Main Menu
User Menu

Antonov, Alexej Innokenťjevič

Alexey Innokentijevich Antonov

Алексей Иннокентьевич Антонов

     
Příjmení:
Surname:
Antonov
Jméno:
Given Name:
Alexej Innokenťjevič
Jméno v originále:
Original Name:
Алексей Иннокентьевич Антонов
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
armádní generál
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
-
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
09.09.1886 Grodno /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
16.06.1962 Moskva /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
náčelník generálního štábu SSSR,
náčelník štábu vojsk Varšavské smlouvy
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
-
Související články:
Related Articles:
Zdroje:
Sources:
https://dic.academic.ru/dic.nsf/ruwiki/109843,
https://nagrada-info.narod.ru/antonov.html,
URL : https://www.valka.cz/Antonov-Alexej-Innokentjevic-t11636#338837Verze : 0
     
Příjmení:
Surname:
Antonov
Jméno:
Given Name:
Alexej Innokenťjevič
Jméno v originále:
Original Name:
Алексей Иннокентьевич Антонов
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
02.12.1935 plukovník
16.07.1937 kombrig (brigádní velitel)
04.06.1940 generálmajor
27.12.1941 generálporučík
04.04.1943 generálplukovník
07.08.1943 armádny generál
Průběh vojenské služby:
Military Career:
Automaticky vyplněné položky:
30.08.1941-27.12.1941 Náčelník štábu : Jižní front
27.12.1941-28.07.1942 Náčelník štábu : Jižní front
29.07.1942-03.09.1942 Náčelník štábu : Severokavkazský front
03.09.1942-21.11.1942 Náčelník štábu : Černomořská skupina vojsk
22.11.1942-16.12.1942 Náčelník štábu : Zakavkazský front

Ručně vyplněné položky:
20.05.1943-04.02.1945 1. námestník Generálneho štábu RKKA
04.02.1945-05.03.1946 náčelník Generálneho štábu RKKA
Vyznamenání:
Awards:

13.12.1942

Řád rudého praporu /1924-1943/
Order of the Red Banner /1924-1943/
Орден Красного Знамени
-

22.02.1943

Řád Suvorova 1. stupeň /1943-1991/
Order of Suvorov, 1st Class /1943-1991/
Opден Суворова I степени
-

22.02.1944

Řád Kutuzova, 1. stupeň /1943-1991/
Order of Kutuzov, 1st Class /1943-1991/
Opден Кутузова I степени
-

19.06.1944

Medaile Za obranu Kavkazu
Medal For Defence of Caucasus
Медаль За оборону Кавказа
-

29.07.1944

Řád Suvorova 1. stupeň /1943-1991/
Order of Suvorov, 1st Class /1943-1991/
Opден Суворова I степени
-

04.06.1945

Řád vítězství
Order of the Victory
Орден „Победа“
-

Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
https://dic.academic.ru/dic.nsf/ruwiki/109843,
https://nagrada-info.narod.ru/antonov.html
https://rkka.ru/handbook/personal/k35.xls
https://rkka.ru/handbook/personal/generals40-45.xls
ru.wikipedia.org
https://www.zamos.ru/dossier/a/4367/
https://www.valka.cz
URL : https://www.valka.cz/Antonov-Alexej-Innokentjevic-t11636#560897Verze : 1
MOD
General armiji Alexej Innokenťjevič Antonov



* 09.09.1886, Grodno, Bielorusko
+ 16.06.1962





K vojenské kariéře předurčila Antonova rodinná tradice. Jeho otec i jeho dědeček byli dělostřeleckými důstojníky. Narodil se 9.9.1866 za otcova pobytu v posádce běloruského města Grodno. V mládí se naučil plynně hovořit polsky a dobře německy, francouzsky a anglicky. V roce 1916 byl povolán na vojnu a jako rekrut povolán na šestiměsíční kurz do petropavlovské vojenské školy. Začátkem roku 1917 byl Antonovův pluk nasazen do boje na jihozápadní frontě, které velel legendární generál Alexej Brusilov. Na frontě strávil půl roku a odnesl si odtud četné zkušenosti a také zranění. Po válce byl jeho pluk rozpuštěn. Pak neodolal a přihlásil se do bojů proti expedičním silám Spojenců. Do boje se dostal ve funkci pobočníka náčelníka štábu 3. brigády na jižní frontě nedaleko Luganska na Ukrajině, kde brigáda bojovala s bílými kozáky. Postupně se stal náčelníkem štábu 45. střelecké brigády 15. střelecké divize.


Po skončení občanské války zažil období nejistoty. Rok 1928 byl pro něj životním předělem: vstoupil do komunistické strany, což bylo nutnou podmínkou dalšího postupu, a pak se přihlásil na Frunzeho vojenskou akademii. Zde dostal první příležitost rozšířit si znalosti a prohloubit vědomosti o vojenských operacích. Seznámil se zde s nadějnými důstojníky Rokossovským a Zacharovem. Po úspěšném dokončení studia v r. 1931 byl Antonov jmenován náčelníkem štábu 46. střelecké divize. Poté se opět vrátila na akademii na šestiměsíční kurz. Při absolvování akademie byl hodnocen jako "vynikající operační důstojník pro štáb", schopný řídit štáb až na úrovni frontu a případně schopný sloužit v generálním štábu. Vrátil se na čas na své původní místo, avšak v srpnu 1935 byl převelen jako náčelník operačního oddělení štábu Charkovské vojenské oblasti. O měsíc později se podílel na dvoustranném cvičení nedávno založené Charkovské a Kyjevské vojenské oblasti. Antonov byl za svojí práci při manévrech oceněn Vorošilovem. Pochvala byla pro Antonova ve skutečnosti doporučením absolvovat v r. 1936 první kurz na Akademii generálního štábu, kde se setkal s vybranou skupinou mladých perspektivních důstojníků. Kurz měl původně trvat 18 měsíců, po roce však byli nejlepší studenti zařazováni na místa uvolněná obětmi stalinských čistek. V souvislosti s tím byl Antonov jmenován v létě 1937 náčelníkem štábu Moskevské vojenské oblasti, které tehdy velel Buďonnyj, jeden z nejbližších Stalinových přátel. V prosinci 1938 se Antonov vrátil jako lektor na fakultu všeobecné taktiky na Frunzeho akademii. Změna ve velitelských kádrech souvisela s náhradou důstojníků na místech uvolněných čistkami. V únoru byl jmenován starším lektorem, v lednu 1941 zástupcem náčelníka fakulty. 4.6. 1940 byl povýšen na generálporučíka. V lednu byl jmenován zástupcem náčelníka štábu Speciální vojenské oblasti v Kyjevě. Jako náčelník organizačně-mobilizačního oddělení začal úzce spolupracovat s plukovníkem Ivanem Bagramjanem. Speciální Kyjevská oblast ležela na hlavní postupové ose německé armádní skupiny Jih, která měla dobýt bohaté přírodní zdroje na Ukrajině a pak zaútočit na Kavkaz. Při útoku proti ní stálo 57 divizí a 13 brigád, 16 000 děl a minometů, 850 tanků 1 300 letadel, pod velením polního maršála Gerda von Rundstedta. Co do počtu byly sovětské jednotky soustředěné v kyjevské oblasti téměř rovnocenné. Osudnými chybami byl nedostatek mobilních obrněných jednotek, které by se mohly postavit na odpor německým tankům.


Pro Antonova bylo oněch 15 měsíců po německé invazi v celé jeho kariéře nejsmutnějších. Těžce vydobyté a vzácné okamžiky vítězství byly vesměs zastíněny porážkami, provázejícími postup německého útoku přes Ukrajinu až k úpatí Kavkazu. Koncem srpna byl jmenován náčelníkem štábu Jižní fronty s hlavním úkolem ubránit postavení na Dněpru. Začátkem října však Kleistova I. tanková divize prolomila sovětskou obranu a do konce října stála na Donu. 27.12. 1941 byl za úspěšný boj o Rostov povýšen na generálporučíka. V červnu 1942 byl jmenován náčelkem štábu Severní kavkazské fronty, kde se jeho velitelem stal Buďonnyj. Protože Antonov chtěl v srpnu 1942 sjednotit severokavkazské národy proti Němcům, což se nelíbilo Berijovi, dostal se s ním do konfliktu. Zásluhou Beriji to pocítil v poválečných letech, kdy mu Berija bránil v jakékoli naději na povýšení. 11.12. 1942 byl povolán do Moskvy, kde se setkal se Štěmenkem, zástupcem náčelníka operačního oddělení. Byl to začátek jejich nerozlučného partnerství. Kupodivu měl Antonov u Stalina dobrou pověst. Po jeho nástupu do generálního štábu se vše začalo měnit k lepšímu. Operační oddělení začalo být tahounem vrchního velitelství. První velkou strategickou operací, na které se Antonov podílel, byla bitva u Kurska. Dalším potvrzením, že byl u Stalina v oblibě bylo jeho povýšení 4.4. 1943 na generálplukovníka. A následně 27.8.1943 na armádního generála. 18.2.1945 byl místo Vasilevského jmenován náčelníkem generálního štábu.


Po zbytek války v Evropě pak Antonov převážně připravoval a řídil útok na Berlín. V Postupimi, na konferenci, byl vedoucím sovětské delegace Antonov a jeho zástupcem byl admirál Kuzněcov. Generální štáb řídil až do začátku roku 1946. Jeho hlavním úkolem byla demobilizace 5 miliónů mužů a jejich opětné začlenění do zničeného sovětského hospodářství. V březnu 1946 se však Vasilevskij vrátil, a Antonov se stal jeho zástupcem. Roku 1949 byl převelen do Zakavkazské oblasti jako její velitel. Z politického postupu to byl krok zpět, ale pro něj to byla léta klidu a pohody. V roce 1954 byl znovu povolán do generálního štábu jako první zástupce náčelníka. Byla to předehra k jeho jmenování náčelníkem štábu Varšavské smlouvy v květnu 1955.


Zemřel 16.5. 1962 na srdeční infarkt, který ho zastihl v jeho pracovně.


ru.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Antonov-Alexej-Innokentjevic-t11636#37400Verze : 2