Šimáček, Rudolf [1897]

Zugsführer Rudolf Šimáček

* 17. 04 1897, Týniště nad Orlicí, Čechy, Rakousko-Uhersko
+ 06. 06 1992, New York, USA

Pilot K. u K. Luftfahrtruppe, Československého vojenského letectva a americké Civil Air Patrol.

Narodil se 17. dubna 1897 v Týništi nad Orlicí. V roce 1911 začal chodit do učení k firmě Bíbus (koloniál). Po vyučení se dal na elektrotechniku a nastoupil k firmě Křižík v Praze. Vypuknutím války musel nastoupit na pozici svého bratra Karla (vedl rodinným mlýn v Bystrici), který byl odveden.

K 15. říjnu 1914 však byl odveden i on a přidělen k Pěšímu pluku 18 v Hradci Králové. Po přeložení do České Lípy na přelomu let 1914 a 1915 se přihlásil k letectvu. Byl vybrán a poslán k prezentaci do Pandorfallu v Uhrách, do Vídně na lékařskou prohlídku. Poté již byl s ostatními adepty poslán k leteckému výcviku do Grossenhein u Drážďan v Německu, kde 1. května 1915 zahajuje výcvik.

Letecká škola Kondor–Flugzeugwerke–Grossenhein, velitelem této školy byl německý Hauptmann Otto Beck. Kurs trval do 22. srpna 1915, kdy je Šimáček poslán zpět do Rakouska k Flek 2 do Wiener Neustadt. Poté byl poslán do Aradu, údajně k Flik 8. Rakouský pilotní mezinárodní průkaz č. 462 mu byl vystaven 2. října 1916. Byl znovu poslán do Wiener Neustadt, kde se proškolil na nejmodernějších letounech a v březnu 1917 byl poslán k na ruskou frontu k Flik 14. Letecká rota sídlila na polním letišti v Krasnu (mezi Lvovem a Dubnem), velitelem byl Hauptmann Aladár Tauszing.

Zde při třetím letu nad frontou pravděpodobně sestřelil ruský letoun. Za to získal odznak Polního pilota (podle regulí se vydával po 10 letech nad nepřátelským území) a Malou stříbrnou medaili za statečnost ze dne 26. dubna 1917. V létě 1917 se mu podařil sestřelit upoutaný balón. Za což dostal Velkou stříbrnou medaili za statečnost ze dne 29. července 1917. (Za ni dostával 15 korun měsíčně, tuto rentu měl pobírat až do konce života. Konec monarchie udělal konec i proplácení této renty. Dále pobíral 120 korun pilotních příplatků – polní pilot.)

Dne 10. června 1917 na bombardovacím letu na Brody u Zlocova byl na letounu Hansa-Brandenburg C.I čísla 27.44 sestřelen nepřátelskými letouny. Ač zraněn dotáhl stroj nad rakousko-uherské pozice a nouzově přistál. Mechanici po vyproštění a převezení letounu na polní letiště napočítali 57 zásahů, z toho 3 v palivové nádrži.

Dne 28. června 1917 se mu podařilo sestřelit nepřátelský bombardovací letoun SPAD S.A.4 (12 strojů dodaných Francouzi Rusům) na letounu Albatros D.II., buď čísla 53.03 nebo 53.07 s nápisem ELLA na směrovém kormidle.

Dne 28. července 1917 jen s velikým štěstím unikl ruskému leteckému esu plukovníku A. A. Kazakovovi.
Po uzavření Brest–Litevského míru 3. března 1918 létal s poštou mezi Lvovem a Oděsou. K tomu přibíral, pokud bylo v pilotním prostoru místo, nakoupené potraviny – i živé.

V dubnu 1918 byl přeložen k Flik 13 do Albánie. Polní letiště bylo umístěno v Kuwaji v pevnosti Durazzo. Zde létal i nad mořem.

Koncem války se octnul ve Wiener Neustadt. Odtud vlakem do Vídně a do Prahy, kde 12. listopadu 1918 nastoupil k Leteckému sboru. Zde působil jako učitel létání, ale pro nedostatek letounů moc nelétal.

V dubnu 1919 byl s dalšími piloty poslán do letecké školy v Pau ve Francii (velitel letecké školy Capitaine Simone), kde byl prezentován od 23. dubna 1919. Leteckou akrobatickou školu absolvoval jako nejlepší a 3. června 1919 získal osvědčení o způsobilosti stíhacího pilota.
Vrátil se do Československa do Kbel opět k profesi učitele létání.

Dnem 20. srpna 1920 byl poslán na neplacenou studijní cestu do USA, kam dorazil 7. září 1920 lodí do New Yorku. Prodělal zde opět vojenský letecký kurs, kde si oblíbil Fokker D.VII. Prodloužil si svůj pobyt v USA o jeden rok.

Založil s pilotem Břetislavem Plischkem (Rakousko–uherský letec) leteckou společnost, koupil letoun Curtiss–Jenny OX5. A létal vyhlídkové, fotografické a reklamní lety nad New Yorkem a okolí.

V roce 1923 získal americký pilotní průkaz číslo 6030 (6. července 1923). Navštěvoval večerní školy a až v roce 1932 se vrátil zpět do Československa v době hospodářské krize. Ale byl zklamán, armáda o něj neprojevila zájem, práci nemohl získat. Tak odjel zpět do USA. Získal zde po návratu občanství. Pracoval Muzeu moderního umění, které bylo později sloučeno s Metropolitním muzeem.
V době druhé světové války létal u Civil Air Patrol. Později jeho syn sloužil u US Navy.
Rudolf Šimáček zemřel 6. června 1992.

Vyznamenání:

Velká stříbrná medaile za statečnost ze dne 29. července 1917,
2× Malá stříbrná medaile za statečnost ze dne 26. dubna 1917 a 28. října 1917.
Bronzová medaile za statečnost z listopadu 1917,
Karlův vojenský kříž,
Odznak polního pilota

Poznámky:

Rakouský mezinárodní pilotní průkaz čísla 462 nese datum vydání 2. října 1916.
Americký mezinárodní pilotní průkaz čísla 6030 nese datum vydání 6. července 1923.
Československý mezinárodní pilotní průkaz čísla 87 nese datum vydání 1. prosince 1923.

Zdroje:
Vlastní archiv
Letectví a kosmonautika speciál 4/2004

Zdroj:
commons.wikimedia.org
http://wio.ru/ww1a/spada.htm
www.idnes.cz

Vážení,
přiložené fotografie Rudolfa Šimáčka byly převzaty ze sbírky Pavla Svitáka z LHS a Jana Kašeho z LHS.
Fotografie zveřejněny s laskavým svolením majitelů.

Vážení,
v době sčítání obyvatelstva v roce 1940 měl syn Rudolpha Simacka dvanáct let.
Odkaz
www.archives.com
www.archives.com