infantry Battalion
1st Aviation Battalion (Royal Saudi Land Forces)
15th Field Artillery Battalion (Royal Saudi Land Forces)



Velitelství spojeneckých jednotek Východ


Force Abu Bakr
2nd SANG Brigade


Force Othman
8th Mech Brigade (Royal Saudi Land Forces)
Kuwait Al-Fatah Brigade
Oman Motorized Infantry Battalion
Bahrain Infantry Company


Task Force Omar
10th Mech Brigade (Royal Saudi Land Forces)
Motorized Infantry Battalion (Spojené Arabské Emiráty)


Task Force Tariq
Marine Battalion Task Force (Royal Saudi Marines)
Infantry Battalion (Senegal)
6th Mech Infantry Regiment (Maroko)


JFC-E Troops
Qatar Mech Infantry Battalion
1st East Bengal Infantry Battalion
Combat Aviation Battalion (Kuvajt, Spojené Arabské Emiráty)
14th FA BN (Towed, 155) (Royal Saudi Land Forces)
18th FA BN (MLRS) (Royal Saudi Land Forces)
Engineer Force 5 Saif Allah (Royal Saudi Land Forces)




Evropské a výše neuvedné jednotky



1st Armoured Division (Velká Británie)
7th Armored Brigade Group
4th Armored Brigade



6th Light Armored Division (Francie)
1st Foreign Legion Cavalry Regiment
1st Helicopter Regiment
1st Spahihf Regiment
2nd Foreign Legion Infantry Regiment
3rd Helicopter Regiment (posileny)
3rd Marine Infantry Regiment
4th Dragoon Regiment



Kuvajt
Al-Haq Brigade
Khulud Brigade
Commando Battalion
URL : https://www.valka.cz/1991-Valka-v-Perskem-zalivu-rozpracovano-t15661#184644Verze : 0
MOD
Bojové operace


rezervováno pro další kapitolu
URL : https://www.valka.cz/1991-Valka-v-Perskem-zalivu-rozpracovano-t15661#184645Verze : 0
MOD
Následky + závěr


rezervováno pro další kapitolu




Zdroje


www.wikipedia.com
www.orbat.com
www.fas.org
www.globalsecurity.org
meria.idc.ac.il/journal/2002/issue2/jv6n2a7.html
www.sci.fi/~fta
www.army.mil/cmh-pg/reference/Commemoratives.htm
www.regiments.org/wars/20thcent/91gulf.htm#orbat


Air War in the Gulf 1991 (Combat Aircraft 27), Osprey Publishing, ISBN: 1841762954
The Gulf War 1991 (Essential Histories 55), Osprey Publishing, ISBN: 1841765740
Armies of the Gulf War (Elite 45), Osprey Publishing, ISBN: 1855322773





.
URL : https://www.valka.cz/1991-Valka-v-Perskem-zalivu-rozpracovano-t15661#184646Verze : 0
MOD
Na clanku pracuji, takze prosim komentujte doplnujte a rozsirujte, je to urcite zajimave tema ktere se neda jednim pohledem cele obsahnout, takze jakekoliv komentare k veci vitam.
URL : https://www.valka.cz/1991-Valka-v-Perskem-zalivu-rozpracovano-t15661#184648Verze : 0
MOD
Dobri posielam svoj prispevok k teme Iracka armada 1991.
Udaje su prebrate z www.globalsecurity.org
www.acig.org
www.fighter-jets.de


ale su upravene a aktualizovane. Snad vam to pomože pri kompletizacii.
Iraqi Ground Forces Organization and Equipment (From Op.: Desert Storm to Op.: Iraqi Freedom)

1990 2003
Main Battle Tanks
T-72M (Assad Babil) 750+ ~700
T-62/K 1200 ~450
T-54/-55, TR-77 1500 500
Type-59/-69II 1500 600
Chieftain Mk.3/5P 30+ ?
M-60A1 ~30 -
M-47/-48A5 ~30 -
PT-76 100 50
Armored Personnel Carriers
BMP-1/-2 1000+ ~750
BTR-40/-152, Walid ? ?
BTR-50PK/OT-62 ? ?
BTR-60P/OT-64C ? ?
MT-LB 1500 ?
M-113A1 90+ ?
AMX-10D >100 few
EE-11 Urutu ~300 ?
Panhard M-3 VTT ~75 ?
Type-63 (YW-531/YW-701) 500 ?
Reconnaissance vehicles
BRDM-2/FUG-70 1300 ?
AML-90/60 300 200
ERC-90 Sagaie ? ?
EE-9 Cascavel ~600 ?
EE-3 Jararaca ~200 ?
FV 601 Saladin 100 ~50
FV 701 Ferret 90 ?
Artillery, towed
105mm Model 56 ? ?
122mm M-1938 400 ?
D-74/D-30/Type-54 ? ?
130mm M46/Type-59 I ? ?
152mm D-20/M-1943 ? ?
2A36 Giacint-B >180 ?
155mm G-5 100 ?
GNH-45 >200 ?
Artillery, self propelled
122mm 2S1 Gvozdika >150 ?
152mm 2S3 Akacija >150 ?
155mm M-109A1 ~30 few
AUF-1 (GCT) 85 ?
Al Majnoon few -
210mm Al Fao prototype -
Multi Rocket Launchers
107mm Type-63 ~100 ?
122mm BM-21 Grad ~750 ?
127mm Astros-II >66 ?
132mm BM-13/16 ? ?
180mm Astros-30 ? ?
262mm Ababeel-50 ~50 ?
300mm Astros-60 (Sajil-60) ? ?
Surface to Surface Missiles
9K52 Luna-M (FROG-7) 29+ ?
9K72 Elbrus (Scud-B) 11+ ?
Al Hussein (Project 144.5) 5-7 -
Al Fath - 50+
Al Sammud II - 25+
Anti-tank weapons
85mm D-44 /B-10 ? ?
100mm T-12M ? ?
Maljutka (AT-3 Sagger) ? ?
Fagot (AT-4 Spigot) ? ?
HOT (incl. 100 VC-TH) ? ?
Air Defense weapons
23mm ZU-23-2 ? ?
ZSU-23-4 Shilka ? ~40
37mm M-1939 ? ?
57mm ZSU-57-2 ? ?
85mm KS-12 ? ?
100mm KS-19 ? ?
2K12 KUB (SA-6 Gainfull) ? 50
9K31 Strela-1 (SA-9 Gaskin) ~100 60
9K32/34 Strela-2/-3, HN-5A 2000 900+
9K33 OSA (SA-8 Gecko) ~50 25
9K35 Strela-10 (SA-13 Gopher) ~30 few
Roland-2 ~40 24


Iraqi Army Air Corps HQ Baghdad
Baghdad-Muthenna AAB
Special VIP-squadron AS-61A, SA.330 Puma, Bo-105
Al Taji AAB
22th Army Squadron SA.342L Gazelle
55th Army Squadron Mi-8/17 Hip
106th Army Squadron MBB Bo-105M/P
Special Purpose Army Aviation Squadron Mi-24D Hind
Kirkuk AAB
2nd Army Squadron Mi-8/17 Hip,
4th Army Squadron Mi-8/17 Hip
30th Army Squadron SA.316C Alouette III
83th Army Squadron Pilatus PC-9
84th Army Squadron MDD 530F, SA.342L
Al-Kut AAB
15th Army Squadron Mi-8/17 Hip
88th Army Squadron SA.342L Gazelle
99th Army Squadron Mi-8/17 Hip
Al Swenya AAB
?? Army Squadron SA.342L Gazelle
107th Army Squadron Pilatus PC-7
Al Iskandariah AAB
IrAAC Aviation School MDD 500/530, SA.324L, Bo-105
Baghdad Al-Rashid AAB
?? Army Squadron Mi-6 Hook
Republican Guard Aviation Squadron Mi-8 Hip, SA.342K, Bo-105
Umm Qasr NAS
?? Naval Aviation Squadron SA.321 Super Frelon


Aircraft type Delivered 1990 1995 2003
Mil Mi-24D Hind 42 20+ >20 ~7
MBB Bo-105M/P/C 75 56 40 30
SA.342K/L Gazelle 91 60 50 30+
SA.316C Alouette III 60 40 25 few
Mil-8/17 Hip 150+ 100 90 ~75
Mi-6 Hook 16 6 2 ?
Mi-4 Hound 35 20 ? -
Mi-2 Hoplite 15 ? ? ?
SA.330F Puma 22 10 ? ?
Bell 214ST 45 40 ? 10
Bell 212 5 ? - -
Hunges 300/TH-55 30 25 ? ?
Hudges 500D 32 30 ? 10
Hudges 530F 26 20 ? 16
MBB Bk-117 (SAR) 16 10 ? ?
AS-61A (VIP) 6 5 3 3
Pilatus PC-7 52 40 30 30
Pilatus PC-9 25 20 20 20


Delivered 1990 1995 2003
Ibn Majid (Khaldoum) class 1 1 ? ?
Nissan 7 (Osa-I/II, Projekt 205) class 16-18 8 1 ?
?? (P-6) class ? 6 - -
Nyryat (Bogomol) class ? 4 1 1
PB 90 (Yugoslav PFI) class ? 5 2 2
SO-1 PCI class ? 3 1 1
Swary class 150 100 80 ??
Support ships
T-43 Yevgenya-class mineswepper ? ? 2 1
Nestin-class inshore mineswepper 6 2 2 2
Al-Zahraa-class LST 3 3 ? -
Polnocny-class LSM ? 3 1 ?
Al Mansour presidential yacht 1 1 1 1
Al Qadisyah presidential yacht 1 1 - -
Coastal Defense
MM.38 Exocet ASM 352 ? ? ?
HY-2 (SS-C-3 Silkworm) ASM ~250 ? ? ?
Al Faw-150 ASM (Iraqi modification) 10? - - 10?
Naval Aviation
SA.321H/GV Super Frelon 16 9 7 ?
A-109 (VIP) 3 3 ? ?


Estimated Iraqi Air Force Organization, early 2003


Iraqi Air Force GHQ Baghdad
Al Taqaddum (Tahmmuz) AB
4th Squadron MiG-29/UB Fulcrum
8th Squadron Su-24MK Fencer, Tu-16 Badger
44th Squadron Su-20/22 Fitter
??th Squadron MiG-21 Fishbed
??th Squadron MiG-23 Flogger
Al Bakr (Balad SE) AB
39th Squadron MiG-23 Flogger
63th Squadron MiG-23 Flogger
73th Squadron MiG-23 Flogger
???th Squadron Su-25K/UBK Frogfoot
31th Squadron An-12/24/26
33th Squadron Il-76, Il-78(?)
Al Assad (Qadissyah) AB
17th Squadron MiG-21 Fishbed
??th Squadron MiG-21 Fishbed
??th Squadron MiG-21 Fishbed
96th Squadron MiG-25 Foxbat
Qayarra (Saddam) AB
9th Squadron MiG-21 Fishbed
79th Squadron Mirage F.1EQ/BQ
Kirkuk-al Hurriya AB
69th Squadron Su-20/22 Fitter
Iraqi Air Force Academy Al-Sahra AB
1st Training Squadron L-39 Albatros
2nd Training Squadron AS.202 Bravo, Zlin 326
Iraqi Air Force College Al-Fatah AB
1st Training Squadron EMB-312 Tucano

Aircraft type Delivered 1990 1995 2003
MiG-29/UB Fulcrum 32-36 ~30 9 8
MiG-25PD/RB/PU Foxbat ~50/8/? ~25 ~12 9/2
MiG-23MF/ML/BN/UB Flogger 160+ ~72 ~48 ~36
MiG-21PFM/MF/bis/UM Fishbed 150+ >60 40 >36
Su-20/-22M Fitter 160 80 ~25 ~20
Su-24MK Fencer 25 25 1 1
Su-25K/UBK Frogfoot 36 35 11 ~10
Tu-22B/U Blinder 16 4/1 - -
Tu-16/H-6D Badger 14/4 3 1 1
Mirage F.1EQ/BQ 113 48-54 18 ~10
Sheniang F-6/FT-6 40 30 ? -
Xian F-7B/FT-7 80 40 36 32
An-2 Colt 20 10 ? ?
An-24 Coke 11 6 5 3
An-26 Curl 10 6 3 2
An-12BP Cub 12 10 5 3
Il-76M Candid 32 21 4 4
Il-78 Midas 6 6 2 ?
Il-76 Baghdad/Adnan AEW 3 1 ? -
AS.202 Bravo 48 25 20 18
Zlin-326/526 40+ ? ? ?
MBB.233 16 8 ? -
EMB-312 Tucano 80 75 50 ~36
L-29 Delfin 53 40 12 ~7
L-39C/ZO Albatros 81 50 40 ~30
URL : https://www.valka.cz/1991-Valka-v-Perskem-zalivu-rozpracovano-t15661#252265Verze : 0