Mládežnická organizace JUNÁK má své kořeny již v roce 1911, tedy v Rakousku-Uhersku. Název Junák se začal používat v roce 1914, ale profesor A. B. Svojsík s mladými lidmi začíná pracovat již v roce 1911 a zcela vychází z myšlenek a ideálu zakladatele skautingu sira Baden-Powela. V popřevratové době roku 1918 to byli právě mladí Junáci, kteří spolu se Sokolem zabezpečovali klidný průběh převzetí moci, ale také aktivně pracovali v pomocných službách nově zřizované československé armády, která nastupovala do bojů na hranicích s Polskem i v bojích proti bolševikům na Slovensku. V době Protektorátu opět mladí Junáci své ideály nezradili. V československé armádě na všech frontách bychom našli statečné vojáky, kteří prošli školou Junáka, jejich statečnost vysoko vyzvedli jejich velitelé gen. Ludvík Svoboda, gen. Karel Klapálek, gen. Sergej Ingr a další. Byli to Němci, kteří již v roce 1940 tuto organizaci zakázali. Funkcionáři Junáka, ale i mladí lidé se ocitají v koncentračních táborech. Mnozí položili život za svoji vlast.