Verze: - 7,62 mm samopal vz. 58P (s pevnou pažbou) - 7,62 mm samopal vz. 58V (se sklopnou ramenní opěrou) - 7,62 mm samopal vz. 58Pi (provedení s lištou na montáž zařízení pro noční vidění, sklopnou dvojnožku a tlumičem plamene)
Zajímavostí je použití granátometu VG-70, varianta bullpup EZ B, licenční výroba v ráži 5,56x45 mm a 7,62x51 mm AP-67 a ruční kulomet projektu Kleč.
Version: - 7,62 mm samopal vz. 58P (with fixed buttstock) - 7,62 mm samopal vz. 58V (with side-folding metal shoulder stock) - 7,62 mm samopal vz. 58Pi (model P with rail for night vision accessories, bipod and flash suppressor)
There are a few interestings: for the weapon was developing grenade launcher VG-70, bullpup version EZ B, licence version in 223 NATO and 308 NATO AP-67 and light machine gun from Project Klech.
Samopal vz.58P je osobní zbraň jednotlivce určená k ničení živé síly nepřítele střelbou, pažbou nebo bodákem, zejména v boji z blízka.
Lze jej použít i ke střelbě na útočící bojové letouny a vrtulníky do vzdálenosti 400 metrů dávkami a do 500 metrů jednotlivými ranami.
Umožňuje střelbu jednotlivými ranami nebo dávkami.
Hlavní části samopalu jsou: hlaveň, mířidla, pouzdro závěru, spušťadlo, pažba.
Technické údaje samopalu vz.58P
ráže:
7,62 mm
délka hlavně:
390 mm
hmotnost prázdného samopalu:
2,9 kg
hmotnost plného samopalu:
3,7 kg
délka bez bodáku:
845 mm
délka s bodákem:
1 000 mm
teoretická rychlost střelby:
800 ran/min
praktická rychlost střelby:
120 ran/min
dostřel:
2 800 m
smrtící dráha střely:
2 800 m
počáteční rychlost střely:
705 m/s
počet nábojů v zásobníku:
30 kusů
Popis funkce při výstřelu
Po stisknutí spouště se uvolní přímoběžný úderník, který udeří na dno nábojnice, kde je umístěna zápalka, dojde k tzv."nápichu".
Po iniciaci zápalky se zažehne prachová slož uvnitř nábojnice a vzniklý tlak spalných plynů udílí střele potřebnou rychlost pro opuštění hlavně.
Na nábojnici působí tlak v opačném smyslu a ta tlačí svým dnem na čelo závorníku. Závorník je však zachycem závorou, která zapadá do vybrání v rámu zbraně. Závěr je tím uzamčen a nedojde k jeho předčasnému odsunutí v okamžiku maximálního tlaku uvnitř hlavně.
V určité časti délky hlavně střela mine kanálek a spalné plyny působí svým tlakem na píst, který se pohybuje vzad. Svým opačným koncem tlačí píst na čelo nosiče závorníku a ten posunem vzad nejprve závoru uvolní, a poté nadzvedne, čímž odpojí závorník od rámu zbraně. Tím je závěr odemčen a je otevřen až při nižším tlaku v hlavni.
Pohybem vzad závěr stlačuje bicí pružinu a vyhazuje prázdnou nábojnici. Po dosažení zadní úvrati je vlastní pružinou vrácen zpět, ze zásobníku se zasouvá další náboj do komory a opět je uzamčen. V případě střelby dávkou ještě uvolní úderník a cyklus se opakuje, v režimu jednotlivých střel je nutno opět stisknout spoušť.
Popis funkce při výstřelu Po stisknutí spouště se uvolní přímoběžný úderník, který udeří na dno nábojnice, kde je umístěna zápalka, dojde k tzv."nápichu".
Po iniciaci zápalky se zažehne prachová slož uvnitř nábojnice a vzniklý tlak spalných plynů udílí střele potřebnou rychlost pro opuštění hlavně.
Na nábojnici působí tlak v opačném smyslu a ta tlačí svým dnem na čelo závorníku. Závorník je však zachycem závorou, která zapadá do vybrání v rámu zbraně. Závěr je tím uzamčen a nedojde k jeho předčasnému odsunutí v okamžiku maximálního tlaku uvnitř hlavně.
V určité časti délky hlavně střela mine kanálek a spalné plyny působí svým tlakem na píst, který se pohybuje vzad. Svým opačným koncem tlačí píst na čelo nosiče závorníku a ten posunem vzad nejprve závoru uvolní, a poté nadzvedne, čímž odpojí závorník od rámu zbraně. Tím je závěr odemčen a je otevřen až při nižším tlaku v hlavni.
Pohybem vzad závěr stlačuje bicí pružinu a vyhazuje prázdnou nábojnici. Po dosažení zadní úvrati je vlastní pružinou vrácen zpět, ze zásobníku se zasouvá další náboj do komory a opět je uzamčen. V případě střelby dávkou ještě uvolní úderník a cyklus se opakuje, v režimu jednotlivých střel je nutno opět stisknout spoušť.
S popisem funkce nejsem úplně spokojen - přímoběžný úderník je sice uvolněn, ale neudeří na zápalku - v závorníku je zápalník, do kterého úderník udeří a je to právě zápalník, který obstará nápich zápalky.
"Závorník je však zachycem závorou, která zapadá do vybrání v rámu zbraně." - funkčně správně, použil bych ale raději- "Závorník je však zachycem závorou, která zapadá do vybrání v pouzdře závěru zbraně."
"V určité časti délky hlavně střela mine kanálek a spalné plyny působí svým tlakem na píst, který se pohybuje vzad. Svým opačným koncem tlačí píst na čelo nosiče závorníku a ten posunem vzad nejprve..." - tato funkce se spíše podobá na AK-47, než na vy. 58. Správně by mělo být - "V určité časti délky hlavně střela mine kanálek a spalné plyny působí svým tlakem na píst, který se pohybuje vzad. Svým opačným koncem udeří píst na čelo nosiče závorníku a ten posune vzad nejprve nosič závorníku. Po překonání podkluzu dojde ke zvednutí závory. Tím je závěr odemčem a závorník není držen v pouzdře závěru. Závorník se tlakem plynu přes dno nábojnice dává do pohybu vzad..."
5.náboj zaměřovací - hrot střely označen zeleným a bílým páskem.
6.náboj školní (7,62-Šk43) - používá se se při nácviku nabíjení, spouštění a kontroly činnosti zásobníků, závěru a spoušťadla. Na těle nábojnice jsou tři drážky a na krčku stopy po škrtícím zařízení.
7.náboj cvičný (7,62-Cv43) - používá se k výcviku a k značkování palby při cvičeních. Nábojnice má prodloužený na konci uzavřený krček.
8.náboj redukovaný (7,62-Rd43) - použití při střelbě na menší vzdálenost. Maximální dostřel s tímto nábojem je asi 1 100 m. Zranění způsobuje až na dálku největšího dostřelu. Hrot střely je označen bíle.
Příslušník 601. skupiny speciálních sil, působící v Afghánistánu za účelem vyhledávání a likvidace teroristů. V rukou drží modernizovanou Sa. 58. Samopal je upraven maskovaním, má kompenzátor zdvihu hlavně a výšlehu plamene, baterku na ústí a pravděpodobně zaměřovač na bázi kolimátoru. Podvěšený granátomet je CIS 40GL, singapurské výroby.
Na websitu www.swamp.cz jsem našel fotku levé strany pouzdra závěru SA vz.58Pi s rybinou pro upevnění infrapřístroje NSP-2. Pro zájemce jsou uvedeny na výše jmenované stránce další údaje s několika faktografickými chybičkami, jinak to stojí za to. Fotografii přikládám s konstatováním, že jsem si dobře zapamatoval způsob upevnění rybiny na pouzdro závěru - skutečně je prostě přinýtované. (když mne nikdo nepochválí, pochválím se sám... ) V předchozích příspěvcích jsme zde četli o kolimátoru na "padesátosmičku" - na rovinu se přiznám, že s tímto typem zaměřovače nemám zkušenosti a naprosto mne překvapil způsob jeho montáže - na odnímatelném nadpažbí, které (jak si mnoho z nás vzpomene) zase tak pevně na zbrani nesedělo a občas se dalo vcelku v pohodě ztratit (a "platit") - tedy alespoň jeho "bakelitodřevotřísková" část. Pokud se nepletu, musí to prostě vést k nepřesnostem v zamíření...
8.náboj redukovaný ( 7,62-Rd43 ) - požití při střelbě na menší vzdálenost.Maximální dostřel s tímto nábojem je asi 1 100 m.Zranění způsobuje až na dálku největšího dostřelu.Hrot střely je označen bíle
Náboj je laborován pistolovou střelou, převzatou z náboje 7,62x25 mm Tokarev.
Spoločnosť MAGIC z Liptovského Mikuláša predstavila výsledok projektu modernizácie, ktorého základom je verzia Sa vz.58 Pi s pôvodnou lištou na infrazameriavač. Tá sa v modernej verzii stala oporou pre dennú zameriavaciu optiku TRIJICON 3 x 24 americkej výroby. Výrazné zmeny poznamenali prednú časť zbrane. Pôvodné nadpažbie a podpažbie nahradilo nové celistvé predpažbie z ľahkej duralovej zliatiny so štyrmi rybinami v štandarde NATO, umožňujúci uchytiť štyri prídavné zariadenia. Na ľavej strane je to výkonná americká baterka SUREFIRE Z3, na pravej švajčiarsky dvojitý laserový označovač bodu zamierenia TWINBEAM, pracujúci vo viditeľnom aj infračervenom spektre. Rybina nad hlavňou slúži na inštaláciu výkonnejšej optiky a pod hlaveň možno podvesiť puškový granátomet. Azda najpodstatnejším zlepšením je kompenzátor povýstrelového zdvihu hlavne, ktorý sa upevňuje na pôvodný závit na ústí. Nový valcovitý kompenzátor zo špeciálnej ocele s dĺžkou asi 65 mm a vonkajším priemerom 22 mm, opatrený dvoma šikmými výrezmi, zdvih podstatne znižuje. Vďaka nemu je možné strieľať jednotlivými ranami na väčšiu vzdialenosť oveľa presnejšie, keďže čas potrebný na ustálenie a opätovné zamierenie zbrane je i vzhľadom na nižší spätný ráz kratší. Z rovnakých dôvodov sa zreteľne zmenšuje rozptyl zásahov v cieli i pri streľbe dávkou. Vzniká nová verzia predpažbia, na ktorom rybiny nahradia odnímateľné lišty, nové bude aj uchytenie základnej optiky, umožňujúce jej inštaláciu i na verziu so sklopnou opierkou, a v ďalšej fáze by mala zbraň dostať dokonalejšiu, telesným mieram dnešných vojakov prispôsobenú pažbu z plastov, resp. modernejšiu sklopnú ramennú opierku. Samozrejme, takáto komplexná modernizácia všetkých Sa vz.58 vo výzbroji OS SR asi nepripadá do úvahy, hoci by bola určite lacnejšia ako prezbrojenie na nový typ. Nové predpažbie s odnímateľnými lištami a kompenzátor zdvihu by však znamenali významné skvalitnenie každého Sa vz.58, pri čom pre špeciálne jednotky by sa na tomto základe, s prídavnými zariadeniami podľa potreby, bolo možné zostaviť skutočne špičkovú zbraň.
Vie niekto, kde vsade je Sa vz. 58 vo vyzbroji? Teda okrem CR a SR. Ja som videl na snimkach v denniku Pravda Sa vz. 58V u Afganskych asi policajtov a pocul som, ze boli niektore vo vyzbroji dostojnikov Vietkongu ako elitna zbran /americky zdroj/ a ze do nejakej postsovietskej krajiny mali byt tiez dodane, ak bol moj slovensky zdroj neomylny /a neislo o ten Afganistan/.
"Osmapadesátka" se jak vidno používá i v Dominikánské republice a v Indonésii. Připojuji pár fotek pro zajímavost.
Člen doprovodu tchajwanského prezidenta se fotografuje s příslušníky zvláštních sil Dominikánské republiky při návštěvě města Santo Domingo (AP Photo/Ramon Espinosa)
Bojový plavec indonéské zvláštní jednotky KOPASKA (KOmando PASukan KAtak) - www.militaryphotos.net
Předchozí příspěvek mě přiměl se vrátit k tématu probíranému zde asi před dvěma, třemi léty. A tím je páskování.
Nedávno jsem získal předpis Děl-21-5 "7,62mm SAMOPAL vz.58". První vydání z roku 1960. Zda se na straně 59 v hlavě 4 Plnění zásobníků a zásobování střelivem píše toto:
"Jestliže jsou náboje v páskovacích zásobnících, lze náboje plnit do zásobníku zasunutého v samopalu tak, že se levou rukou přidrží samopal za podpažbí a pravou rukou stáhne napínací páka nosiče závorníku dozadu, až záchytka závěru zachytí závěr v zadní poloze.
Potom je třeba zasunout páskový zásobník do vybrání v přední stěně nosiče závěru;položit palec pravé ruky na vrchní náboj u samého páskového zásobníku, ostatní semknuté prsty opřít o stěnu pouzdra závěru, palcem levé ruky přidržovat na horní ploše nosiče závorníku páskový zásobník ve správné poloze a tlakem palce vytlačit náboje z páskového zásobníku do zásobníku;prázdný zásobník vyjmout a po naplnění zásobníků stáhnout napínací páku nosiče závorníku dozadu a pustit ji."
Konec citátu.
A ještě jedna informace. Dne 4.11.2008 zveřejnilo ministerstvo obrany článek, kde představilo upravený Sa vz.58P pro potřeby čestné stráže. Viz článek: http://www.army.cz/scripts/detail.php?id=12324
Klon Sa. vz.58 tzv. "kraťas". Podle dostupných "kuloárových" informací o něj svého času projrvila zájem Vězeňská služba, ale jak se tento zájem vyvíjel dál, to nevím. První obr. je kraťas s kompletním pažbením s RIS lištou, druhý je "nastrojený", s kolimátorem a laserem ( ten je na druhý straně a není vidět) a třatí je zelená verze s baterkou pro nasvícení při "černé taktice" v rukách jednoho člena 121. pěší roty.
Naďabil som na nástavce na mušku a cieľnik Sa vz. 58 používané v minulosti pri nočných streľbách. Neviem či súprava je úplná. alebo tam ešte niečo chýba. V tme žltkavé rádioaktívne plochy vydávajú zelenkavé svetlo.
2. všimol som si odlišnosť v opracovaní zadnej časti závorníka (okolo dierky do ktorej sa vsúva úderník) u novších kusov (rok výr. cca. 197x a novšie) je táto časť (najpravdepodobnejšie) frézovaná do šikma, pričom u tých starších ako napr. aj ten môj (r.v.1962) je opracovaná v na seba kolmom výreze
Tu sú zobrazenia závorníkov. Vľavo je zo Sa vz. 58V s preberacou značkou 62 a s termoplastovými doplnkami a pravý závorník je zo Sa vz. 58 V s preberacou značkou 61 a doplnkami z bukového dreva. Pri porovnávaní som nasiel aj Sa v s preberacou značkou 60 a hranatým (ľavý závorník) závorníkom. Je možné že počas používania došlo ku zámene čriev.
V sérii fotiek som pre názornosť rozfázoval pohyb nábojov pri nabíjaní cez otvorený záver zbrane.
Ďalej nasleduje názorné predvedenie nabíjania zásobníka z nábojového pásika rukou bez zbrane. Chce to len trošku cviku, aby hrana nabíjacieho pásika nekĺzala z hrany zásobníka. Ináč je nabíjanie ľahké.
Pokúšal som sa nabíjať zásobník s nabíjacím pásikom zasunutým v zbrani zhora, ale buď mi vypadávali náboje zospodu, alebo sa nabíjací pásik zasunul medzi telo zásobníka a jeho podávač a nebolo možné vysunúť náboje z pásika do zásobníka. (Asi som ešte neprišiel na ten zázračný grif z diskusie )
Poloha nabíjacieho pásika na zadnej hrane zásobníka - pohľad zboku.
Poloha nabíjacieho pásika na zadnej hrane zásobníka - pohľad zozadu.
Se sklopkou se opravdu střílí hůř. Šroub který drží sklopku má příliš jemný závit a při střelbě se povoluje. Sa.58 se pro výsadkové jednotky vyrábí také s delší hlavní a dvojnožkou, jako náhrada za UK.59.Na svoji vejenskou 58. sem si koupil kompenzátor zdvihu hlavně a zároveň tlumič výšlehu plamene.Dále je na Sa.58 doporučen kolimátor OKO,který je však poměrně drahý cca.5000. Je však velmi kvalitní.
to Gnom.. Vážený kolegáčku,vsadím se s vámi o 500 WD, ,že se nikdy (po dobu služby u Čsla) nevyrábela "58" s nějakou DELŠÍ hlavní.. ostatní věci,které tu uvádíte (dvojnožka,tlumič ohně,boční montáž,kompenzátor,nástavec na granáty atd. se samozřejmě používalo. Pěší družstvo mělo podporu právě v UK.59L.Proto nebylo potřeba vytvářet nějaký další "bastl"..
Mám ale pocit,že jste si to spletl s udaji o AK-47 tam skutečně došlo k upravě délky hlavně a zásobníků + dvojnožky=RPK U ruského RPK k tomu skutečně došlo.. Pokud se náhodou pletu tak at mi Admin těch 500 wardoláču strhne na charitu..
to petr.archi -S AK47 sem si Sa.58 rozhodně nespletl. Před vývojovou řadou"Lada",se prováděly různé úpravy pro zlepšení vlastností Sa.58. Jedna z horších vlastností této zbraně je právě nadměrný zdvih a né až příliš přesná střelba. UK-59L byla vyhodnocena již za éry komunismu jako zbraň naspolehlivá a ten,kdo s ní má nebo měl tu čest, jistě potvrdí, že se pro jednotky výsadkové,průzkumné,či jiné specialisty prostě nikdy nehodila:zasekává se ,je těžká,velká a složitá na čištění.O pěších družstvech nebyla řeč. Samozřejmě nedošlo k hromadné výrobě(bohužel),ale za to nemohla zbraň či zbrojovka,ale AČR.Omlouvám se za slovo"vyrábí se",jelikož se vytvořilo pár kusů,ze kterými se nechali fotit vojáci pro marketingové účely.Takže se nedivím,že tuto prodlouženou verzi neznáte.Tuto zbraň bylo možno viděti na katedře Zbraně a munice při VA Brno. To HonzaL-Tam kde se smí střílet z pušek,není problém. Samozřejmě mluvím o zcivilněné verzi a ne o čisté Sa.58. Na tu byses mohl tak dívat doma.V dnešní době mají i někteří vojáci problém zastřílet si z 58.jelikož je prostě nedostatek střelnic.
Pár vzpomínek na Sa vz.58P z mé VZS: Pokud si dobře vzpomínám, skutečně se pěchotní verze (s dřevěnou pažbou - tzv. "pádlo" uváděla a učila jako "P" na rozdíl od výsadkové "V". Přesnost střelby dávkou: dala se významně zlepšit nasazením bodáku, který působil jako eliminátor zdvihu. Ale ani s bodákem to "nevydalo" na udržení dávky na "bodě", spíš, že se druhá rána udržela na stojící figuře na 200 m (když to člověk držel jako klíště). Bez bodáku 30 ranná dávka stojícího střelce spolehlivě porazila. Ovšem jednotlivými (i rychle za sebou opakovanými) ranami se do 300 m nešlo netrefit. Náš oddíl pořádá závody POLICEJNÍ ODSTŘELOVAČ na střelnici v Poříčanech ( www.pskunion.cz ), což je jedna z mála střelnic, kde je možno z této zbraně vystřelit (pak ještě Maxičky u DC a Holešov). Několikrát se tam zúčastnili střelci z Střední policejní školy v Praze 9-Hrdlořezích, kteří používají Sa 58 právě s českým kolimátorem OKO. Dosahují výtečných výsledků. Mj. právě kolimátor umožňuje podstatně rychlejší a přesnější zamíření a to i za zhoršených světelných podmínek. Levnější kolimátory jsou aušusy. Ta cena sedí. Pokud jsem informován, je úprava TAKTICAL daleko lepší, než HERMES. Dokonce se už ujal výraz HERMES syndrom pro charakteristické závady při střelbě, vzniklé lemplovsky navrženou a provedenou úpravou spušťadla.
Nadpažbí opravdu pokud se pamtuju nijak pevně nedrželo, bylo pokud se pamatuji správně zachycemo dvěma ozuby na přední části a na zadní uchyceno čepem který byl zajištěn pérem (prostě když jste ten čep domáčkli tak to zacvaklo ) . tu dvojnožku si z dob své základní služby pamatuju (sám jsem jednu měl) ale že patří k infráku jsem netušil, pokud vím u nás u útvaru tehdy tyhle vymoženosti nebyly. Že se u nás označovaly samopaly jako P nebo V si pamatuju protože jsem ho měl přidělený (V) a s výkoným jsem se jako mazák domlouval aby mi ho vyměnil za P, koukal na mne jako na blba (oblíbenější byly V, protože se snáz nosily, já ho ovšem vozil v autě a měl ho hlavně na střelby.
Za komančů mělo každé Místní oddělení VB I. typu ve výzbroji 2 ks Sa 58 s dvojnožkou - bez infra, jako základní zbraň obrany objektu a okresní správa k tomu myslím 2 ks UK 59 L. Jenže to mělo malou chybičku: dvojnožka se upevňovala místo bodáku a jak jsem uvedl dříve, právě ten zmenšoval zvedání zbraně po výstřelu. Takže podle mého názoru (mělo to sloužit jako LK) to byla pěkná pitomost. Lehký Sa 58 na té dvojnožce nadskakoval jako koza a střelba dávkou byla plýtvání střelivem - i s celou slavnou dvojnožkou! Nabíječ se mohl snažit a ležet na té dvojnožce, jak chtěl! Za hlaveň se to chytnout nedalo, ta byla po pár ranách jak dreifuss. Střílel jsem jednou z AK-74. S tím se nechala 5ranná dávka na 50 m udržet plus mínus v pixle od okurek. Jiný kafe!
Vrátim sa k tej modernizácii : Modernizácia Sa vz.58 Keď v polovici 60 rokov v US Army zaviedli malokalibrové pušky, zdalo sa, že kaliber 7,62 mm skončil svoj vývoj. Na model M-16 s nábojom 5,56 x 45 mm NATO a ďalšie, používajúce rovnaké strelivo, reagovali i v ZSSR novým kalašnikovom AK -74 dokonca na subtilnejší náboj 5,45 x 39 mm. Už v bývalom Československu, ale i neskôr existovali úvahy aj o nahradení Samopalu vz.58 zbraňou malého kalibru. Vzniklo dokonca niekoľko projektov (napr. ČZ - Lada a iné), ktoré sa však do výzbroje nedostali. Ukazuje sa, že sa tým nič nenapraviteľné nestalo. Je fakt, že malokalibrové útočné pušky sú oproti klasickým väčšinou ľahšie, často kompaktnejšie, vďaka menšiemu spätného rázu pri streľbe lepšie kontrolované a nami vyzbrojený vojak môže niesť viac munície. V praxi sa však zistilo, ľahký projektil, letiaci vysokou rýchlosťou, je veľmi nestabilný. Pri kontakte s najmenšou prekážkou (napr. vetvičkami krovia) mení dráhu letu a odchyľuje sa od cieľa. Navyše je vysoko nehumánny. Na rozdiel od plnoplášťovej 7,62 mm strely, ktorá v mäkkom tkanive spôsobuje čistý priestrel a ak nezasiahne životne dôležité orgány iba vyradí nepriateľa z boja, totiž malokalibrová strela počas letu kmitá, a preto takmer nikdy nevniká do cieľa špičkou. Pri zásahu ktorejkoľvek časti tela masívne devastuje tkanivá i kosti, zapríčiňuje ich vysoké percentuálne straty a v spojení s tzv. hydrošokom prináša takmer vždy smrť. Ukázalo sa tiež, že toto strelivo je dostatočne efektívne iba do vzdialenosti 150-200 metrov a potom jeho účinnosť prudko klesá. Vzhľadom na balistické nedostatky malého kalibru americký vojaci už vo Vietname neraz svoje pušky M-16 nahrádzali ukoristenými 7,62 mm kalašnikovmi. Vo vojne v Perzskom zálive, kde terén umožňoval streľbu na väčšie vzdialenosti, sa k slovu zasa dostali i staršie M-14 na náboj 7,62 x 51 mm NATO. Do „výslužby“ teda netreba posielať ani Samopal vz.58, hoci od jej zavedenia už uplynulo 45 rokov. Avšak táto konštrukcia má veľké predpoklady na úspešnú modernizáciu.
Vie niekto, kde vsade je Sa vz. 58 vo vyzbroji? Teda okrem CR a SR. Ja som videl na snimkach v denniku Pravda Sa vz. 58V u Afganskych asi policajtov a pocul som, ze boli niektore vo vyzbroji dostojnikov Vietkongu ako elitna zbran /americky zdroj/ a ze do nejakej postsovietskej krajiny mali byt tiez dodane, ak bol moj slovensky zdroj neomylny /a neislo o ten Afganistan/.
viděl jsem je na záběrech z Vietnamu a četl jsem, že je v malém počtu mají i indické speciální jednotky, ale to asi pro seznámení s cizími zbraněmi mají všechny, před nějakou dobou bylo jednání o prodeji 58 v samonabíjecím provedení na americký trh jako samonabíjecí kulovnice
O Indii som nevedel. V USA maju tzv. vz. 2000 to je semiauto uprava s uplne novym americkym ramom ci puzdrom zaveru /od vojny som uz zabudol terminologiu/ a v Kanade asi predavaju nejaku cesku upravu - je lacnejsia ako USA /ta stoji asi 1000 USD, kanadska cca. polovicu/.
Moj povodny prispevok v ramci uspory miesta na tomto serveri som zmenil,lebo som sa pomylil. Zdalo sa mi cudne, ze odkial by mali amici foto granatometu pod vz. 58 a u nas nic, ale vsetko je mozne, tak som to sem buchol. A to som len zabudol pozriet na moju oblubenu stranku o zbraniach CSLA a ACR, ktora bola updatovana a kde je toho o podvesnom granatomete pod Sa vz. 58 podstatne viac.
Plnenie zásobníku z nábojového pásku (po 10 ks). Zásobník 10 ranový, na ústi slovenský kompenzátor GP. Náboje školné (vz.43 7,62 Šk).
Z dob své pradávné pres.služby (a bolo to práve na Liptove v L.M.)si pamatuji, jak nás jeden šikovný lampasák - zbrojíř, když na naše brblání, že se Sa58 oproti šestadvacítce ( která měla na boku předpažbí páskovací drážku) blbě páskuje po jednou náboji překvapil prohlášením, že se u Sa58 na páskovací funkci také nezapomělo, ovšem že to málokdo ví a umí. A musím uznat, že to uměl! Vzal automatickou pušku do ruky, stáhl závěr dozadu a zajistil jej v zadní poloze, shora nasadil pásek s náboji (jak máš i na své fotce), ale prázdný zásobník na něj zatlačil shora Pak druhý pásek a třetí. Plný zásobník za pár vteřin. Píšu to právě proto, že nás důrazně varoval právě před "mauserovským" způsobem plnění, které demonstruješ na své fotografii, jako způsobem dost vražedným (nebezpečí nechtěného výstřelu). A od něj si pamatuji ještě jeden vyvrácený mýtus, a to naše přesvědčení, získané tvrzením naších nadřízených v hodinách střelecké přípravy, že pohyb pístu při výstřelu je hlavním hybným impulsem pro pohyb komletu závěru do zadní polohy, kdy po jeho odemčení a následném pohybu vzad je nejprve vytažena a následně vyhozena prázdná nábojnice a působením vratné pružina zbraň opět nabita k dalšímu výstřelovému cyklu. Vysvětlil nám, že i když se úder dříku pístu do čela uzamčeného závěru na pohybu vzad samozřejmě podílí také, jeho hlavní funkce spočívá v časově přesném odemčení závěru vzhledem k průběhu - poklesu tlakové křivky spalin v hlavni. Jakmile je závěr odemčen, "drtivou" většinu energie potřebné k "vybíjecímu" pohybu vzad si obstarává vystřelený náboj sám a to působením zbytkového tlaku spalin, což si myslím není zase tak všeobecně známá věc. Vysvětlovalo by to také, proč při těch pokusech s prodloužením hlavně docházelo k destrukcím závěrového systému.Tlak v hlavni byl ještě příliš vysoký a vyvíjet kvůli tomu celou vyváženou soustavu se prostě nevyplatilo. A když jsem se už vmontoval do diskuze, pamatujete si ten neuvěřitelný příběh (psali o něm tenkrát v Zápisníku) o smrtelném zranění při zdánlivě nemožném výstřelu ze Sa58 pistolovým nábojem (Vz. 52) souhrou nešťastného souběhu náhod?
Pokud jde o Klec, tak tam dochazelo k ulomeni leveho (to je ten slabsi) podavaciho vystupku na zavorniku, bezprostredni pricina tkvi ve vyssi kadenci - ta je ovsem zpusobena prave vyssim tlakem v hlavni, takze v zasade mas pravdu.
Co se paskovani tyce - slo by dobre i po mauserovsku, ale zachyt zaveru by musel byt trochu vic vzadu.
Tak jsem vcera laboroval ohledne paskovani SA 58 a me vysledky: To, co tu pise Quati, se me zda jako hloupost. Mozna to neumim, ale zkousel jsem to dost dlouho a zda se me to i technicky/konstrukcne nemozne(naladovat zasobnik narazenim). Za 1) pokud pasek vlozis standardnim zpusobem pred zaver, cast patron je schovana v tele zaveru - do zasobniku by se nedostaly. 2) pasek, nacpany hluboko(neni tam zachyt) do zasobniku zpravidla zasekne jeho mechanismus 3) vzhledem k tomu, tam nevlezl ani jeden naboj. Dale co se tyka sebevrazedneho paskovani ala Mauser. Je to stejne sebevrazedne, jako u Mausera. Tzn. kdyz ho naladuju, klikou nabiju a zmacknu spoust - vystreli . 58 jsem k nechtenemu vystrelu taky neprinutil. Po vyndani pasku(ktery brani k nabiti) se zbran po stazeni a vypusteni zaveru nabije(coz je normalni) a nechteny vystrel snad muze vyjit jen v tom pripade, ze mam zmacknutou spoust, coz snad nikdo neudela...i kdyz... Jestli mate nekdo prakticke zkusenosti jine, rad se priucim. Jinak snad budu konecne mit foto(po vikendu) 58 s tou delsi hlavni.
Sa-58 se opravdu vyrábějí v provedení s prodlouženou hlavní a to pro Kanadský civilní trh jako samonabíjecí karabiny. V Kanadě musí mít tyto karabiny delší hlaveň, než jaká je na Sa-58.
Prosil bych Quatiho o presnejsi popsani, vysvetleni, tajemneho nabijeni Sa-58 narazenim zasobniku shora, do te doby musim plne souhlasit s JohnyR a Tangem, plneni zasobniku timto zpusobem dle meho názoru NELZE. Dale jsem v tomto clanku vyrozumel, ze "Sa-58 s dlouhou hlavni" jsou spatne-poruchove, tyto se stale v nasi armade pouzivaji, muzete videt na snimku z nedavneho vojenskeho cviceni 1.žmr v Bechyni, bez pripadnych stiznosti na poruchovost. Bohuzel ja osobne s touto zbrani nemam zadnou zkusenost, takze je pro me velmi tezke udelat si obrazek. http://admin.zenijniprapor.cz/novinky/PICT0201.JPG
nedavno som videl v akcii sucasneho vojaka prfesionala pri paskovani zasobnika Sa vz. 58 bez zbrane len v rukach. Zasobnik v jednej ruke, pasik prilozil urcitym sposobom k ustiu zasobnika a stlacil naboje do zasobnika, niekedy mu vosli vsetky naraz, niekedy nie, plnil tak mnozstvo zasobnikov pri strelbach, v priemere bol rychlejsi ako ten, co nabijal po jednom naboji. Asi to ide, ja som to este neskusall, momentalne nemam moznost. Ak to niekto skusi, nech napise a tento prispevok moze ist prec.
Ještě k diskusi o sa. s delší hlavní. Je na tom něco pravdy, skutečně existoval prototyp s delší hlavní a jinou pažbou. jednalo se o projekt Kleč který byl zastaven kvůli nadměrnému zahřívání hlavně.
58cka je super Je aj dost presna ale vzdy zalezi na tom aku zbran vam pridelil VR ci po kucharovi ktory s nou iba chodil do straze (vacsinou su v otrasnom stave) alebo dostane clovek novu este zaplacanu konzervacnou vazelinou. Ja som mal napr. dlho problem so sklopkou pretoze cap bol vymlateny a pazba tak lietala 2cm vpravo, 2 vlavo + skrutka ktorou je pazba upevnena sklopka k puzdru zaveru sa uvolnovala STALE inac nemozem povedat na 58 nic zle. Dovolujem si pripojit foto mojej malickosti s 58.
zopár mojich postrehov o tejto zbrani: 1. o páskovaní zásobníka skrz otvorený záver sa píše aj v príručkách ossr ako o normálnom/ prípustnom spôsobe, nepamätám si presne v ktorej ale pokúsim sa to zistiť 2. všimol som si odlišnosť v opracovaní zadnej časti závorníka (okolo dierky do ktorej sa vsúva úderník) u novších kusov (rok výr. cca. 197x a novšie) je táto časť (najpravdepodobnejšie) frézovaná do šikma, pričom u tých starších ako napr. aj ten môj (r.v.1962) je opracovaná v na seba kolmom výreze ak mi niekto zo spolužiakov požičia na chvíľu sapík tak pridám aj fotku na porovnanie
Hmotnostní rozdíl tam je, zvážím, uvidíme kolik. Problém je, že v předpisu je stejná hmotnost pro P,V i Pi, přičemž zrovna Pi s nástavcem a lištou musí být těžší.
To je trochu překvapující, čekal bych že pažba bude těžší (zvlášť ta "lisovaná") než sklopka a pokud vím jinak se od sebe neliší (jde je přestavět záměnou sklopky za pažbu a opačně) pažba má i dlouhý a poměrně těžší šroub a botka pažby bude váhově podobná zakončení sklopky. Takže rozdíl by tam měl být. Jediné co mne napadá že to neřešili, on ten rozdíl nebude moc výrazný, a vzali to v nějaké toleranci (asi bude rozdíl i mezi různými kusy byť asi jen v gramech).
Se stejným popruhem má P 3002g a V 2934g. Takže pokud P má mít 2910 g, tak V má 2842. Délkově jsou stejné, resp. pokud by to člověk měřil na nejdelší možnou délku na zbrani, tak P vychází díky zahnutí pažby o 5mm delší. Pokud to ale člověk postaví vedle sebe, jsou stejně dlouhé.
Takže rozdíl necelých 70g což je asi v toleranci, takže se nelze divit že je udáváno že váží stejně. Díky, jsme asi jediní kdo to vyřešil a může potvrdit jak to opravdu je.
Celý článok na tom blogu je vycucaný z prstu na základe vonkajšej podobnosti (aj to dosť vzdialenej) z dobovej fotografie... Inšpirácia, celková koncepcia a niektoré konštrukčné prvky áno - ale to sa dá povedať o cca 95% konštrukcie zbraní - vždy sa z niečoho vychádza.
Odporúčam pozrieť hneď komentár:
Citace :
Pane Zímo, píšete nesmysly. Vz.58 je zcela jiná konstrukce než StG-44, AK-47 či AKM. Že si jsou zbraně zvenku podobné ještě neznamená, že jsou stejně řešené. Každá z těchto tří zbraní má například zcela jinak řešen závěrový mechanismus - StG-44 má výkyvný závorník, AK-47 a AKM mají otočný závorník, vz.58 má nesenou kývavou závoru (pozor, závora a závorník jsou zcela jiné součásti s jinou funkcí). Jinak řešený je i píst, který je u StG i AK pevně spojen s nosičem závorníku a má dlouhý zdvih, zatímco u vz.58 je volný a má krátký zdvih. Jediné, co je na těchto zbraních shodné, je základní princip pohonu automatiky pomocí tlaku spalných plynů, odebíraných z hlavně na píst. Ovšem toto řešení má asi 95% všech typů útočných pušek (osobně si teď vzpomínám jenom na tři typy, kde to je jinak).
Ak by si autor blogu pozrel lepšie fotky (napr. tu: StG.44 tak by zistil že vonkajšia podobnosť je veľmi voľná, ale konštrukcia sa dosť líši. Naviac výzbroj vojakov čestnej stráže počas pohrebu sa tu už riešila (fotky napr. v téme https://www.valka.cz/topic/view/446/ ) - takže na ilustračnej fotke blogu je skutočne Stg.44.
Ano, takovouhle snůšku hloupostí jsem už dlouho neviděl. A přesně to byl důvod, proč jsem se na idnes zaregistroval a zareagoval. Bohužel jsem nemohl napsat všechno (včetně odkazů na valku.cz), protože délka příspěvku je limitována a hned po registraci to neumožní víc než jeden příspěvek za den.
Na jednom nejmenovaném blogu se vede celkem vážná diskuze o tom, že zásobníky do Sa 58 se také zcela běžně doplňují přímo z nábojového pásku, aniž by bylo nutné mít zásobník zasunutý ve zbrani, tak jak je znázorněno zde na shora uvedených snímcích. Dokonce se tam tvrdí, že pásky lze vzájemně spojovat ( údajně po 6 kusech), aby bylo možné rychle nabít dva zásobníky, aniž by k tomu byla potřebná samotná zbraň. Já si to osobně vůbec nedovedu představit a připadá mi to spíše jako nějaká "latina". Možná, že to jde, ale připadalo by mi to dost krkolomné a složité. Prosím o stanovisko, nejlépe J. Paligu, ale i ostatní, zda je to normální a běžný způsob použití nábojových pásků, či nikoli. Já jsem se s tím, vyjma zde vyobrazeného způsobu, osobně nikdy nesetkal. Děkuji !
Nabíjení zásobníku přímo, tedy bez zbraně je naprosto normální. Pokud si vzpomenu na svou ZVS tak jsme NIKDY nenabíjeli zásobník ve zbrani, ale vždy právě jen samostatně. Důvodů bylo víc, ale jednoznačně bylo vysvětlováno že v boji se zásobník dobíjí vždy když je možno (aby byla vždy co největší zásoba použitelných zásobníků) a představa jak si voják vyndá zásobník a tím učiní zbraň neschopnou akce, je docela nesmyslná. Na rozdíl od Tanga si nemyslím že je k tomu třeba nějaká praxe, dělal jsem to mnohokrát jak na střelbách, tak ve strážní službě a jde to naprosto normálně, potíže mohou být (spíš vyjímečně) s poslednímy náboji (tak cca5-6) ale běžně ani s nimi problémy nebyly. Spojení pásků považuji za nesmysl, jednak to myslím nejde protože není čím (nejsou k tomu uzpůsobeny), ale hlavně delčí pásek by nešel zasunout o moc hlouběji a pokud jde o pásky "pro dva zásobníky" nedovedu si moc představit jak s konstrukcí dlouhou asi 70 - 90 cm někdo manipuluje a jak takhle nepevnou věc drží. Rozhodně by to nabíjení nezrychlilo. Po pravdě nás učili že zásobník se nemá vystřílet do konce (právě kvůli pohotovosti) a pokud nevím jestli je v něm jeden náboj nebo deset, mám počítat že je tam ten poslední, zásobník vyměnit za plný a ten vyndaný při první možné příležitosti dobít (to se dá i po jednom náboji když je zásobník v sumce ústím nahoru, tedy "poslepu")
Nabíjení z pásku přímo do zásobníku (bez zbraně) jsem viděl, patrně to chce nějaký grif, spojování pásků? to asi ne...Nevím teda ještě, jak moc by byla použitelná plníčka k AK, ta se nasazuje přímo na zásobník...Nicméně ten člověk plnil prostě z ruky z pásků do zásobníku.
Existuje služební předpis pro obsluhu, nabíjení a údržbu SA 58, který byl vydán pravděpodobně v době zavádění této zbraně do výzbroje našich ozbrojených sil, a to pod označením : "Děl 21-5/SA 58 předpis : 7,62 SAMOPAL vz. 58". Tento předpis také mimo jiné uvádí pouze dva druhy nabíjení zásobníků: 1) ručně po jednotlivých nábojích, nebo 2) pomocí nábojových pásků přímo do zásobníku ve zbrani přes otevřený závěr, který po posledním výstřelu zůstane otevřený v zadní poloze. Jiný způsob plnění zde uveden není a podle tehdejšího výkladu těchto a podobných předpisů platí, že co není výslovně uvedeno, je zakázáno. O tom druhém způsobu nás v době mé ZVS učili, že se jedná o způsob nabíjení, který má význam pouze v situacích, kdy střelecké jednotky vedou dlouhodobý intenzívní boj v opěrných bodech a jiných obranných postaveních pěchoty a již nejsou k dispozici další, předem naplněné zásobníky. Předpokládá to však, že střelivo je bojujícím jednotkám do postavení dodáváno v příslušném balení, t.j. v truhlících po 1.200 ks nábojů(jeden plný palebný průměr střeleckého družstva), přičemž každý truhlík obsahuje 60 kartonových krabiček s dvěma nábojovými pásky po 10 nábojích. Nabíjení nábojovými pásky ostrými náboji přímo do zbraně jsme použili asi 2x za celou dobu ZVS, a to vždy v rámci "Bojových střeleb družstva", které byly uskutečňovány ve VVP Boletice u Č.Krumlova. Nácvik tohoto způsobu nabíjení byl celkem pravidelně procvičován v rámci běžné střelecké přípravy, ovšem za použití pásků naplněných vystřílenými nábojnicemi. Tento způsob pak umožňuje střelcům nabíjet zbraň a plnit zásobníky, aniž by museli zbraň odložit a nebo přestat pozorovat palebný sektor. Je mi známo, že plnění zásobníků z nábojových pásků mimo zbraň ( a zpětné plnění pásků) bylo rozšířeno u některých příslušníků jednotek PS především v 80.letech ( a zřejmě i ČSLA), nicméně se pořád domnívám, že v mírové době, včetně běžné strážní a pohraniční služby, to nemělo žádný praktický ani taktický význam. Spíš šlo o jakousi formu vojenské lidové tvořivosti, kdo dříve naplní zásobník. Ještě snad dodat pouze to, že nábojové pásky jsou určeny k jednorázovému použití a stejně jako vystřílená vojenská munice a obaly od ní jsou určeny maximálně k recyklaci.
V tomto roce uplyne 50 let od doby, kdy začal být SA 58 oficiálně zaváděn v našich ozbrojených silách, zejména u výsadkových a průzkumných jednotek ČSLA a u jednotek PS. Byla to velmi pozoruhodná zbraň a všechny vojáky, kteří se s ním poprvé setkali, okamžitě zaujala především svou nezvykle nízkou hmotností, na svou dobu pozoruhodným dizajnem a vysokým uživatelským komfortem. Oproti tehdejším zbraním na první pohled vzbuzovala dojem klukovské hračky, ale jen do té doby, než se z ní začalo střílet. Tento dojem byl umocňován zejména tím, že první série dodávané ozbrojeným silám, měly všechny nekovové části vyrobené ze světlého lakovaného jasanového, nejvíce však bukového dřeva, vysoké kvality. Zbraní v tomto průvodním provedení je však dneska k vidění asi jen velmi málo, ponejvíce jen na dobových fotografiích ze 60., eventuálně 70.let. Nechci (ani by to nemělo význam) tady posuzovat a nějak komentovat její technické, či konstrukční vlastnosti, nicméně se domnívám, že v té době existovalo jen velmi málo takto pozoruhodných zbraní. SA 58 se stal pojmem a legendou doslova pro celé generace příslušníků našich ozbrojených sil, sloužili s ním otcové a jejich synové a dneska možná i vnuci, ale nikdy nezklamal. Přesto, že SA 58 byl nejvíce používán v naší armádě, bylo vyrobeno úctyhodných 900 000 ks. Nutno podotknout, že v určitých počtech byl zaveden a používán v dalších asi 15 zemích světa. Dnes má SA 58 svého nástupce v podobě útočné pušky CZ 805, která však jak se zdá to asi nebude mít z mnoha důvodů jednoduché. Nicméně přejme jí alespoň podobný úspěch, jako měl SA 58.
8.náboj redukovaný ( 7,62-Rd43 ) - požití při střelbě na menší vzdálenost.Maximální dostřel s tímto nábojem je asi 1 100 m.Zranění způsobuje až na dálku největšího dostřelu.Hrot střely je označen bíle
Náboj je laborován pistolovou střelou, převzatou z náboje 7,62x25 mm Tokarev.
Tvarovo je totožná,konštrukčne v žiadnom prípade,pretože strela u 7,62-Rd43 je totiž dutá.
Čiastočný citát: Souprava měrek a nářadí pro samopal vz. 58 Fotogalerie Souprava měrek a nářadí pro samopal vz. 58 Souprava měrek a nářadí pro samopal vz. 58 Souprava měrek a nářadí pro samopal vz. 58 Souprava měrek a nářadí pro samopal vz. 58
Nedílnou součástí údržby výzbroje tvořily periodické technické prohlídky ručních zbraní, jež sloužily mj. k vyhodnocení celkového stavu techniky na úrovni pluků. Podle předpisu Děl-30-58 (Metodika technických prohlídek 7,62mm samopalu vz. 58) byly prováděny 2x ročně a k jejich provedení sloužila mj. souprava měrek na nářadí pro samopal vz. 58, bez níž se také neobešli útvaroví zbrojíři při údržbě či drobných opravách....
K projektu Kleč- pravdepodobne bola vyrobená (a zavedená) nejaká tá séria, pretože pred nejakým časom boli zo zásob OSSR nejaké kusy odpredané do civilného sektoru. Následne boli (a ešte sú) na predaj u jednej českej zbrojárskej firmy. Pod označením vz.58 Kulomet Kleč
)
)
používá i v Dominikánské republice a v Indonésii. Připojuji pár fotek pro zajímavost. 
) 
) 
Pak druhý pásek a třetí. Plný zásobník za pár vteřin. Píšu to právě proto, že nás důrazně varoval právě před "mauserovským" způsobem plnění, které demonstruješ na své fotografii, jako způsobem dost vražedným (nebezpečí nechtěného výstřelu). A od něj si pamatuji ještě jeden vyvrácený mýtus, a to naše přesvědčení, získané tvrzením naších nadřízených v hodinách střelecké přípravy, že pohyb pístu při výstřelu je hlavním hybným impulsem pro pohyb komletu závěru do zadní polohy, kdy po jeho odemčení a následném pohybu vzad je nejprve vytažena a následně vyhozena prázdná nábojnice a působením vratné pružina zbraň opět nabita k dalšímu výstřelovému cyklu. Vysvětlil nám, že i když se úder dříku pístu do čela uzamčeného závěru na pohybu vzad samozřejmě podílí také, jeho hlavní funkce spočívá v časově přesném odemčení závěru vzhledem k průběhu - poklesu tlakové křivky spalin v hlavni. Jakmile je závěr odemčen, "drtivou" většinu energie potřebné k "vybíjecímu" pohybu vzad si obstarává vystřelený náboj sám a to působením zbytkového tlaku spalin, což si myslím není zase tak všeobecně známá věc. 
. 58 jsem k nechtenemu vystrelu taky neprinutil. Po vyndani pasku(ktery brani k nabiti) se zbran po stazeni a vypusteni zaveru nabije(coz je normalni) a nechteny vystrel snad muze vyjit jen v tom pripade, ze mam zmacknutou spoust, coz snad nikdo neudela...i kdyz... Jestli mate nekdo prakticke zkusenosti jine, rad se priucim. Jinak snad budu konecne mit foto(po vikendu) 58 s tou delsi hlavni. 
. 58 jsem k nechtenemu vystrelu taky neprinutil. Po vyndani pasku(ktery brani k nabiti) se zbran po stazeni a vypusteni zaveru nabije(coz je normalni) a nechteny vystrel snad muze vyjit jen v tom pripade, ze mam zmacknutou spoust, coz snad nikdo neudela...i kdyz... Jestli mate nekdo prakticke zkusenosti jine, rad se priucim. Jinak snad budu konecne mit foto(po vikendu) 58 s tou delsi hlavni. 
je popis samopalu vz.58 Pi - modernizované verze pro speciální síly.
je popis samopalu vz.58 Pi - modernizované verze pro speciální síly.
tak pridám aj fotku na porovnanie 
tak pridám aj fotku na porovnanie