Zkratky a pojmy - D

Dragouni


Zvláštní druh vojska, jenž vznikl ve Francii v 16. století. Jejich název je odvozen buď od francouzského slova "dragon", označujícího krátkou mušketu nebo od latinského "draco",tedy drak, jenž byl často užíván jako znak dragounských pluků.


Šlo v podstatě o pěchotu, která se však do boje přesouvala na koních. Před bojem dragouni ale sesedali a zúčastnili se bitvy jako normální pěšáci. V průběhu třicetileté války se jejich úloha postupně změnila, začali být do boje nasazování také jako jízda, přičemž tvořili jakýsi přechod mezi jízdou lehkou a těžkou. V 18. - 19. století byli stále častěji počítáni k jezdectvu těžkému. Podle potřeby však mohli kdykoliv měnit sestavu k vedení bojové činnosti z pěší na jezdeckou a naopak.


Ačkoli nebyli zpočátku oblíbeni, byli koneckonců něco mezi jízdou a pěchotou (proto se jim také přezdívalo "napůl lidé, napůl zvířata"), v bojích tak osvědčili svoji univerzálnost, že počty jejich pluků stále rostly až do 19. století, mnohdy na úkor jiných druhů jezdectva a v určitých obdobích tvořili až 1/3 veškerého jezdectva. V některých armádách dokonce došlo ke reorganizaci všech ostatních druhů jezdectva na dragouny. Poslední dragounské pluky zanikly až ve 20. století.


Dělová paluba - část lodní konstrukce v 15. - 19. století. Dělovou palubou se rozumí pouze paluba krytá, na níž je umístěna baterie děl. Dále se děla umísťovala na palubu horní, ta se však už k dělovým palubám nepočítá. Proto loď se třemi dělovými palubami má ve skutečnosti děla umístěná ve čtyřech řadách nad sebou.


Dělový člun - malé plavidlo jehož určení se za staletí příliš nezměnilo. Jeho úkolem je vést bojovou činnost v pobřežních vodách, na řekách a jezerech.


Až do počátku 19. stol. se pod tímto označením rozuměla malá loď s nekrytou palubou nesoucí jedno nebo několik děl velké ráže. Míval jeden až dva stěžně nebo mohl být poháněn pouze vesly. V nejobvyklejší konfiguraci šlo o člun s jedním stěžněm, s trupem dlouhým asi 15 metrů, vyzbrojený jedním 32 liberním dělem na přídi. Časté bylo také provedení se dvěma děly, či několika lehčími otočnými děly na obrubnici trupu.


V období americké občanské války (1861-1865) se název dělový člun používal pro malé kolesové parníčky ozbrojené několika děly. Některé mohly být pancéřovány.


Počátkem 20. století začala U.S. Navy používat pro tuto třídu lodí označení "PG" (Patrol Gunboat), které jim pak zůstalo i během II. světové války. Šlo o malá plavidla o výtlaku asi 2000 tun, délce asi 60 metrů, vyzbrojené několika děly ráže 105 - 125 mm.


V současnosti se dělovým člunem rozumí malé plavidlo s výtlakem 200 - 600 tun a výzbrojí tvořenou 1 - 2 automatickými kanóny ráže 76 - 120 mm, 2 - 4 protiletadlovými kanóny a kulomety, které je určeno k hlídkové a strážní službě, ničení malých plavidel (člunů), námořním výsadkům a jejich podpoře, též ke kladení min, zjišťování ponorek a boj proti nim.