Boso Viennský

Boso se narodil v roce 825 či 828. Jeho otcem byl Buvin Métský a matkou Richilda, dcera Bosa Arelatského. Rodina byla úzce spjata s panovnickou dynastií. Bosova teta, sestra jeho matky, Theutberga byla manželkou krále Lothara II. Bratr jeho otce Richardus sloužil u římského krále a císaře Ludvíka I. Pobožného a poté u Lothara I., vévody bavorského, krále italského, krále franského krále a císaře římského. Podobně sloužil na panovnických dvorech Bosův bratr Richardus. Zřejmě největší význam ale měla ta skutečnosti, že Bosova sestra Richilda byla v roce 870 provdána za krále a později císaře Karla II. Holého. Boso byl tedy jeho švagrem a těšil se jeho přízni.


Ta se zhmotnila hned v roce 870. Karel mu tehdy udělil viennské hrabství, kterého byl zbaven dosavadní držitel Gerard z Rousillonu. V roce 872 jej učinil komorníkem a ostiariem jeho syna Ludvíka - měl tak na starost správy Akvitánie. Současně zřejmě obdržel správu hrabství Bourges. Na podzim 875 doprovázel Karla při prvním tažení do Itálie. Bohatě se mu to vyplatilo. Získal správu Provence a na říšském sněmu v Pávii v roce 876 byl povýšen na vévodu a jmenován arciministrem a místodržitelem v Itálii. Ve stejném roce navíc, poté co zemřela jeho první manželka, pojal za ženu Ermengardu, jedinou dceru císaře Ludvíka II. Bosova moc a sebevědomí narostly do té míry, že se proti Karlovi spikl s dalšími šlechtici, postavil se proti jeho druhému tažení do Itálie a po jeho smrti v říjnu 877 donutil jeho nástupce, západofranského krále Ludvíka II. Koktavého, aby uznal jeho vlastnická práva. Dokonce si zahrával s myšlenkou stát se císařem. Ostatně papež Jan VIII. ho učinil svým adoptivním synem.


Krátce po nástupu Ludvíka III. se Boso rozhodl nechat se na shromáždění episkopátu a velmožů ze svého regionu v Mantaille u Vienne prohlásit králem burgundským a provensálským. Dlouho se ovšem ze svého triumfu neradoval. Po říšském dělení v Amiens v březnu 880 vytáhli proti Bosovi západofranští panovníci Karloman a Ludvík III. Postupně obsadili Macon a severní části jeho království. Následně se k nim přidal i východofranský panovník Karel III. Tlustý a Bosovo panství se zmenšilo. Zůstala mu Provence, Arelatsko a část Burgundska - bez severovýchodní (Severoburgundské království) a severozápadní (Burgundské vévodství) části. Boso zemřel v roce 887 a na dolnoburgundský královský trůn po něm nastoupil jeho syn Ludvík Slepý. Kromě něj měl s Ermengardou pravděpodobně ještě dvě dcery - Engelbergu a Ermengardu. První se provdala za vévodu Viléma I. Akvitánského a druhá za hraběte ze Chalonu. Se svojí první ženou, jejíž jméno neznáme, měl dceru Willu, která se nejprve provdala za hornoburgundského krále Rudolfa I. a poté za italského a dolnoburgundského krále Huga.



Zdroje:
- www.mittelalter-genealogie.de
- http://en.wikipedia.org/wiki/Boso_of_Provence
- František HONZÁK, Marek PEČENKA, František STELLNER, Jitka VLČKOVÁ: Evropa v proměnách staletí, Libri, Praha, 2001, ISBN 80-7277-025-X