Main Menu
User Menu

Šnejdárek, Josef

     
Příjmení:
Surname:
Šnejdárek
Jméno:
Given Name:
Josef
Jméno v originále:
Original Name:
Josef Šnejdárek
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
armádní generál
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
-
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
04.04.1875 Napajedla /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
13.05.1945 Casablanca /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
?
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
?
Související články:
Related Articles:
Zdroje:
Sources:
Zpracováno na základě grantu Ministerstva obrany ČR a Občanského sdružení valka.cz


Vojenský ústřední archiv, fond Kvalifikační listiny vojenských osob
URL : https://www.valka.cz/Snejdarek-Josef-t14674#367392Verze : 1
MOD
     
Příjmení:
Surname:
Šnejdárek
Jméno:
Given Name:
Josef
Jméno v originále:
Original Name:
Josef Šnejdárek
Všeobecné vzdělání:
General Education:
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.09.1891-DD.08.1895 Kadetní škola pěchoty, Praha
DD.04.1906-DD.04.1907 Vojenská pěchotní škola, Saint-Maixent
DD.06.1911-DD.09.1911 Kulometný důstojnický kurs, Verdun
DD.08.1915-DD.10.1915 Protiplynový důstojnický kurs, Constantine
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
18.08.1895 kadet rakousko-uherské branné moci
01.11.1895 poručík rakousko-uherské branné moci
31.10.1905 praporčík francouzské armády
01.04.1907 podporučík francouzské armády
01.04.1908 poručík francouzské armády
26.09.1914 kapitán francouzské armády
07.12.1918 major francouzské armády
17.01.1919 podplukovník legií
23.02.1919 plukovník legií
19.11.1920 generál V. hodnostní třídy
10.02.1925 generál IV. hodnostní třídy
16.12.1927 divisní generál
13.11.1930 armádní generál
01.07.1935 výslužba
Průběh vojenské služby:
Military Career:
Automaticky vyplněné položky:
DD.12.1918-15.01.1919 Velitel : 22. československý střelecký pluk
15.01.1919-17.01.1919 Velitel : Velitelství československých operujících vojsk na Těšínsku
17.01.1919-23.02.1919 Velitel : Velitelství československých operujících vojsk na Těšínsku
14.01.1919-DD.02.1919 Velitel : Vojenský inspektorát Moravská Ostrava
23.02.1919-04.06.1919 Velitel : Velitelství československých operujících vojsk na Těšínsku
04.09.1919-17.09.1919 Velitel : 2. divise
00.12.1920-DD.01.1923 Velitel : 9. divise
00.01.1923-DD.11.1924 Velitel : 7. divise
00.12.1924-10.02.1925 Velitel : 11. divise
10.02.1925-15.09.1925 Velitel : 11. divise
15.09.1925-13.11.1930 Velitel : Zemské vojenské velitelství v Košicích
13.11.1930-31.12.1932 Velitel : Zemské vojenské velitelství v Košicích
00.12.1932-01.04.1935 Velitel : Zemské vojenské velitelství v Bratislavě

Ručně vyplněné položky:
DD.09.1895-DD.11.1895 velitel čety Týlového pluku č. 2, Budapest
DD.11.1895-DD.10.1896 velitel čety Týlového praporu č. 14, Innsbruck
DD.01.1899-DD.04.1906 dobrovolník Cizinecké legie, africké válčiště
DD.04.1906-DD.04.1907 vojenské studium, Saint-Maixent
DD.04.1907-DD.07.1909 velitel pěší čety 1. pluku alžírských střelců, africké válčiště
DD.07.1909-DD.06.1911 zdravotní dovolená
DD.06.1911-DD.09.1911 vojenské studium, Verdun
DD.09.1911-DD.04.1913 velitel kulometné roty 4. pluku alžírských střelců, africké válčiště
DD.04.1913-DD.09.1914 velitel kulometné roty 4. pluku koloniálních střelců, Oran a západoevropské válčiště
DD.09.1914-DD.11.1914 nemocniční ošetřování
DD.11.1914-DD.06.1915 velitel roty 4. pluku koloniálních střelců, západoevropské válčiště
DD.06.1915-DD.08.1915 nemocniční ošetřování
DD.08.1915-DD.10.1915 vojenské studium, Constantine
DD.10.1915-DD.04.1916 plynový důstojník 4. pluku koloniálních střelců, západoevropské válčiště
DD.04.1916-DD.10.1917 pobočník velitele 4. pluku koloniálních střelců, západoevropské válčiště
DD.10.1917-DD.11.1917 nemocniční ošetřování
DD.11.1917-DD.12.1918 přidělený důstojník Československé národní rady, Paris
DD.12.1918-DD.01.1919 velitel 22. československého střeleckého pluku, západoevropské válčiště
DD.01.1919-DD.01.1919 velitel Vojenského inspektorátu Moravská Ostrava
DD.01.1919-DD.06.1919 velitel Velitelství operujících vojsk na Těšínsku, slezské válčiště
DD.06.1919-DD.09.1919 velitel 2. divise, slovenské válčiště
DD.09.1919-DD.12.1920 velitel Vojenského velitelství Velká Praha
DD.12.1920-DD.01.1923 velitel 9. divise, Trnava
DD.01.1923-DD.12.1924 velitel 7. divise, Olomouc
DD.12.1924-DD.09.1925 velitel 11. divise, Košice
DD.09.1925-DD.12.1932 velitel Zemského vojenského velitelství v Košicích
DD.12.1932-DD.06.1935 velitel Zemského vojenského velitelství v Bratislavě
DD.03.1940-DD.06.1940 příslušník Francouzsko-československé vojenské mise, Paris
Vyznamenání:
Awards:

DD.MM.1901

Koloniální medaile
Colonial Medal
Médaille coloniale
-

DD.MM.1912

Koloniální medaile
Colonial Medal
Médaille coloniale
-

DD.MM.1913

Pamětní marocká medaile
Commemorative Medal of Morocco
Médaille commémorative du Maroc
-

DD.MM.1913

Řád Nichan Iftikhar důstojník (4. třída)
Order of Nichan Iftikhar Officer (4th Class)
نيشان الافتخار
-

DD.MM.1914

Řád Čestné legie 5. třída
Order of Legion of Honour 5th Class
Ordre de la Légion d'Honneur Chevalier
-

DD.MM.1914

Válečný kříž
Croix de Guerre
-

DD.MM.1915

Válečný kříž
Croix de Guerre
-

DD.MM.1917

Válečný kříž
Croix de Guerre
-

DD.MM.1919

Válečný kříž za operace na vnějších bojištích
Croix de guerre des théâtres d’opérations extérieures
-

DD.MM.1919

Medaile za vojenské zranění
Medal of Wounded
Insigne des blessés militaires
-

DD.MM.1919

Válečný kříž 1918
War Cross 1918
-

DD.MM.1920

Řád Čestné legie 4. třída
Order of Legion of Honour 4th Class
Ordre de la Légion d'Honneur Officier
-

DD.MM.1920

Medaile vítězství
Victory Medal
-

DD.MM.1920

Československá revoluční medaile
Czechoslovak Revolutionary Medal
-

DD.MM.1920

Řád Sv. Michala a Sv. Jiří člen (3. třída)
Order of St Michael and St George Companion (3rd Class)
-

DD.MM.1922

Řád italské koruny komandér (3. třída)
Order of Crown of Italy Commander (3rd Class)
Ordine Della Corona d´Italia
-

DD.MM.1922

Válečný kříž 1918
War Cross 1918
-

DD.MM.1924

Řád Sv. Sávy 2. třída
Order of St. Sava 2nd Class
Орден Светог Саве 2. ред
-

Rumunská spojená knížectví [1861-1881] / United Principalites of Romania [1861-1881] DD.MM.1925

Řád Rumunské hvězdy 1. třída s meči
Order of Star of Romania 1st Class with Swords
Ordinul Steaua României Mare Cruce
-

DD.MM.1925

Řád Ouissam Alaouite 2. třída
Order of Ouissam Alaouite 2nd Class
-
-

DD.MM.1926

Verdunská medaile
Verdun Medal
Médaille de Verdun
-

DD.MM.1930

Řád Čestné legie 3. třída
Order of Legion of Honour 3rd Class
Ordre de la Légion d'Honneur Commandeur
-

DD.MM.1932

Řád rumunské koruny 1. třída s meči
Order of Crown of Romania 1st Class with Swords
Ordinul Coroana României Mare Cruce
-

DD.MM.2008

Kříž obrany státu ministra obrany České republiky
State Defence Cross of the defence minister of the Czech republic
in m.

Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
Zpracováno na základě grantu Ministerstva obrany ČR a Občanského sdružení valka.cz

Vojenský ústřední archiv, fond Kvalifikační listiny vojenských osob
URL : https://www.valka.cz/Snejdarek-Josef-t14674#375495Verze : 0
MOD
Armádní generál Josef Šnejdárek


Narodil se 2. 4. 1875 jako jediný syn svých rodičů, kteří vlastnili mlýn blízko obce Napajedla. V červnu 1876 mu však zemřela matka, což zlomilo zcela jeho otce. Ten poté prodal mlýn a všechen majetek a odejel do světa zapomenout (zdržoval se především na Balkáně). Malý Josef byl svěřen do výchovy finančně zajištěných prarodičů a s otcem se vídal jen příležitostně několikrát, až zůstalo pouze u písemného styku.


Po absolvování čtyř tříd obecné školy v Jičíně a v Železnici nastoupil ke studiu na německém reálném gymnasiu v Trutnově. To mu umožnilo zároveň mimo češtiny ovládnout i jazyk německý. Začala se v něm ale ozývat jeho neklidná krev. V r.1889 ještě jako student, utekl do světa a vypravil se do Cařihradu. Po vyčerpání finančních prostředků byl chycen v Terstu a předán příbuzným. Byl za to vyloučen z gymnasia. Přestoupil tedy na měšťanskou školu v Lomnici nad Popelkou, jíž úspěšně dokončil. Poté, ke spokojenosti prarodičů vstoupil v červnu 1891 do Kadetní školy pěchoty v Praze. Zde brzy přivykl tvrdému drilu a disciplíně vojenského režimu, který mu imponoval. Oblíbil si zvláště šerm, historii a společenské vědy. Byl hodnocen jako nejlepší z celého ročníku. Jako takový měl také poctu hlásit nástup kadetky rakouskému císaři Františku Josefovi I. při jeho návštěvě školy. Potom s ním také hovořil. Ukončil kadetku 18.7.1895 jako premiant, a nastoupil jako kadet u Trainregiment Nr. 2 v Budapešti.


Pro své výborné výsledky ze školy byl mimořádně povýšen na poručíka 1. 11. 1895 a převelen k Trainbatalion Nr. 14 v Innsbrucku. Tehdy se však horkokrevný Šnejdárek během své dovolené v létě 1896 tajně přeplavil na Balkán, kde se potom v řadách turecké armády účastnil obranných bojů Prevezzy proti Řekům. Za tuto službu v cizí armádě byl v říjnu 1896 ministerstvem války předčasně penzionován, „na vlastní žádost“.


Díky financím po matce byl zabezpečen a rozhodl se vydat do světa za dobrodružstvím. Procestoval severní Afriku, přístavy v Rudém moři a pobřeží Guineje. Zde se následně rozhodl dobrovolně vstoupit do francouzské Cizinecké legie. Neměl chuť žádat rakouské vyslanectví o potvrzení svého důstojnického patentu, čímž by mohl být do francouzské legie možná přijat jako důstojník. Vstoupil místo toho ihned 24. 1. 1899 na belgických hranicích v Longueville jako vojín. Byl zařazen do služby v pevnosti Saint-Jean, poté ke službě v Oranu, v pevnosti Sainte-Therése. Pro své výborné předpoklady byl určen do elitní jednotky jízdních střelců. V květnu 1900 se poprvé účastnil v řadách Cizinecké legie bojů na Sahaře, kde byl i raněn. Bylo to jedno z jeho celkem třiceti zranění, které utrpěl v řadách Cizinecké legie při následných 17 taženích. V roce 1902 byl povýšen na svobodníka a vyznamenán, poté povýšen brzy i na desátníka a četaře. V roce 1904 mu skončil jeho pětiletý závazek, rozhodl se však zůstat v legii, nyní u 4. roty 2e Régiment Légion étrangére. Nyní již získal za svou službu v legii francouzské občanství. Dále byl povyšován a po absolvování důstojnického zkráceného kurzu v Saint-Maixent v r. 1906 povýšen na poručíka francouzské armády, jako jeden z nejlepších absolventů kurzu. Odešel sloužit do Alžíru bojovat proti vzbouřeným tamním kmenům. V r. 1909 byl povýšen za zásluhy na nadporučíka. Poté sloužil v Tunisu u 4e R. d. T. alg. Dne 4. 6. 1912 se zde oženil s Cathérine Constantien. Brzy po sňatku však se musel účastnit vojenské expedice do západního Maroka, kde působil ve velitelských funkcích. Po splnění mise sloužil v Maroku opět a poté v Tunisu (Kairuan), kde byl od listopadu 1913 jako mobilizační důstojník pluku. Za boje v Maroku byl vyznamenán Pamětní marockou medailí a tuniským Nišan el Iftikchar 4. stupně.


V létě 1914 vypukla I. světová válka. Nadporučík Šnejdárek u náhradního praporu se věnoval vedení výcviku nováčků. Brzy se však dobrovolně přihlásil na frontu. Jako zástupce velitele jedné z rot 1. marocké divize (v rámci jíž bojovala i česká Rota Nazdar) se účastnil bojů na Marně a Aisně. Po smrti velitele roty převzal její velení 20. 9. 1914. Následný den byl raněn, přesto však zůstal v čele své jednotky a odrazil nepřítele. Byl vyznamenán francouzským La Croix de la Guerre a rytířským křížem L´Ordre de la Légion d´honneur. Po vyléčení se v únoru 1915 vrátil ke svému pluku již jako velitel 4. roty, v jejímž čele se účastnil bojů u Arrasu. Zde před bitvou se 8.5.1915 večer setkal s českými dobrovolníky Roty Nazdar, s nimiž jeho jednotka sousedila…


Mnohokráte Šnějdárek, nyní již povýšený do hodnosti captain (od 5. 5. 1915) stál tváří v tvář smrti... Vždy jí však nakonec vyvázl, ať v bojích v poušti proti domorodým kmenům, kde bojoval za slávu Francie, nebo na evropském bojišti I. světové války. Ke svému setkání s českými dobrovolníky Roty Nazdar v předvečer krvavé bitvy u Arrasu (odehrála se 9.5.1915) později řekl:


„... Bylo mi divně kolem srdce, setkat se s krajany, v předvečer smrti pro mnohé z nich, daleko od vlasti. Teprve později jsem si uvědomil, jak se mi ten zákop zdál zákopem českým. Obličeje a výraz očí připadaly mi tak známé... Druhý den v tutéž hodinu polovice z nich ležela mrtva tam napřed. Padli při útoku na hrozné Ouvrages blanches.“


Během následných bojů u Arrasu byl raněn i Šnejdárek. Bylo to 16. 6. 1915. Několik měsíců se léčil a poté byl odeslán zpět do severní Afriky. Zde absolvoval plynový kurz v Constantine v Alžíru, odkud odešel k náhradnímu praporu v Tunisu, kde se opět věnoval výcviku nováčků. Za boje u Arrasu byl vyznamenán za statečnost opakovaně francouzským La Croix de la Guerre. Opět žádal o možnost odejít na frontu. S jednou pochodovou rotou saharských domorodců – dobrovolníků se vrátil v srpnu 1917 zpět na frontu. 31. 10. 1917 byl na Chemin-des-Dames opět v boji zraněn v čele své jednotky. Do konce listopadu byl však opět vyléčen.


Vzhledem ke své národnosti byl určen jako prostředník k jednáním francouzské vlády se zástupci československého zahraničního odboje, především k otázce tvorby čs.legie ve Francii (Rota Nazdar v boji 9. 5. 1915 fakticky vzhledem ke ztrátám zanikla, zůstali jen jednotlivci). Dne 17. 11. 1917 byl jmenován tedy přiděleným důstojníkem u Národní rady československé v Paříži. Vrchním velitelem čs. zahraniční armády francouzským generálem Janinem byl velmi vysoce pro svůj zápal hodnocen. Vyznačoval se rázností a strohostí, velkými vojenskými zkušenostmi. O to větší bylo jeho nasazení pro československou věc, jíž se plně oddal, jako své původní vlasti. Přímo se účastnil na tvorbě čs.vojska ve Francii i odvodu čs. dobrovolníků v Paříži. Zároveň působil i při prosazování potřeb a požadavků čs.zahraničního odboje u představitelů francouzské armády. Za jeho zásluhy byl vyznamenán Československým válečným křížem v říjnu 1918. V prosinci byl povýšen Francií do hodnosti Commandant á Titre temporaire.


Po skončení I. světové války se podílel na organizaci odjezdu čs.vojska z Francie do již svobodného Československa, jeho staré vlasti. Byl jmenován dočasně velitelem 22. čs. střeleckého pluku, přičemž se mu podařilo mnoho průtahů urychlit díky jeho ráznosti a sebevědomí. Po návratu do vlasti mu byla jako francouzskému občanu propůjčena československá hodnost podplukovníka a byl jmenován vojenským inspektorem v Moravské Ostravě. V době krátké československo-polské války počátkem roku 1919 o Těšínsko se jeho inspektorát změnil na Velitelství operujících vojsk na Těšínsku. Přestože to bylo proti přání Francie rozhodně podplukovník Šnejdárek vedl operace proti polské armádě v zájmu Republiky Československé - zůstal vždy Čechem. Ze strany Francie mu za to mohl hrozit vojenský soud (Polsko bylo rovněž spojenec Francie jako Československo). Byl jediným francouzským důstojníkem ochotným riskovat celou svou kariéru ve francouzské armádě pro zájmy Československa. Jedině díky jeho rozhodnému postupu a velení se podařilo získat pro čs. stranu tehdy vítězství. Je následně 23. 2. 1919 povýšen do československé hodnosti plukovníka a jmenován čs. delegátem při Mezispojenecké komisi pro Těšínsko ve Varšavě. Byl poté jmenován velitelem II. pěší divize (4. 6. 1919) a vyznamenán opět francouzským La Croix de la Guerre au Théatre dˇoperations extérieure (7.6.1919), vzápětí za své zásluhy pro Československo opět i Československým válečným křížem (7. 7. 1919). Dne 13. 7. 1919 znovu vyznamenán francouzským La Croix de la Guerre au Théatre dˇoperations extérieure.


To již přišly boje na jižním Slovensku proti agresi Maďarska, kde v boji s velkou přesilou čs. jednotky v úseku II. divize těžko odolávaly v tvrdých bojích. Šnejdárek se ujal velení operací v rámci II. pěší divize a dle pamětníků se jeho nástup podobal uragánu. On sám později vzpomínal:


„... Sebral jsem narychlo všechno vojenské, co se kde dalo a ukázalo v polích i lesích, údolích i horách, a dal jsem ihned rozkaz k útoku. Demoralizované šarže jsem degradoval. Říká se, že jsem do zbabělců střílel!...“


Pozvedl ducha v celé divizi, a z obranné vytvořil útočnou divizi, která před sebou hnala maďarské oddíly překvapivými silnými a rozhodnými útoky. 13. 6. 1919 osvobodil Bánskou Štiavnici a pronásledoval Maďary až do Levic. Velmi se rozhodným způsobem podílel na konečném československém vítězství ve válce proti Maďarsku o zajištění čs. území. Byl ustanoven následně vojenským velitelem Prahy jako „zachránce Slovenska“.


Prošel významnými funkcemi v čs. armádě, mezitím vyznamenán dalšími vysokými řády našimi i spojenců. V čs. armádě vojáky milován, nadřízenými či některými politiky často kritizován. 19. 11. 1920 generál V. hodnostní třídy. Velitel Pěších divizí 9, 7 a poté 11. Dne 10. 2. 1925 povýšen,15. 9. 1925 Zemský vojenský velitel Košic. Následně 23. 6. 1926 získal československé občanství, jemuž dal přednost před francouzským. Pro své sebevědomí a ráznost měl časté neshody s velením čs.armády. Dne 16. 12. 1927 divizní generál. 31. 12. 1932 zemský velitel Bratislavy. Konečně - 13. 11. 1930 povýšen do nejvyšší vojenské hodnosti čs. armády - armádní generál. 1. 7. 1935 pensionován. 1. 6. 1939 odchází zdrcen Mnichovem zpět do Francie. V březnu 1940 zařazen dočasně do Čs.armády ve Francii pro své konexe a zkušenosti. 5.11.1940 odchází zpět na odpočinek do severní Afriky. Dne 13. 5. 1945 zemřel armádní generál Josef Šnejdárek po operaci v Casablance…


PRAMENY:
Archiv autora
Fidler Jiří – „Generálové legionáři“, Brno 1999
URL : https://www.valka.cz/Snejdarek-Josef-t14674#55504Verze : 1
Josef Šnejdárek
Šnejdárek, Josef - archív autora

archív autora
URL : https://www.valka.cz/Snejdarek-Josef-t14674#253531Verze : 0
MOD
Pohřben byl sice v Casablance, ale v 90. letech byly jeho ostatky exhumovány a převezeny do rodných Napajedel, kde byly na místním hřbitově znovu pohřbeny se všemy vojenskýmy poctami.
Šnejdárek, Josef - Foto vlastní

Foto vlastní
Šnejdárek, Josef - Foto vlastní

Foto vlastní
URL : https://www.valka.cz/Snejdarek-Josef-t14674#553197Verze : 1
Diskuse
Článok zverejnený v slovenskom denníku Pravda (minimálne v internetovom vydaní) 18.12.2010: spravy.pravda.sk
URL : https://www.valka.cz/Snejdarek-Josef-t14674#381923Verze : 1
MOD