Main Menu
User Menu

SOV - SP-50 (přistávací systém)

SP-50 Landing System

     
Název:
Name:
SP-50
Originální název:
Original Name:
СП-50 Cистем посадки
Kategorie:
Category:
radionavigační zařízení
Výrobce:
Producer:
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1950-DD.MM.RRRR
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
-
Prototyp vyroben:
Prototype Built:
DD.MM.RRRR
Složení systému:
Composition of System:
1)Přívodná radiová stanice PAR-3/ PAR-7
2)Dálný návěstní radiomaják MRM-48
3)Blízký návěstní radiomaják MRM-48
4)Soubor radiových přistávacích majáků PRMG-2
a)Kurzový radiový maják KRM-2
b)Sestupový radiomaják GRM-2
c)(Retlansátor dálkoměru RD-2)
Uživatelské státy:
User States:


?
Poznámka:
Note:
Názvy jsou dle dobové sovětské/ruské terminologie (a dobové ozn. v NJ):
1)Приводная авиационная радиостанция ПАР-3/ПАР-7 = Fernfunkfeuer (FFF)
2)Дальний Mаркерный Pадио Mаяк MPM-48
3)Ближний Mаркерный Pадио Mаяк MPM-48
4)Посадочная Радио Маячная Группа ПPMГ-2
a) Курсовой Радио Маяк KPM-2
b) Глиссадный Радио Маяк ГPM-2
c)(Ретранслятор Дальномера PД-2)
Zdroje:
Sources:
https://ru.wikipedia.org
www.valka.cz
Let-51-70 - Systémy a prostředky RTZ, vydání I. z roku 1967
Vlastní archiv
URL : https://www.valka.cz/SOV-SP-50-pristavaci-system-t122701#418531Verze : 0
Sovětský přistávací systém SP-50
býval označován také jako "Matěrik", což není úplně přesné, neboť "Matěrik" bylo krycí označení pro STACIONÁRNÍ systém zabezpečení přistání.


(Mobilní systém využíval řady prostředků, ktaré byly "usazeny" do skříňových nástaveb nákladních automobilů a přívěsů a do "historie" vstupil jako "GLOBUS".
Komplex mobilního radiolokačního systému přistání byl označen RSP-4.)



***
Základem SP-50 bylo zasazení radiových majáků pro přesné přístrové přistání - Soubor přistávacích radiových majáků PRMG-2) - byl v podstatě kopií ILS.
Aby to nebylo "okaté", provedli sovětští "konstruktéři" některé úpravy - nejpodsttnější byla
vzájemná záměna modulačních kmitočtů 90 Hz a 150 Hz u obou majáků (viz. náčrt)



Výsledkem byla ztráta kompability - letouny Il-14 čs. vojenského letectva a dopravní letouny Il-12 a Il-14 ČSA musely používat adapter.


Zároveň byla v systému SP-50 využita část pozemních radionavigačních prostředků ze systému OSP-48:
- "dálná" přívodné radiostanice vč. tamního "dálného" návěstního radiomajáku a "bližného" návěstního radiomajáku (markery).


V čs. vojenském letectvu byla systémem SP-50 vybavena letiště Přerov, Mladá a Mošnov.
Systém byl rozvinut i na letišti Ruzyně a krátce Holešov (sloužilo jako záložní vojenské letectvo).


Zdroj: Vlastní archiv
SOV - SP-50 (přistávací systém) - (Vlastní archiv)

(Vlastní archiv)
URL : https://www.valka.cz/SOV-SP-50-pristavaci-system-t122701#418547Verze : 0
Během období byl původní systém SP-50 modernizován a počátkem šedesátých let min. století vznikly verze SP-50M, SP50M1, SP-50M-2K (СП-50М, СП-50М1, СП-50М-2К)


V r. 1968 byl záváděn systém SP-68.


U všech zmíněných systémů byla zachována původní "filozofie" - rozdílná poloha modulačních kmitočtů 90 Hz a 150 Hz proti ILS a umístění dvojice polohových majáků/markerů na stanovištích "dálné" a "bližné" přívodné radiostnice (Locatorů LOM a LMM)


Až u systémů SP-70 a SP-75 /СП-70 ; СП-75(def. od r. 1975) bylo zavedeno užívání konfigurace zcela podle standardu ILS ICAO - tedy 3 polohové radiomajáky:
a)Outer Marker (OM),
b)Middle Marker (MM),
c)Inner Marker (IM),


Podle sovětské/ruské terminologie:
a) dálný návěstní/polohový radiomaják u dálné přívodné radiostanice (дальний МРМ у дальней приводной радиостанции) ve vzdálenosti 7400 m od prahu VPD
b) střední návěstní/polohový radiomaják u středové přívodné radiostanice (средний МРМ у средней приводной радиостанции) ve vzdálenosti 1050 m od prahu VPD
c) blízký návěstní/polohový radiomaják u bližné přívodné radiostanice (ближний МРМ у ближней приводной радиостанции) ve vzdálenosti 75 m od prahu VPD


a polohy modulačních kmitočtů 150 Hz a 90 Hz shodně jako ILS (viz obr.).


Zdroj: https://www.niiit-rts.ru/about/
URL : https://www.valka.cz/SOV-SP-50-pristavaci-system-t122701#418935Verze : 0