Do soupravy SA-61 kromě vlastní zbraně, vytěráku a pouzdra patřily 2 sumky, každá na 2 ks zásobník po 20 ks nábojů. Hradní stráž je určitě měla taky (souprava je prostě souprava) a pokud si pamatuji dobře, tak voják šel do stráže vyzbrojen zbraní (Sa, Pi) se dvěma plnými zásobníky. To je v podstatě citace předpisu (už nevím jakého)-jinak pokud si pamatuji to byla oblíbená otázka při přezkoušení na rozdílení. Jen si myslím, že "kluci v modrém" prostě ty sumky nenosili... Kromě tlumiče (byly zpravidla v NZ a dalo dost práce je odtud vydolovat, když jsme si to aspoň chtěli vyzkoušet) bylo možno brát taky podpažní pouzdro na Sa-61 - na něj ale nemám dobré vzpomínky, tasilo se směrem nahoru a moc nedrželo na těle - gumy přes záda byly zpravidla pěkně vytahané. Tlumič hluku byl taky docela kuriozitka na zacházení - měl na těle nápis "NA 30 M MIŘ O 30 CM VÝŠ", pokud ho borec pořádně neupnul na hlaveň kleštinou (byl tam zápich po obvodu) a střílel jednotlivými nebo dávkou trochu déle než měl, pak to šeptadlo pěkně pálilo. Taky se v něm musela po určitém počtu výstřelů měnit taková gumová membrána s křížovým proříznutím, ta vytvářela "komoru" v těle tlumiče. Před ní se zpravidla hromadil nespálený šupinkový prach a když to pak "blaflo" byla to pěkná řacha. No a pokud nebyla kleština tlumiče řádně utažená, mohl dopředu "vyrazit" místo střely ráže 7,65 mm celý tlumič - tedy střela prudce nadrážová... Pokud někdo skákal se Sa-58, tak bych chtěl dodat, že pro seskoky se Škorpionem se muselo provázat (šňůrou) pouzdro se zbraní v ní a opaskem) - ty poutka na holstru měly totiž blbou vlastnost - trhaly se a praxe říká, že za ztracený uvolňovač, tedy "kliku" se platilo flaškou rumu, ale ztratit škorpíka, to už byl řádský průšvih...
Do soupravy SA-61 kromě vlastní zbraně, vytěráku a pouzdra patřily 2 sumky, každá na 2 ks zásobník po 20 ks nábojů.
Pro upřesnění
příslušenství: vytěrák koudelníček klíč mušky plochý štětec 5 zásobníků - 1krátký (10ks) + 4dlouhé (20ks) 2 brašny na zásobníky (na ty čtyři dlouhé, krátký ve zbrani) závěsná šňůra plátěný pytlík olejnička žíněný kartáček a podle potřeby podpažní brašna, opasek
speciální příslušenství: tlumič hluku s brašnou
(opsáno z mých zápisků z dob mé služby u HS, takže veškeré chyby jsou mé )
Taky přičiním pár slov. Základní byl 10 ranný zásobník, s tím se škorpík nosil v pouzdře (opaskovém, či podpažním). V sumkách se nosily 20 ranné, které se používaly v případě, že byla zbraň užita jako samopal. Bez opěrky byl používán jako pistole - střílelo se s tím velice dobře a přesností byl jen o málo horší, než speciální terčová zbraň. Nastřílet s tím (bez jakékoli úpravy) na mezinárodní terč na 25 m mířenou 280/300 možných nebyla žádná výjimka, jen to chtělo svalnaté zápěstí, protože byl nepříjemně těžký na čumák a rukojeť byla dost kolmá. Zase to mělo příjemně měkkou spoušť. Jako s "dlouhou zbraní" se s tím střílely závody v disciplině Sa 61 3x20 na 50 m, terč 135P - zelená nekrytě ležící figura s kruhy. Hodně střelců si stěžovalo na krátkou opěrku a opírali si ji o tvář, místo o rameno. Umožňoval to minimální zpětný ráz. Sice byly líp vidět miřidla - snáze se zaostřilo oko, ale malá stabilita zavinila nízké nástřely. Při opření do ramene se muška jevila skoro v šíři terče a hledí bylo nutno považovat za dioptr, jak bylo blízko u oka. Přesto s tímto držením nebyly absolutní nástřely výjimkou (samozřejmě jen u střelců, kteří byli schopni oko zaostřit na tak ultrakrátkou vzdálenost). Vynikající přesnost nejen v palbě jednotlivými, ale i při střelbě krátkou dávkou (do 5ti ran).
Zoufalá nectnost: bicí kohoutek se hned za záchyty - tvoří takové "téčko" - rád lámal. Nebyl závod (odstřílel, či odrozhodoval jsem jich sta), kde by k této samovolné dávce nedošlo - pak "vyletělo" vše, co bylo v zásobníku bez ohledu na to, jestli byla spoušť zmačkuta, nebo ne. Ostatně občasné "zakulometění" - místo jedné šly dvě při nastavení na jednotlivé rány (v závodě tragedie, nula se už nedala dohnat) taky nebylo výjimkou. To bylo působeno jednak znečištěním, ale častěji příliš jemným spouštěním.
Koncem 80. let jsem na závodech, které jsem "pískal" už při úvodním poučení střelce varoval, že kdo odloží zbraň se zasunutým zásobníkem, půjde okamžitě z čáry (diskvalifikace). Tohle byla totiž specialita střelců, kteří měli dalekohled bez stojanu. Hrozilo nebezpečí, že při takové samovolné dávce začne zbraň točit. Po "plyšáku" jsem byl snad jediný polda, který nejenže měl škorpiona pořád přiděleného, ale dokonce jsem si ho na základě zvláštního povolení směl brát domů.
Jo, byla to prima bouchačka, i když s touhle patronou slabanti! S jinou ráží jsem se v praxi nesetkal. Dokonce šla fáma (Palič), že původně to měla být zbraň výsadkářů, ale že při tvrdém doskoku docházelo ke "zmačknutí" plechového pouzdra závěru a tím k vyřazení-znefunkčnění zbraně. Ale jak vidět, asi to byla skutečně jen fáma.
Ještě přihodím charakteristiku SA-61 opsanou ze svých zápisků z dob mé VZS: SA-61 je jednoduchá lehká samočinná ruční zbraň jednotlivce, u níž je k zpětnému pohybu závěru využito tlaku prachových plynů na dno nábojnice a tím i na čelo závěru. Do přední polohy je závěr vracen tlakem dvou vratných pružin. Samopal je opatřen zpomalovačem, který snižuje kadenci střelby a působí též jako tlumič zpětného rázu závěru.
jugoslávie škorpiona vyráběla opravdu pod označením "Zastava M 84" jako přesnou kopii (v letech 1977 - 79) a jako samonabíjecí, tedy bez možnosti střelby dávkou pak pod označením M85A a M85B. Samonabíjecí zbraně byly údajně určeny především pro civilní trh. Někdy se dá narazit i na to že samonabíjecí zbraň je označena M84A, zda je správné se mi nepovedlo ověřit. zdroj : http://www.armijabih.com/index-M84skorpion.html
pro fantana: člověče Fantane, Sa vz. 61 skutečně byla zbraň příslušníků průzkumných a výsadkových jednotek (zpravidla důstojníků, praporčíků, velitelů nejmenších jednotek/třeba velitele skupiny hpz nebo pzdr/ a specialistů/třeba radista a jiní/ to o tom pouzdru: považuj to klidně za fámu či báji z říše pohádek, pro seskok se jen převazovalo pouzdro skrz průvlečku na opasku a chlopeň pouzdra (abys ho při případném "bordelu" ve vzduch prostě neztratil), dovnitř pouzdra se nic nevkládalo, prostě a jednoduše - přes "škorpa" jsem taky udělal pár pěkných parakotoulů a nikdy jsem neměl s promáčknutím pouzdra závěru problémy (zaplať pánbůh za větší tolerance při výrobě) - ani moji kolegové.... Ale zprohýbaná opěrka byla vcelku častým problémem - a to pak šly body při technické prohlídce dolů... Fantane, to myslíš vážně, že bych takovou fámu šířil já? Nebo jsem to špatně pochopil?
já se připojím.... v úterý zašlu rozměry tlumiče střílel jsem ze škorpu ve všech (7,65Br, 9M,9Br a 9Para) rážích a vcelku je to vždy příjemné, ale nosit to v 9Para je o kýlu
Asi málo známou skutečností je že zbraň byla vyráběna i v bývalé Jugoslávii někdy na přelomu 60 a 70 let, nešlo o přesnou kopii ale o zbraň umožňující střelbu jen jednotlivými ranami a označovanou jako pistole. Co k tomu jugoslávce vedlo netuším, jako pistole to muselo být hodně těžké.
myslím, že to není pravda, jugoslávci vyráběli sa.vz.61 jako M84 v ráži 7,65mm a lišila se oproti tehdejším Škorpionům použitím plastové rukojeti
Článek o jugoslávské výrobě byl kdysi ve Střelecké revue, někdy koncem 80´let, právě to že se tam uvádělo že zbraň byla předělána na ráži 9mm a přestavba na střelbu jednotlivými ranami mi utkvělo v paměti (ostatně v článku to i uváděli jako raritu, protože na pistoli je škorpion přeci jen dost těžký), celkem nemám důvod pochybovat ani o tvrzení v SR ani o karacově, bohužel původní článek už asi nenajdu , přiznám se že by mne po letech samotného zajímal.
myslím, že se ty tvrzení nevylučují....je možná, že jugoslávská armáda zavedla škorpiona v 7,65 Br střílejícího dávkou pod označním M-84 a pak proběhla rekonstrukce na 9mm (para, makarov, br.?) model střílející pouze jednotlivými...
Keďže mám "Škorpík" stále pridelený a pri mojej práci (PCO) ho nosím do služby skoro stále, pridám tiež pár postrehov. Tak hlavne sa s tým dosť blbo sedí v aute (služba trvá 12 hodín). Citlivosť spúšte je neskutočná, vzhľadom k tomu môžem každému len doporučiť - nenosiť náboj v komore. Kolega, ktorý je tiež ľavák ako ja si tak prestrelil nohu. Ešte keď slúžil na "obvodnom" išli na nejakú zatýkačku a okrem pištole brali aj "škorpa". Nabil, natiahol záver a dával zbraň do puzdra. Zachytil o chlopeň a keď zbraň vyberal aby ju znova uložil tak prehodil preraďovač. Potom už len stačilo aby brnkol o spúšť a bolo to. Inak 7,65mm Browning nie je žiadna sláva kaliber, čo sa zastavovacieho účinku týka. Ale streľba z tejto hračičky je fakt príjemná. Ja mám dosť dlhé ruky a tak si vždy sklopku opieram o líce a je to bez problémov. Ono vo veste sa to o rameno ani veľmi dobre oprieť nedá. Jednému borcovi raz spadol Škorpion zo 6. poschodia do výťahovej šachty, neviem ako sa mu to podarilo. Ale stále strieľal, len na streľbách namiesto terča ktorý bol pred ním musel sledovať zásahy ob jeden terč vpravo.
Kubator (a všichni, kteří nosíte Sa 61): Přečti si, co jsem napsal na konci 1.strany 12.1.05! Nosit "škorpa" s nábojem v komoře je smrtelně nebezpečné! Ne snad kvůli jemné spoušti, ale kvůli riziku, že se utrhne to koncové "T" bicího kohoutu a vyjde vše, co je v zásobníku! Zažil jsem to mnohokrát (napsal bych 100x, ale třeba to bylo jen 99x, nebo 120x - nejsem si jist) a NENÍ TO SRANDA!!! Opírání o tvář postačí do úrovně cca 90/100. Kdo chce víc, musí ho opírat o rameno.
Jugoslávci vyráběli jak škorpiona ve "full auto" verzi, to je jak bylo zmíněno M 84, tak jako "semi auto" a tato je snad označována jako M 85.
Ještě zde, tuším, nebylo zmíněno, že existovala svítící mířidla. Byla natřena radioaktivní barvou, na hledí se připevňovala zacvaknutím, na mušku se nasadil váleček, který byl jištěn zahnutým drátem vedoucím pod pouzdro u hlavně.
A jak by řekl komisař Cruchot: "a zas o frčku výš!"
Lišák-výs. napísal: Ještě zde, tuším, nebylo zmíněno, že existovala svítící mířidla. Byla natřena radioaktivní barvou, na hledí se připevňovala zacvaknutím, na mušku se nasadil váleček, který byl jištěn zahnutým drátem vedoucím pod pouzdro u hlavně
S tou rádioaktívnou farbou to bolo myslené ako vtip, dúfam....
S tou rádioaktívnou farbou to bolo myslené ako vtip, dúfam....
Chodzi o pewnie albo o Rad (cz. Radium: "Na ciferníky těchto hodinek se tenkým štětem nanášelo barvivo s obsahem radia, které pak ve tmě světélkovalo (luminiscence)" Wikipedie), albo o tryt (Tritum) i trytowe źródła światła (Self-powered lighting: "The emitted electrons from small amounts of tritium cause phosphors to glow so as to make self-powered lighting devices called trasers which are now used in watches and exit signs. It is also used in certain countries to make glowing keychains, and compasses. In recent years, the same process has been used to make self-illuminating gun sights for firearms. These take the place of radium, which can cause bone cancer, and so has been banned in most countries for decades.")
Lišák-výs. napísal: Ještě zde, tuším, nebylo zmíněno, že existovala svítící mířidla. Byla natřena radioaktivní barvou, na hledí se připevňovala zacvaknutím, na mušku se nasadil váleček, který byl jištěn zahnutým drátem vedoucím pod pouzdro u hlavně
S tou rádioaktívnou farbou to bolo myslené ako vtip, dúfam....
Psalo to tak v publikaci Ing. Fencla a jednalo se snad o citaci origo předpisu. Také bych se přikláněl spíše k luminoforu. Nevěda však nic bližšího, uvedl jsem to (bez citace pramenu) jak to bylo uvedeno.
Já tato mířidla mám doma a v předpise (i pro SA vz.58, na který existovala obdobná) je výslovně napsáno, že je mj. zakázáno z důvodu radioaktivity nosit je dlouhodobě na těle (v kapse), byť v pouzdru (kovová krabička).
Barva je opravdu radioaktivní (byť slabě) a její vyzařováni je prostě fakt, mimochodem radioaktivní je většina "luminiscenčních" tedy světlo vyzařujících barev. Od někud tu energii přeci brát musí (na to svícení) jinak by musela být miřidla před použitím exponována třeba UV zářením což je docela nevhodné (těžko můžete dopředu vědět e je budete potřebovat a nechat je třeba na slunci) navíc takto "aktivované" svícení je jen časově omezené a postupně slábne.
Škorpión (původně se skutečně psal s dlouhým ó)byl zbraní na zakázku MV pro "speciální bezpečnostní aktivity", tedy především špióny v zahraničí, s čímž souvisí i tlumič a ráže 7,65 Br, neboť tato munice byla všude běžně dostupná, a to i komerčně.
Jak to funguje Princip svítících miřidel u zbraní je založen na použítí GTLS (Gaseous Tritium Light Source). V podstatě to jsou uzavřené duté kapsle, nebo trubičky z boritého skla, na jejichž vnitřní stranu je nanesen fosforový prášek, nebo barva. Ty kapsle (trubičky) jsou dále naplněné plynem tritia a jsou přilepené na miřidla. Tritium je izotop vodíku, je lehce radioaktivní (neškodný lidskému organismu). Je to v podstatě BETA zářič, emitující elektrony, které trvale aktivují ten nanesený fosfor a zařízení trvale svítí. Poločas rozpadu tritia je zhruba 12 let, což je v podstatě životnost takového zařízení. Nicméně v praxi je to použitelné asi do necelé poloviny této doby (4-5 let), pak se to vyhazuje, protože intenzita svítivosti jejiž velmi malá. Zařízení bylo poprvé použito švýcarskými hodináři při výrobě náramkových hodinek na zakázku pro potřeby armády.
Podrobný popis funkce takového zařízení je možné nalézt na celé řadě webových stránek.
V roce 1974 byl ve VÚ 010/01 dokončen úkol TLUMIVKA, pod kterým byl zkoušen nový tlumič pro Sa vz.61 Škorpion zavedený u průzkumných jednotek ČSLA. Tlumič při zkouškách prokázal mnohem lepší vlastnosti než známé provedení s dvěma pryžovými přepážkami (model Na 50m miř o 30cm níže). Kromě lepšího útlumu a vysoké životnosti jako první mě známý tlumič ZMENŠOVAL rozptyl zbraně. Viděl někdo tento tlumič někde u bojového útvaru nebo u nějakých "speciálů" MV ?
Pár poznámok k tejto téme: K noseniu zbrane s nábojom v komore,klasická urban legenda,omieľaná na nete 1000x,uvedený záchyt kladívka praskne len v prípade,že uživateľ je "dilino" a strieľa dlhodobo zo zbrane,kde chýba dorazový kolík kladivka.Sám od seba sa odtrhnúť nedokáže v žiadnom prípade,navyše,je ho sakra problém odlomiť vo zveráku,úderom kladiva.Podalšie ak je samopal zaistený,je zároveň proti posuvu zaistený aj samotný záver zbrane a jeho záchyt je z tak kvalitného materiálu,že ho záver proste prestrihnúť nedokáže.Kto neverí,nech ho pred výstrelom prstom podrží hore a tak vystrelí.Záver ho mierne zohne,ale neprestrihne,takže žiadna dalšia streľba sa nekoná.Ak už fakt niekto na pretekoch samopal odkladal na stôl s nábojom v komore,tak ho bol povinný zaistiť,ak ho nezaistil,bol to dôvod na diskvalifikáciu,vážení rozhodcovia.A ako som už spomenul,zaistený samopal takto nedokáže pustiť dávku,nieto ešte sa točiť po stole a strieľať,ako koluje po nete. Tlmiče,existovali tri výrobné varianty,plus tri rôzne púzdra k nim. Prvá varianta-je uvedená v predpise,s dvoma prestreliteľnými vložkami v prednej časti,bet dalších prepážok,vovnútri je len pozdlžne perforovaná trubka. Druhá varianta,známa varianta "Na 50m miř 30cm níže" (nie Na30m miř 30cm výš,ako sa píše chybne v prvom príspevku).Na hlavni samopalu nieje žiadny zápich ale iba obrúčka.Mal dve prestreliteľné vložky v prednej časti Tretia varianta-iba kužeľové prepážky,dve rozličné priemery púzdra ,na fotke vyššie,ale primárne bol určený a naprojektovaný pre nezavedený samopal vz.82. Púzdra:kožené,kožené s brašničkou na prestreliteľné vložky,a plátnené s koženým lemovaním pre tretí typ tlmiča.K nemu ešte patrila hliníková lakovaná tyčka s plastovým piestom na konci pre rozoberanie a skladanie tlmiča. K svietiacim mieridlám,tieto neobsahovali žiadne trubičky s tritiom,iba boli nafarbené fosforeskujúcou rádioaktívnou farbou a prelepené priesvitným plastom,konštrukčne totožné ako svietiace mieridlá vz.58.Polčas rozpadu prvku vo farbe už uplynul,takže svietenie sa už nekoná ani po nasvietení uv svetlom.Jožo
velmi pekne vam dakujem za odpoved. nakolko dany predpis nevlastnim tak neviem presne ktory je tam spominany ale nasiel som jeden obrazok a predpokladam ze by to mohlo byt z neho.neviete nahodou ci existuje nejaky lepsi obrazok? rad by som si urobil nejaku maketu do toho puzdra len podla toho obrazka co mam/a dam aj sem/to naozaj nejde. a este bolo mozne do toho puzdra umiestnit aj niektory z novsich typov alebo to z rozmerovych dovodov neslo?
Fotky tohto typu niesu nikde, naživo som ho videl, ale nebolo dovolené fotenie.Z rozmerových dôvodov sa do toho druhý typ nezmestí, priemer by aj bol tuším,ale dlžkovo nie.Prikladám fotky púzdra pre prvý typ.
este raz dakujem za odpoved. je skoda ze neexistuje foto alebo lepsi obrazok na ten prvi typ tlmica.na druhy je fotiek dostatok len zasa nemam puzdro. kazdopadne vdaka za ozrejmenie problematiky.
Hasaghk tak konecne sa mi dostal do ruk zmieneny predpis a podla neho to vyzera ze puzdro ktoreho fotku ste sem dali vy je na ten prvi tip ktory je v tom predpise a ten moj na druhy tip. ten vas podla tej kresby aj skor pasuje a tie nahradne prestrelitelne vlozky sa nemaju nosit v puzdre pod tym jazyckom ale vo vrecku s prislusenstvom. aspon tak je to pisane,aka bola ale realita neviem.ale rovnako potom neviem na co by bol na tom mojom puzdre ten jazycek vo vnutri.
Ten jazýček je v podstate "kapsička" na nosenie náhradných vložiek, ako som už písal.Predpis je uvádzaní ako "prozamtí", tj. dočasný, takže nie všetky veci ňom boli spomenuté.Pretože veci okolo toho sa vyvíjali a upravovali aj naďalej.Ďalší a doplnený predpis ale už vydaný nikdy nebol a celkovo zaújimavosťou je, že samotný samopal vz.61 nikdy oficiálne žiadným výnosom do armády zavedený nebol.Papierovo samozrejme.
) 
, přiznám se že by mne po letech samotného zajímal. 
, přiznám se že by mne po letech samotného zajímal. 
Kdo chce víc, musí ho opírat o rameno. 
Kdo chce víc, musí ho opírat o rameno. 
