Operační historie letadlové lodi USS Enterprise (CV-6)
Zrod
Šestá letadlová loď námořnictva spojených státu amerických se stala dítětem Washingtonské námořní smlouvy a hospodářské krize. Wahhingtonská námořní smlouva upravující poměry výtlaku válečných lodí mezi Spojenými státy americkými, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, Velkým japonským císařstvím, Francouzskou republikou a Italským královstvím povolovala Spojeným státům stavbu letadlových lodí do celkového výtlaku 135 tisíc tun. První tři letadlové lodi amerického námořnictva byly přestavěny (
USS Langley (CV-1) z nákladní lodi a další dvě lodi,
třída Lexington, z bitevních křižníků), teprve
USS Ranger (CV-4) byla stavěna už od počátku jako plnohodnotná letadlová loď. V roce 1931 zbývalo do využití smluvního limitu ještě 55 tisíc tun. Bylo rozhodnuto postavit další dvě lodě o 19800 tunách v jejichž konstrukci a stavbě by se zapracovali zkušenosti s dosavadním provozem prvních čtyř letadlových lodí. V létě 1933 president
Franklin Delano Roosevelt prosadil balík opatření k podpoře ekonomiky známý jako "New Deal" z čehož bylo 40 milionů dolarů určeno k výstavbě dvou letadlových lodí. První z nich,
USS Yorktown (CV-5) se začala stavět v loděnicím
Newport News Shipbuilding & Dry Dock Co.,
Newport News,
VA . Stavba sesterské
USS Enterprise (CV-6) byla zahájena ve stejných loděnicích o dva měsíce později 16.07.1934.
Předválečná služba
12.05.1938 byla
USS Enterprise (CV-6) převzata do služby po zkušební plavbě k
Rio de Janeiro . Po zařazení do služby se účastnila v lednu 1939 cvičení flotily v Karibském moři. V dubnu 1939 se přesunula na svou novou základnu v San Diegu v sestavě Pacifické flotily. O rok později se Pacifická flotila přesunula na novou základnu v
Pearl Harboru na
Havaji . Dva mírové roky u Pacifické flotily byly stráveny takřka v nepřetržité službě jen s krátkými přestávkami na doplnění zásob a jedné přestávce pro natáčení filmu
"Dive bomber". Její letecké skupiny neustále cvičily v neúnavném drilu, což se po vypuknutí války dobře zúročilo. V roce 1941 USA začaly podnikat některé preventivní kroky pro případ vstoupení do války. V rámci Pacifické flotily na
USS Enterprise (CV-6) připadl úkol přepravovat armádní stíhačky
Bell P-39 Airacobra a
Curtiss P-40 Tomahawk / Warhawk, stejně jako stíhačky námořnictva a námořní pěchoty ze západního pobřeží do
Pearl Harboru, na ostrovy
Wake a
Guam. Na svou poslední doručovací službu vyplula 28.11.1941, dva dny potom co japonská útočná flotila vyrazila k útoku. Cílem bylo dopravení pilotů námořní pěchoty a jejich stíhaček na ostrov
Wake. Stíhačky byly přelétnuty 02.12.1941 a poté se
USS Enterprise (CV-6) obrátila k návratu zpět k
Pearl Harboru. Díky nepříznivému počasí, byla rychlost plavby snížena a
USS Enterprise (CV-6) tak nepřiplula do Havaje šestého prosince jak bylo plánováno, ale byla vzdálena 150 námořních mil západně, když začaly padat japonské bomby zahajující válku mezi Spojenými státy a Japonskem. Jejím prvním seznámením s touto novou zkušeností přišlo prostřednictvím jejích vlastních pilotů, kteří se dostali do protiletadlové palby při přeletu nad
Leteckou stanicí námořnictva Ford Island a byli nuceni rádiem žádat o ukončení palby na své stroje, protože jsou přeci americké.
První okamžiky války
Bezprostředně po útoku dostala
USS Enterprise (CV-6) rozkaz vyhledat a napadnout japonský svaz. Nepřesné zpravodajství a odhady vedly k pátrání nad vodami jihozápadně od Havaje, kde nalézala pouze americké lodě.
Za rozbřesku následujícího dne
USS Enterprise (CV-6) a její úkolové uskupení byly donuceny s klesajícími zásobami paliva k zakotvení v přístavu
Pearl Harbor vedle ještě hořících zasažených lodí. Druhý den ráno po doplnění zásob vyplula opět do Tichooceánských vod, kde měla prostor k manévrování.
Rok 1942
Rok 1942 začal pro
USS Enterprise (CV-6) ve stejném duchu, jako probíhal zbytek roku 1941. Hlídkovým patrolování na západních přístupech k Pearl Harboru s opakovanými návraty k doplnění zásob. Jediným bojovým střetem byla akce letadel proti japonské ponorce.
Na jaře 1942 provedly
USS Enterprise (CV-6),
USS Yorktown (CV-5) a
USS Hornet (CV-8) sérii nájezdů proti japonským základnám. Moment překvapení hrál ve prospěch útočících američanů a letecké posádky tak získávaly cenné první bojové zkušenosti, které se tak dobře zúročily v počátkem června v
Bitvě o Midway. Japonský postup Pacifikem na východ byl tak zastaven. V srpnu se
USS Enterprise (CV-6) podílela na krytí vylodění invazních sil na
Guadalcanal a následných námořních bitvách v jeho okolí, u východních Šalamounových ostrovů a říjnové u Santa Cruz. V listopadu odrážela japonský pokud o zvrat na
Guadalcanalu. V tvrdých bojích se tak podařilo zastavit japonský postup na jih.
Na konci roku 1942 už patřila
USS Enterprise (CV-6) a její posádka mezi nejostřílenější veterány v Pacifické flotile. Zasáhlo jí šest japonských bomb a roční operační ztráty činili více jak 300 mužů, kteří buď padli nebo byli zraněni. Jak byly postupně vyřazovány / potápěny jednotlivé předválečné letadlové lodi, tak se stalo že po 26.10.1942, kdy byla zasažena letadlová loď
USS Hornet (CV-8), se
USS Enterprise (CV-6) stala poslední letadlovou lodí Pacifické flotily schopnou operačního nasazení. V důsledku toho se na hangárové palubě objevil nápis
"Enterprise vs. Japan". Naštěstí po prosinci 1942 už nemusela
USS Enterprise (CV-6) nikdy bojovat osamoceně. Konec roku strávila loď stejně jako na začátku – hlídkováním na západních přístupech k
Pearl Harboru.
Rok 1943
Rok 1943 sice proběhl ve znamení zotavování a sbírání sil na obou stranách a díky tomu byl relativně klidný. Nicméně
USS Enterprise (CV-6) se dostala do akce 29.01.1943 při poskytování leteckého krytí poškozenému křižníku
USS Chicago (CA-29), což se později rozvinulo v bitvu u Rennell Island a stíhači
USS Enterprise (CV-6) nárokovali zničení 11 z 12 nepřátelských útočníků. Koncem dubna byl
USS Enterprise (CV-6) konečně dopřán zasloužený odpočinek. Zatímco posádka vybírala zaslouženou dovolenou na loď se vrhli pracovníci Bremertonských loděnic a pustili se do úprav v rámci nichž zejména posílili protiletadlovou výzbroj a prodloužili letovou palubu. 06.11.1943 se vrátila
USS Enterprise (CV-6) zpět do služby a hned byla vržena do akce u Gilbertových ostrovů.
Rok 1944
Leden roku 1944 byl plný akcí v Marshallových ostrovech, kde udeřila na Taroa a potom na
Kwajalein. V únoru zaútočila na japonskou základnu na
atolu Truk, v březnu následovaly nálety proti dalším ostrovním základnám. V dubnu na jihu kryla
MacArthurovu invazi na ostrov Hollandia. Po vylodění opět udeřila na
Truk.
Červen byl ve znamení intenzivních bojů v souostroví Marian, počínaje vyloděním na Saipanu,
"střílením krocanů", a první bitvou ve Filipínském moři. Při krátné zastávce na opravy v
Pearl Harboru nastoupila svěží
Palubní letecká skupina 20 (CVG-20). Srpen až říjen byl opět vyplněn sérií přepadů jednotlivých japonských ostrovních základem Bonin, Yap, Ulithi, Peleliu a Palau. Poté udeřila na Filipíny a Tchajwan (aka Formosu) a koncem října se
USS Enterprise (CV-6) zapojila do druhé bitvy ve Filipínském moři, známé jako
Bitva v zálivu Leyte, čímž byl kolotoč nepřetržitých akcí pro tok 1944 uzavřen.
USS Enterprise (CV-6) se na prosinec mohla stáhnout na krátký odpočinek do
Pearl Harboru. O vánocích 1944 bylo změněno její označení na
CV(N)-6 přičemž písmeno
"N" bylo označením pro
"Night" noční.
USS Enterprise (CV(N)-6) se stala první letadlovou lodí, která byla schopna nepřetržité bojové služby 24 hodin. V noci měly její letouny létal stíhací hlídky a provádět noční útoky, zatímco ve dne byla její letová paluba k dispozici pro přistávání poškozených letadel, která měla problém dosáhnout svých mateřských lodí a její stíhačky se podíleli na protivzdušné obraně flotily při nepřátelských náletech.
První nálety kamikadze na podzim roku 1944 však proměnily tvář války v Pacifiku.
Rok 1945
V nové noční roli se její stěžejní jednotkou stala
Noční palubní letecká skupina 90 (CVG(N)-90) v čele s
Noční stíhací perutí 90 (VF(N)-90. Spolu s
USS Independence (CVL-22) a
USS Saratoga (CV-3), které také působily v nočních hodinách, se specializovali na noční útoky na japonskou lodní dopravu, noční nálety proti letištím a noční obranu proti náletům kamikadze.
Poslední válečný rok Enterprise otevřela podporou invaze na hlavní filipínský ostrov Luzon. V rámci toho opakovaně útočila na japonská letiště na Tchajwanu a její letadla likvidovala námořní dopravu v Jihočínském moři. Koncem ledna se připojila k
Úkolové uskupení 58 (TF-58) a v únoru se zapojila na náletů na
Tokio . Poté se přesunula k
Iwodžimě, aby se zapojila do podpory operací námořní pěchoty. Mezi 23.02.1945 a 02.03.1945 strávila
USS Enterprise (CV(N)-6) 174 hodinami nepřetržitých leteckých operací. K přerušení ji donutilo zhoršení počasí až do neletových podmínek. V dalších dnech byly operace obnoveny a pokračovaly až do 09.03.1945 kdy na letišti na
Iwodžimě přistály první letadly námořní pěchoty a letadlové lodi mohly být z podpory uvolněny.
10.03.1945 se
USS Enterprise (CV(N)-6) stala cílem útoků dvou střemhlavých bombardérů
Jokosuka D4Y Suisei, bombám se sice podařilo vyhnout, ale byla zasažena přátelskou protiletadlovou palbou, jíž padlo za oběť sedm členů posádky a třicet utrpělo zranění. Požáry se podařilo dostat pod kontrolu za 15 minut. Následovaly provizorní opravy a přesun na sever a úder proti letištím na jednom z hlavních japonských ostrovů - Kjúšú, které mohly využívat kamikadze proti chystanému vylodění na
Okinawě.
11.04.1945 ji jen těsně minul útok kamikadze, došlo s poškození trupu a jeden muž padl a osmnáct dalších bylo zraněno.
USS Enterprise (CV(N)-6) se opět stáhla z operací k opravám u atolu Ulithi. O tři týdny později se vrátila zpět do boje u Okinawy.
11.05.1945 po zásahu letadlové lodě
USS Bunker Hill (CV-17) přenesl admirál
Marc Andrew Mitscher svou vlajku na
USS Enterprise (CV(N)-6). V noci na 12.05.1945 letadla
USS Enterprise (CV(N)-6) opět napadla letiště na Kjúšú. O dva dny později přiletěla další vlna kamikadze a zásah kamikadze neminul ani
USS Enterprise (CV(N)-6) a připravil ji o 12 mužů a 72 dalších bylo zraněno. To byla poslední akce
USS Enterprise (CV(N)-6) v druhé světové válce. 16.05.1945 byla
USS Enterprise (CV(N)-6) odvolána k opravám zpět do Spojených států. Opravy a modernizace znovu proběhly v Bremertonu a skončily až s japonskou kapitulací. V září se přesunula do
Pearl Harboru, kde obdržela novou
Noční palubní leteckou skupina 55 (CVG(N)-55.
Po válce
17.10.1945 se připojila k oslavné flotile v přístavu
New York slavící
Den námořnictva, kde se stala centrem pozornosti. Britská Royal Navy ji ocenila udělením
Admiralty Pennant, jako jediné zahraniční lodi. Prodělala okružní plavbu na jejímž konci zakotvila v Bayonne ve státě
New Jersey , odkud už neměla nikdy vyplout vlastními silami. Zůstala sice v aktivní službě, ale 17.02.1947 byla zařazena jako záložní jednotka Atlantické flotily. Její označení bylo změněno na
CVA-6 (
Attack Carrier) v říjnu 1952 a v prosinci 1953 na
CVS-5 (
Anti-submarine Carrier). Jelikož už nebylo ekonomicky výhodné ji modernizovat byla roku 1961 vyřazena ze stavu námořnictva.
Nejvíce vyznamenané plavidlo US Navy
V květnu 1943 se stala
USS Enterprise (CV-6) první letadlovou lodí vyznamenanou
Prezidentskou citací a 11.06.1946 byla oceněna
Námořní pochvalou, čímž se stala jedinou lodí jenž byla takto oceněna.
Dále obdržela 20 "Bitevních hvězd" z 22 které se udělovaly na pacifickém bojišti, čímž opět zaujímá první místo mezi oceněnými loděmi (na další příčce jsou těžké křižníky
USS New Orleans (CA-32),
USS Minneapolis (CA-36) a
USS San Francisco (CA-38) se 17 hvězdami), druhá nejlepší letadlová loď byla až
USS Essex (CV-9) se 13 hvězdami.
Dále je nositelkou ocenění
"Task Force 16 Citation" za účast na
Doolittlově náletu na Japonsko z dubna 1942.
Výčet Bitevních hvězd USS Enterprise (CV-6)
včetně výčtu jednotlivých akcí v angličtině
1. Pearl Harbor
- Anti-Submarine Action, Class B Assessment (07.12.1941-10.12.1941)
2. Pacific Raids
- Marshall-Gilbert Islands (01.02.1942)
- Wake Island (24.02.1942)
- Marcus Island (04.03.1942)
3. Battle of Midway
- Midway Atoll (04.06.1942-06.06.1942)
4. Battle of Guadalcanal
- Invasion by USMC 1st Division (07.08.1942-09.08.1942)
5. Capture and Defense of Guadalcanal6. Battle of the Eastern Solomons7. Battle of Santa Cruz 8. Naval Battle of Guadalcanal9. Battle of Rennell Island 10. Gilbert Islands Operations
- Invasion of Makin Island (19.11.1943-04.12.1943)
11. Marshall Islands Operations
- Invasion of Kwajalein (28.01.1944-08.02.1944)
- Maloelap / Taroa Raid
12. Asiatic-Pacific Raids
- Truk Islands (16.02.1944-17.02.1944)
- Palau, Yap, Ulithi, Woleai (30.03.1944-01.04.1944)
- Truk Islands (29.04.1944-01.05.1944)
13. Hollandia (New Guinea) Operations
- Invasion (21.04.1944-24.04.1944)
14. Mariana Islands Operations
- Capture and Occupation of Saipan (11.06.1944-24.06.1944)
- Mariana Turkey Shoot (19.06.1944)
- First Battle of the Philippine Sea (20.06.1944)
- "The night they turned on the lights" (20.06.1944)
15. Western Pacific Operations
- Raids on Bonin Islands, Chichi Jima (31.08.1944-02.09.1944)
- Raid on Caroline Islands, Yap (06.09.1944)
- Raid on Palau Islands (10.09.1944-16.09.1944)
- Invasion and Capture of Peleliu (16.09.1944)
- Raid on Okinawa (10.10.1944)
- Raid on Formosa (12.10.1944)
- Raid on Manila (15.10.1944-18.10.1944)
16. Invasion of Leyte Island / 3rd Fleet Operations
- Luzon Attacks (15.10.1944, 17.10.1944-19.10.1944)
- Battle of Leyte Gulf (24.10.1944-26.10.1944)
17. Luzon Operations
- Invasion of Luzon (06.01.1945-07.01.1945)
- Formosa Raids (03.01.1945, 04.01.1945, 09.01.1945, 15.01.1945)
- South China Sea Attacks (12.-16.01.1945)
18. Night Carrier Group 90 / 5th Fleet Raids
- Tokyo and Honshu Raids (15.02.1945-16.02.1945)
19. Assault and Occupation of Iwo Jima20. Okinawa Operations
- Pre-Invasion Raids on Kyushu (18.03.1945-20.03.1945)
- Invasion and Capture of Okinawa (07.04.1945-15.05.1945)
- Kyushu and Shikoku Raids (11.05.1945-16.05.1945)
Zdroje:
http://www.cv6.org/
St. John, Philip A. USS Enterprise (CV-6).
USS Enterprise CV-6 Association. Battle Star Chronology, USS Enterprise CV-6.
URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Enterprise-CV-6-t14662#307348Verze : 6