Letov Š-328

Letov Š-328 je označení pro letouny Š-328FM dodávané továrnou Letov Československému vojenskému letectvu. Letouny nebyly vždy zcela shodné a jejich odchylky byly patrné od jednotlivých sérií.


I. série (čísla Š-328.1 - Š-328.62)
Do první série se řadí 61 letounů Š-328 objednaných MNO na základě smlouvy podepsané 20.12.1934 (ta stanovovala i převzetí prvního prototypu mimo sériový počet a převzetí letounů označených Š-328.3 až Š-328.13 z původně finské dodávky, které byly před dodáním přepracovány na standart Š-328FM). Provedení těchto letounů bylo zcela identické s provedením Š-328FM. Většina strojů byla předána leteckým jednotkám s výjimkou 10 strojů, které pro testování obdržel VTLÚ pro aerodynamické zkoušky. Jeden letoun (Š-328.17) byl také předán k pozemním lámacím zkouškám. Poslední nestandardní úprava letounů z první série postihla letouny Š-328.18, Š-328.19, Š-328.20 a Š-328.21, které byly upraveny na verzi Š-328V.


II. série (čísla Š-328.63 - Š-328.137)
Na jaře 1935 došlo ze strany MNO k další objednávce Š-328, tentokrát v počtu 75 kusů. Tyto letouny měly pevnou kulometnou výzbroj redukovánu na dva kulomety 7,65 mm umístěné ve spodním křídle. Uspořená hmotnost byla využita ke zvětšení olejové nádrže a přidání další palivové nádrže do trupu. I u letounů této série byly prováděny zkušební přestavby pro různé účely. Například Š-328.76 byl vybaven sklopným hákem pro sběr zpráv ze země (sběr se měl provádět zachycením drátěné smyčky napnuté mezi stromy či speciálními podpěrami přičemž na smyčce bylo umístěno kovové pouzdro se zprávou pro posádku) a Š-328.119 spolu s letounem Š-328.121 byly pokusně vybaveny třílistou kovovou vrtulí (tato úprava se neosvědčila a letouny zpětně dostaly dvoulistou vrtuli).


III. série (čísla Š-328.138 - Š-328.162)
Letouny třetí série byly dodány v prosinci 1936 a tato série zahrnuje 25 letounů stejného provedení jako letouny druhé série. Většina těchto letounů (15 kusů) byla zařazena k leteckým četnickým hlídkám.


IV. série (čísla Š-328.163 - Š-328.272)
Čtvrtá série čítající 110 letounů byla dodána v roce 1937 přičemž letouny prošly další přestavbou. Nosný systém spodního křídla byl doplněn přidáním další dvojice nosníků přičemž na jejich koncích byly umístěny závěsníky pro dvě pumy ráže 250 kg. Letouny dále dostaly odpruženou ostruhu a fotokameru A-I-34 umístěnou v prostoru střelce/pozorovatele. Poslední čtyři letouny měly demontovánu výzbroj a zadní prostor byl vybaven sedadlem, pilotními přístroji a druhou řídící soustavou určenou pro instruktora. Aerodynamická nástavba zadního prostoru byla zahlazena a namísto ní byl namontován průhledný štítek. Tyto cvičné letouny létaly ve Vojenském leteckém učilišti v Chebu.


V. série (čísla Š-328.273 - Š-328.312)
40 letounů páté série bylo dodáno v roce 1937 ve stejném provedení jako cvičné letouny čtvrté série. Jediným vnějším rozdílem byl nový motor Walter Pegas III-M2. Letouny byly vybaveny interkomem pro dorozumívání mezi pilotem a pozorovatelem, zařízením pro vlek střeleckých terčů a zesílenýma nohama podvozku s širšími koly. Později byly některé letouny vybaveny v prostoru instruktora radiostanicí pro komunikaci s řízením střeleckých prostorů.


VI. série (čísla Š-328.313 - Š-328.381)
Šestá série čítající 69 letounů byla stejného provedení jako pátá série přičemž letouny měly demontováno druhé řízení a zařízení pro cvičné střelby a byly upraveny pro bojové použití v souladu s provedením čtvrté série. Dodávky těchto letounů byly provedeny v prvním čtvrtletí roku 1938.


VII. série (čísla Š-328.328 - Š-328.406)
Posledních 25 letounů Š-328 dodaných československému letectvu bylo vyrobeno v 1938 jako kompenzace volných kapacit Letovu před zahájením sériové výroby dvoumotorových bombardérů B-71 (licenční sovětský bombardér Tupolev SB-2). Dodávky byly ukončeny těsně před obsazením Československa. Letouny byly identické s letouny dodávanými v rámci šesté série.


VIII. série (letouny byly nečíslovány)
Osmou výrobní sérii představuje šest letounů Š-328 vyrobených v roce 1938 na základě nařízení okupačního velení pro letectvo Slovenského štátu. Provedení letounů bylo identické s šestou a sedmou sérií.


Sériová výroba letounů Letov Š-328 nakonec dala 412 vyrobených letounů (včetně prototypu). Letouny byly dodány těmto československým leteckým útvarům:

Letecký pluk 1 (letiště Hradec Králové)
Letecký pluk 2 (letiště Olomouc)
Letecký pluk 3 (letiště Piešťany)
Vojenské letecké učiliště (letiště Cheb)
Četnické letecké hlídky

Poznámka: Do výčtu nejsou započítány zbylé pozorovací letky kam bylo dodáno přibližně 20 letounů předaných od výše zmíněných útvarů

Zdroje
Němeček, V.: Československá letadla 1
Archiv autora

Bojové nasazení

Na straně Německa:
- noční bombardování na východní frontě
- září 1939 - na území Slovenska - operace proti Polsku
- po útoku na Sovětský svaz použité na Ukrajině proti partyzánským jednotkám
- použití k výcviku na německých leteckých školách
- v Bulharsku 62 strojů - hlídkování nad Černým mořem

Na východní frontě Š-328 používalo slovenské letectvo proti partyzánům v Bělorusku, kde několik málo strojů létalo z letiště u Minska. Jejich protipartyzánské akce byly však zcela zanedbatelné a spíše dokonce symbolické. Slovenská letka, která zde spolupůsobila s pozemními jednotkami Zajišťovací divize, byla stažena po bitvě u Kurska v roce 1943 zpět na letiště na Slovensku.


Proti Německu:
- při slovenském národním povstání na letišti Tri Duby, průzkumné a bombardovací lety (3 stroje)

Letka 2 zahrnovala dvanáct Letovů Š-328, z nichž nejméně osm přelétlo 31.8.1944 do SSSR. Patřil k nim i zobrazený Š-328.148 (B-5). Letoun nese kombinaci barev khaki a světle modré, byl vybaven žlutými doplňky.

.

Původně československý Š-328 nese typické zbarvení bulharského letectva. Stroj byl využíván k pozorovacím a hlídkovým úkolům v oblasti Černého moře.

.

.

Letov Š.328 (TQ+BB), který byl po okupaci Československa zařazen do výzbroje německé Luftwaffe, kde sloužil v řadách letecké školy (Flugzeugführerschule) FFS (A/B) 4, která vznikla na letišti Kbely jako FFS A/B Prag-Gbell v říjnu 1939.

...

Š-328 ("bílá 5") bulharského letectva.

Zkoušky Š-328V s plováky na střelnici v Boce Kotorské.

Stanoviště pozorovatele v Š-328N s dvojkulometem vz. 30.

Slovenský Š-328 (3. letka ?), Nitra 5.9.1943.


* z pozostalosti Stanislava Roháča - letecký mechanik v Slovenskom letectve, neskôr počas SNP pôsobiaci i na Troch Duboch

Jeden ze šesti strojů Leteckého pluku 1 zakoupených z výtěžku sbírky Jižní Čechy armádě (Š-328.345 - Š-328.350).

Zdroj: Archiv Leteckého muzea v Dačících via facebook