Legie francouzských dobrovolníků [1941-1944]

Legie francouzskych dobrovolniku proti bolsevismu vznikla z rozhodnuti vichististych uradu dne 8. cervence 1941. V LVF se shromazdili prakticky vsichni predvalecni fasiste a radikalni nacionaliste jako Marcel Bucard, Marcel Deat, Jacques Doriot, Eugene Deloncle nebo Pierre Clementi. LVF se tesila sympatiim jednoho z nejvetsich quislingu vichistiske ery - Pierra Lavala, hlavni oporu nacisticke nadvlady ve Francii, ktery si od francouzske ucasti na boji proti bolsevismu sliboval lepsi pozici Francie v nacisty vytvorene "Nove Evrope".
Naproti tomu hlava statu marsal Henri Petain nebyl z LVF nadsen, predevsim z faktu, ze francouzsti dobrovolnici nastoupili sluzbu v nemeckych uniformach. Na nazor stareho marsala se ovsem nikdo neohlizel.
Oficialne byla LVF ve Wehrmachtu oznacovana jako 638.infanterie-regiment.
Krom jiz zminenych francouzskych fasistu a dobrovolniku byli v LVF i rada zajatcu, kteri dali prednost boji, nez nucenym pracem v Nemecku. Dalsi jednotka - La Legion Tricolore byla do LVF vclenena o 6 mesicu pozdeji.


V rijnu 1941 prekrocila prvni francouzska jednotka LVF o sile 2452 muzu sovetske hranice. LVF bojovala behem listopadu a prosince 1941 na moskevske fronte jako soucast nemecke 7.pesi divize pod velenim plukovnika Rogera Labonneho. Behem jara 1942 byl LVF reorganizovan do 1. a 3. praporu a ucastnil se boju proti partyzanskym jednotkam v nemeckem tylu.
V cervnu 1943 byly tyto samostatne operujici prapory opet slouceny do jednoho pluku, ktery pod velenim plukovnika Edgara Puauda provadel protipartyzanske akce na Ukrajine.


V cervnu 1944 mel LVF dle planu byt postupne stazen zpet do Francie. Par hodin pred odjezdem vsak Soveti zahajili ofenzivu proti armadni skupine Mitte a nemeckemu veleni nezbylo, nez proti Rude armade nasadit vsechny dostupne zalohy vcetne LVF. 25.cervna 1944 se LVF u reky Bobr stretl s Rusy. Pod vedenim majora Pridouxe Francouzi spolu se 4.divizi SS Polizei za podpory Stuk a 5 tanku Tiger 48 hodin odrazeli jeden sovetsky tankovy utok za druhym. Jen u francouzskych prednich linii bylo zniceno pres 40 sovetskych tanku. Bitva u reky Bobr je vseobecne hodnocena jako nejuspesnejsi bitva jednotek LVF na vychodni fronte. Schopnosti Francouzu potvrzuje i oficialni sovetske komunike, ktere tvrdilo, ze sily Rude armady byly zastaveny "dvemi francouzskymi divizemi"


Dne 1. zari 1944 byl pluk LVF oficialne rozpusten. To sice neznamenalo konec francouzske vojenske ucasti na vychodni fronte, ale nyni francouzsti dobrovolnici spadali pod veleni Waffen SS, ktere posililo veterany LVF oddily milici, ktere vcas ustoupili pred spojenci do Nemecka a vytvorili napred 8.dobrovolnickou Sturmbrigade Frankreich, ze ktere byla pozdeji vytvorena 33.granatnicka dobrovolnicka divize Charlemagne, bojujici napred Pomoransku (kde padla vetsina legionaru vcetne velitele Puauda). Poslednich 700 muzu pod velenim SS-Brigadefuhrera Gustava Krukenberga branilo koncem dubna 1945 Berlin jako Waffen-Grenadier-Regiment der SS Charlemagne.
Francouzi se tak paradoxne stavaji poslednimi obranci Hitlerova bunkru, bojujici az do 2.kvetna 1945.


Prameny
en.wikipedia.org


en.wikipedia.org