Main Menu
User Menu

Chruščov, Nikita Sergejevič

Nikita Sergeyevich Khrushchov

Никита Сергеевич Хрущёв

Nikita Sergejevič Chruščov



* 17.04.1894 – Kalinovka, Ukrajina
+ 11.09.1971 – Moskva, SSSR



Vůdce SSSR v letech 1953 – 1964.



Nikita Sergejevič Chruščov se narodil 17. dubna 1894 v obci Kalinovka v Ukrajině v rodině chudého rolníka. V roce 1918 se stal členem komunistické strany SSSR a po svém působení v armádě (1919 – 1922) začal jeho kariérový postup.


Po smrti V. I. Lenina, kdy začal boj o získání moci v zemi, se správně rozhodl podpořit Stalina, čímž si otevřel dveře k vyšším postům v hierarchii komunistické strany Ukrajiny. Roku 1929 začal studovat průmyslovou akademii v Moskvě a v té době byly také jeho politické aktivity velmi výrazné, tak po něm sáhl Kreml. V roce 1934 byl jmenován členem ústředního výboru, v roce 1935 prvním tajemníkem městského výboru v Moskvě a roku 1938 se vrací na Ukrajinu, jako první tajemník ÚV KS Ukrajiny. Jeho náklonnost ke Stalinovi a pečlivé plnění příkazů z Moskvy docílilo, že se úspěšně vyhnul politickým čistkám 30. let. Za války byl členem válečných rad několika frontů a od roku 1944 také předsedou rady lidových komisařů na Ukrajině.


V roce 1953 umírá Stalin a Chruščov se chápe situace a za pomoci N. A. Bulganina a G. M. Malenkova se ujímá moci. V témže roce nechává také zatknout a popravit L. P. Beriju, Stalinova šéfa NKVD.


Mnozí očekávali, že Chruščovův nástup k moci bude znamenat uvolnění napětí v zemi po dlouhé tyranii, způsobené vládou Stalina. Stalo se tak, ale jen částečně. Propouštění z vězení a pracovních táborů bylo mizivé, i když se režim v táborech zmírnil. V Chruščovově vládě bylo ještě mnoho těch, kteří za své posty vděčili právě Stalinovi a ve spoustách rozsudků „měli prsty“, včetně Chruščova. Chruščov také musel vyřešit obrovskou ekonomickou krizi v zemi, zničené Stalinovým terorem a nacistickou okupací za 2. světové války. V zemi byl nedostatek potravin a obyvatelstvo hladovělo. Přesto se však celý svět měl dočkat šoku. 14. února 1954 začal 20. sjezd komunistické strany SSSR, kde Chruščov vystoupil s projevem známým jako „Kritika kultu osobnosti“, kde veřejně odsuzoval a odhaloval zločiny páchané Stalinistickým režimem. Tento projev měl dalekosáhlé následky, v Gruzii (Stalinově rodišti) propukly nepokoje a musela být povolána armáda, stejně tak si toto vysvětlovali jako uvolnění nadvlády Moskvy i za hranicemi a Chruščov musel ukázat i svou druhou tvář a na jeho rozkazy byla vyslána Rudá armána na potlačení vzpour v Polsku a Maďarsku. Při všech těchto nepokojích zemřela spousta civilistů.


Chruščov měl nelehkou roli, jeho hospodářské plány byly nereálné a snaha o ekonomické oživení země se rozjížděla velmi pomalu. Stejně tak tomu bylo i v zahraniční politice. Konflikt s Jugoslávií, příliš velké břemeno vlivu na středním východě. Přesto byl ale roku 1958 zvolen předsedou vlády. Velkou ranou pro něj se stal rok 1962, tzv. „Kubánská krize“. Chruščov nechal na Castrově Kubě rozmístit jaderné rakety s cílem zartrašit USA a vydobýt si lepší podmínky při jednání o jaderném odzbrojování. J. F. Kennedy, tehdejší prezident USA, se tohoto činu nezalekl, naopak nechal vyhlásit stav pohotovosti pro armádu a započal s námořní blokádou Kuby. Chruščov nakonec musel své rakety stáhnout a právě tato krize měla důsledek pro jeho pád.


Chruščov několikrát za své vlády úspěšně čelil snahám o své svržení (asi do té doby nejvážnější pokus se odehrál roku 1957 pod vedením Malenkova, Molotova a Kaganoviče), ale roku 1964 musel čelit ostré kritice právě v důsledku Kubánské krize, byl také obviňován z opětovného hospodářského úpadku SSSR na základě špatného plánování hlavně v zemědělství. Vrcholem byla snaha Chruščova o reformu stranického aparátu, kterou chtěl provést. Řada vysokých funkcionářů se začala obávat o své posty a tak se nakonec Chruščov pod politickým tlakem a z donucení vzdal své funkce a na jeho místo se dostal tehdejší muž číslo dvě v SSSR, Leonid I. Brežněv.


Poté Chruščov žil mnoho let v ústraní. 9. listopadu 1971 zemřel na selhání srdce na své venkovské dače.


(Doplnil bych ke Kubánské krizi, že velkou roli v Kennedyho rozhodování sehrály informace agenta Olega Peňkovského, který Západu vyzradil, že SSSR není skutečně odhodlán jít do války a jeho atomový potenciál je ve skutečnosti asi třikrát menší než americký) kapa



zdroj:
ru.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Chruscov-Nikita-Sergejevic-t13713#82735Verze : 2