Od středověku byla města rozdělena na správní čtvrti, jejichž fyzicky zdatní, pokud možno vojensky alespoň trochu vycvičení mužští obyvatelé se v případě ohrožení museli dostavit na předem určené shromaždiště. Za švédského obležení Prahy v létě a na podzim roku 1648 bojovalo toto městské vojsko po boku jednotek císařské armády, a významnou měrou se zasloužilo o úspěch obrany.
Ve Starém Městě je tvořily čtyři setniny jednotlivých městských čtvrtí (týnská, havelská, linhartská a mikulášská), tři setniny řemeslníků, jedna setnina nájemníků a podruhů bez měšťanských práv a jedna setnina obyvatel postranních práv (částí města podléhajících jiné než městské jurisdikci).
V Novém Městě to byly také čtyři čtvrtní setniny (zderazská, štěpánská, jindřišská a petrská), dvě setniny řemeslníků, jedna setnina nájemníků a jedna setnina postranních práv.
V průběhu bojů přibylo v obou Městech pražských po jedné setnině nájemníků a jedné tzv. „freykompanii“ (svobodné, tedy ve vyšší jednotce nezařazené setnině), složené z městských a císařských úředníků. Ve Starém Městě přibyla ještě setnina, složená pravděpodobně z uprchlíků z částí města obsazených nepřítelem. Celkový stav městského vojska se tak zvýšil na 21 pěších setnin po dvou stech mužích, čili na přibližně 4 000 bojovníků.
Oddílům městského vojska velel obvykle vyšší městský úředník s propůjčenou hodností majora (Obristwachtmeister), jemu podléhali velitelé setnin s hodnostmi hejtmanů (Haubtmann), z nichž každý měl k ruce poručíka (Leutenant) a praporčíka (Fendrich).
Prameny:
Václav Líva - Bouře nad Prahou aneb Švédové před Prahou a v Praze 1648 (Praha 1948)
Jan Županič, Michal Fiala - Praha 1648 (Praha 2001)
Ve Starém Městě je tvořily čtyři setniny jednotlivých městských čtvrtí (týnská, havelská, linhartská a mikulášská), tři setniny řemeslníků, jedna setnina nájemníků a podruhů bez měšťanských práv a jedna setnina obyvatel postranních práv (částí města podléhajících jiné než městské jurisdikci).
V Novém Městě to byly také čtyři čtvrtní setniny (zderazská, štěpánská, jindřišská a petrská), dvě setniny řemeslníků, jedna setnina nájemníků a jedna setnina postranních práv.
V průběhu bojů přibylo v obou Městech pražských po jedné setnině nájemníků a jedné tzv. „freykompanii“ (svobodné, tedy ve vyšší jednotce nezařazené setnině), složené z městských a císařských úředníků. Ve Starém Městě přibyla ještě setnina, složená pravděpodobně z uprchlíků z částí města obsazených nepřítelem. Celkový stav městského vojska se tak zvýšil na 21 pěších setnin po dvou stech mužích, čili na přibližně 4 000 bojovníků.
Oddílům městského vojska velel obvykle vyšší městský úředník s propůjčenou hodností majora (Obristwachtmeister), jemu podléhali velitelé setnin s hodnostmi hejtmanů (Haubtmann), z nichž každý měl k ruce poručíka (Leutenant) a praporčíka (Fendrich).
Prameny:
Václav Líva - Bouře nad Prahou aneb Švédové před Prahou a v Praze 1648 (Praha 1948)
Jan Županič, Michal Fiala - Praha 1648 (Praha 2001)