21-cm-K 12 (E) (21cm železniční kanón)

Evropská železniční infrastruktura umožnila během první světové války rozvoj železničního dělostřelectva, které se postupně vyprofilovalo do životného zbraňového systému, schopného odpalovat na velkou vzdálenost projektily velmi těžkého kalibru a způsobovat tak obrovské škody v cílové oblasti – a jeho nasazení mělo psychologický dopad na civilní obyvatelstvo. Zosobněním těžkého železničního kanónu se v prvoválečném konfliktu stal 21-cm Kaiser Wilhelm Geschütz – takzvaná „Pařížanka“, kterou Němci ostřelovali francouzskou metropoli od března 1918. Německým záměrem bylo podlomit morálku Pařížanů, a ne zničit samotné město.

Ve třicátých letech vznesla německá branná moc požadavek na zbraň dalekého dosahu podobnou „Pařížance“. První kanón 21-cm-K 12 (E), vážící přes 300 tun, s hlavní délky 32 metrů, schopný odpálit projektil o hmotnosti 107,5 kg na vzdálenost až 115 km, předala společnost Krupp armádě v březnu 1939. Druhá, přepracovaná zbraň 21-cm-K 12 N (E) byla dodána v červenci 1940. Starší kus byl poté přeznačen na 21-cm-K 12 V (E) a oba kanóny převzala Železniční dělostřelecká baterie 701.

Od konce západního tažení do června 1944 postřelovala baterie ze své pozice v Boulogne-sur-Mer na pobřeží Lamanšského průlivu v nepravidelných intervalech britské území (fragmenty projektilů byly nalezeny poblíž Rainhamu v Kentu, 88 kilometrů od francouzského pobřeží). Po spojeneckém vylodění postřelovala baterie invazní pláže v Normandii a v září se pokusila přesunout do Antverp, nepodařilo se jí však překonat Šeldu a nezbylo než kanóny vyhodit do povětří.
Po celou dobu své existence vypálila Železniční dělostřelecká baterie 701 z obou 21-cm-K 12 (E) pouze 83 ran.

www.lexikon-der-wehrmacht.de
https://en.wikipedia.org/wiki/21_cm_K_12_(E)
www.militaryfactory.com
www.lexikon-der-wehrmacht.de