Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight:
1870 kg
4123 lb
Rozpětí: Wingspan:
10,200 m
33ft 5,5in
Délka: Length:
6,280 m
20ft 7,25in
Výška: Height:
3,416 m
11ft 2,5in
Plocha křídla: Wing Area:
20,50 m2
220.66 ft2
Plošné zatížení: Wing Loading:
84,390 kg/m2
17.28 lb/ft2
Pohon: Propulsion:
Kategorie: Category:
pístový
piston
Počet motorů: Number of Engines:
1
Typ: Type:
Švecov M-25V vzduchem chlazený hvězdicový devítiválec o vzletovém výkonu 570 kW (775 k) a nominální výkon 551,62 kW (750 k) v h= 2 900 m. Vrtule dvoulistá kovová s pevným úhlem náběhu, průměr 2 800 mm.
Shvetcov M-25V nine-cylinder air-cooled radial engine, rated at 765 hp for take-off and nominal power 740 hp at 9,514, driving a two-blade metal fixed-pitch propeller of 9ft 2 1/4in diameter.
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity:
320 l
70.4 UK gallons (84.5 US gallons)
Výkony: Performance:
Maximální rychlost: Maximum Speed:
379 km/h v 3500 m
235.5 mph in 11483 ft
Cestovní rychlost: Cruise Speed:
? km/h v ? m
? mph in ? ft
Rychlost stoupání: Climb Rate:
10,42 m/s
2051.2 ft/min
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to:
6,6 min do 5000 m
6,6 min to 16404 ft
Operační dostup: Service Ceiling:
9100 m
29856 ft
Dolet: Range:
520 km
323.1 mi
Maximální dolet: Maximum Range:
770 km
478.5 mi
Výzbroj: Armament:
4x pevný synchronizovaný kulomet PV-1 ráže 7,62 mm, 1 100 nábojů pro každý horní a 425 pro každý spodní kulomet. Pumový náklad do 150 kg pum (2x AO-25 a 2x FAB-50).
Four fixed forward-firing 0.3 inch PV-1 machine-guns in the fuselage, 1,100 rpg for the uper machine-guns and 425 rpg for the bottom machine-guns. Bomb load: Up to 331 lb.
Uživatelské státy: User States:
?
?
Poznámka: Note:
Rozdíly oproti starší I-15: - byla zesílena konstrukce - křídlo baldachýn horního křídla byl obnoven a byl tedy přímý - mírně se zvětšila nosná plocha - instalace výškovějšího motoru M-25V - kryt motoru byl tvořen prstencem NACA - pevná ostruha byla později nahrazena ostruhovým kolečkem - byla montována větší podvozková kola - zlepšena aerodynamika
- The structure was amplified - had straight upper wing and more powerful engine - the I-15bis was powered by the more powerful Shvetsov M-25V radial piston engine. - engine cover was formed ring NACA - was perfected aerodynamics
Zdroje: Sources:
William Green, Warplanes of the Second World War, Volume Three: Fighters, London, Macdonald & Co., Publishers Ltd., 1961 (seventh impression 1973), ISBN 0-356-01447-9. Mikhail A. Maslov, Polikarpov I-15, I-16 and I-153, Oxford, UK, Osprey Publishing, 2010, ISBN 978-1-84603-981-2. Hans-Heiri Stapfer, Polikarpov Fighters in Action, Part 1, Aircraft in Action, No. 157., Carrollton, Texas, Squadron/Signal Publications, Inc., 1995, ISBN 0-89747-343-4. L+K č. 3/1975, Letadla 39-45, Polikarpov I-15 a I-15bis, Václav Němeček. www.aviation.ru http://www.wio.ru/tacftr/polikarp.htm http://www.airwar.ru/enc/fww2/i15b.html http://www.luxavia.ru/item/40 http://www.cofe.ru/avia/P/P-123.htm
I-152, výrobní číslo 4616, taktické číslo „ žlutá 173“, náležel do stavu 2. letky 152. stíhacího pluku (dříve patřil 4. letce 19. IAP) 9. letecké armády. V této podobě nouzově přistál na zamrzlém jezeře Oulunyarvi 24. prosince 1939 ve finském zápolí. Pilot poručík J. A. Andrejev se zastřelil. Letoun byl plně funkční a 26. února 1940 byl zařazen k LeLv 29 pod označením VH-11. Během roku 1940 přeznačen na VH-2, aby se zabránilo překrývání čísel s ukořistěnými I-153, jejichž seriály začínaly VH-12. 4. 6. 1942 byl stroj přečíslován na IH-2. Byl používán k vlekání cílů. Během služby dvakrát havaroval, vyřazen 20. 2. 1945 s celkovým náletem 114,50 hodin. Letoun nesl standardní sovětskou kamufláž, zelenou AMT 4 na horních a bočních plochách, spodní plochy světle modré AMT 17. Zveřejněno s laskavým svolením autora
Tento I-152 s taktickým číslem 10 náležel do stavu 13. OIAE (zkratka znamená "Otdělnaja Istrebitělnaja Aviacionnaja Eskadrilja" = samostatná stíhací letka), 61. letecké brigády vzdušných sil Baltské floty. Pilotem byl komisař letky I. I. Volosevič, pozdější Hrdina SSSR. Nápis "Za Stalina!" byl namalován 30. listopadu 1940. Není jasné, zda byl namalován pouze kvůli fotografii, nebo s ním letadlo skutečně létalo. Barva čísla je neznámá, obvykle se maluje jako červená, ale na fotografii se zdá výrazně světlejší než červená hvězda na trupu (téměř neviditelná na zeleném pozadí), proto ji někteří autoři vykládají spíše jako středně modrou. Jinak horní a boční plochy standardně tmavě zelené AMT 4, spodní plochy světle modré AMT 17. Zveřejněno s laskavým svolením autora
Zelená tmavá / Dark Green
Modrá světlá / Light Blue
