2 cm protiletadlový kanón vz. 30 (20mm PLK)

Mírně upravený Solothurn S5-100
Ráže : 20mm
Délka hlavně: L/65 (1300mm)
Váha: 890 kg nebo 463 kg (bez podvozku)
Úsťová rychlost : 900m/s (HE) 830m/s (AP)
Dostřel : 2200m
Rychlost střelby : 120 ran/min.
V roce 1935 zaveden Wehrmachtem jako standardní zbraň, široce užíván po celou válku, později ve výrobě nahrazen Flak 38 stejné ráže.

Počátkem 30.let se nová německá armáda chystala ne přezbrojení.Tehdy už měli němečtí výrobci výzbroje značné zkušenosti se stavbou těžkých automatických zbraní.Platilo to především pro koncern Rheinmetall-Borsig,který obdržel armádní objednávku na výrobu lehkého protiletadlového kanónu ráže 20mm.Zbraň byla připravena k zařazení do výzbroje v roce 1935.Její znění znělo 2-cm Flak 30(Flak je zkratkou pro Fliegabwehrkanone-protiletadlový kanón) a byla prvním z řady kanónu,které se staly postrachem spojeneckých letounu.
I když byl Flak 30 zbraní poměrně malé ráže,byla jeho konstrukce dosti složitá.Kanón střílel dávkou i jednotlivými ranami.Automatika kanónu fungovala na principu využití zákluzu.Hlaveň kanónu se dala snadno vyměnit.Na jejím ústí byla brzda,která zároveň sloužila jako tlumič plamene.Střelec odpaloval kanón stlačením nožního pedálu.
Kanón se přepravoval na dvoukolové tažné lafetě;při střelbě spočíval na trojúhelníkové platformě umístěné na zemi.Platforma kanón účinně stabilizovala při střelbě a umožňovala mu kruhový odměr (360°).Za kanónem bylo sedadlo pro střelce,který u původního provedení Flaku 30 používal k míření poměrně složitý reflektorový zaměřovač.Tento prostředek míření se stal ještě složitějším po zpracování systému nastavení předsazení.Nakonec malý zaměřovač dosáhl konstrukčního stádia,kdy k jeho ovládání sloužil hodinový mechanismus.Zaměřovače se nakonec staly tak složitými,že se jich nakonec armáda úplně zřekla.Pozdější verze se vrátili k jednoduchým mechanickým mířidlům.Kanón mělo obsluhovat pět vojáku.V bojových podmínkách byl tento počet často nižší,především u kanónu ve statických zařízeních.Obvykle posádku tvořili alespoň čtyři vojáci,z nichž zpravidla jeden obsluhoval stereoskopický dálkoměr.Po roce 1944 se používání dálkoměru omezilo vzhledem k jejich malému bojovému efektu.Střelivo podával zásobník na 20 nábojů zasouvaný zleva.Z nějakých z nikdy z cela přesně nezjištěných důvodů se u kanónu Flak 30 vyskytovaly potíže s nabíjením.Při svém představení byl kanón zbraní na úrovní doby,s postupem času jeho kadence neodpovídala náročnějším požadavkům,vyplívajícím z neustále rostoucích rychlostí letadel po roce 1940.Nakonec je na výrobních linkách nahradil Flak 38.
V armádních protiletadlových praporech byly obvykle tři baterie 2cm kanónu a jedna 3,7cm kanónu.S pokračováním válka se však skutečná výzbroj jednotek od tohoto schématu odchylovali.Flak 30 nepoužívali pouze němci.Před rokem 1939 se kanóny prodávaly také do Holandska a Číny.V Německu Flak 30 používala také luftwaffe jako prostředek pozemní protivzdušné obrany.Německé námořnictvo mělo kanón umístěný na speciální námořní lafetě.Některé kanóny se staly součástí výzbroje obrněných vlaků.Montovaly se také na několik typů polopásových vozidel,nebo užitkových automobilů,kde sloužily jako obranný prostředek pohyblivých seskupení a konvojů.Flak 30 se často používal proti pozemním cílům.Vyráběl se pro něj průbojný protipancéřový náboj,určený k boji proti obrněné technice.

Vzhledem k tomu že jde o licenční výrobu kanonu Solothurn S5-100 je asi zbytečné psát o vývoji v německu (původ kanonu je švýcarský).

Fotky lafety s popisem
Zdroj archiv autora z Bundesarchiv Koblenz

TTD:
Ráže:20 mm
Délka zbraně: 2 215 mm
Délka drážkováné hlavně: 1 300mm
Drážky: 8
Délka hlavně s úsťovou brzdou: 1 450mm
Délka nábojové komory: 140,6 mm
Hmotnost zbraně: 64,4 kg
Hmotnost br. vratného zařízení: 18,3 kg
Hmotnost:
Lafety bez mířidel a zbraně: 364 kg
Hmotnost kompletně vybaveného flaku 30: 470 kg
Palebná výška:
na zemi: 740mm
Na podvozku: 1080mm
Náměr: -10°do + 90°
Odměr:360°
Počáteční rychlost: 830 m/s
Dostřel dálkový: 4 800 m
Dostřel výškový: 3 800 m

(©Radek Havelka)