Ještě během svého života byl považován za národní pomník. Přesto nikdy nebyl perfektním stratégem, ale vše se snažil doplňovat svou ctižádostivostí a odhodlaností. Narodil se 12. 2. 1900 v provincii Tula. Jeho otec byl rolník.
V listopadu 1917 se přidal k Rudým gardám a dostal se do ženijního výcvikového střediska v Krondštadtu. Poté bojoval v 1. ukrajinské brigádě proti kozákům. Dále bojoval na Urale a na Sibiři. Roku 1920 se zúčastnil tažení do Polska.
Po skončení občanské války se stal velitelem 43. střeleckého pluku. V roce 1923 byl vyslán na Frunzeho vojenskou akademii, kterou za dva roky dostudoval. Mezi roky 1926-1942 byl vyslán do Číny celkem třikrát jako vojenský poradce.
V dubnu 1938 byl jmenován velitelem 5. střelecké armády. Dále byl velitelem 4. armády, která „osvobozovala“ Polsko. Posléze byl jmenován velitelem 9. armády během příprav na napadení Finska koncem roku 1939.
Jeho armáda útočila proti střednímu Finsku po ose směřující do Botnického zálivu, ale byla vystavena strašným podmínkám. Nakonec vše dopadlo fiaskem a jeho pověst byla pošramocena.
V červnu 1940 byl však povýšen na generálporučíka. Poté potřetí odjel do Číny místo Pavla Rybalka. Když se dostal zpět do vlasti, utrpěl při autonehodě těžké zranění a trvalo déle než rok, než se mohl postavit opět na nohy. V červenci byl jeho rezervní armádní sbor přejmenován na 64. armádu a byl zařazen pod Jižní front.
V březnu 1943 byla 62. armáda zařazena do MalinovskéhoJihozápadního frontu a krátce nato přečíslována na 8. gardovou armádu. Po přeskupení se jeho armáda opět vrátila na frontu a podílela se osvobození Ukrajiny a Běloruska.
V bitvě o Berlín byla pod Žukovovým velením a razila cestu na město. 2. 5. 1945 převzala 8. gardová armáda jménem vrchního velitelství Rudé armády kapitulaci berlínské posádky. Po válce sloužil Čujkov několik let u 8. gardové armády v Německu. V roce 1955 byl povýšen na maršála. Zemřel v březnu 1982.
Velitelské stanoviště 62. armády: náčelník štábu armády N. Krylov, velitel armády V. Čujkov, člen válečné rady K. Gurov, velitel 13. armády generálního štábu A. Rodimcev, prosinec 1942
commons.wikimedia.org
