Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight:
? kg
? lb
Rozpětí: Wingspan:
13,600 m
44ft 7,1/2in
Délka: Length:
10,375 m
34ft
Výška: Height:
3,950 m
12ft 11,1/4in
Plocha křídla: Wing Area:
43,60 m2
469.31 ft2
Plošné zatížení: Wing Loading:
43,35 kg/m2
8.88 lb/ft2
Pohon: Propulsion:
Kategorie: Category:
pístový
piston
Počet motorů: Number of Engines:
1
Typ: Type:
Maybach Mb.IVa, vodou chlazený řadový šestiválec o výkonu 194 kW a max. výkonu 227 kW. Vrtule dvoulistá dřevěná.
Maybach Mb.IVa six-cylinder inline liquid-cooled aircraft engine, power output 260 hp and maximum power 305 hp, driving a two-bladed wooden propeller.
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity:
?
?
Výkony: Performance:
Maximální rychlost: Maximum Speed:
167.4 km/h v 0 m
104 mph in 0 ft
Cestovní rychlost: Cruise Speed:
156.1 km/h v 1850 m
97 mph in 6070 ft
Rychlost stoupání: Climb Rate:
? m/s
? ft/min
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to:
17,0 min do 3000 m
17,0 min to 9843 ft
Operační dostup: Service Ceiling:
6500 m
21325 ft
Dolet: Range:
? km
? mi
Maximální dolet: Maximum Range:
? km
? mi
Výzbroj: Armament:
žádná
None
Uživatelské státy: User States:
-
-
Poznámka: Note:
Letová vytrvalost se základním palivem: 4 h Popis je uveden v následujícím příspěvku.
Basic Endurance: 4 hours K-6 Transport Seaplane In late 1922 Eiji Sekiguchi started on the design of a more practical seaplane transport on reports obtained from Germany. This was an entirely new design without vertical fin, and the rudder only extending below the fuselage. The passenger compartment for two was an open cockpit, later to be enclosed. New seaplane was completed in November 1923. The K-6 was built for the use of Nippon Koku KK, an airline owned by Kawanishi, as a seaplane transport. However, soon after the completion of the aeroplane, it was decided to use it for the Around-japan Flight sponsored jointly by Nippon Koku KK and Daimai Tonichi Shirnbun. On the seaplane adjustments were made for the eventual by installing additional fuel tanks, repositioning the radiator, adding outrigger floats, and small fins to the lower surface of the tail plane. The seaplane was named Harukaze (Spring Wind). The modified K-6 performed very well, but construction of additional aircraft was not undertaken because the more refined K-7 seaplane was already being planned. The K-6 was returned to its original purpose as a transport.
Zdroje: Sources:
Robert C. Mikesh and Shorzoe Abe, Japanese Aircraft 1910-1941, Naval Institute Press, London, 1990, ISBN: 1-155750-563-2 archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Kawanisi-K-6-t121607#416207
Verze : 0
Hitorie letounu:
Kawaniši K-6 - nákladní / dopravní plovákový letoun.
Šéfkonstruktér společnosti Kawaniši Kikai Seisakušo inženýr Eidži Sekiguči začal na konci roku 1922 pracovat na projektu úspěšnějšího plovákového letounu než jakým byl nepovedený Kawaniši K-5. V projektu se soustředil na lepší stabilitu a snadnější řízení letadla a navíc maximálně přihlížel ke zkušenostem německých konstruktérů z Göttingenu. Rozpětí křídel a jejich profil byl shodný s K-5, ve skutečnosti však šlo o zcela novou konstrukci, což prozrazovala absence svislé ocasní plochy a kormidla, pouze pod vzadu trupem byl slabý náznak této plochy. Cestující byly pouze dva a jejich kabina byla zprvu otevřená a později, po zpětné rekonstrukci, již byla uzavřená. Nový plovákový letoun byl dokončen v listopadu 1923 a bezodkladně byl i zalétán. Kawaniši K-6 byl určen pro společnost Nippon Koku K. K., tato letecká společnost byla dceřinou společnosti Kawaniši. Brzy po dokončení letounu bylo přijato rozhodnutí, že letoun bude použít pro lety okolo Japonska za sponzorství Nippon Koku K. K, a tiskové společnosti Daimai Toniči Šimbun. Pro tento účel byly provedeny úpravy pro případnou instalaci přídavných palivových nádrží, chladič kapaliny byl přemístěn do aerodynamicky výhodnější polohy a pod ocas letounu byla instalována malá SOP.
Letoun byla pojmenován Harukaze – Jarní vítr (jap.) Mezi 23. a 31. červencem proběhl první takový let, který začal v Ósace, pokračoval přes města Kagošima, Hakata, Kanazawa, Akita, Minato, Kasumigaura, Jokaiči a vrátil se do Ósaky. Letoun byl pilotován Jukiči Gotem a palubním inženýrem Minezoem Jonezawou, při tomto letu byla ulétnuta vzdálenost 4 390 km a skutečný čas letu byl 33 hodin 48 minut při průměrné rychlosti 137 km/h. Na konci tohoto roku K-6 vyhrál soutěž hydroplánů, když obletěl tři okruhy v celkové délce 853 km v čase 6,5 h. Konstrukce K-6 se ukázala být velmi dobrou, ale k další stavbě těchto letounů již nebylo přikročeno, důvod byl jednoduchý – na obzoru byl propracovanější následník K-7A. K-6 se vrátil k svému původnímu určení a pro tento účel mu byla vrácena jeho zadní sedadla, tentokráte do zavřené kabiny.
Použité prameny: Robert C. Mikesh and Shorzoe Abe, Japanese Aircraft 1910-1941, Naval Institute Press, London, 1990, ISBN: 1-155750-563-2 archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Kawanisi-K-6-t121607#416209
Verze : 2
Reklama
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady.
Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.
