Main Menu
User Menu

343. námořní letecká skupina [1944-1945]

343rd Naval Air Group

第三四三海軍航空隊

Letadla : A6M5, N1K1-J, N1K2-J, C6N1
URL : https://www.valka.cz/343-namorni-letecka-skupina-1944-1945-t14950#56178Verze : 0
MOD
Zřízena v lednu 1944 na základně Matsuyama jako stíhací. Bojovala na Guamu. Zrušena v červenci 1944.


Podruhé byla zformována opět jako stíhací v prosinci 1944 na stejné základně jako elitní jednotka veteránů (obdobně jako německá Gallandova JV 44) létajících na stíhačkách Shiden-Kai. Zrušena na konci války.
URL : https://www.valka.cz/343-namorni-letecka-skupina-1944-1945-t14950#56179Verze : 0
MOD
Od prosince 1944 se jednalo o elitní stíhací jednotku, která měla ve své výzbroji jednu z nejmodernějších námořních stíhaček té doby Kawanishi N1K2-J


Dalším typem ve výzbroji byl dálkový průzkumný Nakajima C6N1 Saiun / Myrt
URL : https://www.valka.cz/343-namorni-letecka-skupina-1944-1945-t14950#124537Verze : 0
MOD
Organizační struktura po druhém zformování:


343. Kokutai – Curigi-butai (jednotka meče)


Velitel: kapitán Minoru Genda
Zástupce velitele: fregatní kapitán Tadaši Nakašima
Náčelník štábu: Korvetní kapitán Jošio Šiga


301. letka Šinsen-gumi (Nový elitní oddíl):
nadporučík Naoši Kanno


407. letka Tenčú-gumi (Oddíl nebeského trestu):
nadporučík Jošišige Hajaši


701. letka Išin-tai (Jednotka obnovy):
nadporučík Takaši Ošibuči


T4 Kihei-tai (Přepadový oddíl):
korvetní kapitán Tošio Hašimoto




15 % leteckého personálu tvořili veteráni, kteří ukončili stíhací výcvik podle mírových osnov do roku 1942. Většinou létali jako velitelé rojů.


30 % tvořili piloti střední třídy, většinou výcvik ukončili v roce 1943 a průměrný jejich nálet byl kolem 800 hodin. Nejčastěji létali jako čísla 2 a 3.
55 % jednotky byli absolventi pilotních kursů kteří zakončili výcvik v roce 1944, někteří z nich se zapojili do bojů nad Filipínami.



Zdroj: H. Sakaida, K.Takaki – Gendův Meč 343. Kókútai – jednotka leteckých es
URL : https://www.valka.cz/343-namorni-letecka-skupina-1944-1945-t14950#301543Verze : 0
MOD
Poprvé byla 343. Kokutai zformována v Kagošimě na Kjúšú. Poté, během těžkých bojů nad Marianami, utrpěla velké ztráty a 10. 7. 1944 byla rozpuštěna.


Z iniciativy kpt. Minoru Gendy bylo rozhodnuto o zformování elitní jednotky a jejím vyzbrojení stíhačkami N1K2-J Šiden-kai. Tato část její historie z ní udělala legendu mezi japonskými námořními leteckými jednotkami.


25.12.1944 bylo rozhodnuto o znovuvytvoření 343.Kokutai, která byla 10.2.1945 podřízena 3. Letecké flotile. Základnou nové jednotky se stalo letiště v Macujamě na Šikoku. Ještě předtím, než byla jednotka formálně ustanovena, zahájila jedna z jejích nových letek, 301. Hikotai, výcvik v Jokosuce. 407. Hikotai už byla na Kjúšú, zatímco 701. Hikotai se vrátila k doplnění po bojích na Filipínách.


V únoru 1945 byla k 343. Kokutai přiřazena 401. (npor. Masaaki Asakawa) a 402. (npor. Ijozó Fudžita) letka. 1. 3. 1945 však 402. Hikotai přešla pod 601. Kokutai a 401. Hikotai se přesunula na letiště v Tokušimě, kde měla sloužit jako čistě cvičná jednotka.


Každé letce bylo formálně přiděleno 38 strojů N1K2-J. Ale vzhledem k výrobním problémům se toto nikdy nepodařilo zcela naplnit.


Po bojovém nasazení 19.3. 1945 byly stroje N1K1-J předány 401. letce k výcvikovým účelům.


1. 4. 1945 byla 343. Kokutai převelena od 3. letecké flotily k 5. letecké flotile, kde měla spolupracovat s jednotkami kamikadze. Její nový úkol byl otevřít koridor pro lety strojů kamikadze mířících na Okinawu. V rámci toho došlo 4. dubna k přesunu na letiště v Kanoji. 17. dubna následoval přesun na letiště Kokubu, 24. dubna na letiště Ómura. 5. května byla 343. Kokutai odebrána průzkumná letka, aby vytvořila základ nové 171. Kokutai. Po dobu působení u 343. Kokutai přišla o tři Saiuny. 25. 5. byla 343. Kokutai podřízena v rámci 5. letecké flotily 72. leteckému svazku v Óitě.
V polovině srpna 1945 byla většina letadel 343. Kokutai kvůli nedostatku paliva uzemněna. Poté přišel konec války…


Zdroj: H. Sakaida, K.Takaki – Gendův Meč 343. Kókútai – jednotka leteckých es
URL : https://www.valka.cz/343-namorni-letecka-skupina-1944-1945-t14950#301835Verze : 0
MOD
Rámcový přehled bojových operací 343. Kokutai



16. a 17.2.1945 provedli piloti 58. operačního svazu nálet na několik letišť v Tokiu a okolí. Po návratu nahlásili 344 vzdušných vítězství, i když ve skutečnosti Japonci ztratili pouze 78 letadel.


18.3.1945 americký úder směřoval na letiště na Kjúšú. Cílem akce byla likvidace shromažďovacích ploch pro obávané sebevražedné letouny kamikadze. Japonská 5. Letecká flotila proti nim vyslala celkem 440 letadel, včetně 108 Zer z 203. Kokutai. Piloti amerického námořnictva nahlásili 102 letadel sestřelených ve vzduchu a 275 na zemi. Podle japonských zdrojů bylo ztraceno 110 letadel z toho 32 strojů kamikadze. Na druhé straně na zemi Japonci přišli o celkem 50 letadel a to za všechny čtyři dny od 18. března do 21. března, kterýžto údaj počet strojů zničených na zemi, jak jej uvádějí americké záznamy, a to pouze pro 18. březen, vysoce překračuje. Jednomu z pilotů kamikadze se podařilo zasáhnout přední výtah na Enterprise, vlastní nálož však neexplodovala. Amerických letadel směřujícím k Japonsku si všiml C6M ze 4. Průzkumné letky 343. Kokutai. Do vzduchu vzlétlo 72 strojů Šiden a Šiden-kai, zatímco směřovaly nad moře, základna byla napadena Hellcaty. Formace 343. Kokutai se bohužel ve vzduchu nesetkala s protivníkem a vrátila se zpět v pořádku.


19.3. 1945 čtyři letadlové lodě 58. Task Force vyslaly svá letadla k útoku na Kóbe, Ósaku a Itami, ostatní letadlové lodě poslaly své stroje proti přístavu Kure a leteckým základnám v jeho okolí. V 5.45 vzlétly 3 C6N 343. Kokutai na průzkum, aby objevily americké lodi. V 6.30 vzlétlo sedm N1K1-J do výšky nad základnu aby krylo start N1K2-J. V 6.50 ohlásil jeden z průzkumných C6N zpozorování nepřátelských lodí 50 km jižně od mysu Muroto, a o chvíli později, že formace nepřátelských letadel míří na sever nad jižním pobřežím Šikoku. Nejprve odstartovala 701. letka se šestnácti stíhačkami, po ní 407. ve stejném počtu, jako poslední 301. letka z níž se pro technické problémy vrátily tři stroje a tak proti nepříteli pokračovalo 18 zbývajících. Z padesáti japonských stíhaček se střetly 701. a 407. letka s dvacítkou F6F Hellcatů z VBF-17 z letadlové lodi Hornet, které se jim podařilo zaskočit s výškovou převahou a sluncem v zádech. O něco později se do boje dostaly i Hellcaty VF-83 útočící na letiště Macujama. 407. letka ztratila o npor. Kózóa Šimu, nrtm. Širó Endóa, rtm. Haruhika Takešimu, rtn. Tokimasu Šinodu, des. Mihira Nakataniho a des. Jóiči Saikiho. 701. letka přišla o por. Jukihiro Watabe, npor. Kunio Macuzaki, nrtm. Kikuiči Išikawa a des. Icuo Waki. Piloti 301. letky se střetli se dvěma F4U-1D z VBF-10 a patnácti mariňáckými Corsairy z VMF-123 a poté s F6F Hellcaty VF-9 z Yorktownu.
Celkem příslušníci 343.Kokutai ohlásili 52 vzdušných vítězství, stíhači Task Force 58 nárokovali za útok na Kure 63 zničených nepřátelských letadel ve vzduchu. Ve skutečnosti přišla TF 58 o 14 stíhaček ve vzdušných bojích a 11 Helldiverů a 2 Avengery, které padly za oběť protivzdušné obraně. 343. Kokutai v leteckých bojích přišla o 15 stíhaček a 13 pilotů, kromě stíhaček byl sestřelen i průzkumný Saiun.


12.4.1945 provedla 343. Kokutai výpad nad souostroví Amami v polovině cesty mezi Kjúšú a Okinawou, aby zde bojem upoutala nepřátelské stíhačky a uvolnila cestu pro kamikadze. Byla vyslána všechna bojeschopná letadla, celkem 44 stíhaček N1K2-J. Dva piloti byli nuceni vzlet přerušit a osm dalších se kvůli technickým potížím vrátilo později. U Kikaige-šimy se střetli s částí Hellcatů formace VBF-17. Do boje se přidaly i Hellcaty VF-17 a Corsairy VMF-112. Do vzdušného boje se zapletlo i několik strojů kamikadze. Piloti 343.Kokutai po boji nárokovali zničení dvaceti Hellcatů a tří Corsairů. Ztráty představovaly čtyři piloty a šest letounů. Oproti tomu mariňáci nárokovali 20 sestřelených a šest poškozených. Námořníci VF-17 nárokovali 13 vítězství. VF-82 nárokovala čtyři sestřely. VBF-17 nárokovala též 13 japonských strojů.


15.4.1945 se nad letiště v Kanoji dostavily Hellcaty VF-46 z letadlové lodě Independence posílené o dvacet strojů VF-12. Stíhačky 343. Kokutai se zvedly k poplachovému startu. Při startu byl korv. kpt. Weatherupem sestřelen nrtm. Sugita. Stejně tak bylo při startu sestřeleno i jeho číslo rtm. Tojimi Mijazawa. Šóiči Sugita byl posmrtně povýšen o dva stupně do hodnosti podporučíka.


16.4.1945 Operace Kikusui 3 se zúčastnilo na čtyři sta námořních i armádních letadel. Zajištěním koridoru pro sebevražedné letce byla opět pověřena 343. Kokutai. Ze 40 jejích letounů se čtyřem nepodařilo pro technické potíže odstartovat, během cesty se museli vrátit další tři piloti. V 7.30 japonskou formaci zaznamenal americký radar a nasměroval na ně formaci Hellcatů. Stíhači 343. Kokutai se střetli s VF-17 a VF-47. VF-47 nahlásila 22 vítězství, VF-17 sedm. Piloti 343. Kokutai nárokovali tři Hellcaty, ale devět pilotů se nevrátilo.


17.4.1945 se 343. Kokutai přesunula na letiště Kokubu, které toho dne napadly superpevnosti B-29 z 313. Bombardovacího křídla. O den později se 313. bombardovací křídlo znovu vrátilo nad letiště 343. Kokutai, která proti nim vyslala své stíhače, výsledky ale nejdou známy. 21.4. zaútočili na devatenáctičlennou formaci 313. bombardovacího křídla npor. Hajaši a rtm. Šimizua. Oba byli sestřeleni – npor. Hajaši nouzové přistání v moři nepřežil.


22.4.1945 vyslala 343. Kokutai proti B-29 14 stíhaček – nárokovali poškození jednoho bombardéru.


24. dubna se 343. Kokutai přesunula na letiště Ómura.


29.4.1945 se 343. pustila do superpevností znovu. V boji s nimi byl těžce zraněn nrtm. Itaru Šikano.


4.5. 1945 v rámci operace Kikusui 5 vyrazila 343. Kokutai opět do boje o koridor pro kamikadze směřující k Okinawě. Střetly se s 12 Hellcaty VBF-12 z letadlové lodi Randolph a s VF-9. Piloti nárokovali 12 vítězství, ale ve skutečnosti dosáhli jen tří poškození, dobré bylo, že nedošlo k žádné ztrátě.


5.5.1945 piloti 343. Kokutai použili proti formací B-29 z 29. bombardovacího křídla rakety vzduch-vzduch. Domů se nevrátily tři bombardéry, z toho jeden z nich se po kolizi se stíhačkou pilotovanou rtn. Kinzó Kasujou zřítil do moře.


7.5.1945 to byly další dva bombardéry B-29, z toho jeden po srážce s rtn. Hisao Sugitou.


8. a 10. května došlo k dalším náletům B-29, ale podle amerických záznamů nedošlo k žádným ztrátám.
Za tuto sérii náletů proti letištím si piloti 343. Kokutai na svá konta připsali 12 superpevností, při ztrátě tří letadel.


11.5.1945 v 11.20 objevil hlídkový Rufe z 951. Kokutai dva stroje Martin PBM-5 Mariner z VPB-21 letící podél korejského pobřeží. V 12.35 proti nim odstartoval pohotovostní roj 301. letky. Npor. Masadži Macumura, nrtm. Jašikazue Mijamoto, nrtm. Seiičiró Sató a rtm. Mahito Jošihara. Po dosažení kontaktu byl proveden útok po dvojicích, při první útoku byly použity rakety vzduch-vzduch. Sató zasáhl svou druhou raketou Mariner npor. Hooka. Následovalo 16 minut dalších útoků, než se stíhačky odpoutaly k návratu. Nárokovaly pouze poškození jednoho stroje, ve skutečnosti stroj npor. Simmse byl později nucen nouzově přistát na hladině, kde se poté potopil. Druhý těžce poškozený stroj dokázal doletět ke své hydroplánové lodi AV-10 Chandeleur.


13.5.1945 se střetl npor. Goró Ičimura s nrtm. Cuneo Ózekim ze 407. letky s dvěma průzkumnými Hellcaty z VF-82, z nichž jeden se podařilo sestřelit a druhý se díky poškození rozlomil při přistání na letadlové lodi Bennington.


15.5.1945 dva PBM-5 z VPB-18 z lodi St.Georga (AV-16) se podél západního pobřeží Kjúšú stahovalo díky poškození z bojového letu, když proti nim bylo vysláno osm stíhaček z 701. letky. Dva piloti se museli kvůli potížím s motory vrátit. Por. Macuba a rtm. Nobimicu Minoura zaútočili zepředu na letoun por. Marra. Zapálili jeho pravý motor a zasáhli kabinu. Přední střelec zasáhl Minourův letoun a podařilo se mu zasáhnout motor. Minourovi vypadl podvozek a jeho stroj spadl do vody a hned poté i na vodu dopadl i zasažený Američan. Zbylých 5 stíhaček střídavě útočilo na zbývající Mariner npor. Harta. Střelcům se podařilo poškodit letoun nrtm Jagiho, který se odpoutal a nouzově přistál u pobřeží Kumanota. Dále střelci zranili ppor. Akiho Macubu.Po 45 minutách boje se zbývající japonští piloti začali postupně stahovat. Poškozený Mariner pokračoval v letu, ale poté, co se zastavil levý motor a začal hořet, byl donucen k přistání na moři.


16.5.1945 se dva PB4Y-2 Privateer z VPB-118, na záchranné misi po posádkách Marinerů sestřelených předchozího dne, střetly se čtyřmi stroji 407. letky a osmička stíhaček z 301. letky, která je též hledala je nenašla. V 8.55 se vrhly stíhačky do čelních útoků. Celkem jich provedly osm. Padl nrtm. Cuneo Ózeki, zatímco poškozeným Američanům se podařilo v pořádku doletět zpět.


17.5.1945 se dva stroje PB4Y-2 z VPB-109 vydaly k pobřeží Koreje. V 14.12 proti nim odstartovalo 11 strojů 343. Kokutai, z nichž jeden z nich se kvůli potížím s motorem musel vrátit zpět. Při prvním útoku byly použity fosforové pumy. Z nich sedm dopadlo dosti přesně a plochy křídel obou průzkumných strojů byly zasaženy. Následovaly útoky shora a zepředu. Rtn. Akira Hošino se zřítil po palbě střelců v plamenech do moře. Po 35 minutách boje se stíhači odpoutali a cenou za poškození dvou Privateerů byl ještě život nrtm. Toseširóa Hiroa.


28.5.1945 ráno vzlétla dvacítka pilotů 701. a 407. letky a nedlouho po vzletu se střetla s P-47 z 19. stíhací letky, která právě útočila na skupinu Zer. Úvodní čelní útok se stal osudným nrtm. Takeo Jamadu, který spadl do vývrtky a v plamenech se zřítil. Jeho vedoucí npor. Rjóči Jamada s poškozeným strojem nouzově přistál. Kolem poledne odstartovaly další dva čtyřčlenné roje, z nich se dva stroje museli vrátit a zbylá šestice stíhaček se dostala do boje nad Kanojou. Protivníky byly P-47 z 318. FG. Nrtm. Seiičiró Sató byl sestřelen, stejně tak nrtm. Motoo Isogawa, rtm Masaru Morikawa. Piloti nárokovali čtyři americké stroje, ve skutečnosti ale žádného úspěchu dosaženo nebylo.


2.6.1945 se Corsairy FG-1D, F4U-1D a F4U-1C z VF-85 z letadlové lodi Shangri-La v počtu 33 strojů vypravily k náletu na letiště pro kamikadze na ostrově Kjúšú. Formace stíhaček ze Shangri-La byly převeleny k ochraně hydroplánů zachraňující sestřelené piloty Hellcatů. Proti americkým formacím vyrazilo 21 stíhaček 343. Kokutai. Podařil se jim překvapivý útok na formaci Corsairů, z nichž se na paluby mateřské lodi nevrátilo devět strojů. Piloti 343. Kokutai nárokovali 18 vzdušných vítězství při ztrátě nrtm. Džiró Funakošiho a nrtm. Eidži Mikamiho.


3.6.1945 se 343. Kokutai střetla s Hellcaty z VF-9 z Yorktownu a Corsairy z VBF-85 z Shangri-La. Fotografický roj Hellcatů sestřelil rtm. Kijoši Mijamota ze 407.letky do Kagošimského závodu. Corsairy VBF-85 se střetly z 301.letkou, v boji s níž ztratili tři letadla.


22.6.1945 operace Kikusui 10 znamenala pro 343. Kokutai poslední dálkový led nad Amami-óšimu. Dvacítka mariňáckých Corsairů z VMF-113 se jim postavila. Japonští stíhači nárokovali sedm vzdušných vítězství, Američané ve skutečnosti přišli o čtyři stroje totálně, množství dalších bylo poškozeno. Cenou za vítězství byla ztráta npor. Keidžiróa Hajašiho, nrtm. Suea Išizueho a nrtm. Takašiho Janagisawy a rtm. Susumua Cučiji.


2.7.1945 se Corsairy VMF-224 a VMF-331 vydaly na stíhací svíp nad Kjúšú. U východního pobřeží se střetli s 24 stroji 343. Kokutai. Američané využili výhody převahy ve výšce a zaútočili první. Po následném boji nárokovaly obě americké jednotky po čtyřech sestřelech. 343. Kokutai postrádala jen čtyři piloty nrtm. Šódžiróa Išiie, rtm. Ičimurua Naruseho a nrtm. Takumi Sugitakiho a nrtm. Takašiho Sakumu.


5.7.1945 se 343. Kokutai střetla s 40. Stíhací letkou 35. FG na strojích P-51D Mustang. Při poledním poplachovém startu se pohotovostní osmička 701. letky nad poloostrovem Nišisonogi střetla s 13 Mustangi, které měly výhodu překvapení. Američané nárokovali 4 jisté a 2 pravděpodobné sestřely. Japonci přišli o tři letce: npor. Kazučiku Kinošitu, nrtm. Akiru Takahašiho a nrtm. Kijoši Tojoharu. Rtn. Teruiči Sató byl zraněn a po výskoku z letadla na padáku ostřelován Mustangy – důkazem byly tři průstřely ve vrchlíku.


24.7.1945 vyrazily letouny Task Force 38 k náletu na letiště v okolí přístavu Kure. 343. Kokutai do vzduchu poslala 24 strojů. K boji došlo nad průlivem Bungo a to s Hellcaty VF-49 z letadlové lodi San Jacinto. Později se k nim přidaly i dva FG-1D Corsair z VBF-1. Poručíku J. A. Gibsovi na Hellcatu se podařilo sestřelit npor. Takaši Ošibučiho. V tvrdých bojích toho dne přišla 343. Kokutai o šest pilotů, nárokovala sice 16 sestřelených nepřátel, ale smrt velitele 701. letky Ošibučiho a legendy ppor. Kanejošiho Mutóa to nevyvážilo.


1.8.1945 odstartovala dvacítka strojů 343. Kokutai proti náletu formace B-24. Napadly formaci devatenácti B-24 z 494. BG. Nad Jakušimou při útoku na dvojici Liberatorů 866. bombardovací letky vybuchla v pravém křídle npor. Kannoa vadná munice, odpoutal se, aby se vrátil na základnu a poté už ho nikdo nespatřil. Zbytek pilotů při útocích na bombardéry zaskočila čtveřice Mustangů z 348. FG. Mrj. Popek sestřelil dva stroje Šiden-kai, pplk. Dunham a npor. Sheets sestřelili po jednom. Střelci bombardérů nárokovali dva zničené a tři poškozené japonské stíhačky. 343. Kokutai přišla v boji o tři piloty, kromě npor. Naoši Kannoa to byl rtm. Sakutaró Morijama a nrtm. Sukea Jašioka. Japonští piloti nárokovali jednu stíhačku a jeden bombardér, ale všechny americké stroje se vrátily zpět, ač jeden B-24 těžce poškozený.


8.8. 1945 vyslala 20. Air Force 245 B-29 z 58., 73. a 313. BW s ochranou přes 100 P-47 a P-51 od 318., 413. A 507. FG k náletu na ocelářské podniky města Jawata. Za 343. Kokutai se jim postavilo 23 stíhaček Šiden-kai. Nrtm. Jošinori Macumoto se zapletl s Thunderbolty 333. stíhací letky, po odhození přídavné nádrže se mu ale dostal vzduch do přívodu paliva a zastavil se mu motor, v důsledku čehož musel nouzově přistát. Celkově utrpěla 343. Kokutai velké ztráty. Během boje devět pilotů padlo a jeden byl zraněn. 407. letka přišla o ppor. Micua Išizuku, nrtm. Sakae Masumota, nrtm. Masajuki Kutamiho, rtn. Nobujukiho Nišimota a rtn. Tacua Kuseho. 701. letka přišla o nrtm. Jokia Tauru, nrtm. Kameona Jokoboriho a rtn. Suedžiho Aburabu. Npor. Keišičiróovi Hattorimu byla ustřelena paže, ale zachránil se na padáku. Nrtm. Šigeo Suzaki z 301.letky se čelně srazil s B-29 Nip Clipper (42-63512) 482. bombardovací letky 9. BG a přitom zahynul. Nárokováno bylo několik stíhaček a bombardérů.


12.8.1945 ráno armádní protivzdušná obrana sestřelila tři stroje 343. Kokutai z hlídkového roje. Téhož dne došlo k poslednímu bojovému střetnutí 343. Kokutai. Při sólovém cvičném letu byl sestřelen npor Sadao Ošio ze 407.letky. Zaútočily na něj P-51D z 460. stíhací letky, npor. K. A. Allen zasáhl podtrupovou nádrž, která explodovala, poté zasáhl Šiden-kai několikrát do kabiny a japonská stíhačka spadla zvratem do moře. Npor. Ošio se tak stal posledním padlým 343. Kokutai.


Zdroj: H. Sakaida, K.Takaki – Gendův Meč 343. Kókútai – jednotka leteckých es
URL : https://www.valka.cz/343-namorni-letecka-skupina-1944-1945-t14950#301836Verze : 1
MOD


N1K2-J model 21 sériové číslo B 343-03 sloužil v březnu 1945 u 407. Hikotai, 343. Kókutai na základně Macujama. Létal s ním praporčík Hiroši Ohara, velitel roje v dané letce, jenž však 9. 8. 1945 zahynul. Spodní plochy světle šedé, horní plochy tmavá zelená.


Linked from : https://www.valka.cz/topic/postview/606999
URL : https://www.valka.cz/343-namorni-letecka-skupina-1944-1945-t14950#607000Verze : 0
MOD