Main Menu
User Menu

Lenin, Vladimir Iljič

Vladimir Ilyich Lenin

Владимир Ильич Ленин

     
Příjmení:
Surname:
Lenin
Jméno:
Given Name:
Vladimir Iljič
Jméno v originále:
Original Name:
Владимир Ильич Ленин
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
-
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
-
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
22.04.1870 Simbirsk /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
21.01.1924 Gorki /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
Předseda Rady lidových komisařů
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
rodné jméno: Vladimir Iljič Uljanov
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/Vladimir_Lenin
cs.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Lenin-Vladimir-Iljic-t15397#493681Verze : 0
MOD
     
Příjmení:
Surname:
Lenin
Jméno:
Given Name:
Vladimir Iljič
Jméno v originále:
Original Name:
Владимир Ильич Ленин
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
DD.MM.RRRR
Průběh vojenské služby:
Military Career:
Automaticky vyplněné položky:
DD.MM.1918-21.01.1924 Velitel : Rada lidových komisařů RSFSR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Velitel : Rada lidových komisařů

Ručně vyplněné položky:
Vyznamenání:
Awards:
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/Vladimir_Lenin
cs.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Lenin-Vladimir-Iljic-t15397#493682Verze : 0
MOD
Vladimír Iljič Uljanov, dnes známější pod pseudonymem Lenin, se jako politický vůdce největší měrou přičinil o nastoletí komunistické diktatury v Rusku. Byl politickým dobrodruhem, pragmatikem nejtvrdšího ražení a prvním architektem novodobé totalitní moci. To, o čem Karel Marx jen teoretizoval, zavedl do politické praxe.


Narodil se 22. dubna 1870 v ruském městě Simbirsku v rodině školního inspektora. Ve svých 23 letech se jako student práv stal zapáleným marxistou. V prosinci 1895 ho carská vláda dala zatknout za revoluční činnost. 14 měsíců pobýval ve vězení a potom odsouzen do vyhnanství. Během 3-letého pobytu na Sibiři se oženil s N. K. Krupskou a napsal svůj první spis - Vývoj kapitalismu v Rusku. Vyhnanství mu skončilo v únoru 1900 a několik měsíců nato odcestoval z Ruska do emigrace, kde strávil 17 let a pracoval jako profesionální revolucionář. Redigoval sociálnědemokratický časopis Jiskra, kolem něhož soustředil většinu (rusky bolšinstvo) členů SDDSR. Na sjezdu strany v Londýně v roce 1903 pak se svými stoupenci založil radikální revoluční křídlo sociálních demokratů - bolševickou frakci. Jeho stoupenci odmítali budovat masovou dělnickou stranu a soustředili se na vytvoření malé organizace profesionálních revolucionářů. V roce 1912 se na pražském sjezdu SDDSR definitivně rozešel se sociálními demokraty, které obvinil z revizionismu a založil si vlastní revoluční stranu. Rovněž začal vydávat časopis Pravda, ve kterém šířil teorii o postupném přerůstání revoluce demokratické v revoluci socialistickou, kterou v dubnu 1917 sám zrevidoval.


Po vypuknutí první světové války, kterou odmítl jako imperialistickou, vytyčil tezi - přeměnit válku mezi mocnostmi ve všeobecnou občanskou válku mezi třídami. Ve své spise Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu však sám přehodnotil (zrevidoval) marxistické učení, když připustil, že socialistická revoluce může zvítězit v zaostalé zemi dříve, než v průmyslově nejvyspělejších státech světa. Touto zemí mínil Rusko, které nazval "nejslabším článkem imperialistického řetězu". Jakmile se Lenin v únoru 1917 ve svém švýcarském exilu dozvěděl o carově pádu, okamžitě se ve zvláštním zapečetěném vlaku vrátil přes Německo a Švédsko do Ruska. Po příjezdu do Petrohradu vyzval bolševiky, aby se připravili na brzké svržení Prozatimní vlády a převzetí veškeré moci tzv. sověty. To bylo v rozporu s většinovým míněním ve straně, která měla v sovětech převahu a očekávala vítězství ve volbách do Ústavodárného shromáždění. Lenin však s podporou L. N. Trockého prosadil své stanovisko o nutnosti násilného převzetí moci, které zformuloval v tzv. dubnových tezích. Po neúspěšném červencovém puči byl na jeho osobu byl vydán zatykač. Lenin uprchl do Finska, kde se skrýval pod falešným jménem a s padělanými doklady. Tam sepsal své stěžejní dílo Stát a revoluce, ve kterém popsal způsob uchopení moci a jejího udržení. Marxistickou tezi o nutnosti vytvoření zákonitých společensko-ekonomických podmínek pro zahájení revoluce nahradil vlastní teorií o vytvoření "revoluční situace" a jejím následném využití pro násilné převzetí moci stranami revolučního proletariátu (Lenin v té době ještě prosazoval spolupráci s rolnickou stranou levých eserů).


Druhý pokus o převrat v listopadu 1917 se podařil a Lenin stanul v čele koaliční vlády bolševiků a levých eserů. Poté nechal rozehnat zvolené Ústavodárné shromáždění, ve kterém měla jeho vláda jen menšinu zástupců. Okamžitě uvedl v platnost vládní dekrety O půdě a O míru, kterými byla provedena pozemková reforma ve prospěch bezzemků a drobných rolníků a uzavřen separátní mír s Ústředními mocnostmi. Tím jeho vláda porušila spojenecké dohody a rovněž vzbudila odpor u středních rolníků a měšťanstva. V průběhu následující zahraniční intervence a občanské války Lenin brutálně potlačil v zemi veškerou opozici ("rudý teror") a zavedl tzv. diktaturu proletariátu. V červenci 1918 se rozešel s levými esery a sestavil jednobarevnou vládu. O měsíc později, 30. srpna, na něho spáchala eserská teroristka Fanja Kaplanová neúspěšný atentát. Jeho důsledkem bylo jen zesílení teroru, zřízení všemocné politické policie - Čeky a koncentračních táborů pro nepohodlné osoby. Lenin poté zakázal frakcionářství uvnitř bolševické strany, aby upevnil svoji osobní autoritu. Rovněž stál u zrodu Komunistické internacionály, jejímž účelem bylo násilím rozpoutat světovou revoluci, řízenou z Moskvy. Po neúspěchu revoluce v Německu a Maďarsku a v důsledku zhroucení zemědělství vyhlásil v roce 1921 tzv. Novou ekonomickou politiku (NEP) - smíšené kapitalisticko-socialistické hospodářství, které v SSSR přetrvávalo několik let.


V posledních dvou letech svého života se u V. I. Lenina začaly projevovat následky syfilidy, které ještě zesílily po zranění při atentátu a veškeré řízení strany a státu za něho proto převzal jeho generální tajemník - J. V. Stalin. Zemřel 21. ledna 1924.


Upravil: V. Šilhán
URL : https://www.valka.cz/Lenin-Vladimir-Iljic-t15397#132415Verze : 0
Fotografie V. I. Lenina ...
URL : https://www.valka.cz/Lenin-Vladimir-Iljic-t15397#99436Verze : 0
Lenin byl v roce 1923 stižen mrtvicí a poté téměř zcela ochrnul.
URL : https://www.valka.cz/Lenin-Vladimir-Iljic-t15397#133691Verze : 0
Podle Lenina byla také pojmenována první loď poháněná nukleárním pohonem, byl to ledoborec a na vodu byl spuštěn v roce 1957
URL : https://www.valka.cz/Lenin-Vladimir-Iljic-t15397#222279Verze : 0
Vážení,
zaujala mne poznámka kolegy Margaret na jedno z temných zákoutí života a smrti Vladimíra Uljanova, řečeného Lenin (čti: ljenin). Při té příležitosti jsem si vzpomněl na léta minulá, kdy bylo zakázáno říci cokoli špatného o této osobě. Přesto mezi lidem kolovala informace, že Uljanov zemřel na následky pohlavní choroby.


Proto jsem zadal svému oblíbenému internetovému vyhledávači trojotázku: syfilis Uljanov Lenin, na kterou jsem obdržel 56 odkazů. Z nichž si dovolím citovat:


Nemoci slavných a mocných
autor Jaroslav Haidler
www.21stoleti.cz


"V noci na 9. března 1923 postihl Lenina třetí záchvat mrtvice, jehož následky nepřekonal. Nemohl mluvit a pravá polovina těla zůstala ochromená. Nejvýznamnější evropští lékaři stanovili diagnózu: arterioskleróza mozkových tepen ve vysokém stupni. Jeho další život byl pouhým živořením. Belhal se o holích a už nepromluvil. Marně se snažil vyslovit slovo “revoluce". Z jeho úst vycházelo pouze nesouvislé spojení hlásek. Zemřel v 54 letech na selhání centra dýchání pozdě večer 21. ledna 1924."


Milenky mocných
autor Jan Bauer
www.21stoleti.cz


"V roce 1920 odjela fyzicky zcela vyčerpaná Inessa na léčení na Kavkaz, kde se nakazila cholerou a zemřela. Podle některých pověstí byl skutečnou příčinou smrti syfilis. Lenin byl z jejího skonu zcela zdrcen a jeho zdravotní stav se od té doby začal povážlivě zhoršovat. Jako první ženě se Inesse Armandové dostalo té cti, že byla jako zvláště zasloužilá členka strany pohřbena u kremelské zdi na Rudém náměstí v Moskvě."


Snad nejpřesnější informaci s osmdesátiletým odstupem poskytují noviny "Delet" a "Novinky.cz"
https://www.delet.sk/showarticle.php?articleID=464
www.novinky.cz


"Pokud vezmete Leninovu zdravotní dokumentaci, začerníte v ní pacientovo jméno a dáte ji neurologovi specializovanému na infekční choroby, řekne vám: syfilis", prohlásil jeden z autorů studie Vladimir Lerner, šéf psychiatrického oddělení kliniky v izraelské Berševě. Navíc medikamenty, které prominentnímu pacientovi předepsali ve 20. letech jeho lékaři, se tehdy aplikovaly typicky při této diagnóze."


Syfilis (příjice, šankr, lues, nebo-li: francouzská, či uherská nemoc)
infekční pohlavní choroba získávána pohlavním stykem s nakaženou osobou. Může být i vrozená, pokud je plod infikován v těle matky. Onemocnění se projevuje po třech týdnech po nakažení na pohlavních orgánech typickým tvrdým vředem (šankr). V druhém stádiu se objevuje zduření mízních uzlin, zvýšená teplota. Tehdy je největší možnost nákazy. Po delším období klidu nastává ve třetím stádiu postižení srdce, mozku a centrální mozkové soustavy, vedoucí k progresivní paralýze.
URL : https://www.valka.cz/Lenin-Vladimir-Iljic-t15397#222362Verze : 0
MOD
Diskuse
Zajímavostí je že velkého soudruha léčili nejlepší lékaři té doby (včetně rodiného lékaře rodiny Kruppů) a paradoxně se tak podstata onemocnění dostala mimo. Dodnes se ale v Rusku o tomhle moc nemluví a Fantanův zdroj podává zajímavou informaci : Aby bylo možné doložit tvrzení o Leninově syfilidě jednoznačně, navrhují autoři studie prozkoumat vzorky jeho mozku uložené v moskevském lékařském institutu. Jeho vedení však s testy nesouhlasí.
https://www.delet.sk/showarticle.php?articleID=464
Mimochodem součástí postižení mozku je obvykle i úbytek soudnosti (demence) takže i to by lecos vysvětlovalo.
zdrojem pro oba české články je možná tento :
query.nytimes.com
z New York Times, je poněkud podrobnější (ne o mnoho) zajímavé je také že jen osm ze 27 lékařů ošetřujících ho bylo ochotno podepsat protokol o tom že Lenin zemřel na následky čtvrté mrtvice.
https://en.wikipedia.org/wiki/Vladimir_Lenin
mezi odmítnuvšími byli i jeho dva osobní lékaři, je ovšem třeba mít na paměti že na přelomu 19 a 20 století byla přesná a spolehlivá diagnóza syfilidy dost problémem, často byla ve svém pozdním stádiu zaměňována za mozkovou mrtvici. K tomu že zřejmě už tehdy se o něm uvažovalo (a dnes je to bráno jako fakt) je to že sovětští lékaři mu předepisovali Salvarsan tehdy užívaný díky svým vedlejším účinkům (jde o přípravek na bázi arzénu) pouze právě k léčení syfilidy.
www.telegraph.co.uk


Pro zájemce je toho na netu spousta, stačí napsat lenin+syphilis .
URL : https://www.valka.cz/Lenin-Vladimir-Iljic-t15397#222417Verze : 0