Main Menu
User Menu

Batov, Pavel Ivanovič

Pavel Ivanovich Batov / Пaвел Иванович Батов

     
Příjmení:
Surname:
Batov
Jméno:
Given Name:
Pavel Ivanovič
Jméno v originále:
Original Name:
Пaвел Иванович Батов
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
armádní generál
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
-
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
01.06.1897 Filisovo, Jaroslavská oblast /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
19.04.1985 Moskva /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
-
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
-
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
wwii-soldat.narod.ru
https://rkka.ru/handbook/personal/k35.xls
https://rkka.ru/handbook/personal/generals40-45.xls
https://ru.wikipedia.org
https://www.valka.cz
URL : https://www.valka.cz/Batov-Pavel-Ivanovic-t11673#367238Verze : 1
MOD
     
Příjmení:
Surname:
Batov
Jméno:
Given Name:
Pavel Ivanovič
Jméno v originále:
Original Name:
Пaвел Иванович Батов
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
08.08.1937 Kombrig (brigádní velitel)
04.11.1939 Komdiv (divizní velitel)
04.06.1940 generálporučík
29.06.1944 generálplukovník
10.03.1955 armádní generál
Průběh vojenské služby:
Military Career:
Automaticky vyplněné položky:
DD.08.1937-28.07.1938 Velitel : 10. střelecký sbor
DD.05.1938-DD.03.1940 Velitel : 3. střelecký sbor
19.06.1941-20.08.1941 Velitel : 9. zvláštní střelecký sbor
02.11.1941-22.11.1941 Velitel : 51. samostatná armáda
DD.11.1941-DD.12.1941 Velitel : 51. armáda
28.12.1941-11.02.1942 Velitel : 3. armáda
14.10.1942-22.10.1942 Velitel : 4. tanková armáda
22.10.1942-DD.05.1946 Velitel : 65. armáda
12.06.1946-20.12.1946 Velitel : 7. mechanizovaná armáda
20.12.1946-30.04.1949 Velitel : 7. samostatná tanková divize
23.07.1950-08.06.1954 Velitel : 11. gardová armáda
DD.03.1955-08.08.1955 Velitel : Přikarpatský vojenský okruh
08.08.1955-DD.04.1958 Velitel : Přikarpatský vojenský okruh
17.04.1958-17.11.1959 Velitel : Pobaltský vojenský okruh
10.08.1961-05.09.1962 Velitel : Jižní skupina vojsk

Ručně vyplněné položky:
Vyznamenání:
Awards:

14.05.1936

Řád znaku cti /1935-1936/
Order of Badge of Honour /1935-1936/
Орден Знак Почёта
-

03.01.1937

Řád rudého praporu /1924-1943/
Order of the Red Banner /1924-1943/
Орден Красного Знамени
-

04.07.1937

Leninův řád /1936-1943/
Order of Lenin /1936-1943/
Opден Ленина
-

11.03.1940

Leninův řád /1936-1943/
Order of Lenin /1936-1943/
Opден Ленина
-

28.01.1943 -

Řád Suvorova 1. stupeň /1942-1943/
Order of Suvorov 1st Class /1942-1943/
Opден Суворова I степени
-

16.09.1943

Řád Suvorova 1. stupeň /1943-1991/
Order of Suvorov, 1st Class /1943-1991/
Opден Суворова I степени
-

30.10.1943

Titul Hrdiny Sovětského svazu a medaile Zlaté hvězdy
Title Hero of the Soviet Union and Gold Star Medal
Звание Героя Советского Союза и медаль "Золотая Звезда"
-

30.10.1943

Leninův řád /1936-1943/
Order of Lenin /1936-1943/
Opден Ленина
-

23.07.1944

Řád Kutuzova, 1. stupeň /1943-1991/
Order of Kutuzov, 1st Class /1943-1991/
Opден Кутузова I степени
-

03.11.1944

Řád rudého praporu /1924-1943/
Order of the Red Banner /1924-1943/
Орден Красного Знамени
-

21.02.1945

Leninův řád /1936-1943/
Order of Lenin /1936-1943/
Opден Ленина
-

10.04.1945

Řád Suvorova 1. stupeň /1943-1991/
Order of Suvorov, 1st Class /1943-1991/
Opден Суворова I степени
-

02.06.1945

Titul Hrdiny Sovětského svazu a medaile Zlaté hvězdy
Title Hero of the Soviet Union and Gold Star Medal
Звание Героя Советского Союза и медаль "Золотая Звезда"
-

20.06.1949

Řád rudého praporu /1924-1943/
Order of the Red Banner /1924-1943/
Орден Красного Знамени
-

18.02.1956

Řád Bohdana Chmělnického, 1. stupeň
Order of Bohdan Chmielnicki, 1st Class
Opден Богдана Хмелницкого 1-й степени
-

31.05.1957

Leninův řád /1936-1943/
Order of Lenin /1936-1943/
Opден Ленина
-

31.05.1967

Leninův řád /1936-1943/
Order of Lenin /1936-1943/
Opден Ленина
-

31.05.1972

Řád říjnové revoluce
Order of October Revolution
Орден Октябрьской Революции
-

30.04.1975

Řád Za službu vlasti v ozbrojených silách SSSR, 3. stupeň
Order for Service to the Homeland in the Armed Forces of the USSR,3rd Class
Орден За службу Родине в Вооружённых Силах СССР 3 степени
-

31.05.1977

Leninův řád /1936-1943/
Order of Lenin /1936-1943/
Opден Ленина
-

31.05.1982

Leninův řád /1936-1943/
Order of Lenin /1936-1943/
Opден Ленина
-

11.03.1985

Řád vlastenecké války 1. stupně /1985-1991/
Order of the Patriotic War, 1st Class /1985-1991/
Орден Отечественной войны 1-й степени
-

DD.MM.RRRR

Řád Britského Impéria 2. třída
Order of British Empire KBE
-

DD.MM.RRRR

Řád Virtuti Militari - stříbrný kŕíž
The Order Virtuti Militari- Silver Cross
Order Virtuti Militari - Krzyż Srebrny
-

Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
wwii-soldat.narod.ru
https://rkka.ru/handbook/personal/k35.xls
https://rkka.ru/handbook/personal/generals40-45.xls
https://ru.wikipedia.org
https://www.valka.cz
URL : https://www.valka.cz/Batov-Pavel-Ivanovic-t11673#513755Verze : 0
MOD
General armiji Pavel Ivanovič Batov


(1897 - 1985)



Dvojnásobný hrdina Sovětského svazu


Narodil se v rolnické rodině 1.6. 1897 ve vesnici Filisovo u Rybinska v Jaroslavské gubernii. Bojoval v první světové válce ve 3. pěším pluku carské gardy. O jeho statečnosti v poli dostatečně vypovídají dva udělené Svatojiřské kříže a dvě další medaile. V roce 1917 byl na frontě zraněn a záhy nato převelen jako poddůstojník do Petrohradu, kde ho politický agitátor A. Savkov získal na stranu bolševiků. Další čtyři roky po srpnu 1918 sloužil v Rudé armádě nejdříve jako kulometčík a zúčastnil se potlačení povstání bílých ve své rodné gubernii, poté byl asistentem velitele vojenského výboru do Rybinsku.


V roce 1926 je vybrán do důstojnické školy ve Vystrelu. Po ukončení důstojnické školy v r. 1927 byl Batov jmenován velitelem praporu v nově vytvořené a prestižní 1. moskevské proletářské střelecké divizi. Tam sloužil dalších 9 let. Do komunistické strany vstoupil v roce 1929. Pro své bojové nasazení a politické uvědomění dostal Batov v roce 1936 "Čestnou medaili" a krátce potom dokončil úspěšně dálkové studium na Frunzeho vojenské akademii.


V roce 1936 byl odeslán jako "dobrovolník" pod krycím jménem Fritz Pablo do Španělska a zařazen jako pobočník generála Lukacze, který velel 12. mezinárodní brigádě hájící přístup k Madridu. Na frontě byl dvakrát zraněn a za statečnost byl vyznamenán Leninovým řádem a Řádem Rudého praporu. Domů se dostal v prosinci 1937, byl povýšen na velitele brigády a pověřen velením 10. střelecké armády, jejíž velitelství sídlilo ve Voroněži. Poté byl velitelem 3. střelecké armády. Po začátku války v Polsku byla jeho armáda přemístěna do Běloruska. Následně byla převelena do Finska, kde se zúčastnila druhé sovětsko-finské války v březnu 1940. Za službu na finské frontě byl vyznamenán druhým Leninovým řádem, a byl povýšen na divizního velitele a krátce nato, v červnu 1940 na generálporučíka.


Po útoku Německa na Sovětský svaz převzal 14. srpna funkce zástupce velitele Jižního frontu, velitele 51. armády a zástupce velitele všech pozemních sil na Krymu. Po krymské porážce nebyl suspendován, ale byl jmenován velitelem 3. armády Brjanského frontu. Je pozoruhodné, že ho Stalin nenechal propustit nebo někam "uklidit", když nedokázal zabránit porážce na Krymu. Avšak zanedlouho se měl přesvědčit o jeho věrnosti a schopnostech.

Batov sloužil u Brjanského frontu od ledna 1942 do října 1942 nejdříve jako velitel 3. armády a poté od února jako zástupce velitele frontu. Od července 1942 velel frontu K. K. Rokossovskij, se kterým navázal přátelský vztah. Rokossovskij poznal, že Batova jeho práce zcela neuspokojuje, že by měl velet armádě. V bojích o Stalingrad se stal velitel 4. tankového sboru. 27.10. 1942 byl tento sbor přeměněn na 65. střeleckou armádu a Batov mu velel až do konce války. Posléze jeho armáda byla hlavním strůjcem porážky Němců u Stalingradu. Brzy po porážce německé VI. armády, 18.2. se 65. armáda začala přesunovat na sever, aby posílila sovětský Centrální front. Poté se zúčastnila řady ofenzív postupně na Centrálním frontu a Běloruském frontu. Za své úspěchy v Bobrujské operaci v červenci 1944 byl povýšen na generálplukovníka. V lednu 1945 byla jeho armáda součástí 2. běloruského frontu, vytlačující německá vojska z Polska. Konečně v dubnu 1945 tvořila 65. armáda útočné čelo 3. běloruského frontu při přechodu Odry a při útoku na Berlín.


Po válce sloužil postupně u 7. mechanizované armády umístěné v Polsku, 11. gardové armády v Baltské oblasti s hlavním stanem v Kaliningradu. V roce 1949 byl jmenován prvním zástupcem náčelníka sovětských okupačních jednotek v Německu. Poté absolvoval Vorošilovu Akademii generálního štábu. V roce 1956 velel v Maďarsku a právě jeho jednotky potlačily povstání. V letech 1963-1965 byl náčelníkem generálního štábu vojsk Varšavské smlouvy, kde nahradil A. I. Antonova. Poté odešel do výslužby. Zemřel v dubnu 1985 a byl s poctami pohřben na slavném moskevském hřbitově Novoděvičij. Za svůj život byl mnohokrát vyznamenán: jako dvojnásobný Hrdina Sovětského svazu, sedmkrát Leninovým řádem, Řádem Říjnové revoluce a dalšími.


wwii-soldat.narod.ru
URL : https://www.valka.cz/Batov-Pavel-Ivanovic-t11673#37630Verze : 2